Evangelium podle Marka
5 Pak se dostali na druhý břeh moře do kraje Gerasenských.+ 2 A jakmile Ježíš vystoupil z člunu, od hrobek* proti němu vyšel člověk, který byl v moci nečistého ducha. 3 Pobýval mezi hrobkami a do té doby se nikomu nepodařilo ho pevně spoutat, dokonce ani řetězy. 4 Často ho spoutávali okovy a řetězy, ale řetězy přetrhal a okovy rozbil. Nikdo ho nedokázal zkrotit. 5 Ve dne v noci křičel mezi hrobkami a v horách a bil se kameny. 6 Když zdálky uviděl Ježíše, přiběhl a poklonil se mu.*+ 7 Potom vykřikl silným hlasem: „Co po mně chceš,* Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Zapřísahám tě při Bohu, abys mě netrápil.“+ 8 Ježíš mu totiž řekl: „Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu.“+ 9 Ježíš se ho tedy zeptal: „Jak se jmenuješ?“ Odpověděl mu: „Jmenuji se Legie, protože je nás hodně.“ 10 A velmi Ježíše prosil, aby je neposílal pryč z toho kraje.+
11 Na svahu se páslo velké stádo prasat.+ 12 Duchové ho tedy prosili: „Pošli nás do prasat, ať vejdeme do nich.“ 13 A dovolil jim to. Nato nečistí duchové vyšli, vstoupili do prasat, kterých bylo asi 2 000, a stádo se vrhlo ze srázu do moře, kde se utopilo. 14 Jejich pasáci utekli a vyprávěli o tom ve městě i na venkově. A lidé se šli podívat, co se stalo.+ 15 Přišli tedy k Ježíšovi a uviděli muže posedlého démony – toho, který měl legii – jak sedí oblečený a chová se rozumně. A dostali strach. 16 Očití svědkové jim vyprávěli, co se stalo s mužem posedlým démony a s prasaty. 17 Začali proto na Ježíše naléhat, aby z jejich kraje odešel.+
18 Když nastupoval do člunu, muž, který byl předtím posedlý démony, ho prosil, aby mohl jít s ním.+ 19 Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů ke svým příbuzným a řekni jim o všem, co pro tebe Jehova* udělal a jak se nad tebou smiloval.“ 20 Odešel tedy a začal v Dekapoli* rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal, a všichni žasli.
21 Potom Ježíš znovu přeplul v člunu na protější břeh a tam se k němu shromáždil velký zástup lidí.+ 22 Tehdy za ním přišel jeden z představených synagogy, který se jmenoval Jairos. Když ho uviděl, padl mu k nohám+ 23 a naléhavě ho prosil: „Moje dcerka je vážně nemocná.* Prosím, přijď a polož na ni ruce,+ aby se uzdravila a zůstala naživu.“ 24 Ježíš s ním tedy odešel. Za ním šel velký zástup lidí a tlačil se na něj.
25 Byla tam žena, která 12 let trpěla krvácením.+ 26 Hodně si toho vytrpěla* od mnoha lékařů a utratila všechno, co měla, ale nezlepšilo se to, spíš se to zhoršilo. 27 Když slyšela o Ježíšovi, protlačila se zástupem a zezadu se dotkla jeho oděvu.+ 28 Říkala si totiž: „Pokud se dotknu aspoň jeho oděvu, uzdravím se.“+ 29 A okamžitě přestala krvácet a ucítila ve svém těle, že byla z té vysilující nemoci uzdravena.
30 Ježíš si hned uvědomil, že z něho vyšla síla.+ Otočil se v zástupu a zeptal se: „Kdo se dotkl mého oděvu?“+ 31 Jeho učedníci mu ale řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?“ 32 On se ale rozhlížel, aby zjistil, kdo to udělal. 33 Žena se lekla, a protože věděla, co se jí stalo, přišla celá rozechvělá, padla před ním na kolena a řekla mu celou pravdu. 34 Řekl jí: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji+ a ať už tě ta vysilující nemoc netrápí.“+
35 Zatímco ještě mluvil, přišli nějací lidé z domu představeného synagogy a řekli mu: „Tvoje dcera zemřela. Proč ještě obtěžovat Učitele?“+ 36 Ale Ježíš ta slova zaslechl a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř.“+ 37 A nikomu nedovolil, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana.+
38 Když přišli k domu představeného synagogy, Ježíš viděl, že je tam rozruch a že lidé pláčou a hlasitě naříkají.+ 39 Vkročil dovnitř a řekl jim: „Proč pláčete a děláte takový rozruch? Dítě nezemřelo, ale spí.“+ 40 Nato se mu začali vysmívat. On je ale všechny poslal ven, vzal otce a matku dítěte a ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě. 41 Vzal ho za ruku a řekl mu: „Talitha kumi“, což v překladu znamená: „Dívenko, říkám ti, vstaň!“+ 42 A dívenka okamžitě vstala a začala chodit. (Bylo jí 12 let.) Když to uviděli, byli nadšením bez sebe. 43 Ale důrazně jim nařídil,* aby se o tom nikdo nedozvěděl,+ a řekl, ať jí dají něco k jídlu.