Mladí lidé se ptají . . .
Jak mohu přežít rozluku svých rodičů?
„Když se rodiče rozešli, museli jsme se přestěhovat. Už jsme neměli auto, a tak maminka musela jezdit autobusem, když nás vezla k paní, která nás hlídala. Potom jsme pozorovali změny i doma. Tatínek měl platit na děti, ale často neplatil, a maminka to musela vynahrazovat. Po čase už neplatil vůbec.“ — Anne.a
PO čtrnácti letech jsou rodiče Anny stále rozloučení, ale ne rozvedení. Jestliže jsi prošel smutnou zkušeností rozchodu svých rodičů, asi víš, jak jí je. Uplynulo snad již dost týdnů, měsíců anebo let, aby se původní otřes ztlumil, ale někdy se možná ptáš, jak vydržíš takhle žít. Pořád žádný rozvod, ani smíření; na tvůj život stále padá znepokojivý stín nejistoty.
Může se projevovat i osamělost. Když se rozešli Bradovi rodiče, jeho matka si vzala dvě zaměstnání a chodila do školy, aby se něčemu vyučila. Brad si vzpomíná: „Jednou večer jsem se schoval v autě a jel jsem s ní do práce. Ale když jsem tam byl, překážel jsem. Někdo mě musel odvézt domů.“ Ano, mnohé děti rozloučených rodičů mají pocit, že rozchodem ztratily oba rodiče, ne jen jednoho. Vyjadřuje to jiný mladík, Mike: „O tátu nás připravila nějaká jiná žena a o mámu potom zaměstnání.“
Osamělost, nejistota, změna ekonomické situace — takové problémy musíš řešit, jestliže jsou tví rodiče rozloučení. Jak najít pozitivní přístup?
Změnit pohled
Tento boj začíná jako většina ve vlastní mysli a srdci. Snad se pořád zabýváš rozlukou rodičů, neustále si s ní děláš starosti, a dokonce propadáš sebelítosti, z níž se velmi těžko uniká. Můžeš se však chránit, aby tě úzkost nepřemohla.
V předešlém článku této série jsme přirovnali přežití rozluky rodičů k překonání životní bouře.b Je zajímavé, že Bible vypráví, jak byl jednou apoštol Petr zastižen doslovnou bouří na moři. V nejprudší vichřici spatřil Ježíše Krista, jak bez úhony kráčí přímo po vodní hladině. Ježíš dokonce Petra pozval, aby přišel po moři k němu. Ale Petr nedošel daleko a začal se potápět. Proč?
Matouš 14:30 říká: „Ale když pohlédl na bouři, [Petr] dostal strach a. . . začal klesat.“ Petr potřeboval víru, ne strach. Když se však soustředil na bouři s jejími větrem zmítanými a tříštícími se vlnami, dostal strach. Přestal upírat pohled na Ježíše, toho, který ho mohl ochránit před potopením. Totéž může platit i o tobě. Čím více přemýšlíš o svých problémech, tím hroznější se ti budou jevit. Místo toho uvažuj o řešení.
Meg, jejíž rodiče jsou rozloučení, to vyjadřuje: „Moc se nezaměřuj na to, jaké to teď zrovna je. Stejně to nemůžeš změnit.“ Randy uvádí stejnou myšlenku: „Když uvažuješ negativně, prostě zapadneš do bažiny, omíláš pořád stejné myšlenky a jsi jako náklaďák, který uvízl v bahně.“ Jak se můžeš z toho dostat?
Obrať se k druhým
Meg říká: „Prober to s někým, kdo je opravdu zkušený a duchovně zralý, s někým, kdo ti pomůže vidět věci jasně.“ Takový přítel ti pomůže obrátit myšlenky pozitivnějším směrem. Jak říká Přísloví 17:17: „Přátelé vždy projevují svou lásku. K čemu jsou bratři, ne-li k tomu, aby sdíleli těžkosti?“ (Today’s English Version) Když tedy zápasíš s rozlukou svých rodičů, a zejména s osamělostí, která z ní vyplynula, asi budeš potřebovat obrátit se k přátelům a spolehnout se na ně víc než dosud.
Ale pozor! Ne všichni přátelé ti to pomohou překonat. Někteří ti jenom přidělají problémy. Mike vzpomíná: „Když se rodiče rozešli, byl jsem až nepřirozeně závislý na kamarádech. Užili jsme spolu mnoho legrace, ale většinou jsme se dostávali do těžkostí — například s drogami a rvačkami. Nějaký čas mi připadalo, že když kamarády zradím, ztratím všechno. Byla to iluze, protože jsem později zjistil, že ve skutečnosti nebyli věrní. Zradili oni mě. Jeden se dokonce za mě vydával, když ho policie přistihla, jak vandalsky ničí školní budovu.“
Ne, všichni přátelé nejsou skutečnými přáteli. Jak říká Přísloví 18:24: „Jsou přátelé, kteří vedou člověka ke zkáze, jiní jsou bližší než bratr.“ (Jeruzalémská bible) Mike naštěstí později našel správné přátele. Vzpomíná zvláště na jednoho: „Byl pro mě jako starší bratr. Studoval se mnou Bibli a dělal se mnou i jiné věci. Dokonce mě bral s sebou do práce. A nikdy ve mně nevyvolával pocit, že je to pro něho otrava. Dodnes vím, že to ovlivnilo můj život. Kdybych ho byl nepotkal, nevím co by dnes ze mne bylo.“
Kde takového přítele najdeš? Ježíš slíbil, že křesťanský sbor může opatřit mnoho „bratrů a sester a matek a dětí“ těm, kteří žádné nemají. (Marek 10:30) Tak našel Mike přátele na shromážděních svědků Jehovových.
Stejně Tom. Vzpomíná: „Jeden bratr ve sboru mě přijal, jako bych byl jeho starší syn. A jedna starší sestra pro nás byla jako babička. Ve sboru nás vždycky měli opravdu rádi a je úžasné, co to pro tebe udělá.“ Tom tedy radí: „Když nemáš otce, najdi si ho ve sboru. Mezitím se chop rodinných vztahů, které opravdu máš, a sbližte se.“ Bratři, sestry, prarodiče a jiní příbuzní ti mohou být věrnými přáteli. — Přísloví 13:20.
Ale největší přátelství, které kdy navážeš, je přátelství s tvým stvořitelem, Jehovou. Když se rodiče rozejdou, zvlášť velkou útěchou je slib u Jakuba 4:8: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“
Sleduj pravidelný duchovní program
Pravidelná docházka na křesťanská shromáždění ti právě k tomu pomůže — přiblížíš se k Bohu tím, že se o něm budeš poučovat. Shromáždění ti také pomohou najít nové přátele. (Hebrejcům 10:24, 25) Ale shromáždění a jiná křesťanská činnost také může dát tvému životu smysl a pravidelný program. To je zvlášť důležité, jestliže rozluka rozvrátila pravidelný program tvé rodiny a naplnila tvé dny nejistotou.
Ano, cítíš možná nebezpečnou touhu vzbouřit se proti všemu ustálenému, pravidelnému. Zejména škola ti snad připadá jako břemeno. Mike vzpomíná: „Zaujal jsem postoj: ‚Mně je všechno jedno.‘ Začal jsem se ve škole zhoršovat a myslel jsem si: ‚Když je tátovi a mámě jedno, že se rodina rozpadla, tak mně je to taky jedno.‘ Jejich rozchod se pro mě stal důvodem, abych se nesnažil.“
Neudělej však tu chybu, že bys použil rozluku jako omluvu pro zanedbávání těch věcí, které ti nejvíce pomohou. Kniha Surviving the Breakup říká, že pro děti rozvedených „byla škola užitečná právě proto, že poskytovala řád. . . Bylo zjevné, že mnohé děti škola tímto základním způsobem podpírá, a nezáleželo na kvalitě jejich žákovského a společenského postavení ve třídě.“
Škola ti také může pomoci vybudovat si vlastnosti a dovednosti a kázeň, které ti budou v životě pomáhat — a dokonce zlepší tvé vyhlídky na zaměstnání. Jestliže rodina rozlukou finančně utrpěla, jak se to stává, snad vidíš, že je výhodné se již nyní připravovat, abys získal zaměstnání, které ti v budoucnu pomůže, aby ses o sebe postaral.
Tvá budoucnost konečně není neovladatelná. Rozluku svých rodičů můžeš přežít. Jsi na to vybaven. Odborníci zkoumající rozvody vypozorovali, že mnoho mladých přežije rozvod rodičů bez úhony. Mnozí se dokonce z chyb rodičů poučí, a tak se tou zkušeností v některých ohledech vytříbí.c
Tvá budoucnost nemusí být nejistá. Nemusí být osamělá. Jestliže se obrátíš k správným přátelům, budeš se držet pravidelného duchovního programu a nebudeš přespříliš hloubat o svém problému, tvá budoucnost bude zcela jistá. Bezpochyby může být dlouhá a šťastná. — Přísloví 3:1, 2.
[Poznámky pod čarou]
a Některá jména byla změněna.
b Článek „Mladí lidé se ptají. . . Moji rodiče se rozcházejí, co mám dělat?“ v Probuďte se! z 22. srpna 1990, angl., rozebírá některá úskalí, jimž je třeba se vyhnout, například nepodlehnout hněvivému, pomstychtivému duchu.
c Článek „Mladí lidé se ptají. . . Zničí mi rozvod rodičů život?“ v Probuďte se! z 22. prosince 1987, angl., ukazuje, že ti není souzeno opakovat chyby rodičů.
[Obrázek na straně 18]
Jestliže se tví rodiče rozejdou, budeš asi víc než jindy potřebovat přátele. Kde můžeš najít ty pravé?