Izajáš
6 V roce, kdy zemřel král Uzzijáš,+ jsem však uviděl Jehovu,*+ jak sedí na povýšeném a pozvednutém trůnu,+ a jeho suknice naplňovala chrám.*+ 2 Nad ním* stáli serafíni.+ Každý měl šest křídel. Dvěma si zakrýval obličej+ a dvěma si zakrýval nohy a dvěma poletoval. 3 A ten volal k onomu a říkal: „Svatý, svatý, svatý je Jehova vojsk.+ Plnost celé země je jeho slávou.“ 4 A čepy+ prahů se začaly třást při hlasu toho, jenž volal, a dům se postupně naplnil dýmem.*+
5 A přistoupil jsem k tomu, abych řekl: „Běda mi! Vždyť jsem naprosto umlčen, protože jsem muž nečistých rtů+ a bydlím mezi lidem nečistých rtů;+ vždyť mé oči viděly samotného Krále, Jehovu vojsk!“+
6 Na to ke mně přiletěl jeden ze serafínů a v jeho ruce byl žhoucí uhel,+ který vzal kleštěmi z oltáře.+ 7 A přistoupil k tomu, aby se dotkl mých úst+ a aby řekl: „Pohleď, tohle se dotklo tvých rtů, a tvé provinění odešlo a tvůj hřích je usmířen.“+
8 A začal jsem slyšet Jehovův* hlas, jak říká: „Koho pošlu a kdo pro nás+ půjde?“ A přistoupil jsem k tomu, abych řekl: „Tady jsem! Pošli mě.“+ 9 A přikročil k tomu, aby řekl: „Jdi a řekneš tomuto lidu: ‚Slyšte znovu a znovu, ale nerozumějte; a vizte znovu a znovu, ale nezískejte žádné poznání.‘+ 10 Učiň srdce tohoto lidu nevnímavým,*+ a jejich uši, ty učiň nepřístupnými,*+ a oči, ty jim zalep, aby svýma očima neviděli a svýma ušima neslyšeli a aby jejich vlastní srdce neporozumělo a aby se opravdu neobrátili zpět a nezískali si uzdravení.“+
11 Na to jsem řekl: „Jak dlouho, Jehovo?“*+ Pak řekl: „Dokud se města skutečně nezřítí v troskách, takže budou bez obyvatele, a domy budou bez pozemského člověka a zemská půda bude zkažena ve spoušť;+ 12 a Jehova skutečně daleko vzdálí pozemské lidi a uprostřed země se opravdu velmi rozšíří opuštěný stav.+ 13 A ještě v ní bude desetina+ a z té se opět musí stát něco ke spálení, jako veliký strom a jako mohutný strom, ze kterých,* když [se] kácejí,+ je pařez;+ její pařez* bude svaté semeno.“*+