Hojná Jehovova dobrota
„Jak hojná je tvá dobrota, kterou chováš jako poklad pro ty, kteří se tě bojí!“ — ŽALM 31:19.
1, 2. a) Jaké nesmírné dílo vykonal Jehova kdysi v daleké minulosti? b) Jak popsal Jehova výsledek své stvořitelské činnosti?
BYLA doba, kdy Bůh začal tvořit ‚nebesa jako svůj trůn a zemi jako svou podnož‘. (Izajáš 66:1) Božská zpráva neukazuje, kdy se to stalo. Prostě říká: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1) V období tvoření bylo stvořeno bezpočet miliónů galaxií a v mnohých z nich jsou miliardy hvězd. Směrem k vnějšímu okraji jedné takové galaxie byla jedna jasná hvězda, kolem které obíhalo několik poměrně malých, temných planet. Jedné z nich se během doby začalo říkat země. Ve srovnání s velkými, zářivými hvězdami byla země bezvýznamná. Ale právě o ní Bůh rozhodl, že bude jeho podnoží.
2 Jehova tedy zaměřil své tvořivé schopnosti k planetě zemi. „Prvorozený všeho stvoření“ byl vedle něho jako mistr v díle, když byl během šesti dlouhých stvořitelských „dnů“ tento malý, temný útvar přeměňován. Stal se, obrazně řečeno, vhodným místem odpočinku pro Boží nohy. (Kolosanům 1:15; 2. Mojžíšova 20:11; Přísloví 8:30) Zde si Bůh přál umístit novou formu inteligentního života — lidstvo. První lidská dvojice, vytvořená z prvků, které se nacházejí v půdě, byla postavena do krásného, rajského prostředí. (1. Mojžíšova 1:26, 27; 2:7, 8) Konečný výsledek tohoto mimořádného stvořitelského činu byl tak dokonalý a krásný, že Bible ukazuje, co si Bůh pomyslel o svém stvoření ráno — neboli v konečné části — šestého stvořitelského dne: „Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré.“ — 1. Mojžíšova 1:31.
Boží dobrota
3. Jaká vynikající Boží vlastnost se projevuje ve stvoření?
3 O tisíce let později se jeden potomek této první lidské dvojice zamyslel nad dobou stvoření a napsal: „[Boží] neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství.“ (Římanům 1:20) Ano, ve vynikajících rysech země a tvorů na ní se skutečně podivuhodně zrcadlily Boží neviditelné vlastnosti — k nimž v neposlední řadě patří Boží hojná dobrota. Bylo tedy opravdu vhodné, že Bůh prohlásil všechno, co stvořil, za dobré! — Žalm 31:19.
4, 5. Co je dobrota?
4 Dobrota je šestý projev ovoce Božího ducha, které popisuje apoštol Pavel v Galaťanům 5:22. V dřívějších studijních článcích v časopise Strážná věž jsme rozebírali prvních pět druhů ovoce ducha a ukázali jsme si, jak jsou důležité při pěstování zralé křesťanské osobnosti.a Je však nezbytně nutné, abychom nezapomněli na dobrotu! Je vhodné, abychom nyní věnovali pozornost této vlastnosti.
5 Co je dobrota? Je to vlastnost nebo stav, při němž je někdo dobrý. Je to vynikající mravnost, ctnost. Je to tedy kladná vlastnost, která se projevuje dobrými a užitečnými skutky vůči druhým. Jak můžeme dávat najevo tuto milou vlastnost? V podstatě tím, že napodobujeme Jehovu. Než tedy budeme dále pojednávat o tom, jak může jednotlivý křesťan projevovat dobrotu, zabývejme se dobrotou, kterou prokázal náš milující Bůh, Jehova, tím, jak se postaral o lidskou rodinu a jak s ní jednal.
Jak se projevila dobrota ve stvoření
6. Co přimělo Jehovu k tomu, aby stvořil jiné inteligentní formy života?
6 Co původně vedlo našeho nebeského Otce k tomu, aby se o radost ze života rozdělil s inteligentními živými tvory? Apoštol Jan na tuto otázku odpovídá, když říká: „Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) Ano, nesobecká láska podnítila velký zdroj života, aby stvořil jiné formy života, přičemž některým z nich poskytl domov v nebesích a jiným na zemi. O tom, jaké je nebe nebo jací jsou nebeští tvorové, víme ovšem málo. Jsou to duchové — neviditelní lidským očím — a jejich domovem je duchovní říše. Podívejme se však kolem sebe v našem pozemském domově, který Jehova poskytl svým lidským dětem. A zamysleme se nad lidstvem samotným. Pak uvidíme na vlastní oči mocné důkazy Boží dobroty.
7–9. V čem vidíme Boží dobrotu, uvažujeme-li o způsobu, jak Bůh stvořil zemi a člověka na ní?
7 Jehova poskytl našim prvním rodičům život. Kromě toho umožnil, aby byl život velice příjemný a radostný. Především jim vytvořil domov, zemi, která se otáčí kolem své osy, má určité rozpětí teplot a správnou atmosféru. Uvedl v chod koloběh vody, dusíku a kyslíku, a tyto koloběhy působí dokonale k užitku a k příjemnému životu lidí. Jako kobercem pokryl povrch země tisícerými druhy rostlin, z nichž některé slouží člověku za pokrm a některé především lahodí oku. Na obloze dal místo ptákům, kteří poskytují mnoho radosti svými barvami i svým zpěvem. Moře naplnil množstvím ryb a zemi mnoha druhy zvířat, z nichž některá jsou divoká a jiná mohou být ochočena. Jak úžasná štědrost! A jaký důkaz, že je Boží srdce naplněno dobrotou! — Žalm 104:24.
8 Nyní se podívejme, jakého Bůh vytvořil člověka. Paže, nohy a ruce jsou přesně takové, aby člověk mohl udržet rovnováhu a snadno se pohybovat. Tak může z toho, co nachází v takové hojnosti kolem sebe na zemi, získávat pokrm i jiné nutné věci. Jehova mu poskytl chuťové buňky, aby jedení a pití nebyly pouze mechanické úkony vykonávané proto, abychom získali energii — jako když dnes zapojíme nějaký přístroj do elektrické zásuvky. Naopak, jedení a pití mělo poskytovat radost, protože nemělo sloužit jen k naplnění žaludku, ale mělo také podněcovat chuť jako jeden ze smyslů. Jehova dal člověku uši a obklopil ho také množstvím zvuků, které se měly těmto uším líbit. Je skutečně příjemné, jestliže nasloucháme uklidňujícímu bublání potůčku, vrkání hrdličky nebo veselému smíchu děcka. Ano, i když se po stvoření stalo mnoho špatných věcí, je díky Boží dobrotě stále ještě radostné být naživu.
9 Zamysleme se také nad našimi dalšími smysly. Kolik jen existuje různých pěkných barev, které potěšují naše oči! A jak příjemné je vdechovat jemnou vůni květin! Není divu, že žalmista zvolal k Jehovovi: „Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň. Tvá díla jsou podivuhodná.“ — Žalm 139:14.
Pád člověka a jeho záchrana
10. Jak reaguje většina lidí na Boží dobrotu, ale jak z ní přece mají nadále užitek?
10 Je smutné, že během doby naši první rodiče projevili nedostatek ocenění pro všechnu dobrotu, kterou jim Bůh prokázal. Ukázali to, když neposlechli Boží příkazy a přestoupili jediný zákaz, který jim uložil. Vedlo to k tomu, že oni sami i jejich potomci poznali zármutek, utrpení a smrt. (1. Mojžíšova 2:16, 17; 3:16–19; Římanům 5:12) Během tisíciletí, jež uplynula od tohoto skutku neposlušnosti, projevila většina lidí lhostejnost k Boží dobrotě, nebo nedostatek ocenění pro ni. Přesto však mají nevděční lidé, kteří nemají ocenění, dále užitek z Boží dobroty. V jakém smyslu? Apoštol Pavel to vysvětlil obyvatelům Lystry na Středním východě: „[Bůh] se skutečně neponechal bez svědectví, že dělal dobro, když vám dával deště z nebe a plodná období a zcela naplňoval vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ — Skutky 14:17.
11. V jakých směrech jde Bůh ve své dobrotě dále, než že jen opatřil lidstvu příjemný domov?
11 Boží dobrota se však neomezuje jenom na to, že Bůh dále poskytuje příjemné věci, které udržují život a jimiž oplývá země. Bůh šel ještě dále. Jehova dal najevo, že je ochoten odpustit hříchy Adamova potomstva a dále pěstovat vztahy k věrným osobám z lidstva. Na toto hledisko byl upozorněn Mojžíš, když Jehova slíbil, že způsobí, aby ‚před [Mojžíšovou] tváří přešla všechna jeho dobrota‘. Mojžíš pak slyšel oznámení: „Jehova, Jehova, Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě, zachovávající milující laskavost pro tisíce, promíjející provinění a přestupek a hřích.“ — 2. Mojžíšova 33:19; 34:6, 7.
12. V jakých opatřeních mojžíšského Zákona se projevila Jehovova dobrota?
12 V Mojžíšově době Jehova ustanovil pro nový izraelský národ právní řád, podle kterého mohli ti, kteří se neúmyslně dopustili hříchu, získat prozatímní neboli symbolické odpuštění hříchů. Na základě smlouvy Zákona, kterou zprostředkoval Mojžíš, se Izraelité stali Božím zvláštním národem a byli poučeni o tom, jak mají Jehovovi přinášet různé zvířecí oběti, které pokryjí jejich hříchy a nečisté skutky. A tak se mohli kající Izraelité, i přes svou nedokonalou povahu, nadále přibližovat k Jehovovi přijatelným způsobem a vědět, že se mu jejich uctívání líbí. Král David, člen tohoto národa pod Zákonem, vyjádřil, že si je vědom dobroty, kterou v tomto směru projevuje Bůh: „Na hříchy mého mládí a na má vzbouření nevzpomínej. Vzpomínej na mne přece podle své milující laskavosti, kvůli své dobrotě, Jehovo.“ — Žalm 25:7.
13. Jak Jehova umožnil odpuštění hříchů účinnějším způsobem než prostřednictvím obětí zvířat?
13 Dobrota přiměla během doby Jehovu k tomu, aby opatřil účinnější a trvalý způsob odpuštění hříchů. Stalo se to prostřednictvím oběti Ježíše, který byl potomkem krále Davida. (Matouš 1:6–16; Lukáš 3:23–31) Ježíš nehřešil. Když tedy zemřel, jeho život, který byl dán jako oběť, měl velkou cenu a Jehova ji přijal jako výkupné, které mohlo platit na všechny Adamovy hříšné potomky. Apoštol Pavel napsal: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy, a je to jako velkorysý dar, že jsou z jeho nezasloužené laskavosti prohlašováni za spravedlivé prostřednictvím propuštění výkupným, jež zaplatil Kristus Ježíš. Bůh ho vystavil jako obětní dar ke smíření prostřednictvím víry v jeho krev.“ — Římanům 3:23–26.
14. Jaké druhy podivuhodné naděje jsou lidem poskytnuty prostřednictvím výkupní oběti?
14 Víra v Ježíšovu výkupní oběť znamená pro křesťany velmi mnoho, mnohem více, než co znamenaly pro Izraelity oběti zvířat pod smlouvou Zákona. Tato víra vedla k tomu, že byl omezený počet křesťanů prohlášen za spravedlivé a že byli přijati Božím duchem, aby se stali Božími syny. Tak se stali Ježíšovými bratry a získali naději, že budou vzkříšeni jako duchovní tvorové, aby se s ním podíleli na jeho nebeském království. (Lukáš 22:29, 30; Římanům 8:14–17) Představ si, že Bůh umožnil takovou nebeskou naději tvorům, kteří žijí na této malé planetě, na zemi! Malá skupina těch, kteří mají tuto naději, zde ještě je. Ale miliónům jiných křesťanů otevírá víra ve výkupné možnost užívat toho, co Adam s Evou ztratili — věčného života na rajské zemi, která bude jako zahrada. Smlouva Zákona sama o sobě nemohla poskytnout těm, kteří se jí drželi, ani nebeskou ani pozemskou naději do budoucnosti.
15. Co zahrnuje tato dobrá zpráva?
15 Je tedy opravdu vhodné, že poselství o nových opatřeních, která Bůh zavedl prostřednictvím Ježíše Krista, je označeno jako „dobrá zpráva“, protože se v něm zrcadlí Boží dobrota. (2. Timoteovi 1:9, 10) V Bibli je tato dobrá zpráva někdy označována jako „dobrá zpráva o království“. Dnes se soustřeďuje na pravdu, že bylo toto Království zřízeno pod panstvím vzkříšeného Ježíše. (Matouš 24:14; Zjevení 11:15; 14:6, 7) Dobrá zpráva však znamená ještě víc. Právě zmíněná Pavlova slova Timoteovi ukazují, že zahrnuje i poznání o výkupní oběti, kterou za nás přinesl Ježíš. Bez této oběti bychom nemohli mít žádný vztah k Bohu a nebyla by možná ani naše záchrana, nemluvě vůbec o Ježíšově království a o 144 000 kněžích a králích, kteří jsou vzati ze země. Jak podivuhodným projevem Boží dobroty je výkupné!
Boží dobrota dnes
16, 17. Jak se splnil Ozeáš 3:5 a) v roce 537 př.n.l.? b) v roce 1919 n. l.?
16 Apoštol Pavel poukazoval na budoucí „poslední dny“ a varoval: „Lidé. . . budou. . . bez lásky k dobru.“ (2. Timoteovi 3:1–3) Nebudou oceňovány dokonce ani normální projevy dobroty, jako je štědrost a přívětivost. Skutečně povzbuzující a potěšující je tedy proroctví Ozeáše 3:5: „Potom se izraelští synové vrátí a jistě budou hledat Jehovu, svého Boha, a Davida, svého krále; a jistě přijdou s třesením k Jehovovi a k jeho dobrotě v konečné části dnů.“
17 Toto proroctví se poprvé splnilo v roce 537 př. n. l., když se Židé vrátili z babylónského vyhnanství do Zaslíbené země. V nové době se začalo splňovat v roce 1919, kdy ostatek duchovního Izraele vyšel ze Satanovy organizace a začal vážně hledat Jehovu a jeho dobrotu. Zjistili, že ‚David, jejich král‘, v osobě Ježíše Krista, panuje s nebeskou mocí již od roku 1914. Pod jeho nebeským dohledem se nadšeně ujali oznamování tohoto dobrého poselství národům. Tak začali splňovat poslání zaznamenané u Matouše 24:14: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“
18. Kdo se připojil k ostatku duchovního Izraele při oznamování této dobré zprávy?
18 Dnes se k ostatku pomazaných připojuje „velký zástup“, který podobně radostně chválí Jehovovu dobrotu. (Zjevení 7:9) V dnešní době více než čtyři milióny lidí nechává jako ozvěnou zaznívat hlas anděla, kterého ve vidění spatřil apoštol Jan, jak oznamuje všem národům: „Bojte se Boha a oslavujte jej, protože přišla hodina jeho soudu, a proto uctívejte Toho, který udělal nebe a zemi a moře a prameny vod.“ — Zjevení 14:7.
19. Uveď jeden z největších důkazů Boží dobroty.
19 Jedním z největších důkazů Boží dobroty je skutečnost, že nám dovoluje, abychom byli jeho spolupracovníky v tomto vrcholícím díle. Je opravdu velkou výsadou, že nám byla svěřena ‚slavná dobrá zpráva šťastného Boha‘! (1. Timoteovi 1:11) Tím, že ji kážeme a vyučujeme o ní druhé, projevujeme značnou měrou toto důležité ovoce Božího ducha, dobrotu. Máme tedy stejný postoj jako Boží starověký služebník David, který řekl: „Zmínkou o hojnosti tvé dobroty budou překypovat a kvůli tvé spravedlnosti budou radostně volat.“ — Žalm 145:7.
20. O jakých dalších informacích ohledně dobroty bude pojednávat příští článek?
20 Je však podíl na kázání dobrého poselství jediným způsobem, jak můžeme ve svém životě projevovat dobrotu? Rozhodně ne! Jsme povzbuzováni, abychom se stali „napodobiteli Boha jako milované děti“. (Efezanům 5:1) Boží dobrota se projevuje rozmanitými způsoby. I naše dobrota by tedy měla ovlivňovat mnoho oblastí našeho života. O některých z nich budeme uvažovat v následujícím článku.
[Poznámka pod čarou]
a Jednotlivé druhy ovoce ducha jsou láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost a sebeovládání.
Umíš odpovědět?
◻ Jak se ve stvoření zrcadlí Boží dobrota?
◻ Jaká opatření učinil Bůh, aby byly kajícím lidem odpuštěny hříchy?
◻ Kdy přišel ve splnění Ozeáše 3:5 pomazaný ostatek k Jehovovi a k jeho dobrotě, a k čemu to vedlo?
◻ Co je dnes jedním z největších důkazů Boží dobroty?
[Obrázek na straně 15]
Stvoření poskytuje důkazy o překypující Boží dobrotě
[Obrázek na straně 16]
Skutečnost, že nám bylo dovoleno podílet se na díle kázání, je jedním z vynikajících důkazů Boží dobroty