ל [laʹmedh]
10 Proč zůstáváš stát v povzdálí, Jehovo?+
[Proč] se schováváš v časech tísně?+
2 Ničemný ve své domýšlivosti rozpáleně pronásleduje ztrápeného;+
chytají se do nápadů, které vymysleli.+
3 Ničemný totiž pochválil sám sebe pro sobeckou touhu své duše,+
a ten, kdo dosahuje nepatřičného zisku,+ si požehnal;
נ [nun]
znevážil Jehovu.+
4 Ničemný ve své povýšenosti nezkoumá;+
všechny jeho myšlenky jsou: „Bůh není.“+
5 Jeho cestám se celý čas dobře daří.+
Tvá soudcovská rozhodnutí jsou vysoko, mimo jeho dosah;+
pokud jde o všechny, kdo mu projevují nepřátelství, nad těmi se nadýmá.+
6 Řekl si v srdci: „Nebudu přiveden k potácení;+
generaci za generací [budu] tím, kdo není v neštěstí.“+
פ [peʼ]
7 Ústa má plná přísah a podvodů a útlaku.+
Pod jazykem má těžkosti a to, co ubližuje.+
8 Sedí v záloze [u] osad;
ze skrytých míst zabije někoho nevinného.+
ע [ʽaʹjin]
Jeho oči vyhlížejí někoho nešťastného.+
9 Stále číhá na skrytém místě jako lev ve své skrýši.+
Stále číhá,+ aby násilím unesl někoho ztrápeného.
Unáší ztrápeného násilím, když utáhne svou síť.+
10 Je zdrcen, sklání se,
a vojsko skleslých musí padnout do jeho silných [drápů].+
11 Řekl si v srdci:+ „Bůh zapomněl.+
Skryl svůj obličej.+
Jistě [to] nikdy neuvidí.“+
ק [qóf]
12 Povstaň přece,+ Jehovo. Bože, zvedni svou ruku.+
Nezapomínej na ztrápené.+
13 Proč jen ničemný znevážil Boha?+
Řekl si v srdci: „Nebudeš žádat vyúčtování.“+
ר [réš]
14 Vždyť ty sám jsi viděl těžkosti a mrzutost.
Stále přihlížíš, abys [je] dostal do ruky.+
Tobě [se] svěřuje nešťastný,+ chlapec bez otce.
Sám ses stal [jeho] pomocníkem.+
ש [šin]
15 Zlom paži ničemného a špatného.+
Kéž pátráš po jeho ničemnosti, [až] žádnou další nenajdeš.+
16 Jehova je Králem na neurčitý čas, dokonce navždy.+
Národy zanikly z jeho země.+
ת [taw]
17 Touhu mírných, Jehovo, jistě vyslyšíš.+
Připravíš jejich srdce.+
Budeš věnovat pozornost svým uchem,+
18 abys soudil chlapce bez otce a zdrceného,+
aby smrtelný člověk, který je ze země, již nepůsobil chvění.+