Ocenění pro naše bratry

„Když jste očistili své duše poslušností pravdy, jejímž výsledkem je nepokrytecká bratrská náklonnost, milujte se navzájem vřele ze srdce.“ — 1. PETRA 1:22.

1. Co přesvědčilo mnohé lidi, že svědkové Jehovovi pěstují pravé křesťanství?

LÁSKA je poznávacím znakem pravého křesťanství. Ježíš to zdůraznil během posledního jídla, které sdílel se svými apoštoly, když řekl: „Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, stejně jako jsem já miloval vás, tak abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:34, 35) Mnozí lidé se poprvé přesvědčili, že svědkové Jehovovi pěstují pravé křesťanství, když se zúčastnili shromáždění v sále království nebo většího sjezdu. Pozorovali tam činnou lásku a podle toho poznali, že jsou mezi pravými Kristovými učedníky.

2. Co řekl apoštol Pavel o lásce, poznávacím znaku křesťanství?

² Všichni se radujeme, že je toto poznávací znamení pravého křesťanství mezi dnešním Jehovovým lidem patrné. Přesto si podobně jako raní křesťané uvědomujeme, že bychom stále měli hledat další způsoby, jak projevovat ocenění pro své bratry. Pavel napsal sboru v Tesalonice: „Ať vám dá Pán nadto vzrůst, ano ať vás rozhojní v lásce jednoho k druhému a ke všem.“ (1. Tesaloničanům 3:12) Jak můžeme vzrůstat v lásce jeden k druhému?

Láska a bratrská náklonnost

3. Co je podle apoštola Petra ještě nutné pro křesťany kromě čistého života?

³ V dopise adresovaném všem sborům v Malé Asii napsal apoštol Petr: „Když jste očistili své duše [neboli životy] poslušností pravdy, jejímž výsledkem je nepokrytecká bratrská náklonnost [filadelfía], milujte [tvar agapáo] se navzájem vřele ze srdce.“ (1. Petra 1:22) Petr ukazuje, že nestačí očistit svůj život. Naše poslušnost pravdy, včetně nového přikázání, by měla vést k nepokrytecké bratrské náklonnosti a silné vzájemné lásce.

4. Jaké otázky bychom si měli klást a co ve spojitosti s tím řekl Ježíš?

⁴ Máme sklon projevovat lásku a ocenění pro bratry jen vůči těm, které máme rádi? Máme sklon k nim být velkorysí, zavírat oči před jejich nedostatky a přitom si rychle všímat chyb a slabostí jiných, k nimž necítíme přirozenou přitažlivost? Ježíš řekl: „Jestliže totiž milujete [tvar agapáo] ty, kteří milují vás, jakou máte odměnu? Což výběrčí daní nedělají totéž?“ — Matouš 5:46.

5. Jaký rozdíl činí jeden biblický badatel mezi řeckým slovem, jež znamená „lásku“, a slovem, jež znamená „náklonnost“?

⁵ Ve své knize New Testament Words (Slova Nového zákona) dává profesor William Barclay následující komentář k řeckému slovu překládanému „náklonnost“ a k slovu překládanému „láska“: „Tato slova [filía, což znamená „náklonnost“, a příbuzné sloveso filéo] mají v sobě líbeznou vřelost. Znamenají pohlížet na někoho s náklonností a ohledy . . . Daleko nejběžnější [novozákonní] slova vyjadřující lásku jsou podstatné jméno agapé a sloveso agapan . . . Filía bylo líbezné slovo, ale bylo to rozhodně slovo vřelosti, blízkosti a náklonnosti . . . Agapé má co činit s myslí: není to prostě cit, který vzniká nevyzván v našem srdci; je to zásada, podle níž uváženě žijeme. Agapé má především co činit s vůlí. Je to vítězství, přemožení něčeho, výkon. Nikdo nikdy přirozeně nemiloval své nepřátele. Milovat své nepřátele znamená přemoci všechny své přirozené sklony a city. Tato agapé . . . je ve skutečnosti silou, která umožňuje milovat nemilovatelné, milovat lidi, kteří se nám nelíbí.“

6. a) Jaké zkoumavé otázky bychom si měli položit? b) Proč nemůžeme podle Petra omezit svou bratrskou náklonnost na ty, kteří nás přirozeně přitahují?

⁶ Máme sklon si ospravedlňovat své pocity pod záminkou, že Písmo připouští, abychom měli k některým bratrům vřelejší city než k jiným? (Jan 19:26; 20:2) Myslíme si, že vůči některým můžeme projevovat chladnou, rozumovou „lásku“, protože musíme, zatímco vřelou bratrskou náklonnost si šetříme pro ty, kteří nás přitahují? Pokud ano, nepochopili jsme, k čemu nás Petr nabádá. Neočistili jsme dostatečně své duše poslušností pravdy, protože Petr říká: „Teď, když jste poslušností pravdy očistili své duše tak, že cítíte upřímnou náklonnost ke svým bratrům křesťanům, milujte jeden druhého z celého srdce, celou svou silou.“ — 1. Petra 1:22, Nová anglická bible.

„Nepokrytecká bratrská náklonnost“

7, 8. Jaký je původ slova překládaného „nepokrytecká“ a proč tedy Petr použil tohoto pojmu?

⁷ Apoštol Petr jde ještě dál. Říká, že naše bratrská náklonnost musí být nepokrytecká. Slovo překládané „nepokrytecká“ pochází z negativní formy řeckého slova, jež se používalo pro herce, kteří mluvili na jevišti s obličejem zakrytým maskou. Tak mohli během hry představovat několik různých postav. Slovo pak nabylo obrazného významu pokrytectví, přetvářky nebo předstírání.

⁸ Co cítíme v hloubi srdce k některým bratrům a sestrám ve sboru? Zdravíme je na shromáždění s nuceným úsměvem, rychle se odvracíme nebo jdeme dál? Nebo ještě hůř: snažíme se, abychom je vůbec nemuseli pozdravit? Jestliže ano, co se dá říci o naší „poslušnosti pravdy“, která měla očistit naše duše tak, abychom cítili upřímnou náklonnost k naším spolukřesťanům? Když Petr používá slova „nepokrytecká“, říká, že naše náklonnost k bratrům nesmí být jen naoko. Musí být nefalšovaná, vycházet ze srdce.

„Vřele ze srdce“

9, 10. Co měl na mysli Petr, když řekl, že se máme navzájem milovat „vřele“ neboli „roztaženě“?

⁹ Petr dodává: „Milujte se navzájem vřele [doslova „roztaženě“] ze srdce.“ Není třeba roztahovat srdce, abychom projevovali lásku těm, k nimž máme přirozené sympatie a kteří nám je oplácejí. Ale Petr nám říká, že se máme navzájem milovat „roztaženě“. Mezi křesťany není láska agapé pouze intelektuální, rozumovou láskou, jakou bychom měli mít ke svým nepřátelům. (Matouš 5:44) Je to vřelá láska a vyžaduje úsilí. Znamená roztáhnout své srdce, rozšířit je, aby objalo i lidi, k nimž bychom normálně nebyli přitahováni.

¹⁰ Fritz Rienecker ve svém Linguistic Key to the Greek New Testament, (Jazykovém klíči k řeckému Novému zákonu) komentuje slovo překládané v 1. Petra 1:22 jako „vřele“ nebo „roztaženě“. Píše: „Základní myšlenkou je opravdovost, horlivost (nedělat věc lehce . . ., ale jako s vypětím) (Hort).“ S vypětím znamená mimo jiné „roztáhnout na nejvyšší míru“. Milovat se navzájem vřele ze srdce tedy znamená maximálně se namáhat ve svém úsilí mít bratrskou náklonnost ke všem svým křesťanským druhům. Mají někteří bratři nebo sestry stísněné místo v naší něžné náklonnosti? Pokud ano, měli bychom se rozšířit.

„Rozšiřte se“

11, 12. a) Jakou radu dal apoštol Pavel křesťanům v Korintu? b) Jak v tom dal Pavel znamenitý příklad?

¹¹ Apoštol Pavel zřejmě cítil, že je toho zapotřebí v korintském sboru. Napsal tamním křesťanům: „Naše ústa se před vámi otevřela, Korinťané, naše srdce se rozšířilo. Nemáte v nás stísněné místo, ale máte stísněné místo ve své něžné náklonnosti. Tak jako odplatu za to — mluvím jako k dětem — rozšiřte se i vy.“ — 2. Korinťanům 6:11–13.

¹² Jak můžeme rozšířit své srdce, aby zahrnulo všechny naše bratry a sestry? Pavel v tom dal znamenitý příklad. Očividně hledal na svých bratrech to nejlepší a nepamatoval si jejich slabosti, ale jejich dobré vlastnosti. Dokladem toho je závěrečná kapitola jeho dopisu křesťanům v Římě. Prozkoumejme 16. kapitolu Římanům a uvidíme, jak se v ní zrcadlí Pavlův pozitivní postoj k jeho bratrům a sestrám.

Vřelé ocenění

13. Jak vyjádřil Pavel své ocenění pro Fébé a proč?

¹³ Pavel napsal svůj dopis Římanům z Korintu asi v roce 56 n. l., během své třetí misijní cesty. Rukopis zřejmě svěřil křesťance jménem Fébé, člence blízkého kenchrejského sboru, která cestovala do Říma. (Čti verše 1, 2.) Všimni si, jak vřele ji doporučuje bratrům v Římě. Obhajovala nějakým způsobem mnoho křesťanů včetně Pavla, snad při jejich cestách přes rušný přístav Kenchreje. Fébé byla nedokonalá hříšná žena jako všichni ostatní lidé a jistě měla své slabosti. Ale místo aby Pavel varoval římský sbor před jejími nedostatky, nabádal jej, aby „ji přivítali v Pánu způsobem, který je hodný svatých“. To je jistě znamenitý, pozitivní postoj!

14. Jaké laskavé věci řekl Pavel o Prisce a Akvilovi?

¹⁴ Od verše 3 do verše 15 posílá Pavel pozdravy jmenovitě více než dvaceti křesťanům a mnoha jiným, o nichž se zmiňuje buď jednotlivě nebo souhrnně. (Čti verše 3, 4.) Cítíš bratrskou náklonnost, kterou měl Pavel k Prisce (neboli Priscile; srovnej Skutky 18:2.) a Akvilovi? Tato dvojice se pro Pavla vystavila nebezpečí. Nyní tyto spolupracovníky vděčně zdravil a posílal jim díky za nežidovské sbory. Jak musely tyto srdečné pozdravy Akvilu a Priscilu povzbudit!

15. Jak ukázal Pavel svou velkorysost a pokoru, když zdravil Andronika a Junia?

¹⁵ Pavel se zřejmě stal oddaným křesťanem někdy během jednoho nebo dvou let po Kristově smrti. Než napsal svůj dopis Římanům, byl již Kristem mnoho let používán jako přední apoštol pro národy. (Skutky apoštolů 9:15; Římanům 1:1; 11:13) Všimni si přesto jeho velkorysosti a pokory. (Čti verš 7.) Zdravil Andronika a Junia jako „vážené muže mezi apoštoly [poslanými]“ a přiznával, že sloužili Kristu déle než on. Ani stopy po malicherné žárlivosti!

16. a) V jakých láskyplných slovech se vyjádřil Pavel o jiných křesťanech v Římě? b) Proč si můžeme být jisti, že tyto pozdravy byly příkladem „nepokrytecké bratrské náklonnosti“?

¹⁶ O takových raných křesťanech, jako byli Epainetos, Ampliatus a Stachys nevíme skoro nic. (Čti verše 5, 8, 9.) Ale už z toho, jak je Pavel zdravil, si můžeme být jistí, že to byli věrní muži. Stali se Pavlovi tak drahými, že každému řekl „můj milovaný“. Pavel měl také laskavá slova pro Apella a Rufa; o jednom řekl, že je „schválený v Kristu“, o druhém „vyvolený v Pánu“. (Čti verše 10, 13.) Byly to pro tyto dva křesťany znamenité poklony. A protože známe Pavlovu otevřenost, můžeme si být jisti, že to nebyla pouhá formalita. (Srovnej 2. Korinťanům 10:18.) Pavel neopomněl pozdravit ani Rufovu matku.

17. Jak vyjádřil Pavel hluboké ocenění pro své sestry?

¹⁷ To nás přivádí k Pavlovu ocenění pro jeho sestry. Vedle Rufovy matky jmenoval Pavel ještě šest jiných křesťanek. Již jsme viděli, jak laskavě mluvil o Fébé a Prisce. Všimni si však, s jak vřelou bratrskou náklonností zdravil Marii, Kryfénu, Tryfózu a Persidu. (Čti verše 6, 12.) Cítíme, že jeho srdce vycházelo vstříc těm pracovitým sestrám, které ‚vykonaly mnoho usilovné práce‘ pro své bratry. Jak budující je vidět Pavlovo srdečné ocenění pro jeho bratry a sestry navzdory jejich nedokonalostem!

Nebýt podezíravý vůči pohnutkám svých bratrů

18. Jak se můžeme snažit napodobovat Pavla, ale co snad bude třeba?

¹⁸ Proč bychom nenapodobovali Pavla a nesnažili se nalézt něco pěkného, co by se dalo říci o každém bratru a sestře ve sboru? U některých to nebude problém. U jiných se bude muset trochu hledat. Proč se nepokusit s nimi strávit nějaký čas, abychom je lépe poznali? Jistě u všech najdeš vlastnosti, pro které je můžeš mít rád, a kdoví, možná i oni tě začnou oceňovat víc než předtím.

19. Proč bychom neměli být podezíraví vůči pohnutkám svých bratrů a jak nám dává Jehova znamenitý příklad lásky?

¹⁹ Neměli bychom být podezíraví vůči pohnutkám svých bratrů. Všichni milují Jehovu; jinak by mu neoddali svůj život. A co je chrání před tím, aby neodešli zpátky do světa a nešli po jeho snadných cestách? Jejich láska k Jehovovi, jeho spravedlnosti a jeho království v rukou Krista. (Matouš 6:33) Všichni však musí v různých ohledech tvrdě bojovat, aby zůstali věrní. Jehova je za to miluje. (Přísloví 27:11) Přijímá je jako své služebníky přes jejich chyby a slabosti. Když je to tak, kdo jsme my, abychom je odmítali přijmout do své něžné náklonnosti? — Římanům 12:9, 10; 14:4.

20. a) Koho jedině bychom měli podle Pavlova dopisu Římanům podezírat a čím vedením se v tomto ohledu můžeme spolehlivě řídit? b) Jak bychom jinak měli pohlížet na všechny své bratry?

²⁰ Jediní, které máme podle Pavla podezírat, jsou ti, „kteří působí rozdělení a příležitosti ke klopýtání“, a ti, kteří jednají v „rozporu s učením, jemuž jste se naučili“. Pavel nám říká, že máme takové osoby sledovat a vyhýbat se jim. (Římanům 16:17) Budou se jim snažit pomoci sboroví starší. (Juda 22, 23) Můžeme se tedy spolehnout, že nás starší budou informovat, jestliže je třeba se jistým lidem vyhnout. Jinak bychom měli všechny své bratry pokládat za hodné nepokrytecké bratrské náklonnosti a měli bychom je vřele ze srdce milovat.

21, 22. a) Co je před námi? b) Jaké situace mohou nastat a nač je tedy nejvyšší čas? c) O čem se bude uvažovat v následujícím článku?

²¹ Satan, jeho démoni a celý jeho světský systém věcí jsou proti nám. Před námi je Har-Magedon. Vypukne po útoku Goga z Magogu. (Ezekiel, 38., 39. kapitola) V té době budeme své bratry potřebovat víc než kdy jindy. Možná, že budeme potřebovat pomoc právě od těch, které zvlášť neoceňujeme. Nebo právě oni mohou zoufale potřebovat naši pomoc. Nyní je čas rozšířit se a zvětšit své ocenění pro všechny naše bratry.

²² K ocenění pro naše bratry samozřejmě patří náležitá úcta ke sborovým starším. V tomto ohledu by měli být sami starší znamenitým příkladem v tom, že projevují náležité ocenění nejen pro všechny bratry, ale také pro své spolustarší. O tomto hledisku bude hovořit následující článek.

Myšlenky k opakování

◼ Co je poznávacím znakem pravého křesťanství?

◼ Proč je nutná jak láska, tak bratrská náklonnost?

◼ Jak se můžeme navzájem milovat „vřele“ neboli „roztaženě“?

◼ Jak ukázal Pavel v 16. kapitole Římanům ocenění pro své bratry a sestry?

◼ Proč bychom neměli být podezíraví vůči pohnutkám svých bratrů?

[Obrázek na straně 24]

Snaž se objevit vlastnosti, pro které můžeš milovat ty, k nimž nejsi přirozeně přitahován