Dvacátá sedmá kapitola

Jehova vylévá na národy své rozhořčení

Izajáš 34:1–17

1, 2. (a) Čím si můžeme být jisti, pokud jde o Jehovovu pomstu? (b) Z jakého důvodu Bůh vykonává pomstu?

JEHOVA BŮH má trpělivost nejen se svými věrnými služebníky, ale také se svými nepřáteli, jestliže je to v souladu s jeho záměrem. (1. Petra 3:19, 20; 2. Petra 3:15) Jeho protivníci si jeho trpělivosti možná neváží a možná ji považují za neschopnost nebo za neochotu jednat. Nicméně 34. kapitola knihy Izajáš ukazuje, že Jehova své nepřátele nakonec vždy povede k odpovědnosti. (Sefanjáš 3:8) Bůh dovolil, aby Edom a další národy po nějakou dobu bez zábran postupovaly proti jeho lidu. Jehova má však určený čas pro odplatu. (5. Mojžíšova 32:35) A ve svém ustanoveném čase se pomstí i na všech částech současného ničemného světa, který se staví proti jeho svrchovanosti.

² Bůh vykoná pomstu hlavně proto, aby projevil svou svrchovanost a oslavil své jméno. (Žalm 83:13–18) Vykonáním odplaty rovněž ospravedlní své služebníky jakožto své skutečné zástupce a vysvobodí je z tíživých poměrů. Jehovova pomsta je také vždy v souladu s Božím smyslem pro právo. (Žalm 58:10, 11)

Národy, dávejte pozor

3. Jakou výzvu předkládá Jehova prostřednictvím Izajáše národům?

³ Než Jehova zaměří svou pozornost na odplatu, kterou vykoná na Edomu, předkládá prostřednictvím Izajáše slavnostní výzvu všem národům: „Přibližte se, národy, abyste slyšely; a vy, národnostní skupiny, dávejte pozor. Ať naslouchá země a to, co ji naplňuje, úrodná země a všechen její výnos.“ (Izajáš 34:1) Prorok znovu mluví proti bezbožným národům. Nyní se chystá shrnout otevřená odsouzení, která proti nim Bůh vznesl. Mají tato varování nějaký význam pro dnešní dobu?

4. (a) K čemu jsou národy vyzývány, jak to můžeme číst u Izajáše 34:1? (b) Jsou Jehovovy soudní výroky důkazem toho, že Jehova je krutý Bůh? (Viz rámeček na straně 363.)

⁴ Ano, mají. Mezi Svrchovaným Panovníkem vesmíru a všemi částmi tohoto bezbožného systému věcí panuje spor. Proto jsou „národnostní skupiny“ a „země“ vyzývány, aby si vyslechly poselství, které je založeno na Bibli a které Jehova nechává ohlašovat po celém světě. Slovy, která připomínají Žalm 24:1, Izajáš říká, že tímto poselstvím — proroctvím, které se plní v naší době, kdy Jehovovi svědkové kážou „do nejvzdálenější končiny země“ — bude celá země pokryta. (Skutky 1:8) Národy však nenaslouchají. Neberou vážně varování o tom, že se blíží jejich zánik. To Jehovovi ovšem nezabrání, aby své slovo dodržel.

5, 6. (a) Proč Bůh volá národy k odpovědnosti? (b) Jak se splňuje to, že „kvůli jejich krvi se roztaví hory“?

⁵ Proroctví nyní popisuje pochmurné vyhlídky bezbožných národů, naprosto odlišné od radostné naděje Božího lidu, která je popsána později. (Izajáš 35:1–10) Prorok říká: „Jehova ... chová rozhořčení proti všem národům a vztek proti všemu jejich vojsku. Určitě je zasvětí zničení; vydá je k pobití. A jejich zabití budou vyhozeni; a pokud jde o jejich mrtvoly, jejich zápach bude vystupovat; a kvůli jejich krvi se roztaví hory.“ (Izajáš 34:2, 3)

⁶ Pozornost je obrácena k vině, kterou kvůli prolité krvi mají národy. Vůbec největší vinu krve dnes mají národy křesťanstva. Vedly dvě světové války a zapojují se i do mnoha menších konfliktů, a tak je země prosáklá lidskou krví. Kdo by měl za všechno toto krveprolití oprávněně požadovat spravedlivé vyrovnání? Rozhodně nikdo jiný než Stvořitel, velký Životodárce. (Žalm 36:9) Jehovův zákon stanovuje měřítko: „Dáš duši za duši.“ (2. Mojžíšova 21:23–25; 1. Mojžíšova 9:4–6) V souladu s tímto zákonem Jehova způsobí, že poteče krev národů, totiž že zahynou. Zápach z jejich nepohřbených mrtvých těl naplní vzduch — skutečně potupná smrt. (Jeremjáš 25:33) Krve, která bude muset být na oplátku prolita, bude dost na to, aby roztavila neboli jakoby rozpustila hory. (Sefanjáš 1:17) Až budou zcela zničeny vojenské síly národů světa, pak tyto národy zažijí pád svých vlád, které jsou v biblických proroctvích někdy znázorňovány horami. (Daniel 2:35, 44, 45; Zjevení 17:9)

7. Co jsou „nebesa“ a co je ‚nebeské vojsko‘?

⁷ Pro svá další slova Izajáš opět používá působivé obrazy: „Všichni z nebeského vojska shnijí. A nebesa budou svinuta právě jako svitek knihy; a jejich vojsko celé seschne, právě jako sesychá a padá listí z révy a jako seschlý fík padá z fíkovníku.“ (Izajáš 34:4) Vyjádřením „všichni z nebeského vojska“ nejsou myšleny doslovné hvězdy a planety. V 5. a 6. verši se mluví o popravčím meči, který je v těchto „nebesích“ smočen krví. ‚Nebesa‘ tedy musí být symbolem něčeho v lidské říši. (1. Korinťanům 15:50) K nebesům, jež vládnou nad pozemskou lidskou společností, jsou přirovnávány lidské vlády, které jsou jakožto nadřazené autority vyvýšené. (Římanům 13:1–4) ‚Nebeské vojsko‘ tedy představuje spojená vojska těchto lidských vlád.

8. Jak se symbolická nebesa prokazují „jako svitek knihy“ a co se stane s jejich ‚vojsky‘?

⁸ Toto ‚vojsko‘ ‚shnije‘, zetlí jako něco, co rychle podléhá zkáze. (Žalm 102:26; Izajáš 51:6) Díváme-li se pouhým okem, připadá nám, že doslovná nebesa jsou zakřivená jako nějaký starověký svitek knihy, na který se obvykle psalo po jeho vnitřní straně. Když text napsaný na vnitřní straně svitku čtenář přečte, je dočtený svitek svinut a odložen. Podobně i „nebesa budou svinuta právě jako svitek knihy“ v tom smyslu, že lidské vlády budou zničeny. Až se dostanou na poslední stránku svých dějin, budou odstraněny v Armagedonu. Jejich ‚vojska‘, která vypadají tak působivě, padnou právě jako padá listí z révy nebo jako padá „seschlý fík“ z fíkovníku. Jejich čas pomine. (Srovnej Zjevení 6:12–14.)

Den odplaty

9. (a) Jakého původu je Edom a jaký vztah vznikl mezi Izraelem a Edomem? (b) Co Jehova vyhlašuje vzhledem k Edomu?

⁹ Proroctví se nyní zaměřuje na jeden z národů existujících v Izajášově době — na Edom. Edomité jsou potomky Esaua (Edoma), který za chléb a dušenou čočku prodal své prvorozenecké právo svému dvojčeti Jákobovi. (1. Mojžíšova 25:24–34) Jákob tak získal prvorozenecké právo místo Esaua, a ten proto začal svého bratra nenávidět. Později se edomský a izraelský národ staly nepřáteli, přestože byly potomky dvojčat. Edom si kvůli nepřátelství k Božímu lidu přivodil Jehovovu zlobu. Jehova nyní říká: „Můj meč se jistě smočí v nebesích. Pohleď, sestoupí na Edom a na lid, který jsem podle práva zasvětil zničení. Jehova má meč; ten bude nasycen krví; zmastí se tukem, krví mladých beranů a kozlů, tukem beraních ledvin. Vždyť Jehova má oběť v Bocře a velké pobíjení v edomské zemi.“ (Izajáš 34:5, 6)

10. (a) Koho Jehova snižuje, když „v nebesích“ třímá svůj meč? (b) Jaký postoj Edom projevuje, když je Juda napadena Babylónem?

¹⁰ Edom žije ve vysokém, hornatém kraji. (Jeremjáš 49:16; Obadjáš 8, 9, 19, 21) Ani tyto přirozené obranné systémy mu však nepomohou, až Jehova uchopí „v nebesích“ svůj meč soudu, a edomské panovníky sníží z jejich vyvýšeného postavení. Edom je silně militarizován a jeho ozbrojené síly procházejí vysokými horskými pásmy, aby zemi střežily. Ale když je Juda napadena babylónskými vojsky, mocný Edom jí neposkytne pomoc. Naopak, nesmírně se raduje, když vidí, jak je judské království sraženo, a jeho dobyvatele proti němu ještě popichuje. (Žalm 137:7) Dokonce pronásleduje Židy, kteří prchají, aby si zachránili život, a vydává je Babylóňanům. (Obadjáš 11–14) Edomité se chystají zabrat opuštěnou zemi Izraelitů a mluví nadutě proti Jehovovi. (Ezekiel 35:10–15)

11. Jak Jehova odplatí Edomitům za jejich zrádné jednání?

¹¹ Přehlíží Jehova toto jednání Edomitů, které rozhodně není bratrské? Ne. V souvislosti s Edomem naopak předpovídá: „Klesnou s nimi divocí býci a mladí býci se silnými; a jejich země se zmáčí krví a jejich prach, ten se zmastí tukem.“ (Izajáš 34:7) O těch, kdo jsou v národě větší a menší, Jehova mluví jako o symbolických divokých býcích a mladých býcích, jako o mladých beranech a kozlech. Země tohoto krvežíznivého národa musí být zmáčena krví jeho příslušníků, která bude prolita Jehovovým „mečem“ vykonávajícím rozsudek.

12. (a) Koho Jehova používá k tomu, aby potrestal Edom? (b) Co v souvislosti s Edomem předpovídá prorok Obadjáš?

¹² Božím záměrem je potrestat Edom za to, co zlomyslně dělal Boží pozemské organizaci zvané Sion. Proroctví říká: „Jehova má den pomsty, rok odplat za právní při o Sion.“ (Izajáš 34:8) Nedlouho po zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. začíná Jehova prostřednictvím babylónského krále Nebukadnecara vykonávat na Edomitech svou oprávněnou pomstu. (Jeremjáš 25:15–17, 21) Když proti Edomu vytáhnou babylónská vojska, nemůže Edomity nic zachránit. Je to „rok odplat“ vykonaných na této hornaté zemi. Prostřednictvím proroka Obadjáše Jehova předpovídá: „Kvůli násilí vůči tvému bratru Jákobovi tě pokryje hanba a budeš muset být odříznut na neurčitý čas. ... Tak, jak jsi činil, bude učiněno tobě. Tvůj způsob zacházení se ti vrátí na tvou vlastní hlavu.“ (Obadjáš 10, 15; Ezekiel 25:12–14)

Ponurá budoucnost křesťanstva

13. Kdo je dnes jako Edom a proč?

¹³ V dnešní době existuje organizace, která má podobnou minulost jako Edom. Co je to za organizaci? Kdo je v dnešní době podněcuje spílání Jehovovým služebníkům a jejich pronásledování? Není to snad křesťanstvo prostřednictvím své třídy duchovenstva? Ano. Křesťanstvo se v záležitostech tohoto světa pozvedlo do výšin připomínajících hory. Osobuje si vysoké postavení v lidském systému věcí a jeho náboženství tvoří hlavní část Velkého Babylónu. Jehova však proti tomuto novodobému Edomu vyhlásil „rok odplat“, protože s Jehovovým lidem, s Jehovovými svědky, jednal hrubě.

14, 15. (a) Co se stane edomské zemi a také křesťanstvu? (b) Co znamenají zmínky o ‚hořící smole‘ a dýmu stoupajícím po neurčitý čas a jaký význam nemají?

¹⁴ Když tedy takto uvažujeme o zbývajícím úseku této části Izajášova proroctví, nemáme na mysli pouze starověký Edom, ale míníme také křesťanstvo: „Její bystřiny se promění v smolu a její prach v síru; a její země bude jako hořící smola. Nebude uhašena v noci ani ve dne; na neurčitý čas bude stoupat její dým.“ (Izajáš 34:9, 10a) Edomská země bude tak vyprahlá, jako kdyby její prach byla síra, a jako kdyby její říční údolí nebyla plná vody, ale byla naplněna smolou. Tyto vysoce hořlavé látky pak budou zapáleny. (Srovnej Zjevení 17:16.)

¹⁵ Někteří znalci se domnívají, že zmínka o ohni, smole a síře dokládá existenci hořícího pekla. Edom však není vhozen do nějakého mytického pekelného ohně, kde by navždy hořel. Ne, je zničen, mizí ze světové scény, jako by byl zcela pohlcen ohněm a sírou. Proroctví dále ukazuje, že konečným výsledkem nejsou věčná muka, ale je to ‚prázdnota, pustota, nic‘. (Izajáš 34:11, 12) To je působivě znázorněno dýmem, který ‚bude stoupat na neurčitý čas‘. Když totiž shoří nějaký dům, jistou dobu potom, co dohasnou plameny, vychází z popela dým, který přihlížejícím připomíná, že zde došlo k požáru. Dnes si křesťané berou ze zničení Edomu poučení, a tak dým z požáru Edomu jakoby stále stoupá.

16, 17. Čím se stane Edom a jak dlouho bude tento stav trvat?

¹⁶ Izajášovo proroctví pokračuje předpovědí toho, že Edom bude mít jiné obyvatele. Už totiž nebude obýván lidmi, ale bude obýván divokými zvířaty, což jednoznačně vede k závěru, že přichází zpustošení: „Z generace na generaci bude vyprahlá; po celou věčnost jí nebude nikdo procházet. A vezmou ji do vlastnictví pelikán a dikobraz, budou v ní přebývat kalousi a krkavci; a on přes ni natáhne měřicí provazec prázdnoty a kameny pustoty. Její urození — nejsou žádní, které povolají ke kralování, a všechna její knížata, ta nebudou nic. Na jejích obytných věžích vzejde trní, na jejích opevněných místech kopřivy a trnitý plevel; a stane se místem pobývání šakalů, nádvořím pro pštrosy. A ti, kdo obcházejí bezvodé kraje, se setkají s vyjícími zvířaty, a dokonce i démon v kozlí podobě bude volat na svého druha. Ano, jistě si tam udělá pohodlí lelek a najde si místo odpočinku. Udělal si tam hnízdo šípový had a klade vejce.“ (Izajáš 34:10b–15)a

¹⁷ Ano, Edom se stane prázdnou zemí. Stane se pustinou, kde budou žít pouze divoká zvířata, ptáci a hadi. V tomto vyprahlém stavu bude země stále, „po celou věčnost“, jak říká 10. verš. Nikdy nebude obnovena. (Obadjáš 18)

Jehovovo slovo se jistě splní

18, 19. Co je ‚Jehovova kniha‘ a co je v této „knize“ vyhrazeno pro křesťanstvo?

¹⁸ Tak je předstíněna zcela beznadějná budoucnost novodobého protějšku Edomu, totiž křesťanstva. To se prokázalo jako nesmiřitelný nepřítel Jehovy Boha, jehož svědky krutě pronásleduje. A není pochyb o tom, že Jehova své slovo dodrží. Kdykoli se nějaké proroctví porovná s jeho pozdějším splněním, naprosto se s ním shoduje. To je stejně jisté jako ta skutečnost, že každý tvor, který obývá zpustošený Edom, má ‚svou vlastní družku‘. Izajáš nyní promlouvá k budoucím čtenářům biblických proroctví a říká: „Pátrejte v Jehovově knize a čtěte nahlas; nikdo z nich neschází; skutečně, každý má zcela jistě družku, neboť ten příkaz vydala Jehovova ústa a sesbíral je jeho duch. A to On pro ně metal los a jeho vlastní ruka jim podle měřicího provazce rozdělila na podíly to místo. Vezmou je do vlastnictví na neurčitý čas; po generaci za generací na něm budou přebývat.“ (Izajáš 34:16, 17)

¹⁹ Blížící se zničení křesťanstva bylo předpověděno v „Jehovově knize“. V této „Jehovově knize“ se podrobně uvádí, jak Jehova zúčtuje s těmi, kdo jsou jeho nesmiřitelnými nepřáteli a kdo jsou nekajícnými utlačovateli jeho lidu. To, co bylo kdysi napsáno v souvislosti se starověkým Edomem, se splnilo, a tím se posiluje naše důvěra, že se zmíněné proroctví splní i ve vztahu ke křesťanstvu, které je novodobým protějškem Edomu. ‚Měřicí provazec‘, tedy Jehovovo pravidlo jednání, je zárukou toho, že se tato organizace, která v duchovním ohledu skomírá, stane úplně vylidněnou pustinou.

20. Co zažije křesťanstvo podobně jako starověký Edom?

²⁰ Křesťanstvo se všemožně snaží usmířit si své politické přátele, ale nebude to nic platné. Podle slov ve Zjevení v 17. a 18. kapitole Všemohoucí Bůh, Jehova, totiž vloží do jejich srdce, aby zakročili proti celému Velkému Babylónu, tedy i proti křesťanstvu. Tak bude celá země očištěna od falešného křesťanství. Situace křesťanstva se bude podobat bezútěšnému stavu popsanému ve 34. kapitole Izajáše. Dokonce už v době, kdy přijde rozhodující ‚válka velikého dne Boha Všemohoucího‘, nebude existovat. (Zjevení 16:14) Podobně jako starověký Edom bude křesťanstvo úplně odstraněno z povrchu země, a to „po celou věčnost“.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 363]

Je hněvivým Bohem?

Takové výroky, jaké jsou obsaženy u Izajáše 34:2–7, vedou mnoho lidí k závěru, že Jehova, jak ho popisují Hebrejská písma, je krutý a zlostný Bůh. Je to tak doopravdy?

Ne. Bůh sice čas od času projeví svůj hněv, ale jeho hněv je vždycky oprávněný. Vždy je založen na zásadách, a ne na neovládaných citech. Kromě toho vždy vychází ze Stvořitelova práva na to, aby mu byla prokazována výlučná oddanost, a z toho, že se Jehova věrně zastává pravdy. Bůh svůj hněv ovládá jednak láskou ke spravedlnosti a jednak láskou k těm, kdo jednají spravedlivě. Jehova vidí všechny sporné otázky, které se určité záležitosti týkají, a neomezeně, do detailu zná danou situaci. (Hebrejcům 4:13) Čte v srdci, všímá si, do jaké míry jde o neinformovanost, nedbalost či vědomý hřích, a jedná nestranně. (5. Mojžíšova 10:17, 18; 1. Samuelova 16:7; Skutky 10:34, 35)

Jehova Bůh však je „pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti“. (2. Mojžíšova 34:6) K těm, kdo se ho bojí a snaží se jednat spravedlivě, je milosrdný. Všemohoucí si je totiž vědom zděděné lidské nedokonalosti, a proto lidem projevuje milosrdenství. Dnes to Bůh dělá na základě Ježíšovy oběti. (Žalm 103:13, 14) V patřičném čase Jehova odejme svůj hněv od těch, kdo svůj hřích uznají, činí pokání a opravdově mu slouží. (Izajáš 12:1) Jehova tedy není hněvivý, ale je šťastný Bůh, není nepřístupný, ale je vstřícný, pokojný a mírný ke všem, kdo se na něho správným způsobem obracejí. (1. Timoteovi 1:11) To je v ostrém protikladu k bezcitným a krutým vlastnostem, které jsou přisuzovány falešným pohanským bohům a které jsou znázorňovány jejich sochami.

[Mapa na straně 362]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Velké moře

Sidon

Damašek

Tyros

IZRAEL

Dan

Galilejské moře

Jordán

Megiddo

Ramot-gilead

Samaří

FILISTEA

JUDA

Jeruzalém

Libna

Lakiš

Beer-šeba

Kadeš-barnea

Solné moře

AMMON

Rabba

MOAB

Kir-chareset

EDOM

Bocra

Teman

[Obrázky na straně 359]

Křesťanstvo promáčelo zemi krví

[Obrázek na straně 360]

„Nebesa budou svinuta právě jako svitek knihy“