Matouš
14 Právě v té době oblastní vládce* Herodes slyšel zprávu o Ježíšovi+ 2 a řekl svým sluhům: „To je Jan Křtitel. Byl vzbuzen z mrtvých, a proto v něm působí mocné skutky.“*+ 3 Herodes totiž Jana zatkl a spoutal ho a dal ho do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa.+ 4 Jan mu totiž říkával: „Není zákonné, abys ji měl.“+ 5 Chtěl ho sice zabít, ale bál se zástupu, protože ho pokládali za proroka.+ 6 Ale když se slavily Herodovy narozeniny,+ tančila při nich Herodiadina dcera a Herodovi se tak zalíbila, 7 že s přísahou slíbil, že jí dá, o cokoli požádá.+ 8 Řekla tedy na návod své matky: „Dej mi zde na podnose hlavu Jana Křtitele.“+ 9 Král se sice zarmoutil, ale vzhledem ke svým přísahám a k těm, kteří s ním spočívali [u stolu], přikázal, aby byla dána;+ 10 a poslal a dal Jana stít ve vězení. 11 A jeho hlavu přinesli na podnose a dali dívce a ta ji přinesla své matce.+ 12 Nakonec přišli jeho učedníci a odstranili mrtvolu a pohřbili ji+ a přišli k Ježíšovi a podali mu o tom zprávu. 13 Když to Ježíš slyšel, odebral se odtamtud na člunu na osamělé místo, aby byl sám;+ ale jak se o tom doslechly zástupy, následovaly ho pěšky z měst.
14 A když vyšel, viděl velký zástup; a bylo mu jich líto+ a léčil jejich nemocné.+ 15 Ale když nastal večer, přišli k němu jeho učedníci a řekli: „Místo je osamělé a hodina již velmi pokročila; pošli zástupy pryč, aby šli do vesnic a koupili si něco k jídlu.“+ 16 Ale Ježíš jim řekl: „Není nutné, aby odešli: Dejte jim něco k jídlu vy.“+ 17 Řekli mu: „Nic tady nemáme kromě pěti chlebů a dvou ryb.“+ 18 Řekl: „Přineste mi je sem.“ 19 Dále zástupům přikázal, aby spočinuly na trávě, a vzal pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi a vyslovil požehnání,+ a když rozlámal chleby, rozdělil je učedníkům a učedníci zase zástupům.+ 20 Tak všichni jedli a nasytili se a sebrali přebytek úlomků, dvanáct plných košů.+ 21 A přece těch, kteří jedli, bylo asi pět tisíc mužů kromě žen a malých dětí.+ 22 Neprodleně potom přinutil své učedníky, aby nastoupili do člunu a jeli před ním na druhou stranu, zatímco posílal zástupy pryč.+
23 Nakonec, když poslal zástupy pryč, sám vystoupil na horu, aby se modlil.+ Ačkoli již bylo pozdě, byl tam sám. 24 Zatím byl člun již vzdálen od země mnoho set metrů* a vlny na něj tvrdě narážely,+ protože vítr byl proti nim. 25 Ale v době čtvrté noční hlídky* přišel k nim a kráčel po moři.+ 26 Když ho učedníci zahlédli, jak kráčí po moři, znepokojili se a řekli: „To je přízrak!“+ A křičeli strachem. 27 Ale Ježíš k nim hned promluvil slovy: „Seberte odvahu, to jsem já;+ nemějte strach.“ 28 Petr mu odpověděl a řekl: „Pane, jestliže jsi to ty, přikaž mi, abych k tobě přišel po vodách.“ 29 Řekl: „Pojď!“ A tak Petr sestoupil z člunu,+ kráčel po vodách a šel k Ježíšovi. 30 Ale když pohlédl na větrnou bouři, dostal strach, a když začal klesat, vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ 31 Ježíš ihned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi zapochyboval?“+ 32 A když vstoupili do člunu, větrná bouře opadla. 33 Potom mu ti ve člunu vzdali poctu a řekli: „Ty jsi skutečně Boží Syn.“+ 34 A přepluli a přistáli v Genezaretu.+
35 Když ho muži z toho místa poznali, poslali do celé okolní krajiny a lidé mu přinášeli všechny, kdo byli nemocní.+ 36 A snažně ho prosili, aby se směli jen dotknout třásní jeho svrchního oděvu;+ a všichni, kdo se jich dotkli, byli úplně uzdraveni.