Otázky čtenářů

◼ Proč Ježíš slíbil, že ti, kteří v něj uvěří, ‚vůbec nikdy nezemřou‘, když ve skutečnosti všichni, kteří mu naslouchali, zemřeli? — Jan 11:25, 26.

Když Ježíš mluvil o tom, že někdo nezemře nebo bude žít navždy, rozhodně tím nemínil, že jeho tehdejší posluchače nikdy nepostihne jako lidi smrt. Základní Ježíšova myšlenka byla, že víra v něho může vést k věčnému životu.

V jednom případě řekl Ježíš o sobě, že je „chléb života“. Potom dodal: „To je chléb, který sestupuje z nebe, aby z něho kdokoli mohl jíst a nezemřel. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe; jestliže někdo jí z tohoto chleba, bude žít navždy.“ — Jan 6:48–51.

Jestliže si někdo povšimne pouze těchto slov, může se domnívat, že Ježíš řekl svým posluchačům, že by nemuseli zemřít. Souvislost však takový závěr nepotvrzuje. Ježíš předtím řekl: „To je vůle toho, který mne poslal, abych ze všeho, co mi dal, nic neztratil, ale abych to vzkřísil v posledním dnu . . . aby každý, kdo vidí Syna a projevuje v něj víru, měl věčný život, a já jej vzkřísím v posledním dnu . . . Žádný ke mně nemůže přijít, jestliže ho nepřitrhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v posledním dnu.“ (Jan 6:39–44) A později dodal: „Kdo se živí mým tělem a pije mou krev, má věčný život, a já ho vzkřísím v posledním dnu.“ (Jan 6:54) Nejsme tedy oprávněni k tomu, abychom Ježíšovu slibu, že bude někdo ‚žít navždy‘, rozuměli tak, že by jeho posluchači nikdy neměli zakusit smrt.

Podobný smysl má Ježíšův známý slib, který dal Martě: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i kdyby zemřel, přijde k životu; a žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře.“ (Jan 11:25, 26) Ježíš zřejmě neměl na mysli, že by například jeho věrní apoštolové na rozdíl od jiných lidí nikdy nezemřeli. Během roku měli být pomazáni svatým duchem a měla jim být dána naděje, že budou panovat jako králové v nebi. Aby dostali tuto odměnu, budou muset jako lidé zemřít. (Římanům 8:14–23; 1. Korinťanům 15:36–50) A povšimni si, že Ježíš řekl: „Kdo projevuje víru ve mne, i kdyby zemřel, přijde k životu.“

Ježíšův slib se splní na Božích oddaných služebnících, kteří žili a zemřeli před dobou, kdy začne být poskytován věčný život. Takoví věrní mají vyhlídku na vzkříšení. Zůstanou-li po vzkříšení věrní, pak nikdy nezakusí „druhou smrt“, věčnou smrt. — Zjevení 20:15; 21:8; Jan 8:51.

Biblické proroctví však ukazuje, že dnes máme zvláštní příležitost. Protože žijeme v „závěru systému věcí“, můžeme přežít nadcházející „velké soužení“ a přejít přímo do nového světa. Lidé, kteří mají naději na věčný život na rajské zemi a zůstanou oddáni Bohu, nebudou muset vůbec nikdy zakusit lidskou smrt. Přežijí „velké soužení“ a budou vedeni „k pramenům vod života“. — Zjevení 7:9–17.

[Obrázek na straně 32]

To, co řekl Ježíš smutné Martě, dává nám naději na věčný život