„Zbývající čas je zkrácen“
1. Proč někteří lidé myslí, že lidstvu ubývá čas?
TOMUTO systému věcí ubývá času. Jedním z důvodů, proč mnozí lidé docházejí k tomuto závěru, je skutečnost, že je ohrožena samotná existence lidstva. Ano, naprosté nukleární zničení se dnes zdá tak blízko, že je prý „za tři minuty dvanáct“!
2. Co řekl jeden novinář o jaderné hrozbě?
2 Australský novinář Nick Brash napsal v pojednání o námětu „Stín bomby“: „Jeden váleček výbušniny o váze půl kilogramu stačí k tomu, aby roztrhal člověka. Ale dnešní nukleární zásoby se vyrovnají čtyřem tunám výbušniny na každého muže, ženu a dítě na zemi. Přes 500 miliard dolarů bylo investováno do nukleárních zbraní a v tomto roce [1983] bude použito po celém světě na zbraně více než 40 miliard dolarů. Je to hrozné množství, které by způsobilo mnohonásobné vyhlazení. Jako kdyby se na jednoho moskyta použilo deset plechovek [insekticidů] morteinu.“ — „The Sun Weekend Magazine“ (Melbourne, Australie), 23. dubna 1983.
3. Co lze říci o možných účincích jaderné války?
3 Je těžké si představit, jaké účinky by mohla mít nukleární válka. Kromě smrti stamiliónů lidí, kromě nukleárního spadu, který by jako příkrov obklopoval zemi, kromě ekologických a jiných důsledků, došlo by k neuvěřitelnému rozrušení sociálních, politických a ekonomických záležitostí v celosvětovém měřítku. Dr. Brian Martin, fyzik a vědecký pracovník na Australské národní univerzitě, opravdu připouští: „Nemáme prostě dost znalostí, abychom mohli spolehlivě předpovědět všechny celosvětové účinky nukleární války.“
4. a) Proč si můžeme být jisti, že se lidstvo samo nevyhladí v jaderné katastrofě? b) Jak víme, že se krátí čas dnešního systému věcí?
4 Budoucnost se zdá opravdu hrozivá. Ale vy, kteří milujete Boha, se vzchopte! Ačkoli dnešní systém věcí má stále méně času, lidstvo samo nebude zničeno v chaotické nukleární katastrofě. Můžeme si tím být jisti, protože Jehova, „který utvářel a učinil“ zemi, „ji nevytvořil jako chaos, utvořil ji, aby byla obývána“. (Iz. 45:18, „Byington“) Má-li být ovšem lidstvo uchráněno před vyhlazením, musí být rychle učiněn krok z nadlidské sféry, jenž by skoncoval s tímto systémem a také s jeho jaderným šílenstvím. Stvořitel planety Země a lidstva učiní naštěstí brzy konec tomuto zlému, sebevražednému světu. Ten má již krátký čas, protože „Jehovův velký den“ je velice blízko. (Sof. 1:14–18) Jak povzbuzující však je vědomí, že Jehova bude v tomto rychle se blížícím dnu účtování ‚střežit všechny, kteří ho milují, ale všechny ničemné vyhubí‘! — Žalm 145:20.
Kolik času zbývá?
5. Co se chtěli Ježíšovi pomazaní následovníci dovědět podle Zjevení 6:9, 10?
5 Bůh bezesporu zakročí proti svým nepřátelům. Ale jak dlouho to ještě bude trvat, než skoncuje s tímto zlým systémem věcí a zavede svůj nový pořádek míru a spravedlnosti? Snad jsi svědkem Jehovovým a chtěl bys znát odpověď na tuto otázku. V tom cítíš velmi podobně jako ti pobití pomazaní křesťané, kteří ve znázornění, jež podává Zjevení, volají: „Až dokdy, svrchovaný Pane, svatý a pravý, se budeš zdržovat a nebudeš soudit a mstít naši krev na těch, kteří bydlí na zemi?“ (Zjev. 6:9, 10) Ano, obrazně chtěli tito pomazaní vědět, kdy Bůh pomstí jejich krev. Není divu, že dnes všichni svědkové Jehovovi dychtivě očekávají „válku velikého dne Boha, Všemohoucího“ v Har-Magedonu! — Zjev. 16:14–16.
6, 7. a) Co řekl Pavel v 1. Korinťanům 7:29 ohledně času? b) Který Petrův výrok zdůrazňuje skutečnost, že konec tohoto systému bude katastrofální?
6 Tito pomazaní svědkové, jejichž krev byla vylita za to, že byli věrní Jehovovi, měli obdržet odměnu, neboť biblická zpráva říká: „A každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby ještě chvilku odpočívali, dokud se nenaplní také počet jejich spoluotroků a jejich bratrů, kteří mají být zabiti, jako byli i oni.“ (Zjev. 6:11) Můžeme si být jisti, že Bůh bude jednat ve svém ustanoveném čase. Ano, velice vhodná jsou slova apoštola Pavla v 1. Korinťanům 7:29. Přímo řekl spoluvěřícím: „Zbývající čas je zkrácen.“
7 Pavlova slova nejen poskytují dnešním Jehovovým služebníkům povzbuzení, ale také ukazují, že by se křesťané měli ve svém životě zaměřit na naléhavé dílo, které jim Bůh určil. Podobným tónem napsal apoštol Petr: „Konec všech věcí se přiblížil.“ (1. Petra 4:7) Petr věděl, že tento systém čeká katastrofální konec. A k tomu směřuje!
8. Jak by měla na Jehovův lid zapůsobit skutečnost, že je blízko konec tohoto systému?
8 Pavel i Petr zdůraznili, že tento systém věcí je odsouzen. Praví křesťané by na to neměli nikdy zapomínat. Konec přijde v naší době a všechny důkazy naznačují, že to je opravdu velmi blízko. Toto přesvědčení by tedy mělo být patrné v našem způsobu života každý den. A skutečnost, že jsme v posledních dnech tohoto systému již tak daleko, by nás měla kromě toho naplňovat rozhodnutím vynakládat všechny síly ve znamenitém a velice naléhavém díle oznamování dobrého poselství, které konáme jako Jehovovi očištění a horliví svědkové. — Tit. 2:13, 14.
Hluboko „v čase konce“
9. Čím se dnes lidé všeobecně zabývají a bylo to už tak někdy předtím?
9 Ježíš Kristus předpověděl, že během jeho neviditelné přítomnosti se budou lidé velmi zaměstnávat každodenními záležitostmi. Jejich pozornost bude odvrácena jinam, jako tomu bylo u lidí v době Noemově a Lotově. „Stejně to bude v den, kdy se má zjevit Syn člověka,“ řekl Ježíš, a mluvil přitom o době své neviditelné přítomnosti, kdy má být vykonán rozsudek zničení nad tímto zlým systémem. — Luk. 17:26–30.
10, 11. Ze kterých zde přiložených důkazů je patrné, že je blízko konec tohoto systému?
10 Uvažuj také o proroctvích zaznamenaných u Matouše 24, Marka 13 a Lukáše 21. Ježíš předpověděl věci, které se naprosto vymykají lidské moci — věci, jako jsou mory a velká zemětřesení. Kromě toho také od roku 1914 ‚vzrůstá bezzákonnost‘. Denní zprávy, zejména ve velkých městech, nejsou často ničím jiným než kronikou zločinů a zkaženosti. Nejde jen o to, že podle statistiky vzrůstá zločinnost; v dnešní době totiž převládá duch neúcty k zákonným omezením a rozhodně chladne láska většího množství lidí. — Mat. 24:12.
11 Nyní je také patrná „úzkost národů“, protože lidé nevidí východisko ze svých množících se těžkostí. (Luk. 21:25, 26) Také se zmenšuje počet těch, kteří patří k „této generaci“ roku 1914, jež nemá pominout, než se vyplní všechno, co předpověděl Ježíš pro naši dobu. (Mat. 24:34) To je další jasný příznak toho, že konec tohoto systému je blízko.
12. Co je bezpochyby největším důkazem, že jsme hluboko v „čase konce“?
12 Mohli bychom poukázat ještě na mnoho jiných důkazů, z nichž je patrné, že jsme hluboko v „čase konce“. (Dan. 12:4) Ale bezpochyby největším důkazem, že se blížíme ke konci tohoto systému, je celosvětové dílo kázání království, které vykonávají svědkové Jehovovi. Nic takového se ještě nikdy nedělo. Ano, po celé zeměkouli, ve 205 zemích, vykonává 2 650 000 svědků Jehovových horlivě znamenité dílo, při němž je rozšiřováno povzbuzující poselství, že Kristus vládne od roku 1914 v královské moci. Až bude toto dobré poselství o království kázáno po celé obydlené zemi, potom, jak prohlásil Ježíš, „přijde konec“. — Mat. 24:14.
Žít podle biblických rad
13. Jak bychom měli pohlížet na Pavlův výrok, že ‚ti, kteří mají manželky, mají být, jako kdyby neměli žádné‘?
13 Je zřejmé, že zbývající čas je zkrácen a že je konec blízko, a proto musí Jehovův lid žít podle biblických rad, jako jsou například slova apoštola Pavla v 1. Korinťanům 7:29–31. Řekl, že „zbývající čas je zkrácen“, a pak hned napsal: „Ať jsou nadále ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné.“ Apoštol tím nemínil, že by měl křesťanský manžel přehlížet svou manželku. Ne, muž má věrně plnit své manželské odpovědnosti, ale v první řadě by měl mít na srdci a na mysli svůj vztah k Bohu a měl by se starat o to, aby manželství bylo v tom směru přínosem.
14. Jak by se měli zvěstovatelé království dívat podle 1. Korinťanům 7:30 na osobní problémy a na jiné věci?
14 Ve verši 30 říká Pavel dále: „A také ti, kteří pláčou, ať jsou jako ti, kteří nepláčou, a ti, kteří se radují, jako ti, kteří se neradují, a ti, kteří kupují, jako ti, kteří nevlastní.“ Co to znamená? Tato inspirovaná slova zdůrazňují skutečnost, že osobní věci, ať mají vztah k vlastnictví, zármutku nebo radostem, nejsou pro služebníky království velkou věcí. „Čas a nepředvídané události“ nás všechny postihují a mohou náhle změnit naše okolnosti. (Kaz. 9:11; Jak. 4:4) Proto by bylo nemoudré, kdybychom se zabývali svými strastmi, těžkostmi a různými osobními problémy do té míry, že by tyto věci vážně narušovaly naši kazatelskou službu, naši činnost, v níž užíváme své výsady a kážeme dobré poselství o království.
15. Proč by bylo nanejvýš pošetilé, kdyby se křesťan zabral do osobních záležitostí, při nichž jde o hmotné vlastnictví a podobné věci?
15 V 1. Korinťanům 7:31 řekl apoštol Pavel: „[Ať] ti, kteří užívají svět, [jsou] jako ti, kteří ho neužívají plně.“ Lidé ve světě nemají naději založenou na Bibli, a proto se ve svých myšlenkách plně zabývají svými každodenními potřebami a svými ctižádostivými přáními. Často se snaží zapůsobit na druhé materiálním vlastnictvím. Ale jak to objasňuje apoštol Jan, okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu, je jedním projevem „všeho ve světě“, což „nepochází od Otce, ale pochází ze světa“. A Jan nás ujišťuje, že „svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. (1. Jana 2:16, 17) Bylo by tedy nanejvýš pošetilé, kdyby se nějaký křesťan, před nímž leží vyhlídka na věčnou budoucnost, tak zabral do osobních záležitostí, že by mu nezbyl čas na zájmy království. (Mat. 6:25–32; srovnej Filipanům 2:19–22; 2. Timoteovi 4:10.) Ačkoli není nesprávné užívat hmotného vlastnictví, které je užitečné, a dokonce i některého zdravého potěšení, nesmíme nikdy dovolit, aby se tyto věci staly ústředním zájmem našeho života. — Luk. 12:15.
16. Jaký postoj a jaké cíle mají často světští lidé? Co by ale mělo být nejdůležitější pro Jehovovy služebníky?
16 Není nic neobvyklého, že si světští lidé, kteří nemají pravý duchovní postoj, stěžují na svůj životní úděl. (Srovnej Judu 16.) Jsou-li churaví, snad si stále stěžují, že jim není dobře. Podobně si snad chudí stěžují na to, že nejsou bohatí. Ano, takové věci jako dobré zdraví a velké bohatství se jim mohou stát v životě cílem, který všechno pohlcuje! Snaží se těchto věcí dosáhnout, a když se jim to nedaří, upadají snad do hluboké deprese. Ale pro Jehovův oddaný lid je nejdůležitější ‚svatá služba‘. (Řím. 12:1, 2) Je pravda, že musíme čelit problémům, když jsme Jehovovými služebníky. Tyto problémy z nás však nečiní reptaly, kteří by si naříkali na svůj životní úděl. Máme od Boha práci, kterou máme vykonávat, a této požehnané činnosti věnujeme svou prvořadou pozornost. Jsme opravdu radostní, protože věnujeme zájmům království první místo v životě. — Mat. 6:33.
17. Co nesmí dovolit Jehovův lid, pokud jde o případné rozptylování?
17 Jaký je tedy moudrý způsob života pro Jehovovy služebníky? Nuže, můžeme užívat některých věcí a služeb, které poskytuje svět, ale nikdy nepřipusťme, aby cokoli rozptylovalo naši pozornost a odvracelo nás od služby Bohu. (Luk. 21:34–36) Pamatujme, že nic v dnešním systému není trvalé. Již to, že je tak proměnlivý, by nás mohlo rozptýlit. Ano, jak to řekl Pavel: „Scéna tohoto světa se mění.“ (1. Kor. 7:31) Nesmíme však připustit, aby nás to odvedlo od služby Jehovovi.
Konejme Pánovo dílo pilně
18. a) Jakou prací bychom měli naplňovat svůj život, když jsme od roku 1914 v „čase konce“? b) Co se pravděpodobně stane s životními problémy, jsme-li stále velmi zaměstnáni v Pánově díle?
18 Máme duchovní rozlišovací schopnost, a proto uznáváme ohromující důkazy, že jsme od roku 1914 v „čase konce“. Jistě tedy nechceme užívat světa plně, jako kdybychom o něco přicházeli, kdybychom jej neužívali. Naopak, naplňujme svůj život ‚Pánovým dílem‘. Měli bychom mít ‚hojnost práce v Pánově díle, protože víme, že naše namáhavá práce ve spojitosti s Pánem není marná‘. (1. Kor. 15:58) Plně se proto věnujme kázání a vyučování pravdám království. Co se pak asi stane s životními problémy? Ano, budou ustupovat do pozadí a stanou se méně důležitými, méně obtížnými.
19. Co to znamená ‚vytrvat do konce‘?
19 Když Ježíš pronášel své velké proroctví o závěrečných dnech tohoto systému, řekl, že jeho následovníci budou „předmětem nenávisti všech lidí“ pro jeho jméno. Dodal: „Kdo však vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Mar. 13:10–13) Pro nás jako jednotlivce, kteří jsme oddáni Jehovovi, může být „koncem“ buď „závěr systému věcí“ nebo naše vlastní smrt, snad po utrpení z rukou pronásledovatelů. (Mat. 24:3) V každém případě máme na vykonávání Pánova díla omezený čas. Neměli bychom být proto pilní a horliví v oznamování poselství o království? Bezesporu ano!
Nejvyšší čas k činnosti
20. Jak mohli Izraelité, kteří byli osvobozeni z babylónského zajetí, projevit svůj zájem o uctívání Jehovy?
20 Když byli židovští vyhnanci propuštěni v šestém století př. n. l. z babylónského zajetí, museli učinit rozhodnutí. Vrátí se do své vlasti a obnoví tam uctívání Jehovy, nebo zůstanou v Babylóně? Izraelité, kteří zůstali v onom městě, nebyli nutně špatní, vždyť zestárlý Daniel byl jedním z nich. Mohli poskytnout ostatku, který se vracel, hmotnou i morální podporu a mohli také poslat ‚dobrovolný dar‘ pro Jehovův dům v Jeruzalémě. (Ezdr. 1:2–4) Tak mohli pomoci k podpoře pravého uctívání. Jak šťastní mohli být všichni Jehovovi ctitelé, když se ostatek vydal do jejich vlasti a odnesl s sebou svaté náčiní, které mělo být používáno v Jehovově chrámu! A nosiči předmětů, které patřily ke svatyni, se museli ujistit, že se očistili od veškerého poskvrnění babylónskou náboženskou a morální nečistotou. — Iz. 52:11.
21. a) Které otázky jsou nám předloženy k úvaze? b) Co lze říci o příležitostech k rozšiřování dobrého poselství, vzhledem k tomu, že „zbývající čas je zkrácen“?
21 Máš takový zájem o pravé uctívání, jaký měli tito osvobození Izraelité asi před 25 staletími? Považuješ za radostnou přednost, že můžeš přinášet Jehovovi svatou službu, protože patříš k očištěné a horlivé organizaci, která ctí jeho svaté jméno? Rozeznáváš všechny ty mnohé důkazy, že žijeme hluboko v „čase konce“? Odpovídáš-li na tyto otázky kladně, pak se ujisti, že právě nyní podnikáš správné kroky. Soustřeď se na to, abys věnoval zájmům království první místo ve svém životě. Protože „zbývající čas je zkrácen“, jsou naše dnešní příležitosti k rozšiřování dobrého poselství stále důležitější. Požehnaní jsou všichni, kteří soustřeďují svůj život kolem království jako věrní a oddaní svědkové Jehovovi, kteří mají hojnost práce v kázání dobrého poselství, dokud je ještě čas!
Jak bys odpověděl?
◆ Proč tomuto systému věcí ubývá čas?
◆ Jak víme, že jsme hluboko v „čase konce?“
◆ Co se pravděpodobně stane s našimi problémy, jsme-li stále velmi zaměstnáni v Pánově díle?
◆ Kolem čeho bychom měli soustřeďovat svůj život, protože je konec blízko?