Joel
1 Jehova promluvil k Joelovi,* synovi Petuela:
2 „Poslouchejte, starší,
dávejte pozor, všichni obyvatelé země.
Stalo se něco takového za vašich dnů
nebo za dnů vašich předků?+
4 Co zbylo po náletu sarančat, sežralo další hejno sarančat,+
a co zbylo po nich, sežraly larvy sarančat,
5 Vzbuďte se, opilci,+ a plačte!
Naříkejte, všichni pijani vína,
protože sladké víno vám sebrali od úst.+
6 Do mé země totiž vpadl národ, mocný a početný.+
Jeho zuby jsou lví zuby+ a jeho čelisti jsou lví čelisti.
7 Zpustošil mou révu a z mého fíkovníku zbyl jenom pahýl,
úplně je obnažil, takže na větvích nezbyla ani kůra,
a odhodil je pryč.
9 Z Jehovova domu zmizela obilná i tekutá oběť.+
Kněží, Jehovovi služebníci, truchlí.
11 Rolníci jsou zděšení, vinaři naříkají,
kvůli pšenici a kvůli ječmeni,
protože úroda na poli je zničená.
12 Réva uschla,
fíkovník zvadl.
Přijďte a spěte přes noc v pytlovině, služebníci mého Boha,
protože do Božího domu se už nepřináší obilná ani tekutá oběť.+
14 Vyhlaste* půst. Svolejte slavnostní shromáždění.+
Shromážděte starší i všechny obyvatele země
k domu Jehovy,+ vašeho Boha, a volejte k Jehovovi o pomoc.
15 Běda, ten den se blíží!
Jehovův den je blízko!+
Přijde a přinese zničení od Všemohoucího.
16 Copak nám jídlo nezmizelo přímo před očima?
Copak z domu našeho Boha nezmizelo veselí a radost?
17 Semena* pod jejich lopatami seschla.
Sklady jsou zpustošené.
Sýpky jsou zbořené, protože obilí uschlo.
18 I dobytek sténá!
Stáda krav zmateně bloudí, protože nemají pastvu,
a stáda ovcí trpí.