Evangelium podle Lukáše

24 První den v týdnu přišly brzy ráno k hrobce* a přinesly vonné látky, které připravily.+ 2 Ale zjistily, že od hrobky je odvalený kámen,+ 3 a když do ní vstoupily, tělo Pána Ježíše nenašly.+ 4 Byly z toho zmatené. Najednou u nich stáli dva muži v zářících oděvech. 5 Ženy se polekaly a stály s hlavou skloněnou k zemi, a tak jim ti muži řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými?+ 6 Není tady, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak s vámi mluvil, když byl ještě v Galileji, 7 a říkal, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí a být přibit na kůl a třetí den vzkříšen.“+ 8 Tehdy si jeho slova připomněly,+ 9 vrátily se od hrobky a oznámily všechno těm jedenácti i všem ostatním.+ 10 Těmi ženami byly Marie Magdaléna, Joana a Jakubova matka Marie. Také ostatní ženy, které byly s nimi, o tom apoštolům vyprávěly. 11 Těm to však připadalo jako nesmysl a nevěřili jim.

12 Ale Petr vstal a běžel k hrobce, a když se naklonil dovnitř, uviděl jen pruhy plátna. A tak odešel a divil se, co se to stalo.

13 Ten den dva z nich cestovali do vesnice nazývané Emauzy, která byla asi 11 kilometrů* od Jeruzaléma, 14 a povídali si o všem, k čemu došlo.

15 Zatímco si povídali a probírali to, připojil se k nim samotný Ježíš a šel s nimi. 16 Jejich očím ale bylo zabráněno, aby ho poznali.+ 17 Zeptal se jich: „O čem spolu cestou debatujete?“ Celí smutní se zastavili. 18 Jeden z nich, který se jmenoval Kleofáš, mu odpověděl: „Jsi snad cizinec a bydlíš v Jeruzalémě sám, že nevíš,* co se tam v těchto dnech stalo?“ 19 Zeptal se jich: „A co se stalo?“ Řekli mu: „To ohledně Ježíše Nazaretského.+ Byl to prorok, který se před Bohem a všemi lidmi prokázal jako mocný svými skutky i slovy.+ 20 A naši přední kněží a vůdci ho vydali, aby byl odsouzen k smrti,+ a přibili ho na kůl. 21 Ale my jsme doufali, že on je ten, kdo osvobodí Izrael.+ A kromě toho je to už třetí den, co se to stalo. 22 Navíc nás překvapily některé ženy mezi námi. Vydaly se totiž brzy ráno k hrobce,+ 23 ale jeho tělo nenašly a přišly s tím, že se jim objevili andělé a řekli jim, že je naživu. 24 Pak někteří z nás šli k hrobce+ a zjistili, že je to přesně tak, jak ženy řekly, ale jeho neviděli.“

25 Řekl jim na to: „Vy nerozumní s nevnímavým srdcem!* Jak těžké je pro vás uvěřit všemu, co říkali proroci! 26 Copak nebylo nutné, aby to Kristus vytrpěl+ a získal svou slávu?“+ 27 A začal od Mojžíše a všech Proroků+ a vysvětloval jim, co se na něj v celém Písmu vztahovalo.

28 Když došli k vesnici, kam měli namířeno, dělal, jako by chtěl jít dál. 29 Ale naléhali na něj: „Zůstaň s námi, protože se blíží večer a brzy bude tma.“ Vešel tedy dovnitř a zůstal s nimi. 30 A když s nimi byl* u stolu, vzal chleba, pomodlil se,* rozlámal ho a podával jim ho.+ 31 Vtom se jim otevřely oči a poznali ho, ale on jim zmizel.+ 32 A říkali jeden druhému: „Nehořelo snad naše srdce, když s námi po cestě mluvil a jasně nám vysvětloval* Písmo?“ 33 Hned vstali, vrátili se do Jeruzaléma a našli pohromadě těch jedenáct spolu s dalšími. 34 Ti jim řekli: „Pán byl opravdu vzkříšen a objevil se Šimonovi!“+ 35 Oni jim zase vyprávěli, co se jim stalo na cestě a jak ho poznali podle lámání chleba.+

36 Zatímco o tom mluvili, najednou stál mezi nimi a řekl jim: „Pokoj vám.“+ 37 Ale lekli se a byli vyděšení, protože si mysleli, že vidí ducha. 38 Řekl jim tedy: „Proč jste rozrušení a proč v srdci pochybujete? 39 Podívejte se na moje ruce a nohy, že jsem to já. Dotkněte se mě a podívejte se: Duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte u mě.“ 40 A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy. 41 Ale když tomu ze samé radosti a úžasu pořád nevěřili, zeptal se jich: „Máte tu něco k jídlu?“ 42 Podali mu tedy kus pečené ryby 43 a on si ji vzal a před jejich očima ji snědl.

44 Pak jim řekl: „Vzpomeňte si, co jsem vám říkal, dokud jsem byl ještě s vámi,+ totiž že se musí splnit všechno, co je o mně napsané v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech.“+ 45 Potom jim otevřel mysl, aby pochopili Písmo,+ 46 a řekl jim: „Je napsáno, že Kristus bude trpět a třetí den vstane z mrtvých+ 47 a že se bude na základě jeho jména ve všech národech+ kázat pokání k odpuštění hříchů,+ počínaje Jeruzalémem.+ 48 Vy o tom máte vydávat svědectví.*+ 49 A sešlu na vás to, co slíbil můj Otec. Zůstaňte však ve městě, dokud nedostanete moc* shora.“+

50 Potom je odvedl až k Betanii, pozvedl ruce a požehnal jim. 51 Zatímco jim žehnal, vzdálil se od nich a byl odnášen do nebe.+ 52 Poklonili se mu* a s velkou radostí se vrátili do Jeruzaléma.+ 53 A stále byli v chrámu a chválili Boha.+