Žalmy

38 Jehovo, nekárej mě ve svém hněvu,

nenapravuj mě ve svém vzteku.+

 2 Vždyť tvé šípy se do mě hluboko zabodly

a těžce na mě dolehla tvá ruka.+

 4 Má provinění mi přerostla přes hlavu,+

jsou jako těžké břemeno, které nemůžu unést.

 5 Mé rány páchnou a hnisají

pro mou hloupost.

 6 Jsem sklíčený a úplně na dně,

celý den chodím smutný.

 7 Uvnitř jsem v jednom ohni,*

mám nemocné celé tělo.+

 8 Strnul jsem a jsem úplně zdrcený,

řvu* z bolesti svého srdce.

 9 Jehovo, ty znáš všechny moje touhy,

ani moje vzdychání není před tebou skryté.

10 Srdce mi buší, opustila mě síla

a světlo mých očí vyhaslo.+

11 Přátelé a druhové se mi kvůli mým ranám vyhýbají

a moji blízcí si drží odstup.

12 Ti, kdo mi usilují o život, kladou pasti,

ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o tom, že mě zničí,+

celý den vymýšlejí lsti.

13 Ale já neposlouchám, jsem jako hluchý,+

ani neotvírám ústa, jako bych byl němý.+

14 Jsem jako muž, který neslyší

a který nemá co říct na svou obranu.

15 Čekal jsem totiž na tebe, Jehovo,+

a ty jsi mi odpověděl, Jehovo, můj Bože.+

16 Řekl jsem: „Ať se neradují z mého neštěstí,

ať se nade mě nepovyšují, když mi uklouzne noha.“

17 Vždyť jsem málem padl

a pořád jsem cítil bolest.+

18 Vyznal jsem své provinění,+

trápil jsem se kvůli svému hříchu.+

19 Ale moji nepřátelé jsou plní života* a silní,*

těch, kdo mě bezdůvodně nenávidí, je stále víc.

20 Opláceli mi dobré špatným,

odporovali mi za to, že jsem usiloval o dobro.

22 Pospěš mi přece na pomoc,

Jehovo, má záchrano.+