Kdo způsobí, aby nám den účtování přinesl dobro?
„Co potom udělám, až Bůh povstane? Až požádá vyúčtování, co mu odpovím?“ — Job 31:14.
1. Proč my, kteří bezmocně trpíme dnešní situací, toužíme po tom, aby den účtování nastal ještě za našeho života? V jakém rozsahu by měl být?
DEN účtování je dobrá věc. Je mezi námi mnoho lidí, kteří touží po tom, aby věci byly napraveny ve prospěch všech. Ano, mohli bychom takový den vítat. Dotýká se nás páchané bezpráví, útlak, podvádění, a nemůžeme si sami pomoci a nemůžeme získat úlevu. Nejsme schopni povolat k účtování ty, kteří se dopouštějí zlého jednání. Naší útěchou je, že působí určitý „zákon odplaty“. A tak bude nakonec prosazena spravedlnost. Kdyby se to tak stalo ještě za našeho života! Ano, a to v celosvětovém měřítku! Potom z toho bude mít užitek každý, kdo trpí bezprávím.
2. Co je možné říci o našem společenském a přírodním životním prostředí? Jaká obava vzniká?
2 Naše okolí ve společenském smyslu je dnes na tom velmi špatně. Také naše přirozené životní prostředí je znečišťováno a ničeno. Za to musí přijít den účtování, a to velmi brzy, jak to říkají odborníci v oboru životního prostředí. Lidská společnost nemůže neustále porušovat rovnováhu v přírodě na zemi, aniž nakonec sklidí důsledky. Je obava ze smrti celé lidské společnosti na zemi, na níž již život nebude možný.
3. Co je možné říci o účtování s ohledem k morálce, k válečným přípravám a k něčemu, co je považováno za nedotknutelné a posvátné?
3 Mohli bychom také myslet na to, že se blíží den účtování za úpadek dobré morálky, k němuž dochází ve všech zemích. Podobně také za závody ve zbrojení, v nichž Organizace spojených národů nedává podnět ke zpomalení, ale v nichž všechny národy spoléhají na to, že jejich bezpečí tkví ve vojenské připravenosti. Existuje však ještě jiná oblast lidských záležitostí, v níž je nutné účtování, oblast, kterou mnozí z nás snad považují za nedotknutelnou a posvátnou. Jaká je to oblast? Je to náboženství.
4. Proč si náboženství zaslouží, aby na ně přišel den účtování? K čemu to povede, až se to stane?
4 Stále více lidí vynechává ze svého života náboženství jako něco nepodstatného, neužitečného, a dokonce škodlivého. A přece náboženství zůstává v životě lidstva jako jedna z nejmocnějších sil. Jen málo lidí může uniknout jeho vlivu, jestliže mu vůbec někdo uniká. Náboženství nese odpovědnost za tolik špatností v chování lidí a národů, že si zaslouží, aby na ně přišel den účtování. Až k tomu dojde, budou tím stamilióny lidí překvapeny a výsledek bude opravdu hrozný.
5. a) Jak se náboženství projevilo jako síla, která na zemi způsobila nejvíce rozdělení? b) Proč není možné, aby všechna ta náboženství křesťanstva a ostatního světa byla pravdivá a správná?
5 V dějinách lidstva bylo náboženství silou, která působila na zemi největší rozdělení. Rozdělovalo rasy, národy, lidi, kmeny, a dokonce i příslušníky rodin. Tak vedlo lidstvo k nejednotě. Náboženské rozdíly vedly k rozhořčené nenávisti a předsudkům a také žel, k násilným konfliktům, ke svárům, které trvaly po celá staletí až dodnes. Výjimkou nebyla ani ta část náboženského světa, jež je známa jako křesťanstvo. To ve skutečnosti v tomto směru nejvíce vyniklo. Následkem strašných válek je jeho půda prosáklá mořem lidské krve. Je to dáno tím, že křesťanstvo je rozštěpeno do mnoha set náboženských sekt a denominací. Jeho nejednotnost sama o sobě dokazuje, že není tím, co o sobě tvrdí — není křesťanské. Náboženský bábel křesťanstva a rozmanitá náboženství ostatního světa nemohou být všechny správné. Existuje jen jedna absolutní pravda, a ta je sama se sebou v souladu.
6. a) Proč dnes musí na všechny národy přijít den účtování? A proč nyní na všechny společně? b) Jaká to musí být osobnost, která bude účtovat s národy?
6 Nejednotná náboženství, přírodní životní prostředí, měřítka morálky, řízení lidských záležitostí, to vše ovlivňuje všechny národy. Žádný národ nezůstal bez viny. Všechny porušovaly správná pravidla chování a vládnutí. Příklady z celých minulých lidských dějin ukazují, že na všechny národy musí přijít den účtování. Ale teprve v dnešní době, která se vyznačuje rychlými sdělovacími a dopravními prostředky a vzájemnou závislostí národů, vstoupí národy do tohoto dne účtování společně. Kdo nebo co však s nimi bude účtovat? Snad jejich národní bůh nebo jejich božstva? Snad takzvaná „svatá kráva“ — věda? Snad Spojené národy nebo nějaká jiná mezinárodní organizace pro řízení vztahů mezi komunistickými národy a národy kapitalistickými nebo mezi pracující třídou a vedením? To rozhodně ne, protože selhání takových organizací přivedlo lidstvo do dnešní neblahé situace. Musí to tedy logicky být nějaká inteligentní bytost, která může posoudit všechny ty hluboce zakořeněné lidské těžkosti z vyššího stanoviska a nemá předsudky vůči žádným rasám a národům, všemohoucí inteligence, která může způsobit, aby tento den účtování přinesl osvobození všem, kdo milují právo.
CO JE NUTNÉ, ABY ÚČTOVÁNÍ BYLO NESTRANICKÉ
7. a) V jaké situaci budou národy v den účtování, o němž zde mluvíme? b) Jaká soudní autorita bude způsobilá k provedení takového účtování?
7 Nemluvíme zde o nějakém utopickém „dni soudu“ v nějakém světě duchů, kam by občané národů přišli po smrti. Mluvíme o dni účtování, který přijde na všechny národy, dokud ještě fungují a snaží se pokračovat ve svém panství na základě takových forem, jimž dávají přednost. Přežijí národy nadcházející den zkoumání a účtování s nadlidským soudcem, vůči němuž mají všechny národy odpovědnost? Tato otázka se týká každého z nás, protože jsme všichni členy těchto národů, jež nesou vinu. Proto si přejeme, aby v den účtování zde byl soudce, který je vyšší než všichni nemohoucí bohové národů, kterého by nemohly podplatit bohaté, vysoce vyspělé národy a který se nebojí těžce vyzbrojených světových supervelmocí, jako jsou Spojené státy americké a komunistické Rusko.
8. a) Po kom tedy ze srdce toužíme jako po nejvyšším soudci a vykonavateli spravedlnosti? b) Kdyby taková bytost neexistovala, co všechno na nebi i na zemi by mohlo být považováno za nelogické?
8 Ano, naše srdce si instinktivně přeje, aby jako nejvyšší soudce a ochránce spravedlnosti působila nejvyšší bytost vesmíru. Když o tom přemýšlíme, kde by vůbec byla naše nepatrná Země, a kde by dokonce byl celý vesmír bez takové nejvyšší bytosti, bez univerzálního svrchovaného vládce? Kde by byl soulad, pořádek, přesné působení našeho vesmíru, kdyby zde nebyl takový univerzální zákonodárce? Kde by bylo užitečné spolupůsobení všech vzájemně závislých činitelů, z nichž se skládá naše přirozené životní prostředí, kdyby zde nebyl takový konstruktér a stvořitel, zdroj života všech zvířat, rostlin i lidských tvorů? Nic z toho by neexistovalo, kdyby zde nebyla taková nejvyšší, všemohoucí bytost.
9. a) Jak se projevuje věčná existence a činnost takové bytosti? b) Jak jej Mojžíš právem nazval a jaký má vztah ke všem národnostním skupinám?
9 Je sice uznáváno, že taková bytost zde musí být, ale to není příčina její existence. Naopak existence všech tvorů před tím, než se na zemi objevil člověk, potvrzuje a dokazuje, že nejvyšší bytost existovala a působila věčně. Právem je označována jako „Bůh bohů a Pán pánů“. Tak jej nazval nejvýznamnější zákonodárce a právník starověku, Mojžíš. Mojžíš mohl rozumně učinit takové srovnání, protože osobně věděl o bozích starověkého Egypta a byl také vzdělaný ve „vší egyptské moudrosti“. (5. Mojž. 10:17; Sk. 7:22) O staletí později byl na tohoto svrchovaného Boha upozorněn nejvyšší soudní dvůr ve starověkém Řecku, dvůr, který zasedal na Martově pahorku v Athénách. Křesťanský apoštol Pavel tehdy řekl tomuto soudnímu dvoru: „Ten Bůh, který učinil svět a všechno v něm, . . . učinil z jednoho člověka všechny lidské národy, aby bydlely na celém povrchu země.“ (Sk. 17:24–26) Má svrchované postavení nad všemi národnostními skupinami, a proto je nazýván „Král národů“. — Jer. 10:7.
10. Proč je tento „Král národů“ schopen přijmout za své odpůrce všechny vojenské politické supervelmoci dnešní doby?
10 O tomto nadnárodním Bohu se můžeme dočíst více ve svaté knize, kterou napsali Mojžíš, Pavel a jiní lidé, v mnoha případech očití svědkové událostí, o nichž psali pro naši informaci. Žádné národy nemohou obstát proti tomuto Bohu. Byl schopen dokázat, že převyšuje takové světové velmoci, jako byl starověký Egypt, Asýrie a Babylón. Je pošetilé domnívat se, že to byl jen nějaký jiný bůh starověkých dějin a že jeho existence pominula s napsáním poslední knihy Bible před 19 staletími. Tento Bůh je nesmrtelný a má existenci sám v sobě. Dnes je schopen přijmout za své odpůrce všechny mocné politické supervelmoci moderního světa. Jako „Král národů“ je všechny povolá k odpovědnosti. Všem milovníkům spravedlnosti a dobroty to přinese trvalé dobrodiní.
BOŽÍ POVĚŘENEC, S NÍMŽ JE NUTNO POČÍTAT
11. Co si Bůh podle Skutků 17:31 ustanovil pro den účtování a jakou dal záruku?
11 Pro tento nadcházející den účtování jmenoval Bůh osobního představitele, spolusoudce. Křesťanský apoštol Pavel mluvil o tomto zástupci, když dále řekl nejvyššímu soudu na Martově pahorku v řeckých Aténách: „Neboť ustanovil den, ve kterém zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, jehož jmenoval, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“ — Sk. 17:31.
12. Proč existence této záruky není nic, nad čím by bylo možno pokrčit rameny, jak to učinili řečtí soudci po Pavlově vysvětlení?
12 Jakou by mohl všemohoucí Bůh dát významnější „záruku“ o tom, že stanovil den soudu pro všechny obyvatele země, než že vzkřísil svého spolusoudce z mučednické smrti? Většina členů nejvyššího soudu na Martově pahorku odbyla tuto Boží „záruku“ pouhým pokrčením ramen, ale my bychom se na ni neměli dívat tímto způsobem, i kdybychom snad měli nějaké jiné náboženské názory. Tuto „záruku“ opatřil „Král národů“. Není to něco, čemu by bylo možno se posmívat jako něčemu nevědeckému nebo směšnému. V prvním století n. l. bylo více než 500 očitých svědků toho, že tato „záruka“ od Boha existovala; byl mezi nimi i sám apoštol Pavel.
13, 14. a) Proč vzkříšený Ježíš Kristus není dnes na zemi? Jak to dokazuje Boží záruku? b) Jak se stalo, že Bůh nezůstal ve své duchovní říši sám jako poustevník?
13 „Muž“, jehož vzkříšení z mrtvých je „zárukou“ nadcházejícího „ustanoveného“ dne soudu, je Ježíš Kristus. (1. Kor. 15:3–8, 12–20) Dnes již není na zemi, protože své dokonalé lidské tělo obětoval a byl vzkříšen, aby mrtví lidé mohli být také vzkříšeni a mohli získat příležitost k nekonečnému životu na očištěné zemi, která bude přeměněna ve světaširý ráj. Za odměnu byl vyvýšen do nebe a je po pravici nejvyššího soudce, Boha, který má moc vzkřísit mrtvé. Ježíš Kristus sám o sobě řekl, že je ‚Boží jednozplozený Syn‘ a „počátek Božího stvoření“. (Jan 3:16; Zjev. 3:14) Proč?
14 Protože byl Božím prvním stvořením v nebi a Bůh jej pak používal jako svého spolupracovníka při vytváření všech ostatních věcí, včetně naší Země a jejích prvních obyvatel, Adama a Evy. (Kol. 1:15–18) Neviditelní nebeští andělé byli stvořeni před vytvořením lidstva. Bůh vytvořil svého „jednozplozeného Syna“ a všechny svaté anděly, a nezůstal tudíž sám jako poustevník ve své vlastní duchovní říši. Podle biblické zprávy existují stamilióny těchto nadlidských andělů. — Žalm 104:4; Dan. 7:9, 10; Žid. 1:7; 12:22.
15. Jak byl Boží jednozplozený Syn kdysi učiněn „maličko nižší nežli andělé“?
15 Až nadejde den účtování se všemi národy země, budou tyto myriády andělů Bohu k dispozici. Jsou také k službám jeho spolusoudci, jehož prostřednictvím bude v ustanoveném dni soudit obydlenou zem. (Mat. 25:31, 32) Když Bůh zázračným způsobem poslal svého jednozplozeného Syna, aby se na zemi stal dokonalým člověkem, tím, že se narodil ze židovské panny, stal se tento Boží Syn „maličko nižším nežli andělé“. — Žid. 2:9; Žalm 8:4, 5; 8:5, 6, „KB“.
16. Do jakého postavení byl Ježíš Kristus vzkříšen a jaký to má užitečný účel?
16 V jakém postavení je však tento Boží jednozplozený Syn dnes, v dnešní době? Bůh jej vzkřísil do nebeského postavení, jež daleko převyšovalo postavení andělů, protože prokázal věrnost Bohu až do nevinné obětní smrti. Aby tento Boží Syn, podobný beránkovi, mohl poskytnout dobrodiní své oběti celému lidstvu, vzkřísil jej Bůh třetího dne, ne ovšem jako člověka, protože svou lidskou podstatu obětoval navždy. Bůh jej tedy vzkřísil k nebeskému životu, k nesmrtelnosti a k ještě vyšší nadřazenosti nad všemi anděly. (1. Petra 3:22) A tak mohl sloužit jako „semeno“ k požehnání všem národům na zemi. — 1. Mojž. 22:18; Gal. 3:8–16.
17. Co napsal Pavel v Židům 1:3–9 o tom, že Ježíš Kristus byl oslaven jako Boží Syn?
17 Neměli bychom tedy být šťastní, že Ježíš Kristus byl takto oslaven v nebesích? Ano, protože nyní máme radostnou vyhlídku na život v budoucnosti. Křesťanský apoštol Pavel, který zázračně viděl vzkříšeného Ježíše Krista, psal o jeho oslavení. V dopise Židům, kteří přijali Ježíše jako Mesiáše, o němž mluvila biblická proroctví, napsal Pavel: „Když přivodil očištění za naše hříchy, posadil se po pravici majestátu ve výšinách. Tak se stal lepším nežli andělé do té míry, že zdědil jméno znamenitější nežli jejich. . . O andělích také říká: ‚A činí své anděly duchy a své veřejné služebníky ohnivým plamenem.‘ Ale o Synu: ‚Bůh je navždy tvým trůnem a žezlo tvého království je žezlem přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi bezzákonnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání víc než tvé druhy.‘ “ — Žid. 1:3–9.
18. Co Bůh učiní ohledně nadcházejícího dne účtování prostřednictvím tohoto Syna?
18 Prostřednictvím tohoto Krále, který je vyšší než andělé a je Božím zastupujícím soudcem, Bůh způsobí, aby nám den účtování se všemi národy přinesl trvale dobro.