Vychovávej své dítě, aby rozvíjelo zbožnou oddanost

„Vychovávej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodvrátí se od ní.“ — PŘÍSLOVÍ 22:6.

1. Co je nutné podněcovat, máme-li úspěšně školit dítě, a proč?

JEDNA cirkusová artistka, která se snažila naučit svého syna cvičení na visuté hrazdě, si všimla, že se nemůže dostat přes hrazdu. „Musíš jenom hodit přes hrazdu své srdce,“ povzbuzovala ho, „a tělo se pak dostane za ním.“ Podobně musí i ti, kteří ‚vychovávají‘ své dítě, aby rozvíjelo zbožnou oddanost, podněcovat jeho srdce. To je obtížné především v letech dospívání. — Přísl. 4:23.

2. Proč jsou léta dospívání obtížná a jak mohou rodiče pomáhat?

² „Po celá léta nebylo těžké zjistit, co se děje v nitru mých chlapců,“ řekl jeden křesťanský otec v Německu. „To se však změnilo jakoby bleskem, jakmile se dostali do puberty.“ V této době přechodu k dospělosti působí na srdce mladého člověka mnoho nových a vzrušujících žádostí podněcovaných anatomickými a hormonálními změnami. Ale příliš často jsou tato léta pokažena bolestnými chybami. I věrný Job litoval ‚důsledků provinění svého mládí‘. (Job 13:26) Citové napětí může způsobit „úzkostlivou péči v srdci“ mladého člověka. Přísloví 12:25 říká, že se tím srdce „ohýbá, ale dobré slovo je rozradostňuje“. Jak můžeš v těchto kritických letech pomoci svému dítěti dobrou výměnou myšlenek?

Od srdce k srdci

3, 4. a) Čím se lišil Elihu od tří Jobových „přátel“, pokud jde o způsob udílení rady? b) Co brání výměně myšlenek od srdce k srdci?

³ Povšimni si, jak se lišil Elihu od tří Jobových „přátel“ ve způsobu udělování rady. To ti ukáže, čím se výměna myšlenek podporuje, a čím ne. Elihu byl dobrý posluchač. Zatímco ti ostatní byli povznešení a nepřipouštěli své vlastní lidské slabosti, Elihu řekl: „Pohleď, pro pravého Boha jsem to, co ty; i já jsem byl vytvarován z hlíny.“ Vybízel Joba, aby ‚odpověděl‘, aby otevřel své srdce a aby se nebál. (Job 33:5–7) Oproti tomu budili tři „přátelé“ dojem, že mají s Jobem soucit a že jej potěšují, ale naslouchali s předsudky. „Slyšte, prosím, mé protiargumenty a věnujte pozornost obhajobám mých rtů,“ úpěnlivě prosil Job, ale marně. (Job 13:6) Ano, způsob, jak mu předkládali své rady, vytvořil mezi nimi přehradu.

⁴ Nedávají-li rodiče pozor, může se mezi nimi a jejich dítětem vytvořit podobná přehrada, aniž si to uvědomí. Dej proto dítěti možnost, aby s tebou o všem mluvilo. (Přísl. 18:13) Dobře přemýšlej o tom, jak bude přijata tvá odpověď. „Existuje člověk, který mluví bezmyšlenkovitě, jako by bodal mečem, ale jazyk moudrých je uzdravení.“ (Přísl. 12:18) Je pravda, že tě někdy může mladý člověk svým postojem nebo svými slovy dráždit. Ale nezapomeň, že se za takovým „neuváženým povídáním“ může skrývat srdce plné zmatku. Přemýšlej o tom, jak bys léčivě užíval svého jazyka. — Job 6:2, 3.

5. a) Co pomůže rodičům zjistit, jaké úmysly má dítě v srdci? b) Jak může pomáhat vyhledávání v minulých publikacích Společnosti?

⁵ Pozorné naslouchání spolu s taktními otázkami pomůže k tomu, aby dítě otevřelo své nitro a mohlo snadněji mluvit o tom, co je tíží. (Přísl. 20:5) „Můj syn často začínal rozhovor ve zdánlivě nevhodné době a řekl jen jednu nebo dvě věty, například o něčem, co se stalo ve škole,“ poznamenala matka osmnáctiletého chlapce. „Ale záleželo na mně, abych laskavě ‚vytáhla‘, co má na srdci. Ptala jsem se například: ‚Co se stalo potom?‘ nebo ‚Co sis o tom myslel?‘ nebo ‚Co jsi udělal nebo řekl?‘ Právě na to čekal a začal se svým problémem. To ale zabralo mnoho času!“ Věnuj tento čas svému dítěti! Snad při dlouhých procházkách, nebo když společně odpočíváte, poznáš, nač myslí. Mnozí rodiče zjistili, že mohou lépe porozumět svým dětem a lépe s nimi vést obsažné rozpravy, když se opírají o informace, které vycházely během let v publikacích Společnosti Strážná věž. Podporuje to srdečné rozhovory mezi členy rodiny. Ke zbožné oddanosti je však třeba víc než jen dobrá výměna myšlenek.

Podporuj duchovní výživu

6, 7. Čeho dosáhla Timoteova matka? Jak ji mohou rodiče napodobovat?

⁶ Timoteova matka nebyla pasívní, když šlo o duchovní věci, které znamenaly život pro jejího syna. O něm bylo napsáno: „Od útlého dětství znáš svaté spisy, které tě mohou učinit moudrým k záchraně.“ (2. Tim. 3:15) Podobně i dnes mají rodiče dětí, které rozvíjejí zbožnou oddanost, hluboký zájem o duchovní výživu svých dětí. Učí je osobně studovat již od útlého věku.

⁷ Dbáš o to, aby tvé dítě mělo svou vlastní biblickou literaturu a aby se připravovalo na sborová shromáždění? Vybízíš je důtklivě, aby si rozvrhlo čas a pátralo hluboko po pokladech Božího slova? (Přísl. 2:1–5; 1. Jana 2:14) Sedíš při shromážděních vedle svého dítěte a povzbuzuješ je, aby neodbíhalo ani ve své mysli, ani ve svém srdci? Vybízíš je k účasti? (Žid. 10:23–25) Vedeš pravidelně rodinné studium, které poskytuje poznání odpovídající zvláštním potřebám tvého dítěte? Přemýšlej o těchto otázkách. — Přísl. 24:5.

„Ukazuj, že Jehova je skutečný“

8. Kde musí podle 5. Mojžíšovy 11:18, 19 začínat zbožná oddanost a jak to mohou dnes uplatňovat rodiče u dítěte?

⁸ Jestliže však plníš jen mysl fakty, zůstává srdce a svědomí nedotčeno. Má-li se v tvém dítěti vyvinout dobré svědomí, musí vidět, že Jehova je dynamická osobnost, která má velký zájem o ně i o to, co činí. Nejprve však musí láska k Jehovovi naplňovat tvé vlastní srdce a podněcovat tě, abys pravidelně mluvil o jeho milující péči a velikosti. Musíš milovat pravdu a žít podle ní. Když jedna matka v Anglii dostala otázku, jak si vytvořily její děti, oba evangelisté plným časem, tak silnou lásku k Bohu, odpověděla: „Mluvila jsem s nimi o tom, jak je Jehova skutečný. Tolik mi pomohl, že mi nezbývalo nic jiného než ukazovat svým dětem, aby poznaly, že Jehova je skutečný. Všechno se soustřeďuje kolem něho.“ Uč také své dítě, aby mluvilo s Jehovou „každým druhem modlitby a úpěnlivé prosby“ a aby ‚se při každé příležitosti v duchu stále modlilo‘. (Ef. 6:18) Ať tvé dítě slyší tvé vroucí, ze srdce vycházející modlitby a pohovoř si s ním o obsahu jeho vlastních modliteb. — 5. Mojž. 11:1, 2, 18, 19; Přísl. 20:7.

9. Jak mohou rodiče školit svědomí svého dítěte uvažováním o zkušenostech z praktického života?

⁹ Mladistvé svědomí může byt silně ovlivněno příklady ze skutečného života. (Srovnej 1. Korinťanům 8:10.) Snad někdy slyšíš o osobách, které musí trpět, protože přestoupily Boží zákony. Bez obviňování si pohovoř se svým dítětem o takových příkladech a pomáhej mu přitom pochopit Pavlova slova: „Boha nemůžeš oklamat. Cokoli zasiješ, to sklidíš.“ (Gal. 6:7, „Beck“) Pohovořte si o kladných příkladech z Ježíšova života, o nichž působivě vyprávějí evangelia. Tím pomůžeš svému dítěti, aby získalo „Kristovu mysl“. (1. Kor. 2:16) Tyto zprávy však musí být pro dítě živé. Povzbuď je, aby si představovalo dramatické scény a aby uvažovalo o tom, jak mistrovsky Ježíš postupoval. Vyber látku z biblických publikací, které pojednávají o podrobnostech Ježíšova života a o jeho osobních vlastnostech a pro změnu jich užívej i při vašem rodinném studiu.a

10. Jak můžeš pomoci svému dítěti, aby ‚poznalo lásku Kristovu‘?

¹⁰ Tvé dítě se také musí snažit napodobovat Kristův příklad. Jen tehdy získá mladý člověk opravdovou zkušenost o „Kristově lásce, která převyšuje poznání“. (Ef. 3:19) Proto své dítě povzbuzuj, aby ještě lépe napodobovalo Ježíšovy vlastnosti, například jeho nenávist k bezzákonnosti, jeho lásku k lidem, jeho horlivost pro uctívání jeho Otce, jeho milosrdenství a velkorysost i ochotu snášet posměch. (Žid. 1:9; Mar. 6:34; Jan 4:34; Luk. 23:34; 1. Petra 2:23) Vřele své dítě chval, když dobře reaguje. Musí poznat, že čím přesněji se i při své nedokonalosti řídíme příkladem svého Mistra, tím jsme šťastnější a tím lépe je naladěno naše svědomí. Přibližujeme se také více k Bohu, protože Ježíš zrcadlí osobnost svého Otce. (Jan 14:6–10) Vždy připomínej svému dítěti, aby si vážilo tohoto vztahu. Jedna úspěšná křesťanská matka čtyř dětí řekla: „Nikdy nemine den, aby můj manžel neobjal každé dítě a neřekl všem, jak velice je miluje a jak je Jehova jistě hrdý na jejich chování. ‚Jehova vás miluje,‘ říká. ‚Nesmíte ho zklamat.‘ — Přísl. 27:11.

Je nutné s láskou vést ke kázni

11. Proč potřebuje každé dítě ukázňování?

¹¹ Ačkoli byl David ‚od [svého] mládí‘ vyučován od Boha, přesto úpěnlivě prosil: „Na hříchy mého mládí a na má vzbouření nevzpomínej.“ (Žalm 71:5, 17; 25:7) Ano, pošetilost je svázána se srdcem“ každého dítěte. Ale „prut kázně je to, co ji vzdálí daleko od něho“. (Přísl. 22:15) Tímto „prutem“ rodičovské autority může být často slovo napomenutí nebo nějaké přísné omezení. Když tedy zrádné srdce tvého dítěte touží udělat něco škodlivého, pak musíš rozhodně říci ne. — Jer. 17:9; Přísl. 29:17, 19, 21.

12, 13. Jak můžeš dosáhnout toho, aby mělo ukázňování účinek?

¹² Při ukázňování a zejména při trestání se řiď příkladem Jehovy, který ‚napravuje podle toho, co je správné‘. Izajáš 28:26–29 ukazuje, že je jako hospodář, který s rozlišovací schopností rozhoduje, jakého nástroje užije k účinnému vymlácení různého druhu zrní a jak dlouho je bude mlátit, aby je ‚nevymlacoval stále‘. Proto si polož otázku: Je to omezení rozumné, vezme-li se v úvahu věk a stupeň zralosti mého dítěte? Je trest úměrný vážnosti nesprávného skutku a je také důsledný, nebo jen vyplývá z mé nálady? A ví dítě opravdu, proč je trestáno? — Job 6:24.

¹³ Nerozumná omezení a nedůsledné ukázňování budou dítě dráždit a skličovat.b (Ef. 6:4; Kol. 3:21) Ale pevnost spojená s láskou bude tvé dítě chránit před situacemi, které mohou zničit všechno dobré poučování, které jsi vložil do jeho srdce. To je důležité, především pokud jde o jeho společnost. (Přísl. 13:20; 28:7) Ale co když se i přes všechno tvé úsilí dostane tvé dítě opravdu do těžkostí?

Když vzniknou těžkosti

14. Proč by se rodiče neměli rychle vzdávat naděje, když se dítě dostane do nějakých vážných těžkostí?

¹⁴ Někteří rodiče se velmi rychle vzdali naděje, když se jejich dítě dostalo na scestí a připravilo jim tak bolestné zklamání. Jehova právem trestal a káral starověký Izrael, ale nevzdal se rychle tohoto národa, který pro něj byl kdysi jako „syn“. (Oz. 11:1; 2. Par. 36:15, 16; Žalm 78:37, 38; Neh. 9:16, 17) Cvičitelé ve starověku byli schopni ovázat rány a napravovat zlomeniny, když se atlet zranil, a stejně se musí nyní rodiče snažit ‚napřimovat skleslé ruce . . . , aby se chromé nevykloubilo, ale spíše aby bylo uzdraveno‘. — Žid. 12:12, 13.

15. Jak mohou rodiče uplatnit Galaťanům 6:1 při nápravě dítěte?

¹⁵ Má-li být dítě, které je duchovně „chromé“, napraveno a nemá-li se jeho stav zhoršovat, je třeba napravit jeho způsob myšlení. „I když člověk [nebo dítě] udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, radil Pavel, snažte se vy, kteří jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti.“ (Gal. 6:1) Řecké slovo přeložené výrazem „usměrnit“ bylo lékařským termínem, jehož se v Pavlově době užívalo ve smyslu ‚napravit kosti‘. K tomuto bolestivému výkonu byla jistě nutná mimořádná zručnost, aby zlomenina nevedla ke zmrzačení na celý život. Totéž základní slovo se překládá výrazem ‚spravovat‘ (sítě) a „doplnit“. (Mar. 1:19; 1. Tes. 3:10) Abys mohl ‚spravit‘ srdce svého dítěte, musíš se snažit zapůsobit na něj „uměním vyučovat“. Nepouštěj se do slovních potyček, ale řiď se místo toho důležitým biblickým pokynem, že je nutné ‚být . . . jemný, ovládat se za zlých okolností a s mírností poučovat ty, kteří nejsou příznivě nakloněni. Snad jim Bůh dá pokání.‘ — 2. Tim. 2:24–26; 3:16; 4:2.

16. a) Jaké změny je snad nutné učinit, aby bylo získáno zpět dítě, které jedná špatně? b) Co je nutné dítěti jasně ukázat?

¹⁶ Má-li se u dítěte napravit scestný způsob myšlení, musí rodiče usilovat o intenzívnější školení. Bude možná nutné, aby sami podnikli změny ve svém životě, mají-li věnovat dítěti větší pozornost. V jednom podobenství, které ukazuje, že je na místě snažit se získat zpět „jednoho hříšníka“, popisuje Ježíš ženu, která opravdu vynaložila všechno, aby opět našla ztracenou drachmovou minci. (Luk. 15:7–10) Může se stát, že dítě, které je školeno ve zbožnosti, se cítí přemoženo pocity méněcennosti a viny, když jeho hřích vyjde najevo. Rodiče je pak musí ujistit svou láskou. Pomoz dítěti pochopit, že nelibost platí jeho jednání, a ne jemu samotnému, a že může své jednání napravit. — Juda 23.

17, 18. a) Jak pomohl jeden otec svému synovi, aby se vzchopil? b) Co vede obvykle k úspěchu?

¹⁷ Jeden otec, jehož syn byl ve sboru pokárán za nemravnost, začal chodit se svým synem několikrát týdně na dlouhé procházky a dlouho a nenuceně se spolu bavili. Vyhledal také biblické publikace, které výslovně odpovídaly potřebám jeho syna. Otec je s ním studoval a dovoloval také chlapci, aby se podílel na studiu, které vedl otec s celou rodinou. Otec přizpůsobil své pracovní povinnosti, které měl jako starší ve sboru, aby mohl věnovat svému synovi všechnu pozornost, kterou potřeboval v citovém i duchovním ohledu. Chlapec se duchovně vzchopil.

¹⁸ Může se však stát, že se syn nebo dcera stanou naprosto vzpurnými, takže dokonce ‚pohrdají poslušností‘.c (Přísl. 30:17) Mezi Božím lidem však naštěstí dochází k takovým extrémním situacím zřídka. Jak povzbuzující jsou však dobré výsledky, k nimž dochází v převážné většině případů, kdy rodiče sice neschvalují nesprávné jednání, ale dítě rychle nezavrhnou a trpělivě se snaží zapůsobit na jeho srdce!

Tvrdá práce — Ale vyplatí se!

19. Jak můžeš napodobovat Mariin příklad při péči o svou rodinu?

¹⁹ Vychovávat děti je ohromný úkol, zejména v těchto „posledních dnech“. Rodiče, kteří berou takovou odpovědnost vážně, si zaslouží chválu. Stále uvažuj o tom, co je nejdůležitější. Nikdy nepodlehni úzkostlivé starosti o to, jak svým milovaným opatřit „mnoho věcí“ hmotného rázu, přičemž bys promeškal příležitosti věnovat se s nimi duchovním věcem. Nezapomeň, že Ježíš řekl Martě: „Potřebných věcí je však jen několik nebo pouze jedna.“ Ano, jednoduché jídlo stačilo. Buď jako Marie, která v duchovním směru dobře využila času s Ježíšem. Vyber pro svou rodinu „dobrý díl“ tím, že se budete jako rodina věnovat duchovní činnosti. — Luk. 10:38–42.

20. Jaká odměna čeká úspěšné křesťanské rodiče?

²⁰ Jedna matka, která úspěšně pomohla svým šesti dětem milovat Jehovu, dostala po letech lístek od jednoho ze svých dětí. Mimo jiné v něm bylo napsáno: „Maminko, velmi tě miluji, mnohem více, než si umíš představit. Děkuji ti, žes mě usměrňovala a poskytovala mi vedení . . . Dala jsi mi tu nejlepší naději na světě, totiž pravdu. Díky za to, že jsi mi zachránila život.“ Jak velmi se tato matka musela radovat! V Příslovích 23:24, 25 je o tom řečeno: „Otec spravedlivého bude mít zcela jistě radost; kdo se stává otcem moudrého, bude se z něho také radovat. Tvůj otec a tvá matka se budou radovat a ta, která tě zrodila, bude mít radost.“ Kéž máš s Jehovovou pomocí tuto radost i ty!

[Poznámky pod čarou]

Co bys řekl:

◆ Jak mohou rodiče dosáhnout toho, aby si s dítětem lépe vyměňovali myšlenky od srdce k srdci?

◆ Co pomůže dítěti, aby se v něm rozvíjelo dobré svědomí?

◆ Jak se stane kázeň působivou?

◆ Jak může být dítě opět přivedeno na správnou cestu?

[Obrázek na straně 27]

Pozorné naslouchání — i v nepříhodné chvíli — podněcuje sdělování myšlenek od srdce k srdci

[Obrázek na straně 28]

Je opravdu náročné ujistit svou láskou dítě, které se dostalo na scestí, a působit na jeho srdce