Soudci
17 V hornatém kraji Efrajima+ žil muž, který se jmenoval Micheáš. 2 Jednou řekl své matce: „Pamatuješ na těch 1 100 kousků stříbra, které ti někdo vzal a kvůli kterým jsi v mé přítomnosti vyslovila kletbu? To stříbro je u mě, to já jsem ho vzal.“ Jeho matka na to řekla: „Kéž Jehova mému synovi požehná.“ 3 Vrátil jí tedy těch 1 100 kousků stříbra, ale ona mu řekla: „Dám* to stříbro Jehovovi. Chci, aby se za něj udělaly dvě sochy, které budou tvoje, jedna vytesaná a druhá odlitá z kovu.+ Dávám ti ho tedy zpátky.“
4 A tak potom, co Micheáš vrátil stříbro své matce, vzala z něj 200 kousků a dala je stříbrotepci. Ten udělal dvě sochy, jednu vytesal a druhou odlil z kovu, a umístili je do Micheášova domu. 5 Ten muž, Micheáš, měl svatyni. Udělal efod+ a sošky terafim*+ a pověřil* jednoho ze svých synů, aby mu sloužil jako kněz.+ 6 V té době neměl Izrael krále.+ Každý dělal to, co považoval za správné.*+
7 V Betlémě+ na území Judy žil jeden mladý muž a byl to Levita.+ Nějakou dobu bydlel mezi Judovci, 8 ale potom z Betléma odešel, aby se usadil někde jinde. Při svém putování došel do hornatého kraje Efrajima k Micheášovu domu.+ 9 „Odkud přicházíš?“ zeptal se ho Micheáš. Odpověděl mu: „Jsem Levita z judského Betléma a hledám místo, kde bych se usadil.“ 10 Micheáš mu tedy řekl: „Zůstaň u mě a služ mi jako rádce* a kněz. Budu ti dávat deset kousků stříbra ročně, oblečení a stravu.“ A tak Levita vešel do jeho domu. 11 Tento mladý muž souhlasil, že u Micheáše zůstane, a stal se pro něj jakoby jedním z jeho synů. 12 Micheáš ho pověřil,* aby mu sloužil jako kněz,+ a on žil dál v jeho domě. 13 Micheáš si říkal: „Teď vím, že mi Jehova bude prokazovat dobro, protože se mým knězem stal Levita.“