1. Královská

13 Když stál Jeroboam u oltáře,+ aby nechal stoupat obětní dým, do Betelu přišel z Judska na Jehovův pokyn Boží prorok.+ 2 Zvolal proti oltáři to, co mu přikázal Jehova: „Oltáři, oltáři! Toto říká Jehova: ‚Davidovu domu se narodí syn jménem Josijáš+ a bude na tobě obětovat kněze výšin, kteří z tebe nechávají stoupat obětní dým, a bude na tobě pálit lidské kosti.‘“+ 3 A ten den řekl, co bude znamením.* Prohlásil: „Znamením,* že to řekl Jehova, bude toto: Oltář se roztrhne a popel,* který je na něm, se rozsype.“

4 Jakmile král Jeroboam, který stál u oltáře, uslyšel, co proti oltáři v Betelu zvolal muž pravého Boha, vztáhl ruku a přikázal: „Chopte se ho!“+ Ruka, kterou proti němu vztáhl, mu okamžitě ochrnula* a on s ní nedokázal pohnout.+ 5 V tu chvíli se oltář roztrhl a popel, který byl na něm, se rozsypal. Stalo se to jako znamení,* o kterém na Jehovův příkaz mluvil muž pravého Boha.

6 Král potom muži pravého Boha řekl: „Prosím, přimluv se za mě u Jehovy,* svého Boha, a modli se za mě, aby se mi ruka uzdravila.“+ A tak se muž pravého Boha přimluvil u Jehovy. Králi se ruka uzdravila a byla jako předtím. 7 Pak řekl muži pravého Boha: „Pojď ke mně domů, najez se a dám ti dar.“ 8 Ale muž pravého Boha králi odpověděl: „I kdybys mi dával polovinu svého domu, nešel bych s tebou. Nebudu na tomto místě nic jíst ani pít. 9 Jehova mi totiž přikázal: ‚Nebudeš nic jíst ani pít a nevrátíš se tou cestou, kterou jsi přišel.‘“ 10 A tak odešel jinudy a nevydal se zpátky cestou, kterou do Betelu přišel.

11 V Betelu bydlel jeden starý prorok. Přišli jeho synové a začali mu vyprávět o všem, co ten den v Betelu udělal muž pravého Boha a co řekl králi. Když to svému otci popsali, 12 zeptal se jich: „Kterou cestou odešel?“ Synové mu tedy ukázali, kudy se vydal muž pravého Boha, který přišel z Judska. 13 Prorok svým synům řekl: „Osedlejte mi osla.“ Udělali to a on na něj nasedl.

14 Vydal se za mužem pravého Boha a našel ho, jak sedí pod velkým stromem. Zeptal se ho: „Ty jsi ten muž pravého Boha, který přišel z Judska?“+ Odpověděl: „Jsem.“ 15 Řekl mu: „Pojď ke mně domů a najez se.“ 16 Muž pravého Boha ale řekl: „Nemůžu se s tebou vrátit a vejít do tvého domu ani s tebou na tomto místě nemůžu nic jíst a pít. 17 Jehova mi totiž přikázal: ‚Nebudeš tam nic jíst ani pít a nevrátíš se tou cestou, kterou jsi přišel.‘“ 18 Odpověděl mu: „Jsem prorok stejně jako ty a anděl mi od Jehovy předal tento pokyn: ‚Přiveď ho k sobě domů, aby se najedl a napil.‘“ (Lhal mu.) 19 A tak se s ním muž pravého Boha vrátil, aby se v jeho domě najedl a napil.

20 Zatímco seděli u stolu, prorok, který ho přivedl zpátky, dostal od Jehovy poselství 21 a muži pravého Boha, který přišel z Judska, silným hlasem oznámil: „Toto říká Jehova: ‚Protože ses vzepřel Jehovovu nařízení a neposlechl jsi, co ti přikázal Jehova, tvůj Bůh, 22 ale vrátil ses, aby ses najedl a napil na místě, o kterém ti bylo řečeno: „Nic tam nejez ani nepij“, tvé mrtvé tělo nebude pohřbeno do hrobky tvých předků.‘“+

23 Když se muž pravého Boha najedl a napil, starý prorok mu* osedlal osla 24 a on se vydal na cestu. Ale na silnici ho napadl lev a zabil ho.+ Jeho mrtvé tělo leželo na silnici a vedle něj stál osel a také lev. 25 Šli kolem nějací muži a uviděli, jak na silnici leží mrtvé tělo a vedle něj stojí lev. Pak vešli do města, kde žil ten starý prorok, a vyprávěli o tom.

26 Když se to doslechl prorok, který ho přivedl zpátky, řekl: „To je muž pravého Boha, který se vzepřel Jehovovu nařízení,+ a tak ho Jehova vydal napospas lvu a ten ho napadl a zabil. Stalo se to, co mu řekl Jehova.“+ 27 Potom řekl svým synům: „Osedlejte mi osla.“ A tak mu ho osedlali. 28 Vydal se na cestu a našel tělo ležet na silnici. Vedle něj stál osel a lev. Lev nesežral tělo ani nenapadl osla. 29 Prorok zvedl tělo muže pravého Boha, naložil ho na osla a přivezl ho zpátky do města, aby ho oplakal a pohřbil. 30 Tělo uložil do své hrobky. Naříkali nad ním: „Běda, můj bratře!“ 31 Když ho pohřbili, řekl svým synům: „Až zemřu, pohřběte mě tam, kde je pohřbený muž pravého Boha. Mé kosti uložte vedle jeho kostí.+ 32 To, co na Jehovův pokyn zvolal proti oltáři v Betelu a proti všem svatyním na výšinách+ v samařských městech, se totiž rozhodně splní.“+

33 Ani po tom, co se stalo, ale Jeroboam nepřestal jednat špatně. Dál vybíral kněze pro výšiny z obyčejných lidí.+ Jmenoval knězem* kohokoli, kdo si to přál. Říkal: „Ať se stane knězem výšin.“+ 34 Za tento hřích byl Jeroboamův dům+ zničen a vyhlazen z povrchu země.+