Široko daleko oznamovat Boží království
„Ať mrtví pochovávají své mrtvé, ale ty odejdi a široko daleko oznamuj Boží království.“ — LUKÁŠ 9:60.
1. Jaké důležité otázky vznikají v souvislosti s Ježíšovým výrokem u Lukáše 9:60?
BOŽÍ království — to bylo nejdůležitější v Ježíšově životě! Totéž platí dnes pro všechny, kteří jsme pravými následovníky jeho šlépějí. Jako křesťané se snažíme jít přesně v Ježíšových stopách tím, že žijeme v souladu s Biblí. (1. Petra 2:21) Ale nepotřebovali bychom nyní, na začátku roku 1986, prozkoumat, čemu dáváme ve svém životě přednost? Jak bys například vysvětlil Ježíšova slova: „Ať mrtví pochovávají své mrtvé“? Proč myslíš, že Ježíš tehdy zdůraznil, jak je důležité oznamovat poselství o království, což se zdálo v rozporu s přiměřeným ohledem na rodinné příslušníky? Co si o tom myslíš?
2. Kdy začala Jehovova svrchovanost a jak dlouho bude trvat?
2 Dlouho předtím, než Ježíš použil výrazu „Boží království“, napsal žalmista David pod božskou inspirací: „Sám Jehova pevně založil svůj trůn až v nebesích; a nade vším si udrželo nadvládu jeho kralování.“ (Žalm 103:19) Jehovova svrchovanost začala tehdy, když začal tvořit. Základ jeho trůnu nemůže být nikdy odstraněn. Nikdy mu nemůže být uloupeno jeho právo na univerzální svrchovanost. Není divu, že žalmista vybízí: „Oznamujte mezi národy jeho slávu, . . . vždyť Jehova je velký a má být velmi chválen!“ — Žalm 96:3, 4; 109:21; Dan. 4:34, 35; 4:31, 32, „KB“.
3. a) Které události vedly k tomu, že bylo Jehovovo panování zpochybněno? b) Co si Jehova předsevzal, aby byla vyřešena sporná otázka týkající se univerzální svrchovanosti?
3 Ale ne všichni trvale chválili Jehovu. Satan, první odpadlík, napadl způsob, jak Jehova vyjadřoval a projevoval svou svrchovanost vůči svým tvorům na zemi. (1. Mojž. 3:1–5; Job 1:6–12; 2:1–5) Následkem toho se někteří tvorové na zemi a později i na nebi nakazili satanovým vzpurným postojem. Satan také ovlivnil lidi, aby si vytvořili řadu lidských království. Těch používal k napadání Božího práva na panování. (Zjev. 13:1–6) K vyřešení této sporné otázky týkající se univerzální svrchovanosti pojal Jehova neobyčejné předsevzetí, jež bylo předpověděno u Daniela 2:44: „Ve dnech těch králů zřídí nebeský Bůh království, které nikdy nebude zničeno . . . Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“
Jehova se stává králem nad Izraelem
4. V jakém smyslu mohl David říci, že „sám Jehova se stal králem“, a co taková událost vyvolala?
4 Nyní se tedy stává jasným, že se Jehovova svrchovanost sice datuje od chvíle, kdy začal se svým stvořením, ale že pojal úmysl projevit své panování zvláštním způsobem, čímž navždy vyřeší otázku, zda je jeho svrchovanost oprávnéná. Tímto projevem bylo nebeské mesiášské království. Pozemské království, které Jehova zřídil pro izraelský národ, sloužilo jako miniaturní znázornění jeho království, které „nikdy nebude zničeno“. Když tedy král David přinesl do města Jeruzaléma truhlu smlouvy, mohl radostně zpívat: „Ať se radují nebesa a země ať má radost, a ať řeknou mezi národy: ‚Sám Jehova se stal králem‘ “ (1. Par. 16:31) Ano, Jehova se ve zvláštním smyslu „stal králem“ pro celý Izrael. Byl to čas velké radosti a David chtěl široko daleko oznamovat tuto podivuhodnou událost!
5, 6. a) V jakém směru byl David jedinečným králem? b) Koho předstiňoval David a v jakém ohledu?
5 Král David byl v minulosti pastýřem, a to mu poskytovalo mezi králi mimořádné postavení. Byl pastýřským králem. Žalmista líčí, jak Bůh vybral Davida pro toto postavení. Říká: „[Jehova] vyvolil svého sluhu Davida, a vzal ho z ohrad stáda bravu . . . , aby byl pastýřem nad Jákobem, jeho lidem, a nad Izraelem, jeho dědictvím. A začal je pást podle ryzosti svého srdce a začal je vodit s obratností svých rukou.“ — Žalm 78:70–72.
6 David projevoval pastýřskou péči svému lidu, ryzost srdce vůči svému Bohu a obratnost jako vůdce, a mohl proto dobře znázorňovat budoucího Mesiáše, který měl být použit zvláštním způsobem, aby vyjádřil Jehovovo univerzální kralování a aby jednal jako milující pastýř a král. Toto podivuhodné provedení Jehovova předsevzetí předpověděl později prorok Ezekiel: „Chci nad nimi [Izraelem] vzbudit jednoho pastýře, a bude je pást, ano svého sluhu Davida . . . A já, Jehova, se chci stát jejich Bohem, a můj sluha David náčelníkem uprostřed nich. Já, Jehova, jsem mluvil.“ — Ezek. 34:22–24.
Předpověděný pastýř a král se objevuje
7, 8. a) Jak se ukázalo, kdo je tím předpověděným pastýřem a králem? Co bylo vhodné dělat, když se objevil? b) K jakému účelu spočívalo na Ježíšovi Jehovovo ‚schválení‘?
7 Ten, kterého Jehova předpověděl, byl jeho vlastní Syn, Ježíš. Anděl Gabriel o něm řekl panně Marii: „Pohled, počneš ve svém lůně a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího. A Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. A bude vládnout jako král nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ (Luk. 1:31–33) Jak podivuhodně se tím mělo projevit Jehovovo kralování! Tato nadcházející událost měla být jistě dostatečným důvodem k největšímu světaširému ohlašování: „Sám Jehova se stal králem!“
8 Ježíš se narodil zázračným způsobem, vyrostl v muže a pak přišel, aby se dal pokřtít ve vodách řeky Jordánu. Tehdy Bůh uznal Ježíše jako svého Syna tím, že na něj vylil svého ducha a řekl: „Ty jsi můj milovaný Syn; schválil jsem tě.“ (Luk. 3:22) Pro co byl Ježíš ‚schválen‘? Lukášova zpráva to vysvětluje: „Samotnému Ježíšovi, když začal své dílo, bylo asi třicet let.“ (Luk. 3:23; Bible s odkazy, pozn. pod čarou: „Neboli ‚začal [učit]‘.“) Co bylo Ježíšovo „dílo“? Co „učil“? Pisatel Matouš odpovídá: „[Ježíš] procházel celou Galilejí a učil v jejich synagógách a kázal dobré poselství o království a uzdravoval nemoci a neduhy všeho druhu mezi lidmi.“ — Mat. 4:23.
9. V jakých ohledech se Ježíš podobal svému předku Davidovi?
9 Ježíš věnoval svůj život tomu, že ‚široko daleko oznamoval Boží království‘. Podobně jako jeho předek David projevoval ryzost srdce tím, že nikdy neučinil žádný kompromis ve své loajalitě Jehovovu království. (Luk. 9:60; 4:3–13; Jan 16:33) Ježíš dokázal, že je oním „jedním pastýřem“, o němž Jehova slíbil, ze jej vzbudí. S radostí duchovně živil ty, které kdysi náboženští vůdci ‚sedřeli‘ a kteří byli „zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře“. (Mat. 9:36) O své zručné činnosti pasení lidí a o tom, jak se v budoucích letech tato činnost postupně rozšíří, Ježíš řekl: „Já jsem znamenitý pastýř a znám své ovce a mé ovce znají mne . . . A mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést, a budou naslouchat mému hlasu, a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.“ — Jan 10:14, 16.
10. Co se můžeme naučit z různých reakcí Židů na Ježíšovo pozvání, aby jej následovali?
10 Jak reagovali Židé na Ježíšovo pozvání, aby se stali jeho následovníky, kteří se podobají ovcím? Reagovali různě. Budeme zkoumat některé z jejich reakcí, a můžeš sám přitom přemýšlet, jak reaguješ ty od chvíle, kdy jsi uslyšel poselství o Božím království.
„Buď mým následovníkem“ — Jak reaguješ ty?
11. Popiš, jak reagovali Šimon, Ondřej, Jakub, Jan a Matouš na Ježíšovo pozvání: „Pojďte za mnou.“
11 Když šel Ježíš podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak rybaří. „Ježíš jim tedy řekl: ‚Pojďte za mnou a způsobím, abyste se stali rybáři lidí.‘ A ihned zanechali své sítě a následovali ho. A když poodešel, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana . . . a . . . zavolal [je]. Nato zanechali svého otce Zebedea v člunu s najatými muži a odešli za ním.“ (Mar. 1:16–20) Stejně kladně reagoval výběrčí daní Levi neboli Matouš. Ježíš mu řekl: „Buď mým následovníkem.“ „A nechal všeho, vstal a následoval ho.“ — Luk. 5:27, 28.
12. Jaký problém měl muž, který Ježíšovi řekl: „Budu tě následovat, ať půjdeš kamkoli“?
12 Ale ne všichni reagovali kladně na Ježíšovo pozvání: „Buď mým následovníkem“. Vzpomeň si na onoho muže, kterého Ježíš potkal, když cestoval z jedné vesnice do druhé, jak je to popsáno v 9. kapitole Lukášově. Ten řekl Ježíšovi: „Budu tě následovat, ať půjdeš kamkoli.“ Matoušova zpráva naznačuje, že tento muž byl znalec Písma. Ke znalcům Písma lidé vzhlíželi a říkali jim „rabbi“. Povšimněme si nyní Ježíšovy odpovědi: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hnízdiště, ale Syn člověka nemá, kam by složil hlavu.“ (Luk. 9:57, 58) Ježíš říkal tomuto muži, že to nebude mít snadné, stane-li se jeho následovníkem. Dá se předpokládat, že tento muž byl příliš hrdý, než aby přijal tento skromný způsob života. Nejistota, kdyby nevěděl, kde stráví příští noc, byla pro něj příliš obtížná.
13. Jak odpověděl Ježíš jinému muži, který se mohl stát jeho následovníkem, a proč to řekl?
13 Ježíš řekl jinému člověku, který tam stál: „Buď mým následovníkem.“ Ten však Ježíšovi odpověděl: „Dovol mi nejprve, abych odešel a pohřbil svého otce.“ Povšimni si Ježíšovy odpovědi: „Ať mrtví pochovávají své mrtvé, ale ty odejdi a široko daleko oznamuj Boží království.“ (Luk. 9:59, 60) Z omluvy tohoto muže nevyplývá, že by byl jeho otec již mrtvý. Kdyby již zemřel, jeho syn by pravděpodobně nebyl na silnici a nenaslouchal by Ježíšovi. Ne, ze slov tohoto muže spíše vyplývá, že prosil o strpení, aby vyčkal smrti svého otce. Nebyl připraven postavit ihned Boží království na první místo ve svém životě. — Mat. 6:33.
14, 15. a) Co vyplývá z žádosti, kterou vznesl k Ježíšovi třetí muž? b) Jaké poučení si můžeme vzít my dnes z odpovědi, kterou dal Ježíš tomuto muži?
14 Zpráva vypráví o třetím muži, který se dobrovolně přihlásil: „Budu tě následovat, Pane, ale nejprve mi dovol, abych se rozloučil se svou domácností.“ Tento muž sice řekl, že se stane Ježíšovým následovníkem, ale zřejmě k tomu chtěl připojit nějaké podmínky. Ve skutečnosti Ježíšovi říkal: ‚Podívej se! Stanu se tvým následovníkem, jestliže . . .‘ Jak odpověděl Ježíš? „Žádný, kdo položil ruku na pluh a dívá se nazpět, se nehodí pro Boží království.“ (Luk. 9:61, 62) Když chce oráč vyorat v poli rovnou brázdu, musí se dívat přímo kupředu. Obrací-li se a dívá se zpět, bude jeho brázda pravděpodobně křivá. Může dokonce klopýtnout! Totéž platí i pro následovníky Ježíšových šlépějí; kdyby se ohlíželi na tento starý systém věcí, byť jen na chvilku, mohlo by to mít za následek těžkosti, jejich nohy by mohly klopýtnout a sejít z „úzké cesty vedoucí do života“. — Mat. 7:14; viz Lukáš 17:31–35.
15 Slyšel jsi Ježíšovo pozvání: „Buď mým následovníkem“? Jak jsi odpověděl? Odpověděl jsi stejně kladně jako učedníci Šimon, Ondřej, Jakub, Jan a Matouš? Jsi připraven, stejně jako oni, přinést jakékoli oběti, jen abys šel ve stopách Mistrových? Odpovídáš-li kladně, pak budeš také mít neocenitelnou přednost, že se budeš podílet na oznamování dobrého poselství o Božím království široko daleko.
16. Jak připravoval Ježíš své učedníky, aby se s ním podíleli na kázání dobrého poselství?
16 Než Ježíš vyslal své učedníky, aby oznamovali království, poučoval je s obratností svým vlastním příkladem, jak to mají dělat. Pak jim Ježíš dal podrobné pokyny, jak vyhledávat lidi podobné ovcím v jakémkoli území. I dnes, ve dvacátém století, jsou jeho pokyny stále ještě platné. Uvažujme o některých z nich, jak jsou zaznamenány v 10. kapitole Matoušovy zprávy.
Pokyny ke kázání o království
17. Porovnej obsah poselství o království, jež bylo kázáno v prvním století, s poselstvím dnešním.
17 Poselství učedníků mělo mít stejný námět jako poselství, které oznamoval Ježíš: „Když půjdete, kažte a říkejte: ‚Nebeské království se přiblížilo.‘ “ (Mat. 10:7) Ale toto království již bylo zřízeno v nebesích. Jehovův pastýř a král, Kristus Ježíš, nyní panuje! Proto nyní nabývají většího významu Davidova slova: „Ať se radují nebesa a země ať má radost, a ať řeknou mezi národy: ‚Sám Jehova se stal králem‘ “ (1. Par. 16:31) Dnes máme nejen výsadu, že můžeme podporovat toto království, které je zvláštním projevem Jehovova univerzálního kralování, ale je také naší radostí, že můžeme žít v době, kdy má být jednou provždy vyřešena sporná otázka Jehovovy svrchovanosti.
18. Co zdůraznil Ježíš svým následovníkům podle Matouše 10:8–10 a kdo to může dnes především ocenit?
18 U Matouše 10:8–10 je popsán postoj těch, kteří se podílejí na kazatelském díle. Boží království má zaujímat v jejich životě první místo a hmotné potřeby jsou na místě druhém. Proč? Ježíš řekl: „Dělník si zaslouží svou potravu.“ Náš nebeský Otec bude vždy pečovat o ty, kteří mu důvěřují. A statisíce svědků Jehovových, kteří slouží plným časem, to dnes mohou dosvědčit. — 4. Mojž. 18:30, 31; 5. Mojž. 25:4.
19. Jak se dnes provádí vyhledávání osob, které si to zaslouží, a čí vedení se při tom uplatňuje?
19 Ježíš dále řekl: „Ať vejdete do kteréhokoli města nebo vesnice, pátrejte, kdo si to v něm zaslouží, a tam zůstaňte, dokud neodejdete.“ (Mat. 10:11) Co si mají zasloužit? Výsadu, že se pohostinně ujmou Jehovova služebníka a uslyší poselství o Božím království. Ovšem tehdy učedníci pravděpodobně zůstávali v domě takové osoby, která si to ‚zasloužila‘, a z tohoto místa dále propracovávali zbytek území, aby našli další lidi, kteří si to ‚zaslouží‘. Dnes to dělají svědkové Jehovovi podobně. Tráví milióny hodin a vynakládají velké úsilí při vyhledávání osob, jež si to zaslouží. Když svědkové takové lidi najdou, s velkou radostí je znovu navštěvují a vysvětlují jim Boží slovo. Takovým způsobem tedy dnes shromažďuje Ježíš jako obratný pastýř další osoby podobné ovcím na svou pravici, na pravici své přízně. — Mat. 25:31–33.
20. Jak zakusí domácnost, která si to zaslouží, pokoj, který jí přeje kazatel království?
20 „Když budete vstupovat do domu, pozdravte členy domácnosti; a jestliže si to dům zasluhuje, ať na něj přijde pokoj, který mu přejete.“ (Mat. 10:12, 13) Obvyklým pozdravem v Ježíšově době byla slova: „Pokoj tomuto domu.“ (Luk. 10:5) Když se narodil Ježíš, zpívali andělé: „Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ (Luk. 2:14) Domácnost, která si to zasloužila, prožívala tento předpověděný pokoj, když přijala poselství o království, které přinášeli učedníci. Dnes má dobré poselství o království stejný účinek. Uvádí lidi do pokojného vztahu k Bohu prostřednictvím Ježíše Krista a působí také pokoj mezi spoluvěřícími. — 2. Kor. 5:20, 21; Fil. 4:7; Ef. 4:3.
21. Proč je roční text na rok 1986 tak vhodný?
21 V kalendářním roce 1986 bude ve všech sálech království svědků Jehovových umístěn roční text z Lukáše 9:60: „Odejdi a široko daleko oznamuj Boží království.“ Jaká znamenitá připomínka to je a jaké povzbuzení pro všechny Boží pravé služebníky, aby se pravidelně podíleli na kázání Božího království! Ano, toto království panuje již od roku 1914! V rukou mesiášského krále slouží jako Boží nástroj, jehož prostřednictvím budou rozdrcena všechna satanova světská království. Není tedy divu, že má mít Boží království nejdůležitější místo v životě každého svědka Jehovova. Víme, že na tom závisí naše záchrana a náš život! — 1. Tim. 4:16.
Jak bys odpověděl?
◆ Jak dlouho trvá Jehovovo kralování a jak je jisté?
◆ Která univerzální sporná otázka musí nyní být vyřešena?
◆ K čemu musí být připraveni všichni Ježíšovi následovníci?
◆ Proč mají dnes slova „sám Jehova se stal králem“ větší význam než dříve?
◆ K čemu bude sloužit roční text na rok 1986?
[Obrázek na straně 25]
Matouš zanechal všeho a následoval Ježíše