Bouřka — Děsivá královna mraků

Od našeho dopisovatele v Austrálii

MNOZÍ lidé okouzleně pozorují oblaka již od svého dětství. Jeden osmdesátiletý muž vypráví, jak v útlém dětství lehával v trávě a sledoval mraky „plující po obloze“. Vzpomíná, že si často kladl otázku, z čeho jsou vlastně vytvořeny. Říkal si: Jsou snad z bavlny? Proč každý z nich vypadá úplně jinak? Tenhle připomínal plachetnici, tamten zase vzpínajícího se koně. A pak se objevil mrak, který vypadal jako vzdouvající se zámek. Kdykoli oblaka plula po obloze v neuvěřitelné škále stále se měnících tvarů a rozměrů, působilo to jeho dětské obrazotvornosti radost. Ten muž říká, že se dodnes rád dívá, když mraky na obloze „předvádějí šarádu“. Tato prostá podívaná je možná příjemná i pro vás.

Pravděpodobně nejpůsobivější a nejděsivější však jsou mraky, které umějí „mluvit“. Takový mrak se nazývá kumulonimbus neboli bouřková kupa. Tato oblaka, temná a zlověstná, mohou plout ve výšce 16 kilometrů, či dokonce ještě výše, a právě ta přinášejí bouřky. Když se na obloze vytvoří bouřkové mraky, může z nich vyšlehnout blesk nebo se ozvat výstražný rachot hromu. V noci to bývá nádherné zvukové a světelné představení, které dokáže překonat jakýkoli uměle vytvořený ohňostroj. Mraky chrlí a shazují déšť a kroupy a pak se přesouvají dál. Ještě nedávno vyprahlá zem po nich zůstává prostoupena vůní svěžího, čistého deště.

Jak vznikají bouřky

V poslední době je člověk schopen prohlížet si planetu Zemi z vesmíru. Vidí, že většinu jejího povrchu pokrývají mraky. Spisovatel Fred Hapgood nás informuje, že „v danou chvíli je polovina zemského povrchu — 250 milionů čtverečních kilometrů — pokryta [oblaky], které se podobají peřinám, vatě, krajkám, jsou buclaté, jemné, nadýchané, v nejrůznější míře světélkují a nepropouštějí světlo, objevují se, rozvíjejí a rozrůstají, vznášejí se vzduchem a zanikají, a to se děje kolem celé země“. Část tohoto velkého množství oblaků přináší bouřky — každý rok na zemi dochází až k 15 000 000 bouřek a je hlášen trvalý výskyt asi 2 000 bouřek každý den.

Bouřka vznikne tehdy, když vrstva hustého chladného vzduchu překryje vrstvu řidšího vlhkého vzduchu. Nějaký impuls, například sluneční žár, frontální povětrnostní systém nebo stoupající terén, způsobí, že horký vlhký vzduch začne vystupovat nad chladný vzduch. Vznikají vzdušné proudy, a tepelná energie nahromaděná ve vzduchu a ve vodní páře se potom přemění ve vítr a v elektrickou energii.

Atmosférické podmínky, které jsou potřebné pro vznik bouří, bývají většinou v nižších zeměpisných šířkách. Tím se vysvětluje, proč Jižní Amerika a Afrika jsou kontinenty nejvíce postihované bouřkou a proč střední Afrika a Indonésie jsou již dávno považovány za oblasti s nejvyšším výskytem bouřkové činnosti na světě. Uznaným rekordem je 242 bouřkových dní v roce zaznamenaných v ugandské Kampale. Bouřky se samozřejmě vyskytují i v mnoha jiných končinách světa.

Ohňostroj na obloze

Bouřka se vyznačuje dvěma všeobecně známými, naprosto zřetelnými průvodními jevy: je to hrom a blesk. Jaké však jsou příčiny těchto nápadných, často děsivých jevů? Jednoduše řečeno, blesk je elektrický výboj, který vznikne, jsou-li rozdíly elektrických nábojů na dvou místech dostatečně velké, aby překonaly izolační účinek vzduchu. Tento výboj může nastat uvnitř mraku, mezi mraky nebo mezi mraky a povrchem země. Blesk způsobí, že se vzduch na chvíli zahřeje na neuvěřitelně vysokou teplotu dosahující až 30 000 stupňů Celsia a v okamžiku úderu se jeho elektrický náboj vybije.

Blesk mívá různou podobu; může to být pruh světla, rozeklaný blesk nebo plošný blesk. Jestliže se výboj projeví jako jedna klikatá čára, jedná se o pruh světla. Je-li tato klikatá čára rozdělena nebo rozvětvena, pak se tomuto jevu říká rozeklaný blesk. Pokud jde o záblesk uvnitř mraku nebo je-li mrak osvětlen rozptýleným světlem, tento jev je známý jako plošný blesk. Odborníci nám říkají, že blesk, který vidíme, je většinou blesk mezi mrakem a povrchem země.

Blesk působí škody živým organismům — dokonce může zranit a usmrtit lidi i zvířata. Nejvíce ohroženi jsou lidé pohybující se na plážích, na golfových hřištích a na polích, protože tam nejsou chráněni před elektrickým výbojem. (Viz rámeček na straně 15.)

Pouze asi 30 procent lidí zasažených bleskem skutečně zemře, a pokud je okamžitě poskytnuta první pomoc, málokdy dojde ke zranění, které má dlouhodobé následky. A v rozporu s běžně rozšířenou smyšlenkou se však může stát, a opravdu se to často stává, že blesk uhodí několikrát po sobě do stejného místa.

Údery blesku způsobí mnoho požárů. Tyto požáry mohou zničit rozsáhlé zemědělské oblasti. Přibližně 10 procent lesních požárů ve Spojených státech je zaviněno bleskem. Těmito požáry bylo vypáleno více než 35 procent všech lesů a křovin, které tam shořely.

Údery blesku jsou však také prospěšné. Lesy z nich například mají několikanásobný užitek. Menší požáry způsobené bleskem se utlumí v rostlinném porostu.Tímto způsobem se může snížit nebezpečí většího poškození silným ohněm, který dosahuje až do korun stromů. Blesk také působí prospěšnou změnu dusíku, což je plyn, který rostliny nemohou využít. Vlivem blesku se tento plyn přemění na sloučeniny dusíku, jež jsou velmi důležité pro tvorbu rostlinných tkání a vývoj semen, v nichž jsou proteiny nesmírně důležité pro život zvířat. Odhaduje se, že působením blesku vzniká 30 až 50 procent oxidů dusíku obsažených v dešťových srážkách a že tímtéž způsobem vzniká každý rok celkem 30 milionů tun vázaného dusíku.

Největší užitek z bouřky

Bouřka může uvolnit obrovské množství vody. Hlavní důvod toho, že za krátkou chvíli spadne na zem obrovské množství dešťové vody, spočívá v tom, že silné vzestupné proudění při prudké bouři zadrží velké množství vody a pak tuto vodu náhle spustí. Při takovém dešti bývá naměřeno, že spadne až 20 centimetrů vody za hodinu. Takový silný liják může ukázat samozřejmě i svou zápornou stránku.

Když bouřka postupuje pomalu, většina srážek spadne na poměrně malou plochu půdy a to může vést k náhlé záplavě. Povrchový odtok vody při takové bouřce je příčinou toho, že se potoky a řeky rozvodňují. Odhaduje se, že příčinou asi třetiny všech povodňových škod ve Spojených státech jsou náhlé záplavy způsobené bouřkami.

Dešťové srážky spojené s bouřkou však přinášejí velký užitek. Do půdy a do nádrží a přehrad je přiváděno obrovské množství vody. Z průzkumu vyplývá, že v některých oblastech 50 až 70 procent všech srážek pochází z bouřek, takže v těchto místech je bouřka s deštěm nesmírně důležitá pro život.

Jak je to s krupobitím?

Bouřky jsou velmi ničivé proto, že jsou mnohdy doprovázeny silným krupobitím. Kroupy se tvoří tak, že kapky deště zmrznou a dále se zvětšují, protože se dostanou do cyklu vzestupných a sestupných vzdušných proudů. Vyprávějí se příběhy o neuvěřitelné velikosti a váze krup. V roce 1925 v Německu údajně padaly kroupy o rozměrech 26×14×12 centimetrů. Odhadem vážily přes dva kilogramy. Jedna z největších krup, o nichž kdy byly záznamy ve Spojených státech, spadla ve státě Kansas v roce 1970. Tato kroupa měřila v nejširším místě obvodu 44 centimetrů a vážila 776 gramů. Když kroupa této velikosti padá z velké výšky, kde jsou mraky, je dost velká na to, aby zabila člověka.

Kroupy jsou naštěstí většinou mnohem menší, a tak pravděpodobně spíše působí nepříjemnosti než smrt. Kromě toho vyplývá už z podstaty bouřek, jež plodí krupobití, že oblasti postižené ničivým krupobitím jsou poměrně malé. Nicméně ztráty zemědělských plodin, které jsou na celém světě způsobeny krupobitím, dosahují každý rok odhadem stamilionů dolarů.

Tornáda a bouřky

Snad nejnebezpečnějším následkem bouřek je tornádo. Všechna tornáda jsou vlastně spojena s bouřkami, ale ne všechny bouřky jsou doprovázeny tornády. Tornádo je prudce vířivý úzký sloupec vzduchu většinou o průměru několika set metrů, který se z bouřkového mraku táhne až k zemi. U nejprudších tornád může rychlost větru dosahovat více než 400 či 500 kilometrů za hodinu. Silný vířivý vítr a vzestupný vzdušný proud v jeho středu mohou společným působením bořit budovy a vrhat do vzduchu smrtící úlomky sutin. Tornáda se vyskytují v mnoha zemích světa.

Na pohled méně dramatický, avšak přesto škodlivý, je horizontální vítr, k němuž se přidruží sestupné vzdušné proudy a krátké poryvy. Sestupné vzdušné proudy mohou vyvolat ničivý vítr vanoucí při zemi nebo blízko nad zemí, který může dosahovat rychlosti až 150 kilometrů za hodinu. Krátké poryvy jsou prudší a mohou dosahovat rychlosti přes 200 kilometrů za hodinu.

Je zcela jasné, že k bouřkám bychom měli mít respekt a že bychom si měli uvědomovat, v čem jsou nebezpečné. Bouřky jsou jen jednou z mnoha stránek stvořitelského díla, o němž se toho musíme ještě hodně dozvědět.

[Rámeček a obrázek na straně 15]

Bezpečnostní opatření

Australský úřad pro řešení krizových situací doporučuje při bouřce dodržovat následující bezpečnostní opatření.

Ochrana venku

◼ Hledejte si úkryt v dopravním prostředku s pevnou střechou nebo v budově; vyhýbejte se nízkým stavbám, plátěným stanům a osamělým stromům i skupinkám stromů.

◼ Jste-li na otevřeném prostranství daleko od úkrytu, skrčte se (jednotlivě), pokud možno v nějaké prohlubni, dejte nohy k sobě a nemějte u sebe žádné kovové předměty. Nelehejte si, ale ani nezůstávejte nejvyšším objektem v okolí.

◼ Jestliže vám vstávají konečky vlasů nebo slyšíte, že se od okolních objektů, například od skal či plotů, ozývá bzučení, ihned se přesuňte na jiné místo.

◼ Nepouštějte draky ani modely letadel, které se ovládají pomocí kovového lanka.

◼ Na volném prostranství nedržte dlouhé či kovové předměty, například rybářské pruty, deštníky a golfové hole.

◼ Nedotýkejte se kovových konstrukcí, drátěných plotů ani kovových šňůr na prádlo, ani se k nim nepřibližujte.

◼ Nejezděte na koni, na kole ani v otevřených dopravních prostředcích.

◼ Řídíte-li dopravní prostředek, zpomalte nebo zaparkujte daleko od vysokých stromů a od silnoproudého vedení. Zůstaňte uvnitř dopravního prostředku s pevnou střechou nebo v obytném přívěsu, ale nedotýkejte se kovových součástí karosérie, ani se o ně neopírejte.

◼ Jestliže plavete nebo surfujete, ihned vyjděte z vody a hledejte úkryt.

◼ Plujete-li na lodi, vystupte na břeh, jakmile to bude možné. Jestliže to je nebezpečné, schovejte se pod nějakou vysokou konstrukci, například pod most nebo molo. Ujistěte se, že stožár i kotevní lana jsou dostatečně uzemněny.

Ochrana pod střechou

◼ Vzdalte se od oken, elektrických spotřebičů, potrubí a jiných kovových předmětů.

◼ Nepoužívejte telefon. Je-li nutné zavolat o pomoc, mluvte co nejstručněji.

◼ Než se přižene bouřka, odpojte vnější anténu a přívod napětí k rozhlasovým a televizním přijímačům. Odpojte počítačové modemy a zdroje elektrické energie. Dále se vyhýbejte elektrickým spotřebičům.

[Podpisek]

Z publikace Severe Storms: Facts, Warnings and Protection (Prudké bouřky: Fakta, varování a ochrana).