Daniel
10 Ve třetím roce perského krále Kýra+ dostal Daniel, kterému bylo dáno jméno Beltšacar,+ zjevení. To poselství bylo pravdivé a týkalo se velkého konfliktu. Pochopil to poselství a dostal porozumění tomu, co viděl.
2 V té době jsem já, Daniel, už celé tři týdny truchlil.+ 3 Celé tři týdny jsem nejedl žádné pochoutky a nevzal jsem do úst maso ani víno a nepotíral jsem se olejem. 4 A 24. den prvního měsíce, když jsem byl na břehu velké řeky, Tigridu,*+ 5 jsem se rozhlédl a uviděl muže, který byl oblečený do lněného oděvu+ a kolem boků měl pás z ufazského zlata. 6 Jeho tělo bylo jako chryzolit,+ jeho obličej zářil jako blesk, oči měl jako ohnivé pochodně, jeho paže a nohy vypadaly jako vyleštěná měď+ a jeho slova zněla jako hluk zástupu. 7 To vidění jsem viděl jen já, Daniel. Muži, kteří byli se mnou, ho neviděli,+ ale přesto se roztřásli strachem, utekli a schovali se.
8 Zůstal jsem sám. Když jsem viděl to velké vidění, opustily mě síly, úplně jsem zbledl a ztratil jsem všechnu sílu.+ 9 Pak jsem uslyšel zvuk jeho slov, a když jsem ho poslouchal, tvrdě jsem usnul tváří k zemi.+ 10 Vtom se mě ale dotkla ruka+ a zahýbala se mnou, takže jsem se zvedl na ruce a na kolena. 11 A řekl mi:
„Danieli, velmi vzácný* muži,+ věnuj pozornost tomu, co ti teď budu říkat. Postav se, protože jsem byl k tobě poslán.“
Když mi to řekl, roztřeseně jsem se postavil.
12 Potom mi řekl: „Neboj se,+ Danieli. Od prvního dne, kdy ses rozhodl, že porozumíš a že se pokoříš před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem přišel kvůli nim.+ 13 Ale 21 dnů mi kladl odpor kníže+ královské říše Persie. Pak mi ale přišel na pomoc Michael,*+ jeden z nejpřednějších knížat.* Zůstal jsem po tu dobu u perských králů. 14 Přišel jsem, abych ti dal porozumění tomu, co potká tvůj lid na konci dnů.+ To vidění se totiž týká budoucnosti.“+
15 Když se mnou mluvil, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem. 16 A ten, kdo vypadal jako člověk, se dotkl mých rtů+ a já jsem otevřel ústa a řekl tomu, který stál přede mnou: „Můj pane, kvůli tomu vidění se celý třesu a nemám žádnou sílu.+ 17 Jak tedy můžu já, tvůj sluha, mluvit s tebou, svým pánem?+ Nemám teď sílu a sotva dýchám.“+
18 Ten, kdo vypadal jako člověk, se mě znovu dotkl a posílil mě.+ 19 Potom řekl: „Neboj se,+ velmi vzácný* muži.+ Pokoj tobě.+ Buď silný, ano, buď silný!“ Když se mnou mluvil, cítil jsem se silnější a řekl jsem: „Ať můj pán mluví, posílil jsi mě.“
20 Řekl: „Víš, proč jsem k tobě přišel? Teď se vrátím, abych bojoval s knížetem Persie.+ Až odejdu, přijde kníže Řecka. 21 Ale ještě ti řeknu, co je zapsané ve spisech pravdy. V těchto věcech mě nepodporuje nikdo kromě Michaela,+ vašeho knížete.+