Job
34 A Elihu pokračoval:
2 „Naslouchejte mým slovům, vy moudří,
poslouchejte mě, vy učení.
4 Prozkoumejme spolu, co je správné,
rozhodněme společně, co je dobré.
6 Mám lhát a tvrdit, že si nezasloužím příznivý rozsudek?
Moje rána se nehojí, i když jsem neudělal nic špatného.‘+
7 Najde se ještě někdo jako Job,
který pije posměch jako vodu?
10 Proto mě poslouchejte, moudří muži:*
a vzal by k sobě jejich ducha a dech,+
15 všichni* by společně zahynuli
a lidstvo by se vrátilo do prachu.+
16 Pokud máš tedy porozumění, dobře poslouchej,
věnuj pozornost tomu, co říkám.
17 Měl by vládnout někdo, kdo nenávidí spravedlnost?
Nebo bys odsoudil mocného, který jedná správně?
18 Řekl bys králi ‚Jsi ničema‘?
Nebo urozeným ‚Jste zločinci‘?+
19 Bůh nenadržuje knížatům
a neupřednostňuje bohaté před chudými,*+
protože jsou všichni dílem jeho rukou.+
20 Můžou umřít náhle,+ uprostřed noci,+
třesou se a hynou,
dokonce i mocní jsou odstraněni bez zásahu lidské ruky.+
23 Bůh nikomu neurčil čas,
kdy má před něj předstoupit, aby byl souzen.
26 Sráží je za jejich špatnost,
tam, kde to všichni vidí,+
27 protože ho přestali následovat+
a nedbali na jeho cesty.+
29 Když Bůh zůstane zticha, kdo ho může odsoudit?
Když skryje svou tvář, kdo ho může spatřit?
Ať už ji skryje před národem, nebo před člověkem, výsledek je stejný:
31 Říkáš Bohu:
‚Byl jsem potrestán, i když jsem se nedopustil ničeho špatného.+
32 Ukaž mi, co jsem přehlédl.
Pokud jsem udělal něco špatně, už to nikdy neudělám.‘
33 Má ti to Bůh vynahradit podle tvých představ, když odmítáš jeho rozsudek?
To musíš posoudit ty, ne já.
Tak mi řekni, co víš.