Ezekiel
1 Ve 30. roce,* pátý den čtvrtého měsíce, když jsem byl mezi vyhnanci+ u řeky Kebar,+ se otevřela nebesa a dostal jsem od Boha vidění. 2 Pátý den toho měsíce, v pátém roce vyhnanství krále Jehojakina,+ 3 Jehova promluvil ke mně, Ezekielovi,* synovi kněze Buziho, u řeky Kebar v zemi Chaldejců.+ Tam na mě zapůsobila Jehovova ruka.+
4 Viděl jsem, jak se od severu přihnal bouřlivý vítr.+ Jasné světlo obklopovalo velký oblak a záblesky ohně*+ a uprostřed ohně bylo něco, co vypadalo jako elektrum.*+ 5 V ohni bylo něco jako čtyři živí tvorové,+ kteří se podobali člověku. 6 Každý měl čtyři obličeje a čtyři křídla.+ 7 Jejich nohy byly rovné a jejich chodidla se podobala kopytům telete a zářila jako vyleštěná měď.+ 8 Na všech čtyřech stranách měli pod křídly lidské ruce a všichni čtyři měli obličeje a křídla. 9 Jejich křídla se navzájem dotýkala. Když šli, neotáčeli se – každý se pohyboval přímo vpřed.+
10 Obličeje čtyř tvorů vypadaly takto:+ Každý tvor měl obličej člověka, vpravo obličej lva,+ vlevo obličej býka+ a všichni čtyři měli i obličej orla.+ 11 Takové byly jejich obličeje. Křídla měli roztažená nahoru. Dvě křídla každého tvora se navzájem dotýkala a dvě mu zakrývala tělo.+
12 Každý se pohyboval přímo vpřed. Kamkoli je duch vedl, tam šli.+ A když šli, neotáčeli se. 13 Vzhled živých tvorů připomínal žhavé uhly. Mezi nimi se sem a tam pohybovalo něco jako pochodně hořící jasným plamenem a z toho ohně šlehaly blesky.+ 14 Když živí tvorové někam šli a zase se vraceli, jejich pohyb připomínal blesk.
15 Díval jsem se na ty živé tvory a u každého živého tvora se čtyřmi obličeji jsem na zemi uviděl kolo.+ 16 Kola zářila jako chryzolit a všechna čtyři měla stejnou podobu. Konstrukce kol vypadala tak, jako by bylo kolo v kole.* 17 Kola se mohla pohybovat do všech čtyř stran a nemusela zatáčet. 18 Byla tak vysoká, že vzbuzovala bázeň, a ráfy všech čtyř kol byly kolem dokola plné očí.+ 19 Když se živí tvorové dali do pohybu, pohybovala se spolu s nimi i kola, a když se živí tvorové vznesli ze země, vznesla se i kola.+ 20 Tvorové šli tam, kam je vedl duch – kamkoli duch šel. Spolu s nimi se pokaždé vznesla i kola, protože duch, který působil na živé tvory,* byl i v kolech. 21 Když se tvorové dali do pohybu, pohybovala se i kola. Když se tvorové zastavili, zastavila se i kola. A když se vznesli ze země, spolu s nimi se vznesla i kola, protože duch, který působil na živé tvory, byl i v kolech.
22 Nad hlavami živých tvorů se rozprostíralo něco jako plošina, která se třpytila jako led a vzbuzovala úžas.+ 23 Pod plošinou měli tvorové křídla natažená nahoru,* jedno k druhému. Každý měl dvě křídla, kterými si mohl zakrýt jednu stranu těla, a dvě, kterými si mohl zakrýt druhou stranu těla. 24 Zvuk jejich křídel zněl jako hukot valících se vod, jako hlas Všemohoucího.+ Když se pohybovali, znělo to jako hluk vojska. Když se zastavili, svěsili křídla.
25 Nad plošinou, kterou měli nad hlavami, zazníval hlas. (Když se zastavili, svěsili křídla.) 26 Nad plošinou nad jejich hlavami bylo něco, co vypadalo jako safír+ a podobalo se trůnu.+ Nahoře na trůnu seděl někdo podobný člověku.+ 27 Viděl jsem, jak vypadal od pasu nahoru – jako rozžhavené elektrum,+ kolem kterého byl oheň. Od pasu dolů vypadal jako oheň+ a všude kolem něj byl jas 28 podobný duze,+ která se objevuje v oblacích za deštivého dne. Takový byl jas, který ho obklopoval. Podobal se Jehovově slávě.+ Když jsem to uviděl, padl jsem tváří k zemi a uslyšel jsem něčí hlas.