Jsou pochybnosti o Ježíšovi oprávněné?

JE SKUTEČNĚ pravda, že Ježíš z Nazaretu dělal zázraky? Byl opravdu vzkříšen z mrtvých, jak to prohlašovali jeho učedníci? Žil vůbec? Zdá se, že dnes, v této moderní době, si mnozí lidé nedokáží na tyto otázky s jistotou odpovědět. Proč? Protože o Ježíšovi pochybují. A pochybnosti vyplývají z nejistoty, zda je něco pravdivé či možné. Je však opodstatněné pochybovat o Ježíšovi? Zamysleme se nad tím.

Jak byly pochybnosti o Ježíšovi zasety

Koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století jistí němečtí teologové popisovali Ježíše jako „smyšlenou postavu starověké Církve“. Zpochybnili tak skutečnost, že Ježíš byl historickou postavou, a to mělo za následek, že počátkem našeho století vznikly mezi učenci spory. Ty se již tehdy dostaly na veřejnost a dodnes ovlivňují názory lidí. Například v Německu byla nedávno vypracována studie, z níž vyplynulo, že tři procenta dotázaných si myslí, že Ježíš „nikdy nežil“ a že „si ho apoštolové vymysleli“. Vskutku, ‚semena‘ pochybností o Ježíšovi, která byla zaseta počátkem tohoto století, nacházejí v srdcích lidí úrodnou půdu dodnes.

Proč je tvrzení, že Ježíš je ‚vymyšlenou postavou‘, skutečně neopodstatněné? Znalec Bible Wolfgang Trilling uvádí: „Spor o to, zda Ježíš žil, nebo nežil, tedy zda byl historickou postavou, či zda patří do mytologie, byl vyřešen. Otázka byla objasněna na vědecké úrovni, a to přinejmenším takovým způsobem, že lidé, kteří uvažují seriózně, se již nedomnívají, že jde o problém, jenž není vědecky vyřešený.“ Jsou však i takoví lidé, kteří o Ježíšově existenci pochybují dál. A tak prozkoumejme, jak je možné potvrdit, že Ježíš žil, dělal zázraky, zemřel a byl vzkříšen.

Svědectví, která rozptylují pochybnosti

Ježíš byl potupně popraven jako opovrženíhodný zločinec, a to je — jak říká Wolfgang Trilling — „tím nejpřesvědčivějším argumentem proti odpůrcům názoru, že Ježíš byl historickou postavou“. Proč? Protože taková poprava „byla překážkou, brzdou v šíření této nové víry mezi Židy i Nežidy“. (Srovnej 1. Korinťanům 1:23.) Taková poprava byla v očích Židů i Nežidů velmi urážlivá — apoštolové by si stěží vymysleli, že právě takovým způsobem zemřel Mesiáš Ježíš! Ježíšova smrt jako historická skutečnost je však doložena nejen čtyřmi evangelii, ale také římským pisatelem Tacitem a židovským Talmudem.a

I další zaznamenané události z Ježíšova života jsou, vzhledem k tomu, co se z nich o Ježíšovi dozvídáme, považovány za vnitřní doklady důvěryhodnosti evangelií. Vymysleli by si Ježíšovi následovníci například to, že Ježíš pocházel z Nazaretu, když Nazaret byl patrně zcela bezvýznamnou obcí? Nebo je snad pravděpodobné, že by si vymysleli Jidášovu zradu, když Jidáš byl jejich společník, kterému důvěřovali? Je realistické domnívat se, že si vymysleli příběh o tom, jak zbývající učedníci Ježíše tak zbaběle opustili? Je vskutku nelogické, že by vykonstruovali takové nežádoucí podrobnosti a pak je široko daleko oznamovali! Ježíšovo vyučování se navíc vyznačovalo jedinečným stylem. Židovská literatura z prvního století neobsahuje nic, co by připomínalo Ježíšova podobenství. Který anonymní autor by si mohl „vymyslet“ takové mistrovské dílo, jakým je Kázání na hoře? Všechny tyto argumenty potvrzují, že evangelia skutečně jsou důvěryhodnými zprávami o Ježíšově životě.

Existují však také vnější doklady toho, že Ježíš byl skutečnou historickou postavou. Čtyři evangelia líčí Ježíšův život v konkrétních historických souvislostech, které jsou do detailu přesné. Místa jako Betlém a Galilea, významní jednotlivci a skupiny lidí jako Pontský Pilát a farizeové, i řada dalších podrobností, jako například židovské zvyky a charakteristické rysy židovského života — nic z toho není vymyšlené. To vše patřilo k životu v prvním století a je to potvrzeno i archeologickými nálezy a jinými prameny, a nejen samotnou Biblí.

Existují tedy přesvědčivé biblické i jiné doklady toho, že Ježíš skutečně byl historickou postavou.

Avšak poměrně mnoho lidí pochybuje o Ježíšových zázracích. Z již zmíněné studie totiž vyplynulo, že jen málo Němců, kteří chodí do kostela, pevně věří tomu, že Ježíš dělal zázraky a že byl vzkříšen. Jsou k takovým pochybnostem nějaké důvody?

Proč někteří lidé zpochybňují Ježíšovy zázraky

U Matouše 9:18–36 je zaznamenáno, že Ježíš zázračně uzdravoval nemocné, křísil mrtvé a vyháněl démony. Profesor a historik Hugo Staudinger uvádí: „Je zkrátka neuvěřitelné a z historického hlediska nemožné, že by tyto neobyčejné zprávy byly výplodem něčí bujné fantazie.“ Proč? Protože první evangelia byla sepsána zřejmě ještě za života většiny očitých svědků těchto zázraků! A profesor Staudinger k tomu dodává, že židovští oponenti Ježíšových učedníků „nikdy nepopírali, že Ježíš tyto neobyčejné věci opravdu dělal“. I kdybychom si nevšímali žádných jiných důkazů a vytvářeli si úsudek jen na základě těchto vnějších důkazů, přesto dospějeme k závěru, že Ježíšovy zázraky jsou rozhodně věrohodné. (2. Timoteovi 3:16)

Ačkoli „většina Němců je přesvědčena, že Ježíš uzdravoval nemocné“, mnozí nemají jasno v tom, co bylo zdrojem Ježíšovy moci. Například jeden známý německý teolog veřejně tvrdil, že Ježíšovo uzdravování byla ve skutečnosti sugesce, kterou Ježíš působil na lidi trpící duševní poruchou. Je to hodnověrné vysvětlení?

Uvažujme: Marek 3:3–5 obsahuje zprávu o tom, že Ježíš uzdravil jednomu muži jeho uschlou ruku. Je snad uschlá ruka důsledkem duševní poruchy? Samozřejmě že není. Toto uzdravení tedy nelze přičíst vlivu sugesce. Odkud měl tedy Ježíš moc dělat zázraky? Profesor Staudinger říká: „Jestliže žádné zákony nejsou absolutně platné, jestliže nejsme jednoznačnými popírači existence Boha, pak v podstatě nemůžeme vyloučit možnost, že Bůh, jehož moc daleko převyšuje lidské síly, je schopen dělat určité věci, které nejsou zcela běžné.“ Ano, díky ‚Boží moci‘ Ježíš doslova uzdravoval nemocné. Proto není důvod pochybovat o tom, že jeho zázraky byly skutečné. (Lukáš 9:43; Matouš 12:28)

The American Peoples Encyclopedia uvádí, že pokud se skutečně stal ten největší ze všech zázraků — to, že byl Ježíš vzkříšen —, potom všechny další zázraky, které jsou v evangeliích popsány, jsou „v mezích toho, co je možné“. Byl Ježíš opravdu vzkříšen z mrtvých?

Jsou pochybnosti o Ježíšově vzkříšení oprávněné?

Uvažujme nejprve o jednom důležitém nepřímém důkazu Ježíšova vzkříšení — o jeho prázdné hrobce. Ježíšovi současníci, a dokonce ani jeho odpůrci, nezpochybňovali skutečnost, že Ježíšův hrob byl opravdu nalezen prázdný. (Matouš 28:11–15) Jak snadné by bylo odhalit podvod! Již zmíněná encyklopedie z toho správně vyvozuje: „Nikdy nebylo předloženo jiné reálné vysvětlení prázdné hrobky než to, které uvádí Bible: ‚Není zde; byl vzkříšen‘ (Mat. 28:6).“

Někteří lidé namítají, že to byli pouze Ježíšovi učedníci, kdo všude rozhlašoval, že Ježíš je vzkříšený Mesiáš. To je pravda. Nebyla snad na historických skutečnostech — zvláště na Ježíšově smrti a vzkříšení — založena samotná věrohodnost jejich poselství? Jistě. Apoštol Pavel si tuto souvislost uvědomoval, když napsal: „Jestliže . . . Kristus nebyl vzbuzen, naše kázání je jistě marné a marná je naše víra. Nadto jsme také shledáni falešnými Božími svědky, protože jsme vydali svědectví proti Bohu, že vzbudil Krista.“ (1. Korinťanům 15:14, 15; srovnej Jana 19:35; 21:24; Hebrejcům 2:3.)

V prvním století bylo mnoho lidí, kteří mohli vydat svědectví o tom, že se jim Ježíš po své smrti zjevil. O těchto lidech se dobře vědělo. Patřilo k nim dvanáct apoštolů, byl mezi nimi i Pavel a také více než pět set dalších očitých svědků Ježíšova zjevení.b (1. Korinťanům 15:6) Vzpomeňme si také, proč byl Matyáš způsobilý nahradit nevěrného apoštola Jidáše. Ve Skutcích 1:21–23 čteme, že Matyáš mohl vydat svědectví o Ježíšově vzkříšení i o dřívějších událostech Ježíšova života. Kdyby Ježíšův život a vzkříšení nebyly skutečností, ale báchorkou, pak by takové požadavky na Matyášovo jmenování byly naprosto bezpředmětné.

V prvním století tedy bylo mnoho očitých svědků, kteří mohli potvrdit různé události z Ježíšova života, jeho zázraky, smrt i vzkříšení. Díky tomu se křesťanství poměrně rychle šířilo po celé Římské říši navzdory mnoha překážkám, o nichž jsme se již zmínili. Ježíšovi následovníci byli ochotni snášet útrapy a pronásledování — a dokonce podstoupit smrt —, jen aby mohli všude oznamovat Ježíšovo vzkříšení a základní pravdu, která z toho vyplývala. Jakou pravdu? Že toto vzkříšení bylo možné jen díky Boží moci. Ale proč Jehova Bůh Ježíše vzkřísil z mrtvých? Z odpovědi na tuto otázku vyplyne, kdo vlastně Ježíš byl.

O Letnicích apoštol Petr v Jeruzalémě otevřeně sdělil překvapeným Židům: „Toho Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme svědky této skutečnosti. Protože byl tedy vyvýšen na Boží pravici a dostal od Otce slíbeného svatého ducha, vylil to, co vidíte a slyšíte. David skutečně nevystoupil do nebes, ale sám říká: ‚Jehova řekl mému Pánu: „Posaď se po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnož tvým nohám.“ ‘ Proto ať celý izraelský dům s jistotou pozná, že ho Bůh učinil Pánem i Kristem, toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl.“ (Skutky 2:32–36) Ano, Jehova Bůh učinil Ježíše z Nazaretu „Pánem i Kristem“. Jsou pochybnosti o tom, jakou roli má Ježíš v Božím záměru, opodstatněné?

Proč pochybovat o Ježíšově současné úloze?

Jak bychom mohli rozptýlit veškeré pochybnosti o Ježíšově osobě a úloze? Tím, že upozorníme na skutečnost, že Ježíš jednoznačně byl pravým prorokem. Předpověděl to, co dnes vidíme — války, hladomory, zemětřesení, zločinnost a nedostatek lásky. A kromě toho také prorokoval: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Matouš 24:3–14) Splňování těchto proroctví dokazuje, že Ježíš je vzkříšeným Kristem, který neviditelně panuje „uprostřed svých nepřátel“, a brzy uvede v existenci Boží nový svět. (Žalm 110:1, 2; Daniel 2:44; Zjevení 21:1–5)

Dnes, více než kdy dříve, lidstvo naléhavě potřebuje Zachránce s nadlidskou moudrostí. Proč pochybovat, že Ježíš je tím, kdo byl právem vyvolen, aby lidstvo zachránil? Jan, který byl očitým svědkem působivých zázraků i Ježíšova vzkříšení, prohlásil: „Kromě toho jsme sami spatřili a vydáváme svědectví, že Otec vyslal svého Syna jako Zachránce světa.“ (1. Jana 4:14; srovnej Jana 4:42.) Nemáme žádné rozumné důvody pochybovat o tom, že Ježíš existoval, že dělal zázraky, že zemřel a byl vzkříšen. A není důvod pochybovat, že ho Jehova Bůh dosadil na trůn jako právoplatného Krále, který sedí po Boží pravici. Je zcela jisté, že Ježíš z Nazaretu je Králem Božího Království a ‚Zachráncem světa‘. (Matouš 6:10)

[Poznámky pod čarou]