1. Samuelova
12 Nakonec řekl Samuel celému Izraeli: „Hle, naslouchal jsem vašemu hlasu ohledně všeho, co jste mi řekli,+ že bych měl způsobit, aby nad vámi vládl král.+ 2 A nyní král kráčí tady před vámi!+ Pokud jde o mne, já jsem zestárl+ a zešedivěl,+ a moji synové jsou zde s vámi,+ a já — já jsem před vámi chodil od svého mládí až do tohoto dne.+ 3 Tady jsem. Odpovězte proti mně před Jehovou a před jeho pomazaným:*+ Komu jsem vzal býka nebo komu jsem vzal osla+ nebo koho jsem ošidil nebo* koho jsem zdrtil nebo z čí ruky jsem přijal peníze za mlčení,* abych si jimi zakryl oči?*+ A dám vám náhradu.“+ 4 Na to řekli: „Neošidil jsi nás ani jsi nás nezdrtil ani jsi vůbec nic nepřijal z ruky jediného [člověka].“+ 5 Řekl jim tedy: „Jehova je proti vám svědkem, a jeho pomazaný+ je svědkem tohoto dne, že jste v mé ruce nenašli vůbec nic.“+ Na to řekli:* „Je svědkem.“*
6 A Samuel přikročil k tomu, aby řekl lidu: „Jehova [je svědkem],* který použil Mojžíše a Árona a který vyvedl vaše praotce z egyptské země.+ 7 A nyní se postavte a budu vás soudit před Jehovou [a vylíčím vám]* všechny Jehovovy spravedlivé skutky,+ které učinil s vámi a s vašimi praotci.
8 Jakmile Jákob* vešel do Egypta*+ a vaši praotcové začali volat k Jehovovi o přispění,+ Jehova přistoupil k tomu, aby poslal Mojžíše+ a Árona, aby vyvedli vaše praotce z Egypta a způsobili,* aby bydleli na tomto místě.+ 9 A zapomínali na Jehovu, svého Boha,+ takže je prodal+ do ruky Sisery,+ velitele* chacorského vojska, a do ruky Filištínů+ a do ruky moabského krále,+ a ti proti nim stále bojovali. 10 A začali volat k Jehovovi o přispění+ a říkat: ‚Zhřešili jsme,+ neboť jsme opustili Jehovu, abychom sloužili Baalům+ a sochám Aštoret;+ a nyní nás osvoboď+ z ruky našich nepřátel, abychom ti sloužili.‘ 11 A Jehova přistoupil k tomu, aby poslal Jerubbaala+ a Bedana* a Jeftu+ a Samuela*+ a osvobozoval vás z ruky vašich nepřátel všude kolem, abyste bydleli v bezpečí.+ 12 Když jste viděli, že proti vám přišel Nachaš,+ král synů Ammona, říkali jste mi: ‚Ne, ale měl by nad námi vládnout král!‘,+ zatímco vaším Králem byl po celou dobu Jehova, váš Bůh.+ 13 A zde je nyní král, kterého jste si vyvolili, o něhož jste žádali;+ a hle, Jehova nad vámi dosadil krále.+ 14 Jestliže se budete Jehovy bát+ a skutečně mu budete sloužit+ a poslouchat jeho hlas+ a nebudete se bouřit proti Jehovovu nařízení,+ jistě se vy i král, který nad vámi bude vládnout, prokážete být následovníky Jehovy, svého Boha. 15 Jestliže však Jehovův hlas poslouchat nebudete+ a skutečně se proti Jehovovu nařízení vzbouříte,+ Jehovova ruka se jistě prokáže být proti vám a vašim otcům.*+ 16 Nyní se také postavte a vizte tu velkou věc, kterou Jehova činí před vašima očima. 17 Není dnes pšeničná žeň+? Zavolám+ k Jehovovi, aby dal hromy* a déšť;+ potom poznejte a vizte, že vaše zlo, které jste učinili v Jehovových očích, když jste si žádali krále, je hojné.“+
18 Samuel tudíž zavolal k Jehovovi,+ a Jehova přistoupil k tomu, aby dal toho dne hromy a déšť,+ takže všechen lid měl velkou bázeň před Jehovou a před Samuelem. 19 A všechen lid začal Samuelovi říkat: „Modli+ se ve prospěch svých sluhů k Jehovovi, svému Bohu, jelikož nechceme zemřít, protože jsme ke všem svým hříchům přidali zlo, když jsme si žádali krále.“
20 Samuel tedy řekl lidu: „Nebojte se.+ Vy — vy jste všechno to zlo učinili. Jen neodbočujte od následování Jehovy,+ a budete Jehovovi sloužit celým srdcem.+ 21 A neodbočíte, abyste následovali neskutečnosti,+ jež nijak neprospívají+ a jež neosvobozují, protože jsou to neskutečnosti. 22 Vždyť Jehova svůj lid neopustí+ kvůli svému velkému jménu,+ protože Jehova si vzal za své, že vás učiní svým lidem.+ 23 Pokud jde také o mne, z mé strany je nemyslitelné, abych zhřešil proti Jehovovi tím, že se přestanu modlit ve váš prospěch;+ a budu vás poučovat+ o dobré+ a správné cestě. 24 Jen se bojte+ Jehovy, a budete mu sloužit v pravdě celým svým srdcem;+ vizte, jaké velké věci totiž pro vás učinil.+ 25 Jestliže však otevřeně budete dělat, co je špatné, budete smeteni+ vy i váš král.“+