Zvěstovatelé Království vyprávějí

Chování, které zdobí naši křesťanskou službu

APOŠTOL Petr nabádá křesťany: „Udržte si znamenité chování mezi národy.“ (1. Petra 2:12) Apoštol Pavel ukazuje, že svým dobrým chováním ‚ve všem zdobíme učení našeho zachránce, Boha‘. (Titovi 2:10) Svědkové Jehovovi mají po celém světě pověst lidí, kteří se dobře chovají. Všimni si několika příkladů.

Učitelův dojem z dobrého chování

◻ Kancelář odbočky Společnosti Strážná věž v Kostarice sděluje, že velký počet mladých lidí v té zemi dává znamenitý příklad. Jeden bratr vypráví, co ho přitáhlo k pravdě: „To, co mě nejvíce upoutalo, bylo znamenité chování mladistvých i dospělých, ale zejména mladistvých. Zatímco jsem pracoval jako učitel, měl jsem příležitost zblízka pozorovat svědky na své škole. A protože jsem se u jedné rodiny svědků Jehovových stravoval, mohl jsem pozorovat chování dětí i tam.

Nemohl jsem přehlédnout rozdíl mezi studenty, kteří byli svědky, a jinými studenty ve své škole. Svědkové byli vždy dochvilní a slušně se chovali, nikdy nelhali a vždy dělali úkoly. Všiml jsem si také, že jsou poctiví při zkouškách, přestože ostatní studenti všeobecně podváděli. Navíc byli velmi zdvořilí a uctiví ke mně jako ke svému učiteli. Mladí svědkové ve škole i v domě, kde jsem se stravoval, na mě udělali dojem, a tak jsem začal toto náboženství zkoumat a časem jsem přijal pravdu.“

Dobré výsledky křesťanského chování na sjezdu

◻ Jeden svědek Jehovův ve sboru kdesi v západní části El Salvadoru toužil sdílet dobré poselství o Království se svými dvěma tělesnými bratry. Jeden z nich naslouchal a začal studovat Bibli se svědky Jehovovými. Druhý bratr patřil k evangelické církvi nazývané Kníže pokoje a řekl svému bratrovi: „Nemluv se mnou, sloužíš ďáblovým zájmům.“

Když přišel čas oblastního sjezdu, ten, který již studoval, pozval svého bratra, aby s ním šel na sjezd. Bratr řekl: „Tak dobře, půjdu s tebou, ale jen proto, abych viděl, při čem svědky nachytám.“ Oba bratři se zúčastnili sjezdu spolu. Velká účast a pořádek na sjezdu na evangelíka zapůsobily. Řekl, že nikdy nic takového neviděl. Doma bratrovi řekl: „Podej mi ruku.“ „Co se děje?“ zeptal se ho bratr. „Jen mi podej ruku,“ zněla odpověď. Podali si ruce a bratr, který patřil k evangelické církvi, prohlásil: „Od nynějška budu studovat se svědky Jehovovými. Opravdu jsem nevěděl, o co přicházím.“ Nyní je i on činným a horlivým zvěstovatelem dobrého poselství o Božím království.