2. Mojžíšova
2 Mezitím jistý muž z domu Leviho vyšel a vzal si dceru Leviho.+ 2 A žena otěhotněla a porodila syna. Když viděla, jak je pohledný, skrývala ho tři lunární měsíce.+ 3 Když už ho nebyla schopna dál skrývat,+ vzala pro něj papyrovou schránku* a potřela ji živicí a smolou+ a vložila do ní dítě a dala ji do rákosí+ u břehu řeky Nilu. 4 Jeho sestra se potom postavila opodál, aby zjistila, co se s ním bude dít.+
5 Po chvíli sestoupila faraónova dcera, aby se vykoupala v řece Nilu, a její služebné se procházely podél řeky Nilu. A uprostřed rákosí zahlédla schránku. Okamžitě poslala svou otrokyni, aby ji přinesla.+ 6 Když ji otevřela, uviděla dítě, a hle, chlapec plakal. Na to k němu pocítila soucit,+ i když řekla: „To je jedno z hebrejských dětí.“ 7 Potom řekla jeho sestra faraónově dceři: „Mám jít a zvlášť ti zavolat kojnou z Hebrejek, aby ti dítě odkojila?“ 8 Faraónova dcera jí tedy řekla: „Jdi!“ Dívka ihned šla a zavolala matku+ dítěte. 9 Faraónova dcera jí potom řekla: „Vezmi to dítě k sobě a odkoj mi je, a dám ti sama tvou mzdu.“+ Žena tedy vzala dítě a odkojila je. 10 A dítě vyrostlo. Pak je přivedla k faraónově dceři, takže se stalo jejím synem;+ a přistoupila k tomu, aby mu dala jméno Mojžíš* a aby řekla: „To proto, že jsem ho vytáhla z vody.“+
11 A v těch dnech, jak Mojžíš sílil, se stalo, že vyšel ke svým bratrům, aby se podíval na břemena, která nosili;+ a zahlédl jistého Egypťana, jak bije jistého Hebrejce z jeho bratrů.+ 12 Otočil se tedy sem i tam a viděl, že nikdo není v dohledu. Srazil tedy Egypťana a schoval ho v písku.+
13 Následujícího dne však vyšel a hle, tu spolu zápasili dva Hebrejci. Tomu, [který byl] v neprávu, tedy řekl: „Proč bys měl udeřit svého druha?“+ 14 Na to řekl: „Kdo tě nad námi ustanovil za knížete a soudce?+ Zamýšlíš mě zabít,* právě jako jsi* zabil toho Egypťana?“+ Mojžíš nyní dostal strach a řekl: „Jistě se ta věc stala známou!“+
15 Pak se o tom doslechl faraón a pokusil se Mojžíše zabít;+ ale Mojžíš od faraóna utekl,+ aby bydlel v* midianské+ zemi; a posadil se u studny. 16 A midianský kněz+ měl sedm dcer a ty jako obvykle přišly a načerpaly vodu a naplnily koryta, aby napojily otcovo stádo bravu.+ 17 A jako obvykle přišli pastýři a zahnali je. Na to Mojžíš vstal a pomohl ženám* a napojil jejich stádo bravu.+ 18 Když tedy přišly domů ke svému otci Reuelovi,+ zvolal: „Jak to, že jste dnes přišly domů tak rychle?“ 19 Na to řekly: „Jistý Egypťan+ nás osvobodil z ruky pastýřů a kromě toho nám vlastně načerpal vodu, aby napojil stádo bravu.“ 20 Nato řekl svým dcerám: „Ale kde je? Jak to, že jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, aby pojedl chléb.“+ 21 Posléze Mojžíš projevil ochotu bydlet s tím mužem a ten dal Mojžíšovi svou dceru Cipporu.+ 22 Později porodila syna, a dal mu jméno Geršom,*+ protože řekl: „Stal jsem se cizím usedlíkem v cizí zemi.“+
23 A během těch mnohých dnů se stalo, že egyptský král nakonec zemřel,+ ale izraelští synové dále vzdychali kvůli otroctví* a voláním si stěžovali,+ a jejich volání o pomoc kvůli otroctví přicházelo k [pravému] Bohu.+ 24 Časem Bůh uslyšel+ jejich sténání+ a Bůh si vzpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem.+ 25 Bůh tedy pohlédl na izraelské syny a Bůh si povšiml.*