Soudci
5 Ten den Debora+ spolu s Abinoamovým synem Barakem+ zpívali tuto píseň:+
2 „Za to, že vlasy bojovníků v Izraeli volně vlají,
za to, že se lid dobrovolně nabídl,+
chvalte Jehovu!
3 Naslouchejte, králové! Naslouchejte, vládci!
Budu zpívat Jehovovi.
Budu zpěvem chválit* Jehovu,+ Boha Izraele.+
4 Jehovo, když jsi vyšel ze Seiru,+
když jsi vykročil z území Edomu,
země se otřásala a z nebe padal déšť,
z oblaků se lila voda.
6 Za dnů Anatova syna Šamgara,+
za dnů Jael+ byly hlavní cesty opuštěné,
chodilo se po vedlejších stezkách.
7 Lidé z izraelských vesnic vymizeli,
vymizeli, dokud jsem nepovstala já, Debora,+
dokud jsem nepovstala jako matka v Izraeli.+
Nebyl vidět štít ani kopí
mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli.
Chvalte Jehovu!
10 Vy, kdo jezdíte na zlatohnědých oslicích,
vy, kdo sedáte na přepychových kobercích,
a vy, kdo kráčíte po cestách,
uvažujte!
11 U napajedel byly slyšet hlasy těch, kdo čerpají vodu,
vyprávěli tam o správných skutcích Jehovy,
o správných skutcích jeho lidu z izraelských vesnic.
Tehdy Jehovův lid sestoupil k branám.
Povstaň, Baraku,+ odveď své zajatce, Abinoamův synu!
13 Tehdy ti, kdo zůstali, sestoupili k urozeným,
Jehovův lid sestoupil ke mně, aby bojoval proti mocným.
14 Z Efrajima pochází ti, kdo přišli do údolí,
následují tě, Benjamíne, s tvými oddíly.
Byl poslán pěšky do údolí.+
Ale srdce lidí z kmene Ruben byla nerozhodná.
Srdce lidí z kmene Ruben byla nerozhodná.
Ašer seděl nečinně na mořském břehu
a zůstal poblíž svých přístavů.+
Ale žádné stříbro nezískali.+
20 Z nebe bojovaly hvězdy,
ze svých drah bojovaly proti Siserovi.
Pošlapala jsi mocné, má duše.*
23 ‚Proklínejte Meroz,‘ řekl Jehovův anděl,
‚proklínejte jeho obyvatele,
protože nepřišli na pomoc Jehovovi,
nepřišli spolu se silnými bojovníky na pomoc Jehovovi.‘
24 Nejpožehnanější mezi ženami je Jael,+
manželka Kenity Chebera,+
je nejpožehnanější mezi ženami, které žijí ve stanech.
25 Požádal o vodu, dala mu mléko.
V nádherné misce mu nabídla kyselé mléko.*+
26 Sáhla pro stanový kolík,
vzala do pravice těžké kladivo.
Udeřila jím Siseru a roztříštila mu hlavu,
probodla mu spánky, prorazila je.+
27 Zhroutil se jí k nohám, padl a už nevstal,
k nohám se jí zhroutil a padl,
kde se zhroutil, tam padl mrtvý.
Proč se dusot jeho spřežení tak opožďuje?‘+
29 Nejmoudřejší z jejích urozených dam jí odpovídaly,
i ona si stále opakovala:
30 ‚Určitě si rozdělují kořist,
dívku,* dvě dívky* pro každého bojovníka,
ukořistěné pestré látky pro Siseru, ukořistěné pestré látky,
vyšívané roucho, pestré látky, dvě vyšívaná roucha
k ozdobení krku těch, kdo drancují.‘
31 Tak ať zahynou všichni tvoji nepřátelé,+ Jehovo.
Ale ať jsou ti, kdo tě milují, jako slunce, když vychází ve své slávě.“