Pravá láska odměňuje
„Bůh totiž není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a na lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu.“ — HEBREJCŮM 6:10.
1, 2. Proč přináší pravá láska odměnu nám osobně?
NESOBECKÁ láska je největší, nejušlechtilejší, nejcennější vlastnost, jakou můžeme projevovat. Tato láska (řecky agape) na nás klade neustále velké nároky. Protože nás však stvořil Bůh lásky, který má smysl pro právo, shledáváme, že tato nesobecká láska opravdu přináší odměnu. Proč?
2 Jedna příčina, proč pravá láska odměňuje, souvisí s psychosomatickým principem, totiž s účinkem myšlenek a citů na naše tělo. Jeden uznávaný odborník, který se zabývá stresem, řekl: „ ‚Miluj bližního svého‘ je jedna z nejmoudřejších lékařských rad, jež kdy byly dány.“ Ano, „muž s milující laskavostí jedná se svou vlastní duší blahodárně“. (Přísloví 11:17) Podobný význam mají slova: „Štědrá duše ztuční, a kdo ochotně svlažuje jiné, bude také sám ochotně svlažován.“ — Přísloví 11:25; srovnej Lukáše 6:38.
3. Jak jedná Bůh, aby pravá láska přinášela odměnu?
3 Láska přináší odměnu také proto, že Bůh odměňuje nesobeckost. Čteme: „Kdo projevuje přízeň poníženému, půjčuje Jehovovi, a [Bůh] mu odplatí jeho zacházení.“ (Přísloví 19:17) Svědkové Jehovovi jednají podle těchto slov, když ohlašují dobré poselství o Božím království. Vědí, že ‚Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na jejich práci a na lásku, kterou projevovali k jeho jménu‘. — Hebrejcům 6:10.
Náš nejznamenitější příklad
4. Kdo poskytuje nejznamenitější příklad toho, že pravá láska odměňuje, a jak to ukázal?
4 Kdo poskytuje nejznamenitější příklad toho, že pravá láska odměňuje? Poskytuje ho sám Bůh. „Tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jednozplozeného Syna.“ (Jan 3:16) Jistě to Jehovu stálo velmi mnoho, když dal svého Syna, aby ti, kteří přijmou tuto výkupní oběť, mohli mít věčný život. Zřetelně tím projevil nejen lásku, ale i schopnost vcítit se do postavení druhých. Tuto skutečnost poznáváme i z toho, že ‚to bylo během vší tísně [Izraele v Egyptě] tísnivé i pro něho‘. (Izajáš 63:9) Oč větší bolest jistě Jehova pociťoval, když viděl, jak jeho Syn trpí na mučednickém kůlu, a když ho slyšel volat: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ — Matouš 27:46.
5. Co se stalo, protože Bůh tak miloval lidstvo, že dal svého Syna jako oběť?
5 Přinesla pravá láska, kterou projevil Jehova, nějakou odměnu? Rozhodně ano. Jak vynikající odpověď mohl Bůh vmést do tváře ďáblovi, když Ježíš prokázal svou věrnost navzdory všemu, co mu ďábel způsobil! (Přísloví 27:11) A až Boží království očistí Jehovovo jméno od potupy, obnoví na této zemi ráj a dá miliónům lidí věčný život, dojde k tomu všemu díky velké lásce, kterou Bůh projevil lidstvu, když obětoval to, co bylo jeho srdci nejdražší.
Ježíšův znamenitý příklad
6. K jakému jednání podněcovala Ježíše láska?
6 Dalším znamenitým příkladem toho, že pravá láska odměňuje, je příklad Božího Syna, Ježíše Krista. Miluje svého nebeského Otce, a tato láska Ježíše přiměla k tomu, aby za každou cenu činil Jehovovu vůli. (Jan 14:31; Filipanům 2:5–8) Ježíš neustále projevoval lásku svému Bohu, i když to někdy znamenalo, že musel snažně prosit svého Otce „se silnými výkřiky a slzami“. — Hebrejcům 5:7.
7. V jakých směrech přinesla pravá láska Ježíšovi odměnu?
7 Byl Ježíš odměněn za takovou obětavou lásku? Skutečně odměněn byl. Představme si, jakou měl radost ze všech dobrých věcí, které dělal během své tři a půl roku trvající služby. Opravdu velmi pomáhal lidem, duchovně i tělesně. Ježíš dokázal, že dokonalý člověk může dokonale zachovat ryzost Bohu navzdory všemu, co mu satan způsobil, a proto mohl navíc pociťovat uspokojení, když dosvědčil, že je satan lhář. Kromě toho obdržel Ježíš jako Boží věrný služebník při svém vzkříšení k nebeskému životu nádhernou odměnu v podobě nesmrtelnosti. (Římanům 6:9; Filipanům 2:9–11; 1. Timoteovi 6:15, 16; Hebrejcům 1:3, 4) A jak podivuhodné přednosti ho čekají v Armagedonu a během tisícileté vlády, až bude na zemi obnoven ráj a miliardy lidí budou vzkříšeny z mrtvých! (Lukáš 23:43) Ježíš bezesporu zjistil, že pravá láska odměňuje.
Příklad Pavlův
8. Jakou zkušenost měl Pavel, protože měl pravou lásku k Bohu a ke svému bližnímu?
8 Apoštol Petr se kdysi zeptal Ježíše: „Podívej se, všechno jsme opustili a následovali jsme tě; co nás skutečně čeká?“ Ježíš jim mimo jiné odpověděl: „Každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pozemky pro mé jméno, dostane mnohonásobně více a zdědí věčný život.“ (Matouš 19:27–29) Znamenitým příkladem toho je apoštol Pavel, který se těšil z mnoha požehnání, což zaznamenal především Lukáš v knize Skutků. Pravá láska k Bohu a k bližnímu přiměla Pavla k tomu, že se vzdal své kariéry, kterou mohl mít jako vážený farizeus. Také si uvědom, co Pavel přestál, když byl bit, často byl blízko smrti, býval v nebezpečí a v nedostatku — a to všechno pro svou pravou lásku k Bohu a k jeho svaté službě. — 2. Korinťanům 11:23–27.
9. Jakou odměnu dostal Pavel za to, že projevoval pravou lásku?
9 Odměnil Jehova Pavla za to, že dal tak znamenitý příklad v projevování pravé lásky? Uvědom si, jak plodná byla Pavlova služba. Mohl zakládat jeden křesťanský sbor za druhým. A Bůh mu dával moc konat zázraky. (Skutky 19:11, 12) Pavel měl také přednost, že dostal nadpřirozená vidění a napsal čtrnáct dopisů, které nyní patří ke Křesťanským řeckým písmům. Vyvrcholením bylo, že obdržel cenu v podobě nesmrtelnosti v nebi. (1. Korinťanům 15:53, 54; 2. Korinťanům 12:1–7; 2. Timoteovi 4:7, 8) Pavel určitě zjistil, že Bůh odměňuje pravou lásku.
Pravá láska odměňuje v naší době
10. Co nás to může stát, jestliže se stáváme Ježíšovými učedníky a projevujeme lásku k Jehovovi?
10 Dnešní svědkové Jehovovi také zjistili, že pravá láska odměňuje. Když projevujeme lásku k Jehovovi tím, že zaujímáme postoj na jeho straně a stáváme se Ježíšovými učedníky, můžeme za zachování ryzosti dokonce zaplatit životem. (Srovnej Zjevení 2:10.) Proto Ježíš řekl, že bychom si měli spočítat náklady. Neděláme to však proto, abychom zjistili, zda se vyplatí být učedníkem, nebo ne. Spíše se tím chceme připravit, abychom mohli za své postavení učedníků zaplatit jakoukoli cenu. — Lukáš 14:28.
11. Proč se někteří nechtějí oddat Bohu?
11 Mnozí lidé — bezpochyby milióny — dnes věří poselství, které jim přinášejí svědkové Jehovovi z Božího slova. Zdráhají se však oddat se Bohu a dát se pokřtít. Mohla by být příčina v tom, že nemají pravou lásku k Bohu, jakou mají druzí? Mnozí nečiní krok oddanosti a nedávají se pokřtít, protože si chtějí zachovat přízeň nevěřícího manželského druha. Jiní se nepřibližují k Bohu, protože mají stejný názor jako jistý obchodník, který řekl jednomu svědkovi: „Hřích se mi líbí.“ Je zřejmé, že takoví lidé si neváží toho, co pro ně vykonal Bůh i Kristus.
12. Která myšlenka uvedená v tomto časopise ukazuje, jakou odměnu poskytuje poznání, jež nás v pravé lásce přibližuje k Bohu?
12 Vážíme-li si pravým způsobem všeho, co pro nás učinil Jehova Bůh a Ježíš Kristus, projevíme to tím, že ochotně zaplatíme jakoukoli cenu, jen abychom mohli sloužit našemu nebeskému Otci a patřit k Ježíšovým učedníkům. Pravá láska k Bohu přiměla muže a ženy nejrůznějšího společenského postavení — úspěšné obchodníky, vynikající sportovce a jiné —, aby jako apoštol Pavel vyměnili svou kariéru, při níž hledali jen své vlastní zájmy, za křesťanskou kazatelskou službu. A poznání a služba Bohu jsou pro ně odměnou, kterou by nevyměnili za nic jiného. Kdysi o tom byla ve Strážné věži zpráva: „Jednou jsme se zeptali, kolik bratrů by se vzdalo poznání pravdy, kdyby dostali tisíc dolarů. Nezvedla se ani ruka. Kdo by za ně vzal deset tisíc dolarů? Žádný. Kdo by je dal za milión dolarů? Kdo by si vzal celý svět výměnou za to, co ví o Boží osobnosti a o Božím plánu? Nikdo. Pak jsme řekli: Drazí přátelé, vy opravdu nejste žádní nespokojenci. Když se cítíte tak bohatí, že byste nevyměnili své poznání pravdy za nic, pak se cítíte stejně bohatí jako my.“ (15. prosince 1914, strana 377, angl.) Ano, přesné poznání Boha a jeho předsevzetí nás k němu přibližuje v pravé lásce, která opravdu přináší odměnu.
13. Jak bychom se měli dívat na osobní studium?
13 Jestliže milujeme Boha, budeme se snažit znát a činit jeho vůli. (1. Jana 5:3) Budeme brát vážně osobní studium, modlitbu i návštěvu křesťanských shromáždění. To všechno vyžaduje obětavost, protože na tyto činnosti musíme vynaložit čas, energii i jiné prostředky. Budeme si snad muset vybrat mezi sledováním nějakého televizního programu a osobním studiem Bible. Budeme-li však brát takové studium vážně a vyhradíme si pro ně přiměřený čas, získáme daleko větší duchovní sílu, budeme moci lépe vydávat svědectví druhým a budeme mít daleko větší užitek z křesťanských shromáždění. — Žalm 1:1–3.
14. Jak důležitá je modlitba a dobrý vztah k Jehovovi Bohu?
14 Mluvíme rádi pravidelně k našemu nebeskému Otci, když ‚vytrváváme v modlitbě‘? (Římanům 12:12) Nebo jsme často příliš zaměstnáni, než abychom plně využili této drahocenné přednosti? ‚Ustavičně se modlit‘ je nezbytné, máme-li posilovat svůj vztah k Jehovovi Bohu. (1. Tesaloničanům 5:17) A když musíme čelit pokušení, nic nám nemůže pomoci tak, jako dobrý vztah k Jehovovi. Co umožnilo Josefovi odolávat, když ho pokoušela Potifarova manželka? A proč se Daniel nepřestal modlit, když mu zákon Médů a Peršanů zakazoval vznášet prosebné žádosti k Jehovovi? (1. Mojžíšova 39:7–16; Daniel 6:4–11) Ano, dobrý vztah k Bohu pomohl těmto mužům, aby vyšli vítězně, a stejně k tomu pomůže i nám.
15. Jak bychom se měli dívat na křesťanská shromáždění a proč?
15 A jak vážně bereme svou účast na pěti týdenních shromážděních? Nesmíme zanedbávat shromažďování se spoluvěřícími. Dáme se od toho odradit únavou, lehkou tělesnou indispozicí nebo poněkud nepříznivým počasím? (Hebrejcům 10:24, 25) Jeden dobře placený americký opravář strojů viděl, že musí kvůli své práci často vynechávat křesťanská shromáždění. Změnil proto zaměstnání, ačkoli přitom utrpěl finanční ztrátu, jen aby se mohl pravidelně účastnit všech sborových shromáždění. Při našich shromážděních se můžeme s radostí navzájem povzbuzovat a vzájemně se posilovat ve víře. (Římanům 1:11, 12) A nezjišťujeme při tom všem, že „kdo seje hojně, také hojně sklidí“? (2. Korinťanům 9:6) Ano, pravá láska projevovaná těmito způsoby opravdu odměňuje.
Pravá láska a naše kazatelská služba
16. K čemu to může vést, jestliže nás láska podněcuje k vydávání příležitostného svědectví?
16 Láska nás podněcuje, abychom jako Jehovův lid kázali dobré poselství. Vede nás například k tomu, abychom vydávali příležitostné svědectví. Snad s příležitostným svědectvím váháme, ale láska nás přiměje, abychom mluvili. Ano, láska způsobí, že budeme uvažovat o tom, jak taktně zavést rozhovor a pak v něm zaměřovat pozornost na království. Ukažme si to na příkladu: Jeden křesťanský starší cestoval letadlem a ocitl se na sedadle vedle římskokatolického kněze. Zpočátku starší zahrnoval kněze neútočnými otázkami. Ale než kněz vystoupil z letadla, měl již takový zájem, že přijal dvě naše knihy. To byl opravdu znamenitý výsledek příležitostného svědectví.
17, 18. K jakému jednání v křesťanské kazatelské službě nás podnítí láska?
17 Pravá láska nás také podněcuje, abychom se pravidelně účastnili kazatelské služby dům od domu a jiných forem křesťanské kazatelské služby. Pokud jsme schopni vést biblické rozhovory, budeme působit ke cti Jehovovi Bohu a pomáhat lidem podobným ovcím, aby se dostali na cestu k věčnému životu. (Srovnej Matouše 7:13, 14.) I kdybychom biblické rozhovory vést nemohli, naše snahy nebudou marné. Již to, že jsme v domácnostech lidí, slouží jako svědectví a my sami máme z kazatelské služby užitek. Nemůžeme totiž oznamovat biblické pravdy, pokud neposilujeme svou víru. K tomu, abychom chodili dům od domu a ‚všechno dělali pro dobré poselství, abychom se na něm podíleli s jinými‘, však potřebujeme pokoru. (1. Korinťanům 9:19–23) Ale z lásky k Bohu a k lidem kolem nás se pokorně snažíme, a za odměnu dostáváme bohatá požehnání. — Přísloví 10:22.
18 Pravou lásku potřebují Jehovovi služebníci také k tomu, aby svědomitě vykonávali dodatečné návštěvy u lidí, kteří se zajímají o biblické pravdy. Vedení biblických studií každý týden a každý měsíc je projevem lásky k Bohu a k bližnímu, protože na tuto práci musíme vynaložit čas, úsilí i hmotné prostředky. (Marek 12:28–31) Ale když vidíme, jak se někdo z těch, s nimiž vedeme biblické studium, dává pokřtít, a snad se dokonce ujímá služby plným časem, nemáme přesvědčující důkaz, že pravá láska odměňuje? — Srovnej 2. Korinťanům 3:1–3.
19. Jaký je vztah mezi láskou a službou plným časem?
19 Pokud se můžeme podílet na službě plným časem, podněcuje nás nesobecká láska, abychom této činnosti obětovali hmotné pohodlí. Tisíce svědků Jehovových mohou potvrdit, že získali velkou odměnu, když v tom směru projevili lásku. Pokud ti okolnosti dovolují podílet se na kazatelské službě plným časem, ale ty toho nevyužíváš, pak prostě nevíš, o jaká požehnání přicházíš. — Srovnej Marka 10:29, 30.
Odměna i v jiném směru
20. Jak nám láska pomáhá odpouštět?
20 Další odměna, kterou přináší pravá láska, tkví v tom, že nám pomáhá odpouštět. Ano, láska „nevypočítává urážky“. Dokonce „přikrývá množství hříchů“. (1. Korinťanům 13:5; 1. Petra 4:8) „Množství“ znamená mnoho hříchů. A odpouštění opravdu přináší velkou odměnu. Když odpouštíme, cítíme se lépe my sami i ten, kdo proti nám zhřešil. Ale daleko důležitější je, že pokud jsme ještě neodpustili těm, kteří proti nám zhřešili, nemůžeme očekávat, že Jehova odpustí nám. — Matouš 6:12; 18:23–35.
21. Jak nám pravá láska pomáhá být poddajnými?
21 Pravá láska odměňuje také tím, že nám pomáhá, abychom byli poddajní. Milujeme-li Jehovu, pokoříme se pod jeho mocnou ruku. (1. Petra 5:6) Láska k němu nás také podnítí, abychom se poddali „věrnému a rozvážnému otrokovi“, kterého si vybral jako svůj nástroj. Znamená to, že máme být poddajní i vůči těm, kteří se ujímají vedení ve sboru. Přináší to odměnu, protože kdybychom to nedělali, bylo by nám to „ke škodě“. (Matouš 24:45–47; Hebrejcům 13:17) Tato zásada, že máme být poddajní, platí ovšem také v rodinném kruhu. Takový způsob jednání přináší odměnu, protože podporuje v rodině radost, pokoj a soulad, a přitom nám poskytuje uspokojení, jež souvisí s vědomím, že se líbíme Bohu. — Efezanům 5:22; 6:1–3.
22. Jak můžeme být skutečně šťastní?
22 Je tedy zřejmé, že největší vlastnost, jakou můžeme pěstovat, je agape, druh lásky, která je nesobecká a je založena na zásadách. A je naprosto nesporné, že pravá láska odměňuje. Budeme tedy opravdu šťastní, budeme-li tuto vlastnost pěstovat a projevovat ve stále větší míře ke slávě našeho milujícího Boha Jehovy.
Jak bys odpověděl?
◻ Jakými způsoby projevil Jehova Bůh pravou lásku?
◻ Jak projevil lásku Ježíš Kristus?
◻ Jaký příklad v prokazování pravé lásky dal apoštol Pavel?
◻ Jak projevují lásku svědkové Jehovovi?
◻ Proč podle tvého názoru pravá láska odměňuje?
[Obrázek na straně 16]
Láska Jehovy k lidstvu jej podnítila k tomu, že dal svého Syna, abychom mohli získat věčný život. Vážíš si takové pravé lásky?
[Obrázek na straně 18]
Pravá láska k Jehovovi nás podnítí k tomu, abychom ‚vytrvávali v modlitbě‘