Šalomounova píseň
7 „Jak krásné jsou tvé nohy v sandálech,
vznešená dcero!
Křivky tvých boků jsou jako ozdoby,
dílo řemeslníkových rukou.
2 Tvůj pupek je oblá miska.
Ať v ní nikdy nechybí míchané víno.
Tvé břicho je hromada pšenice
obklopená liliemi.
4 Tvá šíje+ je jako slonovinová věž.+
Tvůj nos je jako libanonská věž
hledící k Damašku.
Tvými rozpuštěnými vlasy je král okouzlen.*
6 Jsi tak krásná, tak příjemná,
milovaná dívko, víc než všechna dokonalá potěšení!
8 Řekl jsem si: ‚Vylezu na palmu
a uchopím stopky jejích plodů.‘
Ať jsou tvá ňadra jako hrozny révy,
ať tvůj dech voní po jablkách
9 a tvá ústa* jako nejlepší víno.“
„Ať hladce klouže pro mého milého,
hebce stéká po rtech spících.
12 Vstaňme brzy a pojďme na vinice,
podívat se, jestli vyrašila réva,
jestli se otevřely květy,+
jestli rozkvetly granátovníky.+
Tam tě zahrnu něžnostmi.+
13 Mandragory+ vydávají svou vůni.
U našich dveří jsou všechny druhy vybraného ovoce,+
nové i staré jsem uchovala pro tebe, můj milý.