Šalomounova píseň
Nasbíral jsem svou myrhu a své koření.+
Jedl jsem svou plástev a svůj med,
pil jsem své víno a své mléko.“+
„Jezte, milí přátelé!
Pijte a opijte se něžnostmi!“+
Slyším, jak můj milý klepe!
‚Otevři mi, má sestro, má milovaná,
má holubičko, má dokonalá!
Vždyť mám hlavu pokrytou rosou,
kadeře nočními krůpějemi.‘+
3 Už jsem si svlékla šaty.
Mám si je znovu obléct?
Už jsem si umyla nohy.
Mám si je znovu zašpinit?
4 Můj milý odtáhl ruku od otvoru ve dveřích
a mé city k němu se rozhořely.
5 Vstala jsem, abych svému milému otevřela.
Z mých rukou kanula myrha,
stékala z mých prstů
na rukojeť zámku.
6 Otevřela jsem svému milému,
ale on už tam nebyl, zmizel.
Byla jsem zoufalá, když odešel.*
Hledala jsem ho, ale nenašla.+
Volala jsem ho, ale neozval se mi.
7 Potkali mě strážní, kteří obcházeli město.
Zbili mě, zranili.
Strážci hradeb mi sebrali přehoz.*
8 Jeruzalémské dcery, zapřísahám vás:
Pokud najdete mého milého,
řekněte mu, že jsem nemocná láskou.“
9 „V čem je tvůj milý lepší než ostatní,
ty nejkrásnější z žen?
V čem je tvůj milý lepší než ostatní,
že jsi nás zavázala takovou přísahou?“
10 „Můj drahý je okouzlující a ruměný,
vyniká mezi deseti tisíci.
11 Jeho hlava je zlato, ryzí zlato.
Jeho vlasy jsou jako vlnící se palmové listy*
a černé jako krkavec.
Jeho rty jsou lilie, kane z nich tekutá myrha.+
14 Jeho ruce jsou zlaté válce osázené chryzolity.
Jeho břicho je hladká slonovina pokrytá safíry.
15 Jeho nohy jsou mramorové sloupy na podstavcích z ryzího zlata.
Je krásný jako Libanon, jedinečný jako cedry.+
To je můj milý, to je můj milovaný, jeruzalémské dcery.“