Příprava na šťastné manželství

1., 2. a) Jak Ježíš zdůrazňoval důležitost plánování? b) V jaké oblasti je plánování zvlášť důležité?

MÁ-LI být postavena budova, vyžaduje to pečlivou přípravu. Než se položí základy, je nutné obstarat pozemek a nakreslit plány. Nejdůležitější je však něco jiného. Ježíš řekl: „Kdo z vás . . ., který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil?“ (Lukáš 14:28)

² To platí jak pro postavení budovy, tak pro vybudování šťastného manželství. Mnozí říkají: „Chci vstoupit do manželství.“ Ale kolik z nich se zastaví a přemýšlí o nákladech? Bible se sice o manželství vyjadřuje pěkně, ale upozorňuje také na to, že jsou s ním spojeny náročné úkoly. (Přísloví 18:22; 1. Korinťanům 7:28) Proto ten, kdo má v úmyslu vstoupit do manželství, musí reálně vidět to, co dobrého manželství přinese, i to, co bude nutné do něj vložit.

 3. Proč je Bible cennou pomůckou pro lidi, kteří chtějí vstoupit do manželství, a na jaké tři otázky nám pomůže najít odpověď?

³ Bible v tom může velmi pomoci. Její rady jsou inspirovány Původcem manželství, Jehovou Bohem. (Efezanům 3:14, 15; 2. Timoteovi 3:16) Pomocí zásad uvedených v tomto starověkém, a přesto velmi aktuálním rádci, přemýšlejme o tom: 1. Jak může někdo říci, zda je připravený na manželství? 2. Jaký by měl být manželský partner? a 3. Jak lze známost zachovat počestnou?

 4. Co je velmi důležitým činitelem pro udržení šťastného manželství? Proč?

⁴ Postavit budovu může být nákladné, ale zajistit dlouhodobou údržbu této budovy je rovněž drahé. Podobné je to i s manželstvím. Zdá se, že vstoupit do manželství je dost náročné, je však také potřeba myslet na to, že manželský vztah se musí rok za rokem udržovat. Co takové udržování manželského vztahu vyžaduje? Velmi důležitým činitelem je věnovat se tomuto závazku celým srdcem. Bible popisuje manželský vztah následovně: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:24) Ježíš Kristus uvedl, že jediným biblickým důvodem k tomu, aby se člověk mohl rozvést a být volný pro nové manželství, je „smilstvo“, totiž nedovolené pohlavní styky mimo manželství. (Matouš 19:9) Jestliže máte v úmyslu vstoupit do manželství, mějte stále na paměti tato biblická měřítka. V případě, že nejste připraveni přijmout tento vážný závazek, nejste připraveni ani na manželství. (5. Mojžíšova 23:21; Kazatel 5:4, 5)

 5. Proč by si lidé, kteří chtějí vstoupit do manželství, měli svého manželského závazku velmi vážit, a ne z něj mít strach?

⁵ Myšlenka na vážný závazek některé lidi děsí. „Vědomí, že my dva jsme k sobě připoutáni na celý život, ve mně vyvolalo pocit, že jsem zatlačen do kouta, obklíčen a naprosto uvězněn,“ přiznal jeden mladík. Jestliže však člověka, s nímž chcete vstoupit do manželství, opravdu milujete, nebude vám tento závazek připadat jako břemeno. Budete se na něj naopak dívat jako na zdroj bezpečí. Vědomí závazku v manželství manželskou dvojici automaticky podněcuje, aby spolu chtěli zůstat v dobré i ve špatné době a chtěli se navzájem podporovat, ať se děje cokoli. Křesťanský apoštol Pavel napsal, že pravá láska „všechno snáší“ a „ve všem vytrvává“. (1. Korinťanům 13:4, 7) „Manželský závazek mi poskytuje větší pocit jistoty,“ říká jedna žena. „Příjemně mě uklidňuje, že jsme sami před sebou i před světem prohlásili, že se chceme k sobě připoutat.“ (Kazatel 4:9–12)

 6. Proč je mnohem lepší, když člověk nevstupuje do manželství příliš mladý?

⁶ Žít s takovým závazkem vyžaduje vyspělost. Proto Pavel radí křesťanům, aby do manželství nevstupovali, dokud nemají za sebou „rozkvět mládí“, totiž období, kdy sexuální pocity člověka ovládají a zkreslují jeho úsudek. (1. Korinťanům 7:36) Když mladí lidé dospívají, rychle se mění. Mnozí z těch, kdo vstoupí do manželství velmi mladí, zjistí, že jejich potřeby a touhy a také potřeby a touhy jejich manželského partnera se již po několika letech změnily. Statistiky ukazují, že mnohem pravděpodobněji budou v manželství nešťastni lidé, kteří do něho vstoupí jako mladiství, než ti, kteří do něho vstoupí v trochu pozdějším věku. Do manželství tedy nespěchejte. Zůstanete-li několik let v dospělosti svobodní, můžete získat cenné zkušenosti, díky nimž se z vás stanou vyspělejší lidé, kteří svou úlohu v manželství lépe zvládnou. Jestliže manželství trochu odložíte, může vám to také pomoci k tomu, abyste více poznali sami sebe. To je nutné, má-li se vaše manželství rozvinout v kvalitní vztah.

 7. Proč by lidé, kteří se chystají vstoupit do manželství, měli nejprve poznat sami sebe?

⁷ Připadá vám snadné vyjmenovat vlastnosti, které očekáváte od svého partnera? Pro většinu lidí to snadné je. Ale co vaše vlastnosti? Jaké povahové rysy vám dopomohou ke šťastnému manželství? Jakým manželem nebo manželkou budete? Přiznáte například otevřeně své chyby a přijmete rady, nebo se vždycky, když jste napomenuti, bráníte? Jste většinou v radostném a optimistickém rozpoložení, nebo máte sklon k zasmušilosti a k častým stížnostem? (Přísloví 8:33; 15:15) Uvědomte si, že manželství vaši osobnost nezmění. Jestliže jste domýšliví, přecitlivělí nebo příliš pesimističtí ve svobodném stavu, budete takoví i v manželství. Je obtížné vidět sami sebe tak, jak nás vidí druzí. Neměli byste tedy požádat někoho z rodičů nebo důvěrného přítele o upřímné kritické a podnětné vyjádření? Jestliže se dozvíte, jaké změny byste měli udělat, snažte se o ně dříve, než se začnete připravovat na manželství.

8.–10. Jaké rady z Bible člověku pomohou připravit se na manželství?

⁸ Bible nás povzbuzuje, abychom na sebe nechali působit Božího svatého ducha a tak v sobě vytvářeli takové vlastnosti, jako je „láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání“. Také nám říká, že bychom „měli být obnoveni v síle, která podněcuje [naši] mysl“ a že bychom měli „obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. (Galaťanům 5:22, 23; Efezanům 4:23, 24) Uplatníte-li tyto rady, dokud jste svobodní, budete je mít v sobě uložené jako peníze v bance, jako něco, co pro vás bude velmi cenné, až v budoucnosti opravdu do manželství vstoupíte.

⁹ Například jste-li žena, učte se věnovat větší pozornost ‚utajenému člověku srdce‘ než svému tělesnému vzhledu. (1. Petra 3:3, 4) Skromnost a zdravá mysl vám pomohou získat moudrost, skutečnou „korunu krásy“. (Přísloví 4:9; 31:10, 30; 1. Timoteovi 2:9, 10) Jestliže jste muž, učte se jednat se ženami laskavě a s úctou. (1. Timoteovi 5:1, 2) Když se učíte rozhodovat a nést odpovědnost, zároveň se učte být skromní a pokorní. Pánovitý postoj povede k nepříjemnostem v manželství. (Přísloví 29:23; Micheáš 6:8; Efezanům 5:28, 29)

¹⁰ Změnit v těchto ohledech způsob myšlení sice není snadné, ale měli by se o to snažit všichni křesťané. A vám to pomůže, aby se z vás stali lepší manželští partneři.

11., 12. Jak mohou dva lidé zjistit, zda se k sobě hodí, nebo zda se k sobě nehodí?

¹¹ Je v místě, kde žijete, běžným zvykem, že si manželského partnera vybírá každý sám? Pokud ano, jak byste měli postupovat, jestliže vás někdo opačného pohlaví přitahuje? Položte si nejprve otázku: ‚Mám opravdu v úmyslu vstoupit do manželství?‘ Pohrávat si s city druhého člověka vzbuzováním falešných nadějí je kruté. (Přísloví 13:12) Pak si položte další otázku: ‚Jsem v situaci, která mi umožňuje vstoupit do manželství?‘ Jestliže na obě otázky odpovíte kladně, můžete další postup zvolit podle toho, jak je to ve vaší zemi obvyklé. V některých zemích byste možná nějakou dobu toho člověka pozorovali a pak za ním šli a řekli mu, že ho chcete lépe poznat. Jestliže to odmítne, pak na něj nevyvíjejte nepříjemný nátlak. Uvědomte si, že druhý člověk má v té věci také právo na vlastní rozhodnutí. Bude-li však souhlasit, můžete se domluvit, že budete společně trávit čas různými prospěšnými činnostmi. Při tom budete mít příležitost zjistit, zda by bylo moudré vstoupit s tímto člověkem do manželství.a Čeho byste si v tomto období měli na druhém všímat?

¹² V odpovědi na tuto otázku si představte dva hudební nástroje, možná klavír a kytaru. Každý z nich může hrát nádherné sólo, je-li správně naladěný. Co však v případě, že by tyto nástroje hrály společně? Nyní musí být sladěné navzájem. Podobně je to i s vámi a s vaším nastávajícím partnerem. Každý z vás se možná velmi namáhal, aby si „vyladil“ své osobní vlastnosti. Nyní však vyvstává otázka: Jste sladěni spolu navzájem? Jinými slovy — hodíte se k sobě?

13. Proč je velmi nemoudré chodit s někým, kdo s vámi nesdílí stejnou víru?

¹³ Důležité je, abyste měli společné názory a zásady. Apoštol Pavel napsal: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími.“ (2. Korinťanům 6:14; 1. Korinťanům 7:39) Manželství s někým, kdo s vámi nesdílí stejnou víru v Boha, velmi pravděpodobně povede k bolestnému nesouladu. Naopak nejpevnějším základem jednoty je společná oddanost Jehovovi Bohu. Jehova chce, abyste byli šťastni a aby váš manželský svazek byl co nejdůvěrnější. Jehova si přeje, abyste byli spojeni trojnásobným poutem lásky — k němu a k sobě navzájem. (Kazatel 4:12)

14., 15. Je jedinou stránkou jednoty v manželství to, že oba partneři mají stejnou víru? Vysvětlete to.

¹⁴ Společné uctívání Boha je sice nejdůležitější stránkou jednoty, ale ne jedinou. Máte-li být se svým nastávajícím partnerem vzájemně sladěni, měli byste mít společné cíle. Jaké cíle máte? Jaký názor máte například na to, zda mít děti? Co je ve vašem životě na prvním místě?b (Matouš 6:33) Ve skutečně šťastném manželství jsou manžel s manželkou dobrými přáteli a těší je, že jsou spolu. (Přísloví 17:17) K tomu je potřeba, aby měli společné zájmy. Pokud společné zájmy chybějí, je obtížné udržet si důvěrné přátelství — a ještě obtížnější je udržet si manželství. Když tedy váš budoucí partner rád provozuje určitou činnost, například turistiku, a vy ne, znamená to, že byste se vy dva neměli vzít? Nemusí to tak být. Možná máte jiné, důležitější společné zájmy. Kromě toho byste mohli svého budoucího partnera potěšit, jestliže byste se společně s ním věnovali nějaké prospěšné činnosti proto, že působí radost jemu. (Skutky 20:35)

¹⁵ O tom, zda se k sobě hodíte, ve skutečnosti více rozhoduje vaše přizpůsobivost než množství společných zájmů. Bylo by mnohem lepší, kdybyste si nekladli otázku: „Souhlasíme spolu ve všem?“, ale kdybyste se naopak ptali: „K čemu dochází, když máme na věc jiný názor? Dovedeme se bavit o různých věcech nevzrušeně, s ohledy a s úctou k sobě navzájem? Nebo se naše rozhovory často zvrtnou v prudké hádky?“ (Efezanům 4:29, 31) Jestliže si chcete někoho vzít, dávejte si pozor na toho, kdo je pyšný a umíněný, kdo nikdy není ochoten udělat kompromis nebo kdo stále mění a upravuje situaci tak, aby všechno bylo podle něho.

16., 17. Čeho by si mohl muž nebo žena všímat na svém nastávajícím manželském partnerovi?

¹⁶ Ti, jimž je v křesťanském sboru svěřena odpovědnost, mají být „nejprve vyzkoušeni, zda jsou vhodní“. (1. Timoteovi 3:10) Tuto zásadu můžete uplatnit i vy. Například svobodná žena by si mohla položit otázky: „Jakou pověst má tento muž? Jaké přátele má? Projevuje sebeovládání? Jak jedná se staršími lidmi? Z jaké rodiny pochází? Jak jedná se členy své rodiny? Jaký postoj má k penězům? Pije přes míru alkoholické nápoje? Je prudký, a dokonce výbušný? Jaké povinnosti má ve sboru a jak je plní? Mohla bych k němu mít hlubokou úctu?“ (3. Mojžíšova 19:32; Přísloví 22:29; 31:23; Efezanům 5:3–5, 33; 1. Timoteovi 5:8; 6:10; Titovi 2:6, 7)

¹⁷ Svobodný muž by si mohl položit otázky: „Projevuje tato žena lásku a úctu Bohu? Je schopna starat se o domácnost? Co od nás bude očekávat její rodina? Je rozumná, pracovitá, šetrná? O čem mluví? Má skutečný zájem o druhé lidi, nebo je zaměřená na sebe a všetečná? Je důvěryhodná? Ochotně se podřizuje vedení, nebo je tvrdohlavá, a snad dokonce vzpurná?“ (Přísloví 31:10–31; Lukáš 6:45; Efezanům 5:22, 23; 1. Timoteovi 5:13; 1. Petra 4:15)

18. O čem byste měli přemýšlet, jestliže si během známosti všimnete na druhém určitých slabostí?

¹⁸ Nezapomeňte, že jednáte s nedokonalým potomkem Adama, a ne s nějakým zidealizovaným hrdinou či hrdinkou z milostného románu. Každý člověk má nedostatky a některé z nich — své i svého nastávajícího partnera — budete muset přehlížet. (Římanům 3:23; Jakub 3:2) Kromě toho slabost, kterou si uvědomujete, může poskytovat příležitost k duchovnímu růstu. Dejme tomu, že se například v době známosti s partnerem pohádáte. Uvažujte: I lidé, kteří se mají rádi a jeden druhého si váží, mají občas rozdílné názory. (Srovnej 1. Mojžíšovu 30:2; Skutky 15:39.) Je možné, že oba jednoduše potřebujete trochu větší „zábranu pro svého ducha“ a že se musíte naučit řešit věci pokojněji? (Přísloví 25:28) Dává váš nastávající partner najevo, že se chce zlepšit? A co vy? Mohli byste se naučit jednat méně přecitlivěle, méně nedůtklivě? (Kazatel 7:9) Tím, že se učíte řešit problémy, zvykáte si upřímně si spolu povídat, což je nezbytné, jestliže se chcete vzít. (Kolosanům 3:13)

19. Jak by bylo moudré jednat, kdyby se během známosti objevily nějaké vážné problémy?

¹⁹ Co však, když si všimnete věcí, které vás hluboce znepokojují? Takové pochybnosti byste měli důkladně zvážit. Ať jste sebevíc zamilovaní nebo snad sebevíc toužíte vstoupit do manželství, nezavírejte oči před závažnými chybami. (Přísloví 22:3; Kazatel 2:14) Pokud máte blízký vztah k člověku, ke kterému máte vážné výhrady, je rozumné tento vztah ukončit a trvalý závazek k tomuto člověku nepřijmout.

20. Jak si může dvojice, která spolu chodí, udržet mravné chování, kterému se nedá nic vytknout?

²⁰ Jak můžete svou známost zachovat počestnou? Za prvé se ujistěte, že se vaší morálce nedá nic vytknout. Je v místě, kde žijete, pro svobodné lidi vhodné, když se vodí za ruce, líbají nebo objímají? I kdyby takové projevy náklonnosti nebyly ve vašem okolí odsuzovány, měla by si je dvojice dovolit teprve tehdy, až ve svém vztahu dospěje tak daleko, že se definitivně rozhodla pro manželství. Dávejte však pozor, aby tyto projevy náklonnosti nepřerostly v nečisté chování, nebo dokonce ve smilstvo. (Efezanům 4:18, 19; srovnej Šalomounovu píseň 1:2; 2:6; 8:5, 9, 10.) Srdce je zrádné, a proto byste měli být rozumní a neměli byste zůstávat sami v domě, v bytě, v zaparkovaném automobilu ani jinde, kde by mohla být příležitost k nesprávnému jednání. (Jeremjáš 17:9) Jestliže si zachováte svou známost mravně čistou, jasně tím dokážete, že máte sebeovládání a že je u vás přednější nesobecký zájem o druhého než vaše osobní touhy. Nejdůležitější však je to, že čistá známost potěší Jehovu Boha, který svým služebníkům přikazuje, aby se nedopouštěli nečistoty a smilstva. (Galaťanům 5:19–21)

21. O čem je nutné upřímně mluvit, aby známost zůstala počestná?

²¹ Za druhé, počestná známost také zahrnuje upřímné rozhovory. Jak ve své známosti postupujete k manželství, bude nutné hovořit otevřeně o určitých věcech. Kde budete bydlet? Budete mít oba světské zaměstnání? Chcete mít děti? Určitě je také čestné odhalit něco, k čemu snad došlo v minulosti, a co by mohlo nějak ovlivnit manželství. Mohou to být například velké dluhy nebo závazky nebo zdravotní problémy, například někdo z vás může mít nějakou vážnou chorobu nebo zdravotní poruchu. U mnoha lidí nakažených virem HIV (virem, který je příčinou nemoci AIDS), se příznaky neprojeví okamžitě, a proto by nebylo nesprávné, kdyby snoubenec nebo jeho starostliví rodiče požádali toho, kdo v minulosti střídal sexuální partnery nebo kdo si píchal drogy, aby si dal udělat krevní zkoušku na AIDS. Jestliže je zkouška pozitivní, neměl by nakažený člověk na nastávajícího partnera naléhat, aby ve vztahu pokračoval, pokud si tento partner nyní přeje vztah ukončit. Opravdu každý, kdo žil takovým velice riskantním způsobem života, by udělal dobře, kdyby se před tím, než rozvine nějakou známost, rozhodl podstoupit krevní zkoušku na AIDS.

22., 23. a) Jak by někdo mohl při přípravě svatby ztratit vyrovnaný názor? b) Jaký vyrovnaný názor by si měli zachovat lidé, kteří uvažují o svatbě a o manželství?

²² V posledních měsících před vstupem do manželství budete pravděpodobně oba velmi zaměstnáni přípravami na svatbu. Budete-li umírnění, můžete hodně zmírnit případné napětí. Nákladná svatba snad udělá radost příbuzným a lidem z okolí, ale novomanžele a jejich rodiny tělesně a finančně vyčerpá. Je rozumné do určité míry zachovat některé místní zvyky, ale otrocké, a dokonce snad soutěživé dodržování takových zvyků může zastínit význam svatby a může vás připravit o radost, kterou byste z ní jinak měli. Musíte sice brát ohled na city druhých, ale za to, jak proběhne svatební hostina, je odpovědný především ženich. (Jan 2:9)

²³ Uvědomte si, že vaše svatba potrvá pouze jeden den, ale vaše manželství celý život. Nesoustřeďte se příliš na svatební obřad. Ale raději hledejte vedení u Jehovy Boha a plánujte si dopředu svůj manželský život. Pak budete dobře připraveni na šťastné manželství.