Evangelium podle Matouše

21 Když se přiblížili k Jeruzalému a přicházeli k Betfage na Olivové hoře, vyslal Ježíš dva učedníky+ 2 a řekl jim: „Jděte do vesnice, která je na dohled, a hned tam najdete uvázanou oslici a u ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně. 3 Pokud bude někdo něco namítat, řekněte: ‚Pán je potřebuje.‘ A on je okamžitě nechá jít.“

4 To se stalo, aby se splnilo, co bylo řečeno prostřednictvím proroka: 5 „Povězte sionské dceři: ‚Podívej, přichází k tobě tvůj král.+ Je mírný+ a sedí na oslu, ano na oslátku, mláděti oslice.‘“+

6 Učedníci tedy šli a udělali to přesně tak, jak jim Ježíš řekl.+ 7 Přivedli oslici s oslátkem, položili na ně své svrchní oděvy a on se na ně posadil.+ 8 Většina lidí ze zástupu rozprostřela své svrchní oděvy na silnici+ a jiní odsekávali palmové listy a také je rozprostírali na silnici. 9 Zástupy lidí, které šly před ním i za ním, volaly: „Zachraň, prosíme, Syna Davida!+ Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově* jménu!+ Zachraň ho, prosíme, ty, kdo jsi nahoře ve výšinách!“+

10 Když vjel do Jeruzaléma, v celém městě nastal rozruch a lidé se ptali: „Kdo je to?“ 11 Ze zástupu jim odpovídali: „To je ten prorok,+ Ježíš z Nazaretu v Galileji!“

12 Ježíš vstoupil do chrámu a vyhnal všechny, kdo tam něco prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a lavice těch, kdo prodávali holubice.+ 13 A řekl jim: „Je napsáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby‘,+ ale vy z něho děláte lupičskou jeskyni.“+ 14 V chrámu k němu také přicházeli slepí a chromí a on je uzdravoval.

15 Když přední kněží a znalci Zákona viděli úžasné věci, které udělal, a děti, jak v chrámu volají: „Zachraň, prosíme, Syna Davida!“,+ rozhořčili se+ 16 a řekli mu: „Slyšíš, co říkají?“ Ježíš jim odpověděl: „Ano. Copak jste nikdy nečetli ‚Z úst dětí a kojenců sis opatřil chválu‘?“+ 17 Pak od nich odešel, vyšel z města a přenocoval v Betanii.+

18 Když se brzy ráno vracel do města, dostal hlad.+ 19 U cesty uviděl fíkovník, šel k němu, ale kromě listí na něm nic nenašel.+ Řekl mu tedy: „Ať už se na tobě nikdy neurodí ovoce.“+ A fíkovník okamžitě uschl. 20 Když to viděli učedníci, divili se: „Jak to, že ten fíkovník hned uschl?“+ 21 Ježíš jim odpověděl: „Ujišťuji vás, že když budete mít víru a nebudete pochybovat, pak uděláte nejen to, co jsem udělal s fíkovníkem, ale pokud řeknete této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘, stane se to.+ 22 Když budete mít víru, dostanete všechno, o co budete v modlitbě prosit.“+

23 Potom vešel do chrámu. Zatímco tam vyučoval, přišli k němu přední kněží a starší lidu a zeptali se ho: „Jakým právem to děláš? Kdo ti k tomu dal oprávnění?“+ 24 Ježíš jim řekl: „Také se vás na něco zeptám. Když mi odpovíte, i já vám řeknu, jakým právem to dělám. 25 Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe, nebo od lidí?“ Začali se tedy spolu radit: „Pokud řekneme: ‚Z nebe‘, namítne: ‚Tak proč jste mu neuvěřili?‘+ 26 Pokud ale řekneme: ‚Od lidí‘, pak abychom se báli zástupu, protože Jana všichni považují za proroka.“ 27 Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ On jim na to řekl: „Ani já vám neřeknu, jakým právem to dělám.

28 Co byste řekli? Jeden člověk měl dva syny. Šel za prvním a řekl mu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici.‘ 29 Ten odpověděl: ‚Nechce se mi‘, ale potom toho litoval a šel. 30 Pak šel za druhým a řekl mu to samé. Ten svému otci odpověděl: ‚Půjdu‘, ale nešel. 31 Který z těch dvou udělal to, co si otec přál?“* Odpověděli: „Ten první.“ Ježíš jim řekl: „Ujišťuji vás, že výběrčí daní a prostitutky jsou Božímu království blíž než vy.* 32 Vždyť Jan k vám přišel a ukázal vám správnou cestu,* ale neuvěřili jste mu. Výběrčí daní a prostitutky mu však uvěřili.+ A vy jste to viděli, ale ani potom jste toho nelitovali a neuvěřili mu.

33 Poslechněte si jiné podobenství: Byl jeden hospodář, který vysadil vinici,+ oplotil ji, vykopal v ní vinný lis a postavil věž.+ Pak ji pronajal vinařům a odcestoval do ciziny.+ 34 Když přišel čas vinobraní, poslal k vinařům své otroky, aby převzali jeho díl úrody. 35 Ale vinaři jeho otroky popadli, jednoho zbili, jiného zabili a dalšího ukamenovali.+ 36 Poslal tedy jiné otroky, víc než těch prvních, ale udělali jim to samé.+ 37 Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: ‚Mého syna budou respektovat.‘ 38 Když vinaři jeho syna uviděli, řekli si: ‚To je dědic.+ Pojďte, zabijeme ho a jeho dědictví bude naše!‘ 39 A tak ho popadli, vyvlekli z vinice a zabili.+ 40 Až tedy majitel vinice přijde, co těm vinařům udělá?“ 41 Odpověděli mu: „Protože jsou zlí, způsobí jim strašné* zničení a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu v patřičném čase odevzdají ovoce.“

42 Ježíš jim řekl: „Nikdy jste to nečetli v Písmu? ‚Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním úhelným kamenem.*+ Pochází od Jehovy* a je podivuhodný v našich očích.‘+ 43 Proto vám říkám: Boží království vám bude odebráno a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce. 44 Kdo na ten kámen spadne, roztříští se.+ A na koho ten kámen spadne, toho rozdrtí.“+

45 Když přední kněží a farizeové slyšeli tato podobenství, pochopili, že mluví o nich.+ 46 A chtěli se ho zmocnit,* ale báli se zástupů, protože ho považovaly za proroka.+