1. Samuelova

18 Potom co David se Saulem domluvil, z Jonatana+ a Davida se stali blízcí přátelé* a Jonatan si ho zamiloval jako sám sebe.+ 2 Od toho dne si Saul nechal Davida ve svých službách a nedovolil mu, aby se vrátil domů ke svému otci.+ 3 A Jonatan uzavřel s Davidem smlouvu,+ protože ho miloval jako sám sebe.+ 4 Také si svlékl svůj plášť bez rukávů a dal ho Davidovi. Dal mu i svou výstroj, meč, luk a opasek. 5 David se začal vydávat na válečné výpravy, a ať ho Saul vyslal kamkoli, byl úspěšný.*+ Saul mu proto svěřil velení nad válečníky+ a celému lidu i Saulovým sluhům se to líbilo.

6 Když se David a ostatní válečníci vraceli z vítězné bitvy proti Filištínům, ze všech izraelských měst vyšly králi Saulovi naproti ženy, které se radovaly, zpívaly,+ tančily a hrály na tamburíny+ a loutny. 7 Oslavovaly a zpívaly:

8 Saulovi se ta píseň vůbec nelíbila a velmi se rozzlobil.+ Řekl: „Davidovi připsaly desetitisíce a mně jenom tisíce. Teď mu ještě dát kralování!“+ 9 A od toho dne se Saul na Davida neustále díval podezíravě.

10 Příští den Bůh dovolil, aby Saula děsila jeho mysl,*+ a on se ve svém domě začal chovat podivně.* David stejně jako jindy hrál na harfu.+ Saul držel kopí+ 11 a najednou ho po Davidovi hodil.+ Řekl si: „Přibodnu Davida ke stěně!“ Ale Davidovi se dvakrát podařilo uniknout. 12 Saul z něj pak dostal strach, protože Jehova byl s ním,+ ale Saula opustil.+ 13 Saul se tedy Davida zbavil tím, že ho dosadil za velitele tisíce. A David začal v čele vojska vyrážet do boje.*+ 14 Dál byl úspěšný*+ ve všem, co dělal, a Jehova byl s ním.+ 15 Když Saul viděl, jak je David úspěšný, měl z něj strach. 16 Ale celý Izrael a Juda Davida milovali, protože v jejich čele vyrážel do boje.

17 Později Saul Davidovi řekl: „Tady je moje nejstarší dcera Merab.+ Dám ti ji za manželku.+ Buď ale dál mým odvážným bojovníkem a veď Jehovovy války.“+ Saul si totiž říkal: „Ať nezemře mojí rukou, ale rukou Filištínů.“+ 18 David mu odpověděl: „Kdo jsem já a co je rodina mého otce v Izraeli, že mám být královým zetěm?“+ 19 Když se však Saulova dcera Merab měla za Davida provdat, byla dána za manželku Mecholanu Adrielovi.+

20 Do Davida se ale zamilovala Saulova dcera Mikal.+ Saul se o tom dozvěděl a líbilo se mu to. 21 Pomyslel si: „Dám mu ji, aby pro něj byla léčkou a aby zemřel rukou Filištínů.“+ Znovu tedy Davidovi řekl: „Dnes se staneš mým zetěm.“* 22 Potom přikázal svým sluhům: „Promluvte si tajně s Davidem a řekněte mu: ‚Král si tě oblíbil a všichni jeho sluhové tě mají rádi. Staň se tedy královým zetěm.‘“ 23 Když to Saulovi sluhové Davidovi řekli, odpověděl: „Myslíte si, že stát se královým zetěm je taková maličkost? Jsem přece chudý a nevýznamný.“+ 24 Saulovi potom jeho sluhové oznámili: „David řekl to a to.“

25 Saul jim přikázal: „Řekněte Davidovi: ‚Král nechce jako cenu za nevěstu+ nic jiného než 100 předkožek+ Filištínů, aby se pomstil svým nepřátelům.‘“ Saul totiž plánoval, že nechá Davida zemřít rukou Filištínů. 26 Jeho sluhové o tom tedy řekli Davidovi a jemu se líbilo, že by se stal královým zetěm.+ Než vypršel stanovený čas, 27 David se svými muži vytáhl a pobil 200 Filištínů. Všechny jejich předkožky pak přinesl králi, aby se mohl stát jeho zetěm. Saul mu tedy dal svou dceru Mikal za manželku.+ 28 Když si uvědomil, že Jehova je s Davidem+ a že jeho dcera Mikal Davida miluje,+ 29 dostal z něj ještě větší strach a až do konce života byl jeho nepřítelem.+

30 Filištínská knížata dál vyrážela do boje. Kdykoli se to stalo, David byl úspěšnější* než všichni Saulovi sluhové.+ Jeho jméno měli lidé ve velké úctě.+