Jak spolehlivé jsou biblické předpovědi?

DNES existuje velké množství dějepisných knih. Tyto zprávy o minulosti jsou často velmi poutavé. Při čtení si možná představujeme, že jsme součástí dávného děje. Naše fantazie se snad vznáší ve výškách a z mlčících stránek se vynořují lidé, místa a události.

Takovou knihou plnou vzrušujících historických záznamů je Bible. Na jejích stránkách se můžeme seznámit s muži a ženami, jako byli Abraham, jeho manželka Sára, král David, královna Ester a velký Učitel Ježíš Kristus. Můžeme s nimi vlastně chodit, můžeme slyšet, co řekli, a vidět, co viděli oni. Mnozí lidé však Bibli považují za něco mnohem významnějšího než za pouhou historickou knihu. Věří, že obsahuje to, čemu se říká dějiny psané předem. Proč? Bible je totiž plná předpovědí neboli proroctví.

Do jaké míry jsou však biblické předpovědi spolehlivé? Pokud se biblická proroctví splnila na událostech, k nimž v minulosti došlo, neměli bychom očekávat, že se splní i předpovědi budoucích událostí? Uvažujme nyní o několika příkladech, abychom viděli, zda jsou biblické předpovědi spolehlivé.

Izrael a Asýrie na světové scéně

Boží prorok Izajáš, který začal prorokovat kolem roku 778 př. n. l., předpověděl: „Vznešené koruny efraimských opilců [Izraele] budou nohama pošlapány. A vadnoucí květina spanilé okrasy, jež je na hlavě úrodného údolí, se stane podobnou ranému fíku před létem, který jasnozřivý, když ho vidí, spolkne, zatímco ho má ještě v dlani.“ (Izajáš 28:3, 4) V souladu s touto předpovědí se v polovině osmého století př. n. l. Samaří, hlavní město Izraele, stalo podobným zralému fíku, který mohly asyrské vojenské síly utrhnout a spolknout. A přesně to se stalo, když v roce 740 př. n. l. Asyřané Samaří dobyli. — 2. Královská 17:6, 13, 18.

Po čase přišla řada na Asýrii, aby vstoupila do dějin. Její hlavní město Ninive tak nechvalně proslulo krutým zacházením se zajatci, že bylo nazváno ‚městem krveprolití‘. (Nahum 3:1) Sám Jehova Bůh rozhodl o zničení Ninive. Prostřednictvím proroka Nahuma například řekl: „Pohleď, jsem proti tobě, . . . chci tě učinit opovrženíhodnou; a chci tě vystavit jako podívanou. A stane se, že každý, kdo tě uvidí, prchne od tebe a jistě řekne: ‚Ninive je vypleněno!‘ “ (Nahum 3:5–7) Zničení Asýrie a zpustošení Ninive předpověděl také Sefanjáš. (Sefanjáš 2:13–15) Tato proroctví se vyplnila v roce 632 před naším letopočtem, když spojená vojska babylónského krále Nabopolassara a Kyaxarése Médského překvapivým způsobem Ninive vyplenila a do základů zničila — a to s takovou důkladností, že více než 2 000 let nebylo známo, kde se Ninive původně nalézalo. Na světovou scénu nyní vstupuje Babylónská říše.

Zkáza Babylóna předpověděna

Bible předpověděla, že Babylónská říše bude poražena, a prorokovala, jakým způsobem padne její hlavní město Babylón. Téměř dvě stě let předem prorok Izajáš varoval, že řeka Eufrat bude vysušena. Eufrat protékal Babylónem. Podél řeky byly brány — nesmírně důležitá součást obrany města. Proroctví jmenovitě uvádělo, že dobyvatelem se stane Cyrus, a říkalo, že „dvoukřídlé dveře“ Babylóna nebudou před útočníky zavřeny. (Izajáš 44:27–45:7) Bůh tudíž zajistil, aby v noci během slavnosti, kdy vojska Cyra Velikého zaútočila, zůstaly babylónské dvoukřídlé dveře podél řeky Eufratu otevřené. Vojska bez obtíží vstoupila do Babylóna korytem řeky a město dobyla.

Historik Hérodotos napsal: „[Kýros] seřadil celé vojsko u [Eufratu], a to jednak tam, kde řeka vtéká do města, a další část zase na druhé straně tam, kde z města vytéká, a vydal rozkaz, aby tudy vstoupili do města, jakmile uvidí, že budou moci řečištěm projít. . . Řeku svedl příkopem do jezera, které bylo bažinaté, a tím způsobil, že bylo možno staré řečiště přebrodit, když voda poklesla. Jakmile věc došla tak daleko, tu Peršané, kteří na to čekali u řečiště Eufratu, vešli jím do Babylónu, když už jim řeka sahala jen asi do půl stehen. . . Byl právě svátek, a proto tančili a dobře se měli, až se to ovšem náhle dozvěděli.“ — Hérodotos—Dějiny, v překladu Jaroslava Šonky.

Právě té noci Boží prorok Daniel varoval babylónského panovníka před hrozící katastrofou. (Daniel, kapitola 5) Babylón přetrval ještě několik století, neměl však již původní moc. Kupříkladu apoštol Petr odtud v prvním století n. l. psal svůj první inspirovaný dopis. (1. Petra 5:13) V Izajášově proroctví však bylo uvedeno: „Babylón. . . bude, jako když Bůh rozvrátil Sodomu a Gomoru. Nikdy nebude obýván.“ Bůh rovněž řekl: „A chci od Babylóna odříznout jméno a ostatek a potomstvo a další pokolení.“ (Izajáš 13:19–22; 14:22) V souladu s předpověďmi se Babylón časem změnil v hromadu trosek. Případná rekonstrukce tohoto prastarého města snad přiláká turisty, ale i nadále bude Babylón připraven o ‚potomstvo a další pokolení‘.

Daniel — Jehovův prorok, který byl v Babylóně při jeho pádu — měl vidění, v němž spatřil Médy a Peršany jako dobyvatele. Viděl berana s dvěma rohy a kozla, který měl mezi očima veliký roh. Kozel zaútočil na berana, srazil ho a zlomil mu přitom dva rohy. Pak se kozlovi zlomil jeho velký roh a místo něho vyrostly čtyři rohy. (Daniel 8:1–8) Bible předpověděla — a historie to potvrdila —, že dvourohý beran představoval Médo-Persii. Kozel znázorňoval Řecko. A co znázorňoval kozlův „velký roh“? Ukázalo se, že Alexandra Velikého. Když se tento obrazný velký roh zlomil, nahradily ho čtyři symbolické rohy (neboli království). Po Alexandrově smrti, přesně podle proroctví, se moci ujali jeho čtyři generálové — Ptolemaios Lagos v Egyptě a Palestině; Seleukos Níkátór v Mezopotámii a Sýrii; Kassandros v Makedonii a Řecku a Lýsimachos v Thrácii a Malé Asii. — Daniel 8:20–22.

Předpovědi radostné budoucnosti

Biblické předpovědi takových událostí, jako bylo zpustošení Babylóna a porážka Médo-Persie, jsou jen ukázkou mnoha biblických proroctví, která se v minulosti splnila. Bible také obsahuje předpovědi radostné budoucnosti, která nastane díky Mesiášovi, Božímu Pomazanému.

Pisatelé Křesťanských řeckých písem uplatnili některé mesiášské předpovědi z Hebrejských písem na Ježíše Krista. Ti, kdo psali evangelia, například poukázali na to, že se Ježíš narodil v Betlémě, jak to předpověděl prorok Micheáš. (Micheáš 5:2; Lukáš 2:4–11; Jan 7:42) Po Ježíšově narození byly zabity malé děti, čímž se splnilo Jeremjášovo proroctví. (Jeremjáš 31:15; Matouš 2:16–18) Slova Zecharjáše (9:9) se splnila, když Kristus vjel do Jeruzaléma na oslátku. (Jan 12:12–15) Když byl Ježíš přibyt na kůl a vojáci si rozdělovali jeho oděv, vyplnila se slova žalmisty: „Rozdělují si mé oděvy mezi sebou a o mé oblečení metají los.“ — Žalm 22:18.

Jiná proroctví o Mesiášovi poukazují na dobu, která bude pro lidstvo radostná. Daniel ve vidění spatřil ‚někoho podobného synu člověka‘, kdo od Jehovy, ‚Prastarého na dny‘, dostává „panství a důstojnost a království“. (Daniel 7:13, 14) O mesiášské vládě tohoto nebeského Krále, Ježíše Krista, prohlásil Izajáš: „Jeho jméno bude nazváno Podivuhodný rádce, Silný bůh, Věčný otec, Kníže pokoje. Hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec na Davidově trůnu a nad jeho královstvím, aby bylo pevně založeno a podpíráno právem a spravedlností od nynějška a na neurčitý čas. Právě horlivost Jehovy vojsk to učiní.“ — Izajáš 9:6, 7.

Dříve než se spravedlivá vláda Mesiáše plně ujme moci, musí dojít k nadmíru významné události. I ta je předpověděna v Bibli. V souvislosti s mesiášským Králem žalmista zpíval: „Připásej si ke stehnu meč, mocný. . . Ve své nádheře postupuj k úspěchu; jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti.“ (Žalm 45:3, 4) Písma rovněž poukazovala na dnešní dobu, když předpovídala: „Ve dnech těch králů zřídí nebeský Bůh království, které nebude nikdy zničeno. A království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčité časy.“ — Daniel 2:44.

Obraz podmínek, které tu budou za vlády Mesiáše, k nám probleskuje z Žalmu 72. Například: „V jeho dnech bude rašit spravedlivý a hojnost pokoje, dokud nepomine měsíc.“ (Verš 7) Nebude žádný útlak ani žádné násilí. (Verš 14) Nikdo nebude hladovět, protože „na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek“. (Verš 16) Považte jen! Až bude současný systém věcí nahrazen novým světem, který Bůh slíbil, budete se moci v pozemském ráji těšit z těchto i jiných projevů požehnání. — Lukáš 23:43; 2. Petra 3:11–13; Zjevení 21:1–5.

Biblické předpovědi tudíž určitě stojí za prozkoumání. Proč tedy nepožádat svědky Jehovovy o více informací? Zkoumání biblických proroctví by mohlo přispět k tomu, abyste viděli, kde se nacházíme v proudu času. Může to také ve vašem srdci vzbudit hluboké ocenění pro Jehovu Boha a pro jeho podivuhodné opatření k věčnému požehnání všech lidí, kteří ho milují a poslouchají.

[Obrázek na straně 5]

Znáte význam Danielova vidění, které se týkalo kozla a berana?

[Obrázek na straně 7]

Budete se i vy těšit ze splnění biblické předpovědi o šťastném životě na rajské zemi?