1 Šalomounova píseň písní:+
2 „Líbej mě polibky svých úst,
vždyť tvé něžnosti jsou lepší než víno.+
3 Tvé oleje příjemně voní.+
Tvé jméno je jako vonný olej, který se jemně vylévá.+
Proto tě mladé ženy milují.
4 Vezmi mě s sebou, poběžme.
Král mě zavedl do svých pokojů!
Radujme se a těšme se spolu,
budeme chválit tvé něžnosti víc než víno.
Milují tě právem.
5 Jsem tmavá, ale krásná, jeruzalémské dcery,
jako kedarské stany,+ jako Šalomounovy stanové látky.+
6 Nehleďte na mě, jak jsem snědá,
to se na mě dívalo slunce.
Synové mé matky se na mě rozzlobili
a poslali mě hlídat vinice,
ale svou vlastní vinici jsem nehlídala.
7 Řekni mi, ty, kterého tak miluji,
kde paseš své stádo,+
kde ho v poledne necháváš uléhat?
Proč bych měla chodit jako žena zahalená závojem
mezi stády tvých přátel?“
8 „Pokud to nevíš, nejkrásnější z žen,
jdi ve stopách stáda
a pas svá kůzlata vedle stanů pastýřů.“
9 „Jsi jako klisna ve faraonových vozech, má milovaná.+
10 Tvé tváře zdobené šperky jsou půvabné,
i tvá šíje se šňůrkami korálků.
11 Uděláme ti zlaté kroužky
ozdobené stříbrem.“
12 „Zatímco král sedí u svého kulatého stolu,
můj parfém+ vydává vůni.
13 Můj milý je pro mě jako vonný váček myrhy,+
mezi mými ňadry tráví noc.
14 Můj milý je pro mě jako hrozen heny+
mezi vinicemi En-gedi.“+
15 „Jsi tak krásná, má milovaná.
Jsi tak krásná! Máš oči jako holubice.“+
16 „Jsi tak krásný, můj milý, tak nádherný!+
Naše lůžko je z listí.
17 Trámy našeho domu jsou cedry,
naším krovem jsou jalovce.