Mladí, je biblická mravnost tou nejlepší cestou?

„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, který tě vyučuje k tvému užitku, který ti dává vstoupit na cestu, po níž bys měl chodit.“ — Iz. 48:17.

1. Proč je mládí příjemným životním obdobím, ale jaký postoj mají někteří?

„DNY našeho mládí jdou dny naší slávy,“ napsal básník. Mnoho mladých lidí souhlasí, protože je to čas vzrušení a svobody od vážných odpovědností dospělého věku. Ale mnoho mladých lidí dychtivě sahá po všech radostech pro mladé, i po těch, které patří dospělým. Jejich postoj lze shrnout: ‚Žádné čekání! My chceme každou rozkoš hned!‘

2. a) Co ukazují nedávné statistiky o mládí a mravnosti? b) Pozoroval jsi, že to ovlivňuje mládež v křesťanském sboru?

² Během těchto „nejlepších let života“ vedla honba za každou rozkoší k tomu, že předmanželských styků, kterým se říká smilstvo, se dopouští více mladých osob než kdy jindy v novodobých dějinách.a Tato záplava sexuální promiskuity ovlivnila i některé mladé v křesťanském sboru. Jako křesťan se můžeš ptát sám sebe: ‚Proč je pro mladého člověka tak obtížné zůstat cudný, zejména v těchto „posledních dnech“?‘ — Kaz. 11:10; 2. Tim. 3:1–5.

TLAK DOLÉHÁ!

3, 4. a) Proč není pro mladou osobu snadné uchovat si cudnost? b) Jaké problémy vyvolává tlak vrstevníků a potřeba porozumění?

³ Mezi desátým a dvacátým rokem ‚rozkvétají‘ pohlavní touhy. Toto období, Biblí nazývané „květ mládí“, zpravidla s sebou nese silnou přitažlivost vůči druhému pohlaví. Není tedy neobvyklé, jestliže tě jako mladou osobu znepokojují pohlavní touhy. Tuto normální touhu však vybičovává dnešní druh zábavy a reklamní prostředky, které oslavují sex. — 1. Kor. 7:36.

⁴ Silný může být i tlak ostatních mladých, jak vysvětluje jedna křesťanská školačka: „Dnes je opravdu těžké být jiný. Některé spolužačky se mne ptaly, jestli už mám nějaké pohlavní zkušenosti. Když jsem řekla, že ne, všechny se mi vysmály. Bylo mi do pláče a chtělo se mi říci, že ano.“ Mladí lidé navíc potřebují lásku a porozumění a možná, že v tom doma nejsou uspokojeni. Cení si potom chlapce nebo dívky, kteří jim věnují zvláštní pozornost a soucítí s nimi. Taková citová blízkost může vést k pohlavním důvěrnostem. Někteří mladí jsou zmateni přívalem těchto nových pocitů a snad se ptají: ‚Může být něco tak příjemného nesprávné? Je biblická morálka skutečně tou nejlepší cestou?‘

NEJLEPŠÍ CESTA

5. a) Co nám říká Izaiáš 48:17 o Bohu? b) Jaká je podle 1. Tessalonicenským 4:3–8 Boží vůle vzhledem k naší mravnosti?

⁵ Náš nebeský Otec připomněl svému vyvolenému lidu: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, který tě vyučuje k tvému užitku, který ti dává vstoupit na cestu, kterou bys měl chodit.“ (Iz. 48:17) Jaká je to ‚cesta, po níž bychom měli chodit‘ v mravnosti? „Vždyť to, co Bůh chce [nebo požaduje], je, abyste se zdržovali smilstva; aby každý z vás věděl, jak se ujmout vlády nad svou nádobou [tělem] ve svatosti a cti, ne v chtivých pohlavních choutkách. . . Bůh nás totiž nepovolal, aby dovolil nečistotu.“ — 1. Tess. 4:3–8.

6. a) Co přikázal apoštol Pavel pomazaným křesťanům vzhledem k smilstvu a proč? b) Proč by proto mladé osoby měly uvažovat o svém chování?

⁶ Boží vůle v otázce mravnosti je jasná — ‚ovládejte svá těla‘, zdržujte se smilstva a nečistoty. Vy mladí, kteří jste oddali své životy Bohu, jste s ním navázali úzké spojení a stali se částí jeho čisté organizace. Bůh má radost z takového chování! Kdybyste se však dopouštěli předmanželských pohlavních styků, bylo by to stejné, jako kdyby se jeden z pomazaných „Kristových údů“, který je ‚připojen k Pánovi‘, ‚připojil [pohlavně] k nevěstce‘. „Ať se to nikdy nestane!“ zvolal apoštol Pavel. Byla by to největší urážka takového drahocenného vztahu. Žádný jiný hřích není takový, protože „kdo smilní, hřeší proti svému vlastnímu tělu“. Takový hřích může zničit duchovní vztah, který máme k Bohu. Není divu, že Pavel vybízel: „Utíkejte před smilstvem.“ Ano, „utíkejte“! Nevyčkávejte, abyste o něm rozvažovali nebo rozmlouvali. Vzdalte se, jak nejdále můžete — a to rychle! Ale co když někdo ‚neutíká‘ od takového chování? — 1. Kor. 6:15–18.

„SAMI UTRPÍ KŘIVDU“

7–9. a) Co říká 2. Petra 2:9–13 o těch, kteří se dopouštějí nemravnosti? b) Jak ‚utrpěli křivdu‘ ti, kteří pěstovali nečistotu?

⁷ Apoštol Petr říká, že ti, kteří ve sboru mluví urážlivě o „slavných“ a zaplétají se do nemravnosti, skončí tak, že „sami utrpí křivdu jako odměnu za činění křivdy“. (2. Petra 2:9–13) Tyto ‚odměny‘ za pohlavní křivdy jdou mnohem dále než jen k pohlavním chorobám nebo nemanželskému těhotenství. Ničí lásku, úctu a pokoj mysli. Jistí mladí lidé, kteří „zašli příliš daleko“ a dopustili se smilstva, například s bolestí přiznali:

„Bylo to veliké zklamání. Nevznikl z toho žádný dobrý pocit ani vřelá láska, jak jsem očekával. Spíše mě zasáhlo plné vědomí toho, jak špatný to byl skutek.“

„Celou noc jsem proplakala.“

„Cítil jsem se jako pes. Byl to prázdný pocit. Zvedal se mi žaludek. Ztratil jsem úctu k sobě i k té dívce. Ve skutečnosti jsem zjistil, že dívku obviňuji, proč to připustila.“

⁸ Náš nebeský Otec nám říká, abychom se vyhýbali nejen smilstvu, ale i „nečistotě“. (1. Tess. 4:7) Tento pojem má široký rozsah, ale vztahuje se k chování, které je mravně odpudivé. Například masturbace (pohlavní sebeukájení) je ‚nečistý‘ návyk, který pěstují mnozí mladí lidé. Vybičovává „pohlavní choutky“ a může způsobit pocity velké provinilosti. V některých případech, když zde nebyla vážná snaha to překonat, vytvořil tento způsob myšlení problémy v manželství. Jeden mladý muž byl otřesen zjištěním, že po svatbě mu jeho dlouhodobý návyk sebeukájení znemožnil, aby dal manželce, ‚co jí patří‘. Následovaly měsíce trápení! — 1. Kor. 7:3.

⁹ Některé dvojice pěstují vášnivé, pohlavně dráždící doteky intimních částí těla. I to je „nečistota“ a snadno může vést — a často vede — k nemravnému pohlavnímu styku. Takové chování může v někom rozpálit „pohlavní choutky“ až k doslovnému třeštění. Jeden mladý muž přiznal: „Vidíš v sobě jen živočicha se zvířeckými žádostmi, a to tě citově pustoší.“ Takové chování vede ke zrušeným zasnoubenímb a často k problémům pro ty, kdo se později vzali. „Dělali jsme téměř všechno, vyjma smilstvo, a málem jsme se ho dopustili, než jsme se vzali,“ doznala jedna mladá dvojice. „Sice nám pomohli starší, ale už nikdy to nebylo jako předtím. Těžce jsme zpět vydobývali vzájemnou úctu, kterou jsme k sobě kdysi cítili.“

10. Proč je „nečistota“ pro svobodné dvojice škodlivá?

¹⁰ Začne-li svobodná osoba pěstovat některé ‚opojné‘ pohlavní zvyklosti vyhražené pro manželské lože, může se jí stát, že pošetile uzavře manželství s někým, kdo nemá potřebné vlastnosti pro dobrého manžela nebo manželku. Sex může zakrýt vážné rozpory, které opět vyvstanou po svatbě a způsobí problémy. Nepřekvapují proto výsledky jednoho průzkumu, podle nichž z 265 manželství, při jejichž uzavření byla nevěsta těhotná, žilo spolu po pěti letech už jen patnáct dvojic! Jiné průzkumy ukazují, že osoba, která pěstuje předmanželský sex, se s dvojnásobnou pravděpodobností dopustí cizoložství. Nedejte se tedy, mladí bratři a mladé sestry, zaslepit „prázdnými slovy“ osob, které říkají, že pohlavní vztahy před manželstvím vedou k štastnějšímu manželství. (Ef. 5:6) Někteří dokonce tvrdí, že onemocníte, nebudete-li po dosažení puberty pohlavně žít. To je lež. Lékaři ještě nikdy nespojili nějakou nemoc s cudností! Žel, některé osoby, které se rozhodly raději pro chtíč než pro lásku, toho po celý zbytek života litují!

11, 12. a) Jak trestá Jehova za pohlavní nemravnost? b) Co říká Job o těch, kteří projevují tvrdošíjnost vůči Bohu? c) Jaké otázce teď budeme věnovat pozornost?

¹¹ Nikdy nezapomeň, že „Jehova za to vše [smilstvo a nečistotu] trestá“. (1. Tess. 4:6) Trestem může být špatné svědomí, ukázňování od sborových starších nebo sklizeň toho, co se zasilo. Pokud se kajeme, odpouští Jehova samozřejmě velkoryse a zcela přikrývá naše hříchy. Ale někteří jsou tvrdošíjní a odmítají dbát na Boží zákony. „Kdo může být před ním tvrdošíjný a vyváznout nezraněn?“ (Job 9:4) Nikdo! Jehovu bolí, když vidí takovou „tvrdošíjnost“. Bolí to i starostlivé starší, kteří pozorují, jak mnoho mladých osob trpí všemi těmito problémy. Tito dozorci si uvědomují, že nikdo nemůže porušovat Boží zákony a vyváznout „nezraněn“. Jak to pěkně řekla svým sborovým starším jedna mladá křesťanka, která se kála z nemravnosti: „Kdybych tak mohla říci každému mladému v pravdě: ‚Nedělej to!‘ Jehova ti snad tvé omyly odpouští, ale ty sám sobě nikdy. Špatné vzpomínky tě budou stále pronásledovat. Nestojí to za to.“ Starší se připojují k Jehovovi v prosbě: „Kdybys jen skutečně dával pozor na má přikázání!“ — Iz. 48:18.

¹² Jak se však může mladý křesťan řídit Jehovovými přikázáními a vyhnout se mnoha nástrahám a nenápadným léčkám sexuální nemravnosti?

DEJ SRDCE SVÝM RODIČŮM

13. Jak mohou mladé osoby, které mají zbožné rodiče, uplatnit Přísloví 23:26? S jakými výsledky?

¹³ „Můj synu, dej mi přece své srdce, a ať mají tvé oči rozkoš z mých vlastních cest.“ (Přísl. 23:26) Tato prosba vyžaduje něco víc než jen pouhou mechanickou poslušnost. Mladý člověk musí důvěřovat svým rodičům a svěřovat se jim. Jako mladý můžeš ovšem cítit, že tvůj křesťanský tatínek nebo tvá maminka prostě nechápou tvé city. Tak to cítila jedna křesťanská dívka, která měla problém s masturbací a potřebovala pomoc. Měla strach promluvit si s matkou. Jak by na to asi reagovala? Pochopí ji? „Když jsem s ní pak o tom mluvila, vyslechla mě a nic mi nevyčítala,“ říká dospívající dívka. „Objala mě, řekla mi, že mě má ráda a že mi pomůže problém překonat. Mluvily jsme o tom otevřeně, a když jsme skončily, podržela mě v náruči a společně jsme se pomodlily. Od té doby s ní mohu mluvit o všem.“

14. Jak by měli křesťanští mladí hledět na zákony svých zbožných rodičů?

¹⁴ Ano, mladí najdou pohotovou pomoc, jestliže se svěří svým křesťanským rodičům. Naučí se ‚mít rozkoš‘ z cest svých zbožných rodičů a pohlížejí na jejich pokyny a ukázňování spíše jako na drahocenný „náhrdelník“ než na nepohodlný ‚řetěz‘, který jim nedovolí, aby ‚se poměli‘. (Přísl. 1:8, 9) Jsi skutečně poctivý ke svým rodičům? Nebo jsi jako jeden mladík, který přiznal: „Když jsem u rodičů, jsem takový, jakého mě chtějí, ale když jsem jinde, jsem takový, jaký chci být sám“? Jestliže se přiblížíte ke svým bohabojným rodičům, pomůže vám to vyhnout se mnoha zbytečným obtížím. Ti, kdo snad nemají křesťanské rodiče, mohou přijít za zralými křesťany — za muži i ženami — nebo za staršími ve sboru. Vyhledejte jejich ochotnou pomoc. — Tit. 2:3, 4; Jak. 5:14, 15.

VÉST TĚLO JAKO OTROKA

15. Jak popisuje apoštol Pavel své chování v 1. Korintským 9:27? Jak může mladý jednat podobně?

¹⁵ Apoštol Pavel řekl: „Buším [‚dělám modřiny‘c] do svého těla a vedu je jak otroka [ne: ‚ono mě vede jako otroka‘], abych potom, co jsem kázal jiným, sám nebyl nějak neschválen.“ (1. Kor. 9:27) Pavel byl na sebe ‚tvrdý‘. Tak i vy, spíše předvídejte situace, které by vás pohlavně vzrušily, a vědomě se jim vyhýbejte, než abyste se nechali opanovat tělesnými žádostmi. Víte dobře, co se stane s vašimi tělesnými žádostmi, když čtete knihy nebo sledujete televizní programy, které oslavují sex. Vyhýbejte se jim tedy jako moru! Schůzky (tam, kde jsou společensky přijatelné), pokud ještě nejste zralí pro manželství, jisté druhy tance, večírky bez cudného vedení, kde se dvojice mohou oddělovat, to vše jitří „pohlavní choutky“. Vyhýbejte se jim a „umrtvujte proto své tělesné údy. . . , pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky“. — Kol. 3:5.

16. Jaká opatření při svých schůzkách by měla učinit křesťanská dvojice, která se připravuje na manželství?

¹⁶ Zejména když spolu mladá dvojice chodí a připravuje se na manželství, je třeba, aby dávala pozor na okolnosti. Být sami v autě, v bytě (jeden z nich možná žije sám, ne u rodičů) nebo na odloučeném místě venku, to může dvojici svést k přílišným důvěrnostem. Jeden sedmnáctiletý otevřeně řekl: „Každý může říci: ‚Víme, kdy přestat.‘ Ano, člověk může vědět kdy, ale kolik mladých to dokáže? Lepší je vyhnout se takové situaci. Mějte vždy někoho s sebou.“ Ano, doprovod vám může dodat síly, abyste plně ovládli své pohlavní žádosti, když jste spolu. Stanovte si také „hranici“, kam až mohou jít vaše projevy něžnosti. A držte se jich.

17. Je důležité dbát na to, s kým se stýkáš? Proč?

¹⁷ Když tělo touží po společnosti těch, kteří mají uvolněnou morálku, „veďte“ je pryč od takové společnosti. „Zachovávej svou cestu daleko od ní [od nemravné ženy] a nepřibližuj se ke vchodu do jejího domu,“ doporučuje Bible. (Přísl. 5:8) Ve škole jsou ovšem mladí vrženi do společnosti mnoha nemravných osob. Stýkáš se však s nimi také společensky? Jedna osmnáctiletá dívka jistě mluvila za mnoho mladých, když prohlásila: „Společnost, v níž se pohybuješ, má veliký vliv na tvou mravnost. Když vyposlechneš rozmluvy o sexu, začneš být zvědavý. Uvažuješ, jaký asi je pohlavní styk doopravdy. Je opravdu tak pěkný, jak říkají? Vím, že to tak chodí, protože právě já samotná z toho důvodu dnes vychovávám dítě.“ — Přísl. 13:20.

18. Když se mladému křesťanu vysmívají pro jeho cudnost, jaké otázky by měl zvážit?

¹⁸ Písmo naznačuje, že některé nemravné osoby proniknou do křesťanského sboru. Buď proto na stráži. Zjistíš-li, že někdo by mohl být tohoto druhu, pošli ho za staršími, u nichž může hledat duchovní pomoc. Tak mu projevíš opravdovou lásku a zároveň snad ochráníš i jiné ve sboru. Pravda, někteří nemravní světští jedinci se ti mohou pro tvůj cudný postoj posmívat. Ale jen uvažuj! Měl bys dovolit osobám, které jsou „otroky zkaženosti“ — ano, otroky vlastních vášní — aby tě přivedly do rozpaků? (2. Petra 2:19) Kdo má větší sílu: žena (nebo muž) volných mravů, která se ‚honí za svými vášnivými milenci‘, anebo cudná panna, která může říci o své mravní síle: „Jsem hradba“? (Píseň 8:10; srovnej Ozeáše 2:7.) Který z vás spíše ztratí sebeúctu a ‚dá svou důstojnost druhým‘? — Přísl. 5:9; Juda 4, 8–13.

19. a) Kdo ‚vedl tělo jako otroka‘ dvojice popsaná v Písni Šalomounově, nebo Amnon? b) K čemu to vedlo?

¹⁹ Budeš-li ovládat své tělo a panovat nad ním, budeš se moci ohlížet do minulosti bez lítosti. Pomysli na radost mladé Sulamitky a jejího milého pastýře, když byli konečně spojeni v manželství. S pomocí druhých i svým vlastním úsilím přemohli tělesné žádosti a zůstali cudní. Mluvili k sobě něžná slova, ale nepodlehli před sňatkem nemravnosti, čímž by zmenšili rozkoš, z níž se měli těšit, až se budou navzájem přizpůsobovat v manželství. Jak se lišili od vášnivého Amnona, který nedovedl čekat a jehož tělo ho ‚vedlo jako otroka‘ do nemravnosti! — Píseň 2:16; 4:16; 5:1; 2. Sam. 13:1, 2, 10–16.

BUDUJ SVŮJ VZTAH K BOHU

20. a) Co se může stát, když někdo nemá osobní vztah k Bohu? b) Co scházelo nemravným osobám, které Pavel popsal v první kapitole Římanům?

²⁰ „Nikdy jsem si nevybudovala osobní vztah k Jehovovi,“ přiznala dvaadvacetiletá žena, vychovávaná od dětství v křesťanském domově. „Bůh pro mne nebyl skutečnou osobou. Soudím, že právě proto mě opravdu nevadilo, když jsem se dopustila nemravnosti.“ Její situace byla podobná situaci nemravných osob popsaných Pavlem. Ti „znali Boha“, ‚byli si plně vědomi Božího spravedlivého nařízení‘, ale chybělo jim „přesné poznání“.d (Řím. 1:21, 28, 32) Toto „hlubší a důvěrnější poznání a znalost“e, osobní poznání, které se mělo vyvinout, scházelo. Máš jako mladý člověk toto osobní „přesné poznání“? Je třeba, abys soukromě a pravidelně studoval Boží slovo; potom náležitě oceníš všechny Boží vlastnosti. Vzpomeň si, jak takové „přesné poznání“ posilovalo rané křesťany. (Viz strany 4 a 5.) Ale je třeba více než jen knižní znalost.

21, 22. Co vybuduje silný osobní vztah k Bohu?

²¹ Procítěné modlitby tě přibližují k Bohu. Jedna mladá křesťanská dívka, která upadla do léčky nemravnosti, ale později se vzpamatovala, řekla:

„Jediná cesta, jak si tento osobní vztah uchovat, je modlitba; ne zběžná, ale taková, která plyne přímo ze srdce. Když prostě říkám Jehovovi, co uvnitř cítím, a mám tak s ním stálé spojení, uvědomuji si, že je skutečnou osobou a že se zajímá o můj život. Můj vztah k němu je to nejdůležitější na světě.“

²² Jsou tvé modlitby také tak vřelé? Jednáš v souladu s nimi? Jestliže se staneš ‚Božím spolupracovníkem‘ a budeš se podílet na kazatelském díle, budou tvé zájmy a cíle shodné s Božími. To vše tě přirozeně přiblíží k Jehovovi. Pamatuj, pouze ty sám můžeš vybudovat tento osobní vztah k Bohu. — 1. Kor. 3:9.

23. a) Bude zápas s nemravností trvat navždy? b) Proč bys měl být ochoten vynakládat úsilí, aby ses líbil Jehovovi?

²³ Jistě, na mladé dnes doléhá tlak. Denně se musí bojovat o věrnost. Avšak až přejde „květ mládí“, boj bude možná snažší. Brzy bude zničen satan, hlavní podněcovatel mohutné vlny nemravnosti. V Božím novém pořádku, který je tak blízko, bude vytvořeno spravedlivé prostředí, které náš život velice usnadní. Přemýšlej o požehnáních nového pořádku. Jistě souhlasíš s pocity jedné mladé ženy, která řekla: „Myslím na všechno, co pro mne Jehova udělal a co mi zaslíbil. Nezřekl se mne. Požehnal mi mnoha způsoby. Vím, že chce pro mne jen to nejlepší, a já se mu chci líbit. Věčný život stojí za každou námahu pro Jehovu.“ — Řím. 16:20; 2. Petra 3:13.

[Poznámky pod čarou]

Jsi schopen odpovědět ještě na tyto otázky?

◆ Jaká je Boží vůle pro křesťany, pokud jde o sexuální mravnost?

◆ Proč je pohlavní nečistota škodlivá pro svobodné dvojice?

◆ Jak by měli křesťanští mladí pohlížet na biblickou pomoc, kterou jim nabízejí zbožní rodiče?

◆ Jaká opatření by měla učinit křesťanská dvojice, když se připravuje na manželství?

◆ Jak je možné vypěstovat silný osobní vztah k Jehovovi?