Job
5 Jen volej! Je někdo, kdo ti odpoví?
Na koho ze svatých* se obrátíš?
2 Blázna zabije jeho zlost
a hlupák zemře závistí.
3 Viděl jsem blázna, jak zapouští kořeny,
ale najednou je jeho příbytek proklet.
4 Jeho synové ani zdaleka nejsou v bezpečí,
jsou utlačovaní v městské bráně+ a nikdo se jich nezastává.
6 Vždyť neštěstí neklíčí z prachu
a těžkosti nerostou ze země.
7 Jako je jisté, že jiskry létají vzhůru,
tak je jisté, že se člověk rodí pro těžkosti.
8 Na tvém místě bych se obrátil na Boha,
Bohu bych předložil svůj případ,
9 tomu, který dělá velké a nevyzkoumatelné věci,
obdivuhodných věcí bezpočtu.
10 Dává zemi déšť,
sesílá vody na pole.
11 Vysoko pozvedá nevýznamné
a sklíčené vyvyšuje k záchraně.
12 Maří plány chytráků,
takže se jim nic nedaří.
13 Chytá moudré na jejich vlastní vychytralost,+
takže jejich plány vychází naprázdno,
14 ve dne se střetávají s tmou
a v poledne tápou jako v noci.
15 Zachraňuje chudého před mečem jejich úst,
vysvobozuje ho z rukou siláků,
16 takže nevýznamnému svítá naděje
a bezpráví zavírá ústa.
17 Šťastný je člověk, kterého Bůh kárá,
proto nezavrhuj ukázňování od Všemohoucího!
18 Působí totiž bolest, ale také ovazuje zranění,
dává rány, ale také vlastníma rukama uzdravuje.
19 Ze šesti pohrom tě zachrání
a ani sedmá ti neublíží.
20 V době hladomoru tě vyplatí ze smrti
a v době války z moci meče.
22 Zkáze a hladu se vysměješ
a z divokých zvířat nebudeš mít strach.
24 Ve svém stanu se budeš cítit bezpečně,*
a když se půjdeš podívat na svou pastvinu, nic nebude chybět.
25 Budeš se těšit z mnoha dětí
a tvých potomků bude jako polní trávy.
26 Do hrobu sestoupíš v plné síle,
jako snopy obilí sklízené ve svůj čas.
27 Tohle jsme vyzkoumali a tak to je.
Vyslechni si to a pouč se z toho.“