Záchrana
Definice: Zachování naživu či osvobození z nebezpečí nebo ze zkázy. Osvobození může být z rukou utlačovatelů nebo pronásledovatelů. Prostřednictvím svého Syna opatřuje Jehova všem pravým křesťanům osvobození z přítomného ničemného systému věcí i záchranu z otroctví hříchu a smrti. Pro velký zástup Jehovových věrných služebníků, kteří žijí v období „posledních dnů“, bude záchrana znamenat i zachování naživu přes velké soužení.
Zachrání Bůh ve svém velkém milosrdenství nakonec celé lidstvo?
Naznačuje 2. Petra 3:9, že dojde k všeobecné záchraně? Říká se tam: „Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul [„nechce, aby někdo přišel do zkázy“, Pe], ale chce, aby všichni dospěli k pokání.“ (EP) Bůh si milosrdně přeje, aby všichni Adamovi potomci činili pokání, a učinil šlechetné opatření pro odpuštění hříchů těch, kdo tak činí. Ale nikoho nenutí, aby toto opatření přijal. (Srovnej 5. Mojžíšovu 30:15–20.) Mnozí je odmítají. Jsou jako tonoucí, jenž odstrkuje záchranný pás, který mu hodil ten, kdo chce pomoci. Poznamenejme ovšem, že alternativou k pokání není věčné trápení v pekelném ohni. Jak ukazuje 2. Petra 3:9, ti, kdo nečiní pokání, zahynou neboli ‚přijdou do zkázy‘. Verš 7 (EP) také mluví o ‚záhubě bezbožných lidí‘. Není zde žádná myšlenka o všeobecné záchraně. — Viz také nadpis „Peklo“.
Dokazuje 1. Korinťanům 15:22, že všichni lidé budou nakonec zachráněni? Říká se tam: „Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (EP) Z okolních veršů vyplývá, že se zde mluví o vzkříšení. Kdo bude vzkříšen? Všichni, jejichž smrt lze připsat adamskému hříchu (viz verš 21), ale kteří se také osobně nedopustili svévolných přestupků, jak je vysvětleno v Hebrejcům 10:26–29. Stejně jako byl z hádu vzbuzen Ježíš (Sk. 2:31), tak vzkříšením „dojdou života“ i všichni ostatní, kteří jsou v hádu. (Zjev. 1:18; 20:13) Dosáhnou ti všichni věčné záchrany? Tato příležitost jim bude otevřena, ale každý se jí nechopí, jak naznačuje Jan 5:28, 29, kde se ukazuje, že pro některé bude konečným výsledkem nepříznivý „soud“.
A co texty jako Titovi 2:11, kde se podle znění EP mluví o ‚spáse všech lidí‘? Jiné texty jako Jan 12:32, Římanům 5:18 a 1. Timoteovi 2:3, 4 zprostředkují podobnou myšlenku v EP, Pe, Sý, Ži atd. Řecké výrazy překládané „všichni“ a „každý“ v těchto verších jsou skloňované podoby slova pas. Jak ukazuje Vineův Expository Dictionary of New Testament Words (Výkladový slovník slov Nového zákona), Londýn, 1962, Sv. I, s. 46, může pas také znamenat „každý druh nebo odrůdu“. Ve shora uvedených verších lze tedy místo „všichni“ použít výraz „každého druhu“ nebo „všeho druhu“; jak to činí NS. Co je tedy správné — „všichni“, nebo myšlenka obsažená ve slovním spojení „každého druhu“? A který překlad slova pas také souhlasí se vším ostatním, co stojí v Bibli? Ten druhý. Zamysli se nad Skutky 10:34, 35; Zjevením 7:9, 10; 2. Tesaloničanům 1:9. (Všimni si, že i jiní překladatelé uznávají tento smysl uvedeného řeckého slova. Je to patrné z jejich podání v Matoušovi 5:11: „všechny druhy“ RS, TEV; „každý druh“, NE.)
Ukazují některé biblické texty jednoznačně, že někteří lidé nikdy nebudou zachráněni?
2. Tes. 1:9, EP: „Jejich trestem bude věčná záhuba ‚daleko od Pána a slávy jeho moci‘.“ (Kurzíva od nás.)
Zjev. 21:8, EP: „Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.“
Mat. 7:13, 14, EP: „Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.“
Jakmile je někdo jednou spasen, je navždy spasen?
Juda 5, EP: „Chci vám však připomenout, třebaže to všechno již dávno víte, že Hospodin sice vysvobodil lid z egyptské země, potom však zahubil ty, kteří neuvěřili.“ (Kurzíva od nás.)
Mat. 24:13, EP: „Kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (O konečné záchraně člověka tedy není rozhodnuto v okamžiku, kdy uvěří v Ježíše.)
Fil. 2:12, EP: „Jako jste vždycky byli poslušní — nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti — s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.“ (To bylo psáno „svatým“ ve Filipech, jak je uvedeno ve Filipanům 1:1, Ži, KB. Pavel je vybízel, aby nebyli příliš sebejistí, ale aby si uvědomovali, že jejich konečná záchrana ještě není jistá.)
Hebr. 10:26, 27, EP: „Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.“ (Bible tedy nepodporuje myšlenku, že osoba se může dopustit jakéhokoli hříchu potom, co je „spasena“, a neztratí svou spásu. Povzbuzuje k věrnosti. Viz také Hebrejcům 6:4–6, kde je ukázáno, že i osoba pomazaná svatým duchem může ztratit svou naději na záchranu.)
Je pro získání záchrany zapotřebí něčeho víc než víry?
Ef. 2:8, 9, EP: „Milostí [„nezaslouženou laskavostí“, NS] tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ (Celé opatření k záchraně je výrazem Boží nezasloužené laskavosti. Adamův potomek nijak nemůže dosáhnout záchrany sám, ať jsou jeho skutky sebeušlechtilejší. Záchrana je dar od Boha pro ty, kdo uvěří v hodnotu oběti jeho Syna, která usmiřuje hříchy.)
Hebr. 5:9, EP: „Všem, kteří ho [Ježíše] poslouchají, stal se původcem věčné spásy.“ (Kurzíva od nás.) (Je to v rozporu s výrokem, že křesťané jsou „spaseni skrze víru“? Vůbec ne. Poslušnost prostě dokazuje, že jejich víra je opravdová.)
Jak. 2:14, 26, EP: „Co je platné, moji bratři, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.“ (Člověk si svými skutky záchranu nezaslouží, ale každý, kdo má opravdovou víru, bude mít skutky, které k ní patří — skutky poslušnosti vůči příkazům Boha a Krista, jimiž dokazuje svou víru a lásku. Bez takových skutků je jeho víra mrtvá.)
Sk. 16:30, 31, EP: „‚Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?‘ Oni [Pavel a Silas] mu řekli: ‚Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě.‘“ (Jestliže ten muž a jeho domácnost opravdu uvěřili, nejednali snad v souladu se svou vírou? Jistě ano.)
Jestliže někdo řekne:
‚Jsem spasen‘
Mohl bys odpovědět: ‚To rád slyším, protože z toho vyplývá, že věříte v Ježíše Krista. Dílo, na němž se podílím, určil Ježíš svým následovníkům: mají druhým říkat o zřízení jeho Království.‘ (Mat. 24:14) Potom můžeš dodat: 1. ‚Co je to Království? Co bude znamenat jeho příchod pro svět?‘ (Dan. 2:44) 2. ‚Jaké podmínky budou zde na zemi pod touto nebeskou vládou?‘ (Žalm 37:11; Zjev. 21:3, 4)
Nebo bys mohl říci: ‚Potom jistě oceňujete, co řekl apoštol Petr tady ve Skutcích 4:12. . . Přemýšlel jste někdy o tom, kdo nám dal Ježíšovo jméno, abychom v ně uvěřili?‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Říká nám to sám Ježíš.‘ (Jan 17:3) 2. ‚Všimněte si, že Ježíš řekl, že oznámil jméno svého Otce.‘ (Jan 17:6) ‚Jaké je jeho osobní jméno? Jaké představy ve vás vyvolává?‘ (2. Mojž. 3:15; 34:5–7)
‚Jste spasen?‘
Mohl bys odpovědět: ‚Zatím ano. To říkám, protože jsem si vědom, že Bible radí, abychom si nebyli přespříliš jistí svým postavením. Znáte tenhle text?‘ (1. Kor. 10:12) Potom můžeš dodat: ‚Proč to tak je? Osobám, které se znovu narodily a měly naději na nebeský život (Hebr. 3:1), napsal apoštol Pavel. . . (Hebr. 3:12–14) Tím, že rosteme v poznání Božího slova, posilujeme svou víru.‘
Nebo bys mohl říci: ‚Mohl bych na to odpovědět prostě ano. Ale věděl jste, že Bible mluví o více než jedné záchraně? Zamyslel jste se například někdy nad tím, co znamená Zjevení 7:9, 10, 14?. . . Budou zde tedy lidé, kteří budou zachráněni během přicházejícího velkého soužení, aby žili právě tady na zemi.‘ (Mat. 5:5)
‚Přijímáte Ježíše jako svého osobního Spasitele?‘
Viz strany 120, 121 pod nadpisem „Ježíš Kristus“.
‚Vy říkáte, že bude spaseno jen 144 000‘
Mohl bys odpovědět: ‚Jsem rád, že se o tom zmiňujete, protože vám mohu říci, čemu skutečně věříme. Záchrana je možná pro každého, kdo projeví opravdovou víru v opatření, které Bůh učinil prostřednictvím Ježíše. Ale Bible říká, že jen 144 000 půjde do nebe, aby byli s Kristem. Četl jste to někdy v Bibli?. . . Je to tady ve Zjevení 14:1, 3.‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Co budou v nebi dělat?‘ (Zjev. 20:6) 2. ‚Je zřejmé, že budou vládnout nad někým. Kdo by to mohl být?. . . ‘ (Mat. 5:5; 6:10)