Izajáš
Jehova mě povolal, ještě než jsem se narodil.*+
Od doby, kdy jsem byl v matčině lůně, se zmiňoval o mém jménu.
Udělal ze mě vyleštěný šíp,
skryl mě ve svém toulci.
4 Já jsem ale řekl: „Marně jsem se namáhal,
svou sílu jsem vynakládal zbytečně, pro nic.
5 Jehova, který mě utvářel za svého služebníka už od matčina lůna,
teď řekl, abych k němu přivedl zpátky Jákoba,
aby se k němu shromáždil Izrael.+
Budu v Jehovových očích oslaven
a můj Bůh se stane mou silou.
6 A řekl: „Nejsi jen mým služebníkem,
který má pozvednout Jákobovy kmeny
a přivést zpátky zachráněné z Izraele.
Dal jsem tě také jako světlo pro národy,+
aby má záchrana dosáhla až do nejvzdálenějších končin země.“+
7 Jehova, Výkupce Izraele, jeho Svatý,+ říká tomu, kým se opovrhuje,+ ke komu má národ odpor, služebníkovi vládců:
„Králové uvidí a povstanou
a knížata se pokloní
kvůli Jehovovi, který je věrný,+
kvůli Svatému Izraele, který tě vyvolil.“+
8 Toto říká Jehova:
Chránil jsem tě, abys byl smlouvou mezi mnou a lidmi,+
abys uzdravil zemi,
abys vrátil mému lidu jeho zpustošené dědictví,+
9 abys řekl vězňům: ‚Vyjděte!‘+
a těm, kdo jsou ve tmě:+ ‚Ukažte se!‘
Budou se pást podél cest,
jejich pastviny budou podél všech vyšlapaných stezek.*
10 Nebudou mít hlad ani žízeň+
a nebude je spalovat vysušující žár ani slunce,+
protože je povede ten, kdo s nimi má soucit,+
a přivede je k pramenům vod.+
13 Radostně volejte, nebesa, jásej, země!+
Ať se hory rozveselí a křičí radostí.+
14 Ale Sion říkal:
„Jehova mě opustil,+ Jehova na mě zapomněl.“+
15 Může se stát, že by žena zapomněla na své děťátko,*
že by neměla soucit se synem, kterého porodila?
I kdyby některá zapomněla, já na tebe nikdy nezapomenu.+
16 Podívej, vyryl jsem si tě do dlaní,
tvé hradby jsou stále přede mnou.
17 Tvoji synové spěchají zpátky.
Ti, kdo tě bořili a ničili, od tebe odejdou.
18 Zvedni oči a rozhlédni se.
Všichni se shromažďují,+
přichází k tobě.
„Jakože žiji,“ prohlašuje Jehova,
„všechny si je oblékneš jako ozdoby,
připneš si je jako nevěsta.
19 I když byla tvá místa zničená a zpustošená a tvá země ležela v troskách,+
teď v ní kvůli množství obyvatel bude příliš těsno+
20 Synové, kteří se narodili potom, co jsi přišla o děti, ti řeknou:
‚Je mi tu příliš těsno.
Udělej mi místo, abych měl kde bydlet.‘+
21 A ty si řekneš:
‚Kdo je otcem těch dětí, které jsem dostala?
Vždyť jsem o děti přišla a jsem neplodná,
byla jsem odvedena do vyhnanství a uvězněna.
Kdo je vychoval?+
22 Toto říká Svrchovaný pán Jehova:
Přinesou tvé syny v náručí
a tvé dcery ponesou na ramenou.+
A poznáš, že já jsem Jehova.
Ti, kdo ve mě doufají, nebudou zahanbeni.“+
24 Může někdo mocnému muži sebrat ty, které zajal?
Může někdo osvobodit zajatce z rukou tyrana?
25 Jehova ale říká:
Postavím se proti těm, kdo stojí proti tobě,+
a tvé syny zachráním.
26 Tvé utlačovatele nakrmím jejich vlastním masem,
opijí se svou krví jako sladkým vínem.