Je tento zdravotní test pro vás?

Watch Tower Society nikomu nedoporučuje určité lékařské nebo diagnostické metody ani za nikoho nerozhoduje. Pokud se ve světle biblických zásad zdá, že určité rysy některých metod jsou pochybné, bylo by dobré dát si na takové metody pozor. Když někdo ví, v čem určitá metoda spočívá, může to zvážit a rozhodnout se, co udělá.

Milí bratři, rád bych znal váš názor. Zdá se mi, že [jistá léčitelka] je docela úspěšná, ale její metoda vypadá podezřele . . . Pacienta vyšetří a zjistí, co není v pořádku. K určení toho, jaký lék by měl pacient užívat nebo kolik ho má užívat, potom podrží lahvičku s lékem u těla v místě, kde je určitá žláza nebo orgán. Pacient zvedne paži a ona se ji snaží dát dolů. Podle toho, jakou sílu musí vynaložit, aby stáhla pacientovu paži, rozhodne o léku i jeho dávkování. Její teorie je taková, že elektrony procházejí jako proud kovovým víčkem lahvičky a dostávají se do určité části těla, kterou tak posílí. Je to něco jako proutkařství?

TENTO dopis, který přišel z Oregonu (USA), se týká metod, jež někteří léčitelé užívají, aby stanovili, jaké látky pacientovi chybí, aby zvážili citové problémy, vyhodnotili vzpomínky a vyřešili otázky ze všedního života. Bez ohledu na to, jak rozšířené jsou takové metody, je pisatelovo podezření opodstatněné?

Zdraví — Za jakou cenu?

Od pradávna se lidé snažili zjistit, proč jsou nemocní a jak se mohou uzdravit. Izraelité měli jistou výhodu — věděli, že jsou hříšní, a dostali od Boha zákony, které jim pomáhaly, aby se řadou nemocí nenakazili a aby je nešířili. (3. Mojžíšova 5:2; 11:39, 40; 13:1–4; 15:4–12; 5. Mojžíšova 23:12–14) Přesto Boží lid také vyhledával pomoc kvalifikovaných lékařů své doby. — Izajáš 1:6; 38:21; Marek 2:17; 5:25, 26; Lukáš 10:34; Kolosanům 4:14.

Jak se to ale liší od toho, co dělali lidé ve starověkém Babylónu a Egyptě! Jejich „lékaři“ sice připravovali některé léky z přírodních látek, ale mnoho jejich „léčebných postupů“ by se dnes nazvalo „šarlatánstvím“. Egyptský hieroglyfický text mluví o lékaři, který slepotu léčil odporným lektvarem z prasečích očí, antimonu, červeného okru a medu. Tento odvar nalil nemocnému člověku do ucha! Dávné svědectví říká, že taková léčba byla „opravdu vynikající“. To, že byla podivná či tajemná, možná ještě zvýšilo její přitažlivost.

Babylóňané a Egypťané často vzývali okultní síly.a Kněz-lékař mohl požádat pacienta, aby dýchl do nozder ovce, protože věřil, že nějaká síla nebo energie přejde z pacienta na ovci a že na ni nějak zapůsobí. Ovci zabili a z jejích jater mohli údajně vyčíst, jakou nemoc pacient má nebo jaká budoucnost ho čeká. — Izajáš 47:1, 9–13; Ezekiel 21:21.

Bohabojný lékař ve starověkém Izraeli jistě nepoužíval spiritistické metody. Bůh dal tento moudrý příkaz: „Neměl by se v tobě najít . . . nikdo, kdo používá věštění, kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení, ani kouzelník . . . Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi.“ (5. Mojžíšova 18:10–12; 3. Mojžíšova 19:26; 20:27) Na Boží křesťanské služebníky se dnes vztahuje totéž. Opatrnost je zde na místě.

V nedávných letech se mnoho lidí zaměřilo na „alternativní“ diagnostické metody a léčebné postupy. V zásadě to je oblast, ve které se každý rozhoduje sám za sebe. (Matouš 7:1; srovnej Římanům 14:3, 4.) Bylo by samozřejmě smutné, kdyby se nějaký křesťan zabýval spornými zdravotními otázkami natolik, že by to zastínilo jeho službu, která je jediným jistým způsobem, jak je možné zachránit život. (1. Timoteovi 4:16) Bible neříká, že v novém světě budou lidé vyléčeni a dosáhnou dokonalého zdraví díky medicíně, léčivým bylinám, dietám nebo holistickému přístupu k životosprávě. Lidé se úplně uzdraví pouze díky odpuštění hříchů na základě Ježíšovy výkupní oběti. — Izajáš 33:24; Zjevení 22:1, 2.

O jaké síly jde?

Co by snad křesťan chtěl zvážit, když se rozhoduje, zda se podrobí svalovému testu, o kterém se mluví v úvodním dopise?

Určité metody, kterými se zkouší síla nebo reakce svalů, jsou součástí klasické medicíny a málokdo by je zpochybňoval. Například poliomyelitida může oslabit svaly a při léčbě této nemoci se může uplatnit i takzvaná kineziologie — „nauka o svalech a pohybech svalů“. Kineziologie se také používá při rehabilitaci u pacientů po mozkové mrtvici. Většina lidí takovou léčbu uznává.

Ale co svalový test, který je popsán v dopise na začátku tohoto článku? Tento druh „kineziologie“ se používá, aby se zjistilo, zda určité potraviny, byliny nebo vitamíny mohou člověku škodit, či pomáhat. Často to vypadá takto: Pacient zvedne paži a léčitel ji tlačí dolů, aby vyzkoušel, jakou sílu svaly vyvinou. Potom mu vloží výživnou či jinou látku do úst, na břicho nebo do dlaně a znovu svalstvo vyzkouší. Říká se, že pokud pacient tuto výživnou látku potřebuje, jeho svaly vyvinou větší sílu; jestliže mu může škodit, svaly jsou slabší.b

Někteří z těch, kdo tímto testem prošli, věří, že skutečně funguje a že je založen na působení sil uvnitř těla. Zdůvodňují to tím, že je mnoho věcí, které moderní věda nemůže vysvětlit, ale které se nějak projevují nebo se dají vypozorovat. Tvrdí, že mezi vnitřními silami a látkami může docházet k výměně energie nebo že na sebe mohou vzájemně působit, ale připouštějí, že to je možnost, kterou lékaři ještě nepotvrdili ani nepřijali.

Ale na druhé straně, v knize Applied Kinesiology (Aplikovaná kineziologie) se uvádí: „[Knihy] někdy učí, že chemické látky, například výživné, se mohou posoudit tak, že se podrží v ruce a provede se zkouška svalstva. Nejsou žádné důkazy, které by dosvědčily spolehlivost takového testování . . . Filozofické přesvědčení může být tak silné, že terapeutovy předem utvořené názory mohou ovlivnit výsledky testu.“ „Terapeut, který je zkušený v ručním testování svalstva, může lehce způsobit, že pacientův sval se zdá být podle terapeutova uvážení buď slabý, nebo silný; způsobí to tím, že změní . . . velmi jemně test.“

Buďte opatrní!

Avšak některé testování svalstva jde ještě dále. Zamyslete se nad tím, čemu se říká „test v zastoupení“. Tento způsob se používá v případě starého člověka nebo miminka, kteří jsou příliš slabí na to, aby mohli test podstoupit. Zástupce se dotýká miminka a léčitel přitom testuje paži zástupce. To se uplatnilo také na domácích zvířatech; zástupce položil ruku na kólii, německého ovčáka nebo jiné nemocné zvíře a léčitel vyzkoušel jeho paži.

Není na nás, abychom takové postupy soudili, ale můžete se zeptat ‚Jsou toto projevy tělesných sil?‘ Vědci prokázali existenci kosmického záření, mikrovln a různých druhů elektromagnetického záření. Mají však všichni tvorové, i děti a domácí zvířata, v sobě síly, které mohou proudit ven a působit na druhou osobu tak, že je tento účinek patrný? Babylóňané věřili, že takové síly proudit mohou a že mohou ovlivnit ovci. Můžete se zeptat ‚Věřím, že se něco podobného děje dnes s lidmi a zvířaty? Nebo snad takové působení může mít i jiné vysvětlení?‘

Někteří léčitelé tvrdí, že mohou pomocí speciálních zařízení, jako jsou kovové spirály nebo kyvadla, změřit „síly“ uvnitř člověka. Tyto předměty se údajně pohybují, když se léčitelovo „silové pole“ střetne s pacientovým. Jedna léčitelka a autorka článků, jež pojednávají o těchto námětech, dříve pracovala ve vědeckém výzkumu a k určení diagnózy nyní občas používá kyvadlo. Také tvrdí, že může vidět „silové pole lidí“ nebo barevnou auru, kterou prý lidé kolem sebe mají. Prohlašuje, že má schopnost „vnitřního vidění“, a může se tedy dívat do těla a vidět nádory, krvinky nebo mikroby a může se také dívat do minulosti.c

Jak bylo řečeno dříve, měřením síly prostřednictvím svalového testu paže se zkoušejí i pocity. Jedna velmi rozšířená kniha říká: „Pokud chcete zároveň přidat jednoduchý test pocitů, zeptejte se nahlas ‚Máš nějaký problém?‘ a test zopakujte. Někdy to paži oslabí, pokud není určitá výživná látka pro pacienta dobrá.“ Někdo takový test používá, aby „určil, v jakém věku se určitá tělesná, citová nebo duchovní porucha“ objevila. Takovým způsobem se lidé také rozhodují ve všedních záležitostech, kdy stačí odpovědět ano nebo ne.

Mnoho terapeutů, kteří se takovým testováním svalstva (kineziologií) zabývají, by pravděpodobně řeklo, že jejich metody nemají nic společného s tím, co bylo výše popsáno, že to není žádný spiritismus nebo že nedělají žádné testy pocitů. Ale existuje otázka — je to, co dělají, založeno na víře, že v každém člověku jsou jakési síly, jež mohou zjistit nebo vnímat jen určití lidé, kteří prohlašují, že mají zvláštní schopnosti?

Křesťané neberou takové věci na lehkou váhu. Bůh Izraelitům řekl: „Novoluní a sabat, svolávání schůzek — nemohu strpět užívání zlověstné moci spolu se slavnostním shromážděním.“ (Izajáš 1:13) Když izraelský národ odpadl od uctívání Jehovy, začal „provozovat věštění a hledat znamení“. (2. Královská 17:17; 2. Paralipomenon 33:1–6) Velmi pravděpodobně získávali informace pomocí zvláštních rituálů a pronášeli, „co je zlověstné“. — Zecharjáš 10:2.

Na některých testech svalstva nemusí být nic špatného a neškodí pacientovi ani terapeutovi. Je však zřejmé, že určité testy mohou v sobě mít něco tajemného a nadpřirozeného, například vnitřní vidění, záhadné aury a používání kyvadla. Křesťané si nesmí zahrávat s tajemnými silami. Ani by to neměli zkoušet, protože nejsou zvědaví na hluboké Satanovy věci. (Zjevení 2:24) Mají dobrý důvod k tomu, aby byli opatrní na cokoli, co by snad mohlo být spojeno s provozováním spiritismu, protože to Boží slovo odsuzuje. — Galaťanům 5:19–21.

Každý léčitel je sám zodpovědný za to, co dělá, a není naším úmyslem probírat a soudit jednotlivá tvrzení nebo metody. I když máš pocit, že některé metody jsou spojeny s tajemnými silami, je zřejmé, že mnoho z těch, kdo je vyzkoušeli, to udělali ve vší nevinnosti, aniž by si uvědomili, že by se tím mohli zaplést do spiritismu. Mohlo to být jen známkou jejich zoufalé touhy po dobrém zdraví. A přesto někteří lidé, kteří se dostali do styku s těmito metodami, později usoudili, že žádný případný tělesný užitek nestál za takové duchovní riziko.

Znovu říkáme — každý se musí v těchto osobních věcech rozhodnout sám. Křesťané by však měli mít na mysli Boží radu: „Kdokoli nezkušený uvěří každému slovu, ale chytrý uvažuje o svých krocích.“ (Přísloví 14:15) A to se týká i reklam na různé léčebné metody.

Satan si velmi přeje odlákat Boží služebníky od pravého uctívání Boha. Ďábel by měl určitě radost, kdyby se mu to podařilo tím, že by obrátil pozornost křesťanů na jiné věci. Ještě spokojenější by byl, kdyby křesťany upoutaly věci, které jsou tajemné nebo se takovými zdají být, což by mohlo vést ke spiritismu. — 1. Petra 5:8.

Křesťané se sice nemusí řídit mojžíšským Zákonem, ale Boží postoj k okultním praktikám se nezměnil. Jak bylo řečeno dříve, Bůh přikázal Izraelitům, že by se mezi nimi neměl najít „nikdo, kdo používá věštění, kdo provozuje magii, ani nikdo, kdo hledá znamení, ani kouzelník, ani ten, kdo spoutává jiné zaklínáním“. „Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž něčím odporným Jehovovi . . . Měl by ses prokázat jako bezúhonný u Jehovy.“ — 5. Mojžíšova 18:10–13.

Je tedy velmi moudré, aby křesťané dnes měli stále na sobě „úplnou výzbroj od Boha . . . , protože [zápasíme] . . . proti ničemným duchovním silám v nebeských místech“. — Efezanům 6:11, 12.

[Poznámky pod čarou]