Žalmy
Davidova melodie, k připomínání.
3 Kvůli tvému otevřenému odsouzení není na mém těle zdravé místo.+
Kvůli mému hříchu nemají pokoj mé kosti.+
10 Mé vlastní srdce se těžce rozbušilo, opustila mě síla
a světlo mých vlastních očí se mnou také není.+
11 Pokud jde o ty, kdo mě milují,* a o mé druhy, ti zůstávají stát daleko od mé rány,+
a moji blízcí známí se postavili opodál.+
12 Ale ti, kdo usilují o mou duši, kladou pasti,+
a ti, kdo pracují pro mé neštěstí, mluví o strastech+
a po celý den mumlají podvody.+
13 Pokud jde o mne, já jsem jako někdo hluchý nenaslouchal;+
a jako někdo oněmělý jsem neotvíral ústa.+
14 A začal jsem se podobat muži, který neslyší,
a v mých ústech nebyly žádné protiargumenty.
15 Čekal jsem totiž, Jehovo, na tebe;+
a ty sám jsi přistoupil k tomu, abys odpověděl, Jehovo,* můj Bože.+
16 Řekl jsem totiž: „Jinak by se nade mnou radovali;+
až by se má noha pohybovala nejistě,+ jistě by se nade mnou vypínali.“+
18 Přistoupil jsem totiž k tomu, abych vyprávěl o svém vlastním omylu,+
začal jsem být úzkostlivý kvůli svému hříchu.+
19 A moji nepřátelé, kteří jsou naživu, se stali mocnými,+
a těch, kdo mě bezdůvodně nenávidí, přibylo.+