Soudci
6 Potom izraelští synové začali činit to, co bylo špatné v Jehovových očích.+ Jehova je tedy na sedm let vydal do ruky Midiana.+ 2 A Midianova ruka získala nad Izraelem převahu.+ Izraelští synové si kvůli Midianovi udělali podzemní zásobárny, které byly v horách a v jeskyních a v obtížně přístupných místech.+ 3 A když Izrael zasel semeno,+ stalo se, že Midian a Amalek+ a lidé z Východu*+ vyšli, ano, vyšli proti nim. 4 A tábořili proti nim a kazili výnos země na celé cestě do Gazy a neponechávali v Izraeli žádnou obživu ani ovci ani býka ani osla.+ 5 Oni a jejich hospodářská zvířata totiž vycházeli se svými stany. Přicházeli tak četní jako kobylky,+ a bylo jich a jejich velbloudů bezpočtu;+ a přicházeli do země, aby ji kazili.+ 6 A Izrael kvůli Midianovi velmi zchudl, a izraelští synové začali volat k Jehovovi o přispění.+
7 A protože izraelští synové volali k Jehovovi o přispění kvůli Midianovi,+ stalo se, 8 že Jehova přistoupil k tomu, aby poslal k izraelským synům muže, proroka,+ a aby jim řekl: „Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: ‚Byl jsem to já, kdo vás přivedl z Egypta,+ a tak vás vyvedl z domu otroků.+ 9 Osvobodil jsem vás tedy z ruky Egypta a z ruky všech vašich utlačovatelů a vyhnal jsem je před vámi a dal vám jejich zemi.+ 10 Navíc jsem vám řekl: „Já jsem Jehova, váš Bůh.+ Nebudete se bát bohů Amorejců,+ v jejichž zemi bydlíte.“+ A nenaslouchali jste mému hlasu.‘“+
11 Později přišel Jehovův anděl+ a posadil se pod velkým stromem, který byl v Ofře, který patřil Abi-ezrovci Joašovi,+ zatímco jeho syn Gideon+ mlátil pšenici ve vinném lisu, aby ji rychle odstranil z dohledu Midiana. 12 Potom se mu objevil Jehovův anděl a řekl mu: „Jehova je s tebou,+ ty statečný, silný.“ 13 Na to mu Gideon řekl: „Omluv mě, můj pane, ale jestliže je Jehova s námi, proč to všechno potom na nás přišlo+ a kde jsou všechny jeho podivuhodné skutky,+ o kterých nám vyprávěli naši otcové,+ [když] říkali: ‚Cožpak nás Jehova nevyvedl z Egypta?‘+ A nyní nás Jehova opustil+ a dává nás do Midianovy dlaně.“ 14 Jehova* se tedy k němu obrátil a řekl: „Jdi v této své síle,+ a jistě Izrael zachráníš z Midianovy dlaně.+ Neposílám tě já?“+ 15 Řekl mu zase: „Omluv mě, Jehovo.* Čím zachráním Izrael?+ Pohleď, můj tisíc* je ten nejmenší v Manassem, a já jsem ten nejmenší v domě svého otce.“+ 16 Ale Jehova mu řekl: „Protože se prokážu být s tebou,+ a určitě srazíš Midiana+ jako jediného muže.“
17 Na to mu řekl: „Jestliže jsem tedy nalezl přízeň v tvých očích,+ provedeš pro mne také znamení, že jsi to ty, kdo se mnou mluví.+ 18 Nehýbej se odtud, prosím, dokud k tobě nepřijdu+ a nevynesu svůj dar a nepředložím jej před tebe.“+ Řekl tedy: „Já, já tu zůstanu sedět, dokud se nevrátíš.“ 19 A Gideon vešel a přistoupil k tomu, aby připravil kůzle+ a jedno efa* mouky jako nekvašené chleby.+ Maso dal do koše a vývar dal do hrnce na vaření, potom to vynesl k němu pod velký strom a předložil to.
20 Anděl [pravého] Boha* mu nyní řekl: „Vezmi maso a nekvašené chleby a polož je tam na velkou skálu*+ a vylej vývar.“ Na to tak učinil. 21 Potom Jehovův anděl napřáhl špičku hole, kterou měl v ruce, a dotkl se masa a nekvašených chlebů, a ze skály začal vystupovat oheň a stravovat maso a nekvašené chleby.+ Pokud jde o Jehovova anděla, ten se mu ztratil z dohledu. 22 Gideon si tedy uvědomil, že to byl Jehovův anděl.+
Gideon ihned řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo, neboť jsem uviděl Jehovova anděla tváří v tvář!“+ 23 Ale Jehova mu řekl: „Pokoj tobě.+ Neboj se.+ Nezemřeš.“+ 24 Gideon tam tedy Jehovovi vystavěl oltář+ a ten je dále nazýván*+ Jehova-šalom* až do tohoto dne. Je dosud v Ofře+ Abi-ezrovců.
25 A té noci se stalo, že Jehova přikročil k tomu, aby řekl: „Vezmi mladého býka, býka, který patří tvému otci, tedy druhého sedmiletého býka, a strhneš Baalův oltář,+ jenž je tvého otce, a měl bys podetnout posvátný kůl,* který je u něho.+ 26 A vystavíš Jehovovi, svému Bohu, na vrcholu této pevnosti oltář s řadou kamenů a vezmeš toho druhého mladého býka a obětuješ ho jako zápalnou oběť na kusech dřeva z posvátného kůlu, který podetneš.“ 27 Gideon tedy vzal deset mužů ze svých služebníků a udělal, právě jak k němu Jehova mluvil;+ jelikož se však příliš bál domácnosti svého otce a mužů toho města, než aby to udělal ve dne, stalo se, že to udělal v noci.+
28 Když muži toho města vstali časně ráno jako obvykle, tu pohleďme, Baalův oltář byl stržen a posvátný kůl,+ který byl vedle něj, byl podťat, a druhý mladý býk byl obětován na oltáři, jenž byl postaven. 29 A začali si mezi sebou říkat: „Kdo to udělal?“ A dotazovali se a hledali. Nakonec řekli: „Gideon, syn Joašův, ten to udělal.“ 30 Muži toho města tedy řekli Joašovi: „Vyveď svého syna, ať zemře,+ protože strhl Baalův oltář a protože podťal posvátný kůl, který byl u něj.“ 31 Na to řekl Joaš+ všem, kdo stáli proti němu:+ „Budete to vy, kdo budete právně obhajovat Baala, aby se ukázalo, zda ho sami můžete zachránit? Kdokoli ho právně obhajuje, má být usmrcen ještě toto ráno.+ Jestliže je Bohem,+ ať se právně obhájí sám,+ protože mu někdo strhl oltář.“ 32 A začal ho v ten den nazývat Jerubbaal,*+ [když] řekl: „Ať se Baal právně obhájí ve svůj vlastní prospěch, protože mu někdo strhl oltář.“+
33 A celý Midian+ a Amalek+ a lidé z Východu+ se sešli jako jeden+ [muž] a přistoupili k tomu, aby přešli a tábořili v nížině Jezreel.+ 34 A Jehovův duch+ zahalil* Gideona, takže začal troubit na roh,*+ a Abi-ezrovci*+ byli svoláváni za ním. 35 A vyslal posly+ po celém Manassem, a také byli svoláváni za ním. Též vyslal posly po Ašerovi a Zebulonovi a Naftalim, a vyšli mu* vstříc.
36 Potom řekl Gideon [pravému] Bohu: „Jestliže zachráníš Izrael skrze mne, právě jak jsi slíbil,+ 37 hle, nechávám vlněné rouno vystavené na mlatu. Jestliže padne rosa jenom na rouno, ale na celé zemi bude sucho, potom poznám, že zachráníš Izrael skrze mne, právě jak jsi slíbil.“ 38 A stalo se to tak. Když příští den časně vstal a vyždímal rouno, vytlačil z rouna tolik rosy, že naplnil velkou hodovní misku vodou. 39 Gideon však řekl [pravému] Bohu: „Ať proti mně nevzplane tvůj hněv, ale nech mě promluvit jen ještě jednou. Nech mě, prosím, udělat zkoušku s rounem jenom ještě jednou. Ať se, prosím, ukáže sucho pouze na rounu, a na celou zemi ať padne rosa.“ 40 V tu noc tedy Bůh tak učinil; a sucho bylo pouze na rounu, a na celé zemi se ukázala rosa.