Jehova tě může posílit
„Unavenému dává sílu; a v člověku bez dynamické energie rozhojňuje plnou sílu.“ — IZAJÁŠ 40:29.
1, 2. Co patří k důkazům Jehovovy hojné moci?
JEHOVA je Bůh „hojný v moci“. Důkaz Boží ‚věčné moci a jeho Božství‘ vidíme v nádheře jeho hmotného stvoření. Lidé, kteří takové svědectví o tom, že je Stvořitelem, odmítají uznat, jsou neomluvitelní. — Žalm 147:5; Římanům 1:19, 20.
2 Dokladů o Jehovově moci stále přibývá, protože vědci pronikají do hlubin vesmíru s jeho nespočetnými galaxiemi, které se rozprostírají na vzdálenosti sta milionů světelných let. Za temné, ale jasné noci se zadívejme na nebe, a velmi pravděpodobně pocítíme totéž, co cítil žalmista: „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi připravil, co je smrtelný člověk, že ho chováš v mysli, a syn pozemského člověka, že se o něho staráš?“ (Žalm 8:3, 4) A jak dobře se o člověka, o nás, Jehova postaral! Prvnímu muži a první ženě dal krásný pozemský domov. Dokonce i zemská půda měla sílu — sílu umožňující růst rostlinstva, jež poskytovalo výživnou, neznečištěnou potravu. Z tohoto projevu Boží moci čerpají tělesnou sílu lidé i zvířata. — 1. Mojžíšova 1:12; 4:12; 1. Samuelova 28:22.
3. V čem ještě, kromě hmotného vesmíru, se projevuje Boží moc?
3 Nebesa jsou úchvatná a rostlinná a živočišná říše na zemi jsou nádherné, ale navíc je to vše pro nás projevem Boží moci. Apoštol Pavel napsal: „Jeho neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a Božství.“ (Římanům 1:20) Existuje však ještě jiný doklad jeho moci, který si zaslouží naši pozornost a ocenění. Někdo se nad tím možná pozastaví a zeptá se: ‚V čem se projevuje Boží moc ještě více než ve vesmíru?‘ Odpověď je: v Ježíši Kristu. Ano, apoštol Pavel pod inspirací říká, že Kristus přibitý na kůl je „Boží moc a Boží moudrost“. (1. Korinťanům 1:24) ‚Jak to?‘ zeptáš se možná. ‚A jaký význam to může mít pro můj život dnes?‘
Moc projevená prostřednictvím jeho Syna
4. Jak se Boží moc projevila ve spojitosti s Božím Synem?
4 Boží moc se poprvé projevila tehdy, když Bůh stvořil svého jediného zplozeného Syna, kterého vytvořil ke svému obrazu. Tento duchovní Syn sloužil Jehovovi jako ‚mistr v díle‘ a používal přitom Boží překypující sílu při tvoření všeho ostatního. (Přísloví 8:22, 30) Svým křesťanským bratrům v Kolosech Pavel napsal: „Jeho prostřednictvím byly stvořeny všechny jiné věci v nebesích a na zemi, věci viditelné a věci neviditelné . . . Všechny jiné věci byly stvořeny skrze něho a pro něho.“ — Kolosanům 1:15, 16.
5–7. a) Jak se v minulosti Boží moc projevovala ve spojitosti s lidmi? b) Jaký máme důvod věřit, že se Boží moc může projevovat v případě dnešních křesťanů?
5 K ‚věcem stvořeným na zemi‘ patříme i my. Mohla by tedy být i nám, lidem, poskytnuta Boží síla? Když Jehova jednal s nedokonalými lidmi, uděloval někdy svým služebníkům mimořádnou sílu, aby mohli plnit jeho předsevzetí. Mojžíš věděl, že nedokonalí lidé obvykle žijí sedmdesát nebo osmdesát let. (Žalm 90:10) A co sám Mojžíš? Dožil se sto dvaceti let, ale „jeho oko se nezakalilo a jeho životní síla neuprchla“. (5. Mojžíšova 34:7) To sice neznamená, že Bůh umožňuje každému ze svých služebníků, aby žil tak dlouho nebo aby si zachoval takovou životní sílu, ale dokazuje to, že Jehova může lidi posilovat.
6 Dalším důkazem toho, že Bůh je schopen muže a ženy posílit, je to, co udělal pro Abrahamovu manželku. „Vírou také Sára obdržela sílu k otěhotnění semenem, ačkoli již překročila věkovou hranici, neboť toho, kdo dal slib, považovala za věrného.“ Nebo si povšimněme, jak Bůh posílil soudce a jiné lidi v Izraeli — ‚Gideona, Baraka, Samsona, Jeftu, Davida i Samuela a ostatní proroky, kteří ze stavu slabosti byli učiněni silnými.‘ — Hebrejcům 11:11, 32–34.
7 Taková síla může působit i v našem případě. Nemůžeme ovšem nyní očekávat, že zázrakem budeme mít potomstvo, ani nebudeme asi mít tak velkou sílu, jakou měl Samson. Silní však být můžeme, jak to uvedl Pavel v dopise do Kolos. Pavel psal průměrným lidem — mužům, ženám a dětem, jaké nacházíme i v dnešních sborech, a řekl, že jsou ‚posilováni vší silou‘. — Kolosanům 1:11.
8, 9. Jak se v prvním století projevovala Jehovova moc ve spojitosti s lidmi, jako jsme my?
8 Za Ježíšovy pozemské služby Jehova jasně ukázal, že jeho moc působí prostřednictvím jeho Syna. Když se například k Ježíšovi shromáždily velké zástupy v Kafarnaum, „Jehovova moc byla s ním, aby uzdravoval“. — Lukáš 5:17.
9 Po svém vzkříšení Ježíš své následovníky ujistil, že ‚přijmou moc, až na ně přijde svatý duch‘. (Skutky 1:8) Skutečně se to stalo. Jeden historik vypráví o tom, co se odehrálo krátce po Letnicích roku 33 n. l.: „Apoštolové . . . s velkou mocí dále vydávali svědectví o vzkříšení Pána Ježíše.“ (Skutky 4:33) Sám Pavel byl posílen pro dílo, kterým ho Bůh pověřil. Když se Pavel obrátil ke křesťanství a když se mu vrátil zrak, „tím více získával sílu a uváděl ve zmatek Židy, kteří bydleli v Damašku, když logicky dokazoval, že to je Kristus“. — Skutky 9:22.
10. Jak síla od Boha pomáhala Pavlovi?
10 Pavel jistě potřeboval mimořádnou sílu, když vezmeme v úvahu, jaké duševní a duchovní vitality bylo třeba k vykonání tří misionářských cest, při nichž bylo nutno urazit tisíce kilometrů. Snášel také nejrůznější těžkosti, vydržel věznění a stál tváří v tvář mučednické smrti. Jak to všechno dokázal? Odpověděl: „Pán stál při mně a vlil do mne sílu, aby mým prostřednictvím bylo kázání plně dovršeno.“ — 2. Timoteovi 4:6–8, 17; 2. Korinťanům 11:23–27.
11. O jaké naději, pokud jde o Boží sílu, psal Pavel spolukřesťanům v Kolosech?
11 Nepřekvapuje nás tedy, že když Pavel psal svým „bratrům ve spojení s Kristem“ do Kolos, ujistil je, že mohou být ‚posíleni vší silou podle míry [Jehovovy] slavné moci, aby plně vytrvali a s radostí byli shovívaví‘. (Kolosanům 1:2, 11) Ačkoli tato slova platila v první řadě pomazaným křesťanům, mohou mít z toho, co Pavel napsal, velký prospěch všichni, kdo jdou v Kristových šlépějích.
Posíleni v Kolosech
12, 13. Co vedlo k tomu, že byl napsán dopis Kolosanům, a jak na něj pravděpodobně Kolosané reagovali?
12 Sbor v Kolosech, které ležely v římské provincii v Asii, pravděpodobně vznikl díky kazatelské činnosti věrného křesťana Epafry. Zdá se, že když se Epafras dověděl, že byl Pavel v Římě uvězněn — to se stalo kolem roku 58 n. l. —, rozhodl se, že apoštola navštíví a povzbudí ho znamenitou zprávou o lásce a stálosti jeho bratrů v Kolosech. Epafras pravděpodobně také podal pravdivou zprávu o tom, že koloský sbor má nějaké problémy, které je třeba uvést do pořádku. Pavel pak považoval za nutné napsat tomuto sboru dopis, v němž jej povzbuzoval a napomínal. První kapitola tohoto dopisu může být velkým povzbuzením i pro tebe, protože ukazuje, jak Jehova může své služebníky posilovat.
13 Představme si, jak asi na bratry a sestry v Kolosech zapůsobilo, když je Pavel označil jako ‚věrné bratry ve spojení s Kristem‘. Zasloužili si pochvalu za svou ‚lásku ke všem svatým‘ a za to, že od doby, kdy se stali křesťany, ‚přinášeli ovoce dobré zprávy‘. Je možné říci totéž o našem sboru a o nás osobně? — Kolosanům 1:2–8.
14. Po čem Pavel toužil v souvislosti s Kolosany?
14 Pavel dostal zprávu, která na něho velice zapůsobila; řekl proto Kolosanům, že se nepřestal za ně modlit a prosit, aby byli ‚naplněni přesným poznáním [Boží] vůle ve vší moudrosti a duchovním pochopení, aby chodili hodni Jehovy‘. Modlil se, aby ‚dále přinášeli ovoce v každém dobrém díle a rostli v přesném poznání Boha a byli posíleni vší silou podle míry jeho slavné moci, aby plně vytrvali a s radostí byli shovívaví‘. — Kolosanům 1:9–11.
Posilováni i dnes
15. Jak můžeme dát najevo stejné smýšlení, jaké projevil Pavel ve svém dopise Kolosanům?
15 Pavel nám dal skutečně znamenitý příklad. Naši bratři po celé zemi potřebují naše modlitby, aby mohli navzdory svému utrpení vytrvat a zachovat si radost. Když se dozvíme, že naši bratři v jiném sboru nebo v jiné zemi mají těžkosti, měli bychom se modlit přímo za ně, jako to dělal Pavel. Může se stát, že některý blízký sbor je postižen přírodní katastrofou nebo má nějaký problém duchovního rázu. Nebo snad křesťané statečně snášejí obtíže v některé zemi, jež je zmítána občanskou válkou nebo v níž se lidé z různých kmenů navzájem zabíjejí. V modlitbě bychom měli prosit Boha, aby našim bratrům pomáhal, aby „chodili hodni Jehovy“, aby dále přinášeli ovoce Království, aby při tom vytrvávali a aby rostli v poznání. Tak Boží služebníci dostávají sílu Božího ducha a jsou ‚posilováni vší silou‘. Můžeš si být jist, že tě tvůj Otec slyší a vyslyší. — 1. Jana 5:14, 15.
16, 17. a) Za co bychom měli být podle Pavlových slov vděční? b) V jakém smyslu byl Boží lid osvobozen a jak se mu dostalo odpuštění?
16 Pavel napsal Kolosanům, že by měli ‚děkovat Otci, který je učinil vhodnými k účasti na dědictví svatých ve světle‘. Také my děkujme našemu nebeskému Otci za naše místo v nebeské, nebo v pozemské říši jeho Království. Jak Bůh zařídil, aby nedokonalí lidé k tomu byli z jeho stanoviska způsobilí? Pavel napsal svým pomazaným bratrům: „Osvobodil nás z autority tmy a přenesl nás do království Syna své lásky, jehož prostřednictvím máme propuštění výkupným, odpuštění svých hříchů.“ — Kolosanům 1:12–14.
17 Ať je naše naděje nebeská, nebo pozemská, denně děkujeme Bohu za to, že nás osvobodil z tohoto zlého systému tmy, a to na základě naší víry v drahocenné opatření v podobě výkupní oběti jeho drahého Syna. (Matouš 20:28) Duchem pomazaní křesťané mají užitek z toho, že na ně bylo výkupné uplatněno zvláštním způsobem, takže mohou být ‚přeneseni do království Syna Boží lásky‘. (Lukáš 22:20, 29, 30) Ale „jiné ovce“ mají také již dnes užitek z výkupného. (Jan 10:16) Mohou obdržet Boží odpuštění, aby měli před Bohem spravedlivé postavení jako jeho přátelé. Mají velký podíl na tom, že se v tomto čase konce ohlašuje „tato dobrá zpráva o království“. (Matouš 24:14) Kromě toho mají nádhernou naději, že se do konce Kristova tisíciletého panování stanou dokonale spravedlivými a tělesně dokonalými. Když si budeš číst popis ve Zjevení 7:13–17, velmi pravděpodobně budeš souhlasit s tím, že splnění těchto slov bude důkazem osvobození a požehnání.
18. Jaké smíření, o němž je zmínka v dopise Kolosanům, Bůh stále ještě uskutečňuje?
18 Pavlův dopis nám pomáhá uvědomit si, jak velice jsme zavázáni největšímu člověku, jaký kdy žil. Co Bůh vykonával prostřednictvím Krista? „Skrze něho opět smířil se sebou všechny jiné věci, ať již jsou to věci na zemi nebo věci na nebesích, tím, že způsobil pokoj prostřednictvím krve, kterou [Kristus] prolil na mučednickém kůlu.“ Podle Božího předsevzetí má být celé stvoření uvedeno zpět do naprostého souladu s Bohem, do stavu, v jakém bylo před vzpourou v Edenu. Právě ten, kdo byl použit ke stvoření všech věcí, je nyní používán k uskutečnění tohoto smíření. — Kolosanům 1:20.
Posíleni k čemu?
19, 20. Jak máme jednat, abychom byli ve svatém a bezvadném stavu?
19 Pro ty z nás, kdo jsou smířeni s Bohem, z toho vyplývá určitá odpovědnost. Kdysi jsme byli hříšní a byli jsme odcizeni Bohu. Ale nyní, když jsme uvěřili v Ježíšovu oběť a nezaměstnáváme svoji mysl ničemnými skutky, jsme v podstatě ve ‚svatém a bezvadném stavu‘, „bez obžaloby před [Bohem] “. (Kolosanům 1:21, 22) Jen si to představme! Bůh se nestyděl za ony věrné starověké svědky, a stejně se nestydí ani za nás, nestydí se být vzýván jako náš Bůh. (Hebrejcům 11:16) Nikdo nás dnes nemůže obviňovat, že bychom Boží slavné jméno nesli neprávem nebo že bychom se báli oznamovat toto jméno až do nejodlehlejších míst na zemi.
20 Povšimněme si však, jakou výstrahu Pavel připojil v Kolosanům 1:23: „Ovšem za předpokladu, že zůstanete ve víře, pevně založení a stálí, a nebudete odvlečeni od naděje té dobré zprávy, kterou jste slyšeli a která byla kázána v celém stvoření, jež je pod nebem.“ Velmi tedy záleží na tom, abychom zůstali Jehovovi věrní a abychom šli ve šlépějích jeho drahého Syna. Jehova a Ježíš pro nás vykonali mnoho. Projevujme jim lásku tím, že se budeme řídit Pavlovou radou.
21. Proč dnes můžeme být právem nadšeni?
21 Křesťané v Kolosech byli jistě nadšeni, když se dozvěděli, že ‚dobrá zpráva, kterou slyšeli,‘ již byla „kázána v celém stvoření, jež je pod nebem“. Když se dozvídáme, v jakém rozsahu se dobrá zpráva o Království ohlašuje dnes, vyvolává to v nás ještě větší nadšení — ohlašuje ji mnohem více než čtyři a půl milionu svědků Jehovových ve více než 230 zemích. A každý rok se smíří s Bohem skoro 300 000 lidí ze všech národů! — Matouš 24:14; 28:19, 20.
22. Co pro nás může Bůh vykonat, i když prožíváme utrpení?
22 Pavel byl sice zřejmě ve vězení, když psal dopis Kolosanům, ale nijak si na svůj úděl nestěžoval. Řekl naopak: „Raduji se nyní ve svých utrpeních pro vás.“ Věděl, co znamená ‚plně vytrvávat a s radostí být shovívavý‘. (Kolosanům 1:11, 24) Věděl však, že to nedělá ze své vlastní síly. Jehova ho posílil! Dnes to je stejné. Svědkové Jehovovi, kteří byli vězněni a pronásledováni — a byly jich tisíce —, neztratili radost ze své služby Jehovovi. Uvědomili si naopak, jak pravdivá jsou Boží slova uvedená v Izajášovi 40:29–31: „Unavenému dává sílu . . . Ti, kteří doufají v Jehovu, znovu získají sílu.“
23, 24. Co je posvátné tajemství, o němž je zmínka v Kolosanům 1:26?
23 Služba vykonávaná kázáním dobré zprávy, která se soustřeďovala kolem Krista, byla pro Pavla velice důležitá. Chtěl, aby si druzí vážili Kristovy úlohy v Božím předsevzetí, a proto ji popsal jako „posvátné tajemství, které bylo utajeno před minulými systémy věcí a před minulými generacemi“. Tajemstvím však neměla zůstat stále. Pavel dodal: „Nyní bylo učiněno zjevným jeho svatým.“ (Kolosanům 1:26) Když v Edenu vypukla vzpoura, Jehova slíbil, že přijdou lepší věci; předpověděl totiž, že ‚semeno ženy zhmoždí hadovi hlavu‘. (1. Mojžíšova 3:15) Co to znamenalo? Po celé generace, po celá staletí to bylo tajemstvím. Potom přišel Ježíš a ‚prostřednictvím dobré zprávy vrhl světlo na život a na neporušenost‘. — 2. Timoteovi 1:10.
24 Ano, „posvátné tajemství“ se soustřeďuje kolem Krista a mesiášského Království. Pavel se zmínil o ‚věcech v nebesích‘, a tím poukázal na ty, kdo se budou podílet s Kristem na vládě Království. Ti budou napomáhat tomu, aby se ‚věcem na zemi‘, těm, kdo se zde budou těšit z věčného ráje, dostalo nevýslovného požehnání. Je tedy vidět, jak bylo vhodné, že se Pavel zmínil o ‚slavném bohatství tohoto posvátného tajemství‘. — Kolosanům 1:20, 27.
25. Co bychom podle slov v Kolosanům 1:29 měli nyní dělat?
25 Pavel se těšil na své místo v Království. Uvědomoval si však, že v to nemůže jen doufat a přitom nečinně čekat. „Pracuji opravdu tvrdě, když se namáhám podle jeho působnosti, která ve mně mocně pracuje.“ (Kolosanům 1:29) Povšimněme si, že Jehova Kristovým prostřednictvím posílil Pavla, aby vykonal službu, která pomáhá k záchraně života. Dnes může Jehova totéž udělat i pro nás. Měli bychom si však položit otázku: ‚Mám téhož evangelizačního ducha, kterého jsem měl, když jsem poznal pravdu?‘ Jak na to odpovíš? Co může každému z nás pomoci, abychom dále ‚tvrdě pracovali a namáhali se‘ v souladu s působením Jehovovy moci? Tím se bude zabývat následující článek.
Povšiml sis?
◻ Proč si můžeme být jisti, že Jehova může svou sílu projevovat ve prospěch lidí?
◻ Jaký podnět měl Pavel k tomu, co napsal v první kapitole Kolosanům?
◻ Jak Bůh působí smíření, o němž je zmínka v Kolosanům 1:20?
◻ Co může Jehova svou mocí vykonat skrze nás?
[Mapa a obrázek na straně 8]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
KOLOSY