Jeremjáš
4 „Pokud se vrátíš, Izraeli,“ prohlašuje Jehova,
„pokud se ke mně vrátíš
a odstraníš své odporné modly, abych je neměl na očích,
pak nebudeš uprchlíkem.+
2 A pokud budeš přísahat
‚Jakože Jehova žije!‘ a jednat pravdivě, spravedlivě a správně,
potom jeho prostřednictvím získají národy požehnání
3 Vždyť toto říká Jehova judským mužům a Jeruzalému:
„Zorejte si ornou půdu
a nezasévejte mezi trní.+
5 Oznamte to v Judsku a rozhlaste to v Jeruzalémě.
Křičte a trubte na roh po celé zemi.+
Hlasitě volejte: „Shromážděte se!
Utečme do opevněných měst!+
6 Vztyčte znamení* směrem k Sionu.
Utečte do bezpečí, nezastavujte se!“
Přivádím totiž ze severu neštěstí,+ velkou zkázu.
Vytáhl ze svého místa, aby z tvé země udělal něco děsivého.
Z tvých měst zůstanou jen neobydlené trosky.+
8 Proto se oblečte do pytloviny,+
truchlete* a naříkejte,
protože Jehovův planoucí hněv se od nás neodvrátil.
Kněze zachvátí hrůza a proroci budou ohromeni.“+
10 Pak jsem řekl: „Běda, Svrchovaný pane Jehovo! Opravdu jsi úplně oklamal tento lid+ a Jeruzalém tím, že jsi řekl ‚Budete mít pokoj‘,+ a přitom máme k hrdlu přiložený meč.“*
11 V té době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno:
„Spalující vítr z holých kopců pustiny
se přižene na moji dceru,* na můj lid,
ne aby převíval nebo čistil zrní.
12 Prudký vítr se odtud žene na můj příkaz.
Teď nad nimi vynesu rozsudek.
Jeho koně jsou rychlejší než orli.+
Běda nám, jsme ztraceni!
14 Umyj si srdce od špatnosti, Jeruzaléme, abys byl zachráněn.+
Jak dlouho budeš chovat hříšné myšlenky?
16 Povězte to národům,
ohlaste to Jeruzalému.“
„Z daleké země přichází hlídky*
a vydávají válečný pokřik proti judským městům.
17 Obkličují Jeruzalém jako ti, kdo střeží pole,+
protože se proti mně vzbouřil,“+ prohlašuje Jehova.
18 „Zaplatíš za své chování a skutky.+
Tvé neštěstí je trpké,
vždyť tvá vzpoura ti pronikla až do srdce.“
Srdce* se mi svírá bolestí,
divoce mi buší.
20 Oznamují zkázu za zkázou,
celá země je zpustošená.
Náhle zničili mé stany,
v okamžiku strhli mé stanové látky.+
Jsou to hloupí synové, nemají porozumění.
Jsou dost chytří* na to, aby dělali špatné věci,
ale jak konat dobro, to nevědí.“
23 Podíval jsem se na zemi a ta byla pustá a prázdná.+
Podíval jsem se do nebes a jejich světlo zmizelo.+
Bylo to od Jehovy,
kvůli jeho planoucímu hněvu.
Stane se to, protože jsem promluvil a rozhodl.
Svůj názor nezměním* ani od toho neupustím.+
Schovávají se v houštinách
a šplhají na skály.+
Všechna města jsou opuštěná
a nikdo v nich nebydlí.“
30 Co budeš dělat teď, když jsi zpustošená?
Ale krášlila ses marně,+
protože ti, kdo po tobě vášnivě toužili, tě zavrhli
a teď ti usilují o život.+
31 Slyšel jsem totiž křik, jako když je žena v bolestech,
sténání, jako když žena rodí své první dítě,
hlas sionské dcery, která lapá po dechu.
Vztahuje dlaně a volá:+
„Běda mi, jsem vyčerpaná kvůli vrahům!“