„Národ“, který sytí milióny hladovějících
1, 2. a) Jakou skutečnou potřebu by měli pociťovat obyvatelé země? b) Kterého lidu si můžeme povšimnout v tomto ohledu?
MILIARDY obyvatel země by měly hladovět po „potravě“, která je bude sytit k nekonečnému životu na této zemi, až bude země přeměněna v celosvětový ráj. Ale na koho nebo kam se obrátí? Republika Izrael se nesnaží splňovat biblické proroctví u Izajáše 27:6 o tom, že země bude naplněna „výtěžkem“ k trvalému blahu lidstva.
2 Izraelský národ ztratil v prvním století našeho letopočtu svou přednost sloužit k užitku celého lidstva. Jen k malému ostatku přirozených Židů se tedy Mesiáš obrátil se slovy: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha . . . A pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Mat. 28:18–20) Ale jak je to o 19 století později? Kdo má v naší době na mysli splňování Izajáše 27:6? A jak se to týká tebe a tvých drahých?
3. Kdo pocítil v našem století Boží „vztek“, o němž je zmínka u Izajáše 27:4?
3 Ačkoli od první světové války již uplynula řada desetiletí, učiníme dobře, prozkoumáme-li krátce vývoj, k němuž docházelo v určitých ohledech během let první světové války. V té době měl Jehova Bůh závažný důvod, aby pociťoval „vztek“ proti národům křesťanstva, protože se zúčastnily krveprolévání v oné válce. (Srovnej Izajáše 27:4.) Jednaly tak, ačkoli měly spíše postoupit svou národní svrchovanost Nejvyššímu Bohu, když bylo v roce 1914 zřízeno v nebi jeho království v rukou jeho oslaveného Syna Ježíše Krista. Podněcovaly jeho zlobu ještě dále tím, že pronásledovaly ostatek duchovního izraele a úmyslně bránily těmto oddaným křesťanským badatelům Bible ve svobodném oznamování jeho zřízeného království. Mnozí z ostatku duchovního izraele opravdu podlehli tomuto světskému tlaku, a tak nesplnili své odpovědnosti jako vyvolený lid, který byl vyveden z tohoto světského systému věcí. Tehdy nerozeznali, že je nutná absolutní neutralita v konfliktech tohoto světa, a tak nesli do jisté míry vinu krve a na nějaký čas si i oni přivodili určitou míru Božího „vzteku“.
4. Jak zapůsobil „vztek“ Boha na jeho křesťanské služebníky? Jaké z toho můžeme získat poučení?
4 Jak bys byl reagoval ty na tlak válečné doby, kdybys žil v té době? Měl bys o takových věcech uvažovat, neboť se tak můžeš posílit ve svém rozhodnutí, co bys dělal, kdyby došlo k nějakému tlaku v budoucnosti. Tehdy se mohlo zdát, že je čas ustat s oznamováním království a nepoutat na sebe pozornost. Mnozí měli takový sklon a domnívali se, že mají prostě čekat, až budou zakrátko oslaveni a spojeni s Ježíšem Kristem, který byl dosazen na trůn. (Luk. 22:28–30) Pocítili určitou míru Jehovova „vzteku“, ale to byl zážitek, kterým byli praví křesťané tehdejší doby pokáráni, což nebylo marné ani neplodné. Posílilo je to k nadcházejícímu dílu, při němž měl být oznamován den pomsty našeho Boha proti tomu, jehož prorok Izajáš nazývá „leviatanem“. U Izajáše 27:1 čteme:
5. Jak obrátil Jehova v dnešní době pozornost na „leviatana“, o němž je zmínka u Izajáše 27:1?
5 „V ten den Jehova se svým tvrdým a velkým a silným mečem obrátí svou pozornost k leviatanovi, klouzajícímu hadovi, ano leviatanovi, pokřivenému hadovi, a jistě zabije mořskou obludu, která je v moři.“
Tehdy ve staré době obrátil Jehova pozornost k těm, kteří drželi jeho lid v zajetí. Jak jsme již uvedli, patřila k nim babylónská říše, a také Egypt a Asýrie. (Iz. 27:12, 13) Chápeš novodobé uplatnění symbolických slov u Izajáše 27:1? V období kolem první světové války nebyl Boží lid v zajetí nějakého jednotlivého národa nebo nějaké říše. Ale Jehova musel opravdu obrátit pozornost na symbolického leviatana, totiž satana ďábla. Ten lstivě klouže mořem Iidstva a používá věcí na zemi, aby ohrožoval Boží služebníky nebo aby jim stál v cestě. — Srovnej Zjevení 17:15.
6, 7. a) Co se v dnešní době podobá „trnitým keřům a plevelu“? b) Co můžeme vzhledem k tomu očekávat v budoucnosti?
6 Když se ostatek duchovního izraele roku 1919 znovu nadšeně chopil kázání o království, nadešel pro Jehovu čas, aby řekl:
„Nemám žádný vztek. Kdo mi dá trnité keře a plevel v bitvě? Na něco takového budu stoupat. Něco takového zároveň zapálím.“ — Iz. 27:4.
7 Po skončení první světové války byla založena Společnost národů, což bylo zamítnutím Božího království pod Kristem. Můžeme to přirovnat k „trnitým keřům a plevelu“, jež byly položeny Jehovovi Bohu do cesty jako překážka nebo k odstrašení. Společnost národů pak byla nahrazena Organizací spojených národů. Prostřednictvím Spojených národů odhalují různé členské národy, že jsou rozhodnuty odporovat Kristovu oznamovanému království, a dávají také najevo, že jsou odhodlány zachovat si svou vlastní světovou svrchovanost. Ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu, bude Jehova v obrazném smyslu „stoupat“ na všechny ty „trnité keře a plevel“, rozdrtí je a nakonec je jakoby zapálí, takže z nich zůstane jen popel. Tak ukáže, kdo je skutečně univerzálním svrchovaným panovníkem. I když jsi sám nebyl v době první světové války mezi pomazanými křesťany, můžeš poznat, že konečný výsledek událostí, jež odpovídají proroctví u Izajáše 27:1, se může dotýkat i tebe — buď k dobrému nebo ke zlému. — Zjev. 16:14–16; 17:1–18:4.
‚Chopit se Jehovovy pevnosti‘
8. Na co dnes spoléhají mnohé národy?
8 Členské státy Spojených národů se spoléhají na vlastní sílu a důvěřují ve svou pevnost vytvořenou lidmi. Ale jejich důvěra v tom směru není natolik silná, aby je odradila od vytvoření nejničivější zbraně, jaká nemá mezi válečnými zbraněmi obdoby, jaderné bomby. Odstrašující pro ně nejsou Spojené národy, ale strach z odvety, při níž by bylo použito jaderné bomby.
9, 10. Proč je moudré, abychom se spoléhali na jinou „pevnost“?
9 Ale jak jsme již uvedli, další trvání národů je ve skutečnosti ohroženo „válkou velikého dne Boha, Všemohoucího“. Jakou mají národy naději na úspěch, když jednají proti všemohoucímu Bohu, proti tomu, kdo vložil tu ohromnou sílu do jádra každého atomu hmoty? Můžeš být opravdu přesvědčen, že stvořitel je nesrovnatelně mocnější než národy se všemi svými zbraněmi. Těm, kteří tuto skutečnost uznávají — a svědkové Jehovovi ji uznávají —, zbývá jen jediné útočiště. Jehova na ně upozorňuje slovy:
„Jinak ať se chopí mé pevnosti, ať se mnou uzavře mír; mír ať se mnou uzavře.“ (Iz. 27:5)
Žádná lidská instituce není pevností, v níž by bylo možné najít útočiště v úsilí o bezpečí nebo o zabránění válce na zemi. A jisté také není pevností, v níž by mohly najít bezpečí rodiny země.
10 Pravděpodobně víš, že se dnes mnoho lidí citově angažuje v debatách a v hnutích, jež se zabývají jadernými zbraněmi a odzbrojením. To, žel, odvrací jejich pozornost od skutečnosti, že všechny národy jsou ohroženy zničením neodvratnou válkou všemohoucího Boha v Armageddonu. Uvědomuješ-li si tuto skutečnost, pak by bylo moudré, aby ses obrátil k Jehovovi. Ano, všichni lidé, kteří hledají bezpečí, by se měli chopit jeho „pevnosti“, totiž toho, že on má nevyčerpatelnou sílu. Celá organizace satana ďábla nebude schopna přemoci jednotlivého křesťana, který se chopil této „pevnosti“.
11. Jak můžeme uplatnit Ježíšova slova u Lukáše 14:31–33, když se chceme chopit Boží „pevnosti“?
11 Jehova a jeho vojska pod vedením jeho vojevůdce Ježíše Krista jsou nyní jakoby na pochodu. Dokud jsou ještě v určité vzdálenosti, radí člověku zdravý rozum, ne-li skutečná moudrost, aby jim v přeneseném smyslu vyslal vstříc mírovou misi a tváří v tvář ohromné přesile požádal o smír. K takovému jednání radil nepřemožitelný vojevůdce Jehovova vojska, když byl zde na zemi. (Luk. 14:31–33) A budeš-li podrobně zkoumat, co tehdy Ježíš řekl, uvidíš, že s tím uvedl do souvislosti náš vztah k našemu „majetku“. Měli bychom prozkoumat svůj postoj v tomto ohledu, bez ohledu na to, zda žijeme v některé rozvinuté a blahobytné zemi nebo v některé zemi Třetího světa, kde je třeba skutečného úsilí, chce-li někdo získat finanční zabezpečení. Polož si otázku: Spoléhám se opravdu na Jehovovu sílu jako na svou pevnost, nebo připouštím, aby můj „majetek“ zaujímal nejdůležitější místo? Přečti si prosím v této souvislosti Lukáše 12:15–21.
12. Co dokazuje, že se dnes mnozí chopí Jehovovy síly?
12 Po celé zemi se již mnoho tisíců svědků Jehovových bezvýhradně obrátilo k Jehovovi a usilují o mír s ním. mnozí si zařizují své záležitosti tak, aby mohli strávit měsíčně množství času v díle, při němž činí učedníky. Každý, kdo se opravdu věnuje službě Jehovovi, může prožívat slíbený „Boží pokoj“, který převyšuje všechno lidské myšlení a porozumění. (Fil. 4:7) Dokud je ještě čas, pomáhají nadále jiným, aby využili tohoto mírového opatření Jehovy vojsk. Jaké místo zaujímá ve tvém životě toto dílo, jež slouží k záchraně života?
Naplňovat ‚úrodnou zemi výtěžkem‘
13. Co lze dnes očekávat podle Izajáše 27:6?
13 Jakou úlohu měl mít na světové scéně duchovní izrael po první světové válce, když opět získal Boží přízeň? Naznačují nám to povzbuzující slova u Izajáše 27:6:
„V nadcházejících dnech Jákob zakoření, Izrael nasadí květy a skutečně vyraší; a prostě naplní povrch úrodné země výtěžkem.“
Prozkoumej, zda se dnes uskutečňují tato slova. Učiníš-li to, budeš mít další důvod připojit se k Božímu lidu, nebo pokud jsi to již učinil, být ještě pevněji rozhodnut, že zůstaneš mezi pravými ctiteli, ať přijdou jakékoli zkoušky nebo problémy.
14. Jak se na Božím lidu splnil Izajáš 27:6?
14 Od roku 1919, kdy se konal v Cedar Point, Ohio první všeobecný sjezd svědků Jehovových, vytvořila se mezi Jehovovými ctiteli situace, která odpovídá proroctví z Izajáše 27:6. Krátce nato začala například Společnost Strážná věž vydávat nový časopis, „Zlatý věk“, nyní „Probuďte se!“ (angl.) Jako by tehdy duchovní Juda zapouštěl kořeny.
15. Jaká vzrušující vyhlídka se nabízí pravým ctitelům od roku 1918?
15 V oněch počátečních letech, kdy byli praví křesťané osvobozeni a opět uvedeni do Jehovovy přízně, začali doslova vzkvétat jako „Jehovova sadba“. (Iz. 61:3) V roce 1918, v posledním roce první světové války, přednesl na veřejnosti J. F. Rutherford ohromující přednášku „Milióny dnes žijících nikdy nezemřou“. Nebylo to přecenění situace, uvědomíme-li si, že tehdy byl na zemi jen docela malý ostatek duchem zplozených učedníků Ježíše Krista, panujícího krále, a že měli tehdy vykonat celé to dílo, které jim Bůh svěřil?
16. a) Jak reagoval ostatek na vyhlídky, které jim byly předloženy? b) Z jakého „výtěžku“ se radovali a k čemu to vedlo?
16 Jak Jehova použije těchto křesťanů, aby naplnili povrch „úrodné země výtěžkem“? Ostatek duchovního izraele se chopil iniciativy. Ale jak to bylo s „výtěžkem“, jímž měla být naplněna úrodná země? Ostatek shledal, že „výtěžek“, k němuž patřilo dobré poselství o Jehovově zřízeném království v rukou Kristových, je tak chutný a výživný, že jej chtěl sdílet i s ostatními lidmi. Jehova kdysi předpověděl, že se z maličkého stane tisíc a z malého mocný národ, a to nebyl z Boží strany nesprávný odhad. (Iz. 60:22) K ostatku duchovních izraelitů se zakrátko připojil „velký zástup“ „jiných ovcí“ znamenitého pastýře, Ježíše Krista. — Zjev. 7:9–17; Jan 10:16.
17, 18. Co můžeš potvrdit, pokud jde o ‚naplňování povrchu úrodné země výtěžkem‘?
17 Snad víš, jaká je dnes situace pravého křesťanství. Společnost Strážná věž má nyní po celé zeměkouli 94 odboček. Ve 203 zemích je asi 48 000 organizovaných činných sborů svědků Jehovových. Všechna čest za to patří pravému Bohu, a tento podivuhodný pokrok slouží k ospravedlnění jeho neselhávajícího Slova, ještě než přijde „konec“ předpověděný u Matouše 24:14.
18 Ano, se Společností Strážná věž spolupracují po celém světě téměř tři milióny křesťanů. Většina z nich patří ke Kristovým „jiným ovcím“, a nesou již dlouho hlavní břímě celosvětového svědeckého díla. ‚Jehovova radost je jejich síla, nebo pevnost‘. (Neh. 8:10) Každý z nás má tedy dnes příležitost dobře se nasytit duchovní potravou a účastnit se práce, při níž se ‚naplňuje povrch úrodné země výtěžkem‘.
19. Jakou radost můžeš prožívat ve spojení s „úrodnou zemí“ a co si o tom myslíš?
19 Můžeme si být jisti, že Jehova nikdy nepřipustí, aby byl zničen dnešní „výtěžek“ „plodné země“, totiž pole činnosti jeho svědků. Dílo jeho kážících svědků nebude nikdy zbytečné! Duchovní ovoce, „výtěžek“, který pěstují praví křesťané, má sytit všechny, kteří jej chtějí využít. K těm budou časem patřit miliardy mrtvých lidí, kteří mají být vzkříšeni během tisíciletého panství Ježíše Krista. Představ si, co to pro tebe může znamenat v budoucnosti! Během doby bude vzkříšeno mnoho přirozených Izraelitů z minulosti. Někteří z nich měli možná nějaký podíl na počátečním splňování proroctví ze 27. kapitoly Izajášovy. Nebylo by to úžasné, kdybys mohl být v té době naživu a mohl vyprávět, jak ses podílel na větším dnešním díle, při němž je ‚povrch úrodné země naplňován výtěžkem‘? — Srovnej Zjevení 22:2, 3.
Skoncováno s působením „leviatana“
20. Co čeká „leviatana“ a k čemu to povede, pokud jde o Boží svrchovanost?
20 Pak již nebude existovat obrazný Egypt, dnešní zlý systém, nad nímž panuje satan ďábel jako jeho bůh. Jehova obrátí svou pozornost k symbolickému leviatanovi, klouzajícímu, pokřivenému hadovi, který je uprostřed moře lidstva. Zmizí on i národy, ano dokonce i svazy národů. Již zde nebude jako volný a činný ničitel lidstva, za něž zemřel Ježíš Kristus. (Iz. 27:1) Ano, satan ďábel bude v propasti po celých tisíc let vlády Ježíše Krista, Davidova syna a právoplatného dědice jeho království. 144 000 duchovních izraelitů budou spoludědici tohoto symbolického lva z kmene Juda. (Řím. 8:16, 17; Zjev. 5:5, 9, 10; 7:1–4) Jehova Bůh, Nejvyšší, bude navždy ospravedlněn jako svrchovaný Pán vesmíru. Jehovova univerzální organizace v nebi i na zemi se pak bude těšit z trvalého míru a souladu. Po nekonečný čas, ano navždy se bude Jehova radovat ze své sjednocené univerzální organizace.
Můžeš si vzpomenout?
◆ Proč pocítili praví křesťané začátkem tohoto století Jehovův „vztek“? Čemu se můžeme naučit z této zkušenosti?
◆ Jak se můžeme na rozdíl od národů ‚chopit Jehovy jako své pevnosti‘? (Iz. 27:5)
◆ Jak byla „úrodná země“ naplněná v naší době „výtěžkem“? (Iz. 27:6)
◆ Jaké další splnění Izajáše 27:1 můžeme s důvěrou očekávat?
[Obrázek na straně 14]
Někteří doufají, že lidé odvrátí jadernou hrozbu, ale moudří lidé ze všech národů se ‚chopí Jehovovy pevnosti‘
[Obrázky na straně 15]
Růst mezí duchovně dobře živenými křesťany je patrný na rozšiřování odboček společnosti Strážná věž
Španělsko
Brazílie
Kanada