1. Tesaloničanům

1 Já, Pavel, spolu se Silvanem*+ a Timoteem,+ píšu sboru Tesaloničanů, který je v jednotě s Bohem, Otcem, a Pánem Ježíšem Kristem:

Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj.

2 Vždy děkujeme Bohu, když se o vás všech zmiňujeme ve svých modlitbách,+ 3 protože máme před naším Bohem a Otcem stále na paměti vaši práci, kterou děláte z víry a lásky, a to, jak vytrváváte díky naději+ v našeho Pána Ježíše Krista. 4 Víme, Bohem milovaní bratři, že si vás Bůh vyvolil, 5 protože dobrá zpráva, kterou jsme vám kázali, nebyla jen slova, ale byla doprovázená působením svatého ducha, předkládaná s pevným přesvědčením a měla na vás silný vliv. Vždyť víte, jakými lidmi jsme se kvůli vám stali, když jsme byli u vás. 6 A vy jste začali napodobovat nás+ i Pána,+ když jste navzdory mnoha těžkostem+ přijali slovo s radostí, kterou dává svatý duch. 7 Stali jste se tak vzorem pro všechny věřící v Makedonii a v Achaii.

8 Vždyť díky vám zaznělo Jehovovo* slovo nejen v Makedonii a Achaii, ale o vaší víře v Boha slyšeli lidé na všech místech,+ takže my už nemusíme nic říkat. 9 Lidé totiž sami vypráví o tom, jak jsme k vám poprvé přišli a jak jste se odvrátili od svých model,+ abyste se stali otroky živého a pravého Boha 10 a očekávali z nebes jeho Syna,+ kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, který nás zachraňuje před přicházejícím hněvem.+