Plnili Jehovovu vůli

Mojžíš a Áron — Odvážní hlasatelé Božího slova

JEN si tu situaci představ: Osmdesátiletý Mojžíš a jeho bratr Áron stojí před nejmocnějším mužem na světě, před egyptským faraónem. Faraón je pro Egypťany více než zástupce bohů. Oni věří, že i faraón je bůh. Považují ho za samotné vtělení Hóra, božstva se sokolí hlavou. Hór byl společně s Isidou a Osirisem hlavní trojicí mezi egyptskými bohy a bohyněmi.

Kdo k faraónovi přistoupil, nemohl si nevšimnout zlověstného znázornění kobry, které bylo vidět uprostřed jeho koruny. Říkalo se, že tento had může na kohokoli z faraónových nepřátel vychrlit oheň a zničení. Nyní před tohoto boha-krále vešli Mojžíš a Áron s neslýchanou žádostí, aby propustil izraelské otroky, a ti aby mohli slavit svátek svému Bohu, Jehovovi. (2. Mojžíšova 5:1)

Jehova už předtím předpověděl, že faraón bude mít zatvrzelé srdce. Proto Mojžíš a Áron nejsou překvapeni, když faraón vyzývavě odpoví: „Kdo je Jehova, že bych měl poslechnout jeho hlas a poslat Izrael pryč? Jehovu vůbec neznám, a co víc, Izrael nehodlám poslat pryč.“ (2. Mojžíšova 4:21; 5:2) Byla tedy připravena scéna pro dramatickou konfrontaci. Když se Mojžíš a Áron setkali s faraónem podruhé, předložili mu omračující důkaz, že zastupují pravého a všemohoucího Boha.

Je vykonán zázrak

Áron provedl podle Jehovova pokynu zázrak, který byl důkazem toho, že Jehova je vyšší než všichni bohové Egypta. Hodil před faraónem na zem svou hůl, která se okamžitě proměnila ve velkého hada! Překvapený faraón povolal své kněze provozující magii.a Pomocí démonských sil udělali i oni něco podobného se svými holemi.

Pokud se faraón a jeho kněží škodolibě posmívali, netrvalo to dlouho. Představ si, jak se asi tvářili, když Áronův had jejich hady jednoho po druhém polykal! Všichni přítomní viděli, že egyptská božstva nejsou pro pravého Boha, Jehovu, rovnocenným soupeřem. (2. Mojžíšova 7:8–13)

Avšak i po této události si faraón udržel zatvrzelé srdce. Teprve po deseti pustošivých ranách či pohromách, které Bůh na Egypt seslal, faraón konečně Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Vstaňte, vyjděte zprostředka mého lidu, vy i ostatní izraelští synové, a jděte, služte Jehovovi, právě jak jste prohlásili.“ (2. Mojžíšova 12:31)

Poučení pro nás

Co Mojžíšovi a Áronovi umožnilo vejít před mocného egyptského faraóna? Mojžíš nejprve vyjádřil nedostatek důvěry ve vlastní schopnosti, když říkal, že má „pomalá ústa a pomalý jazyk“. Dokonce i když ho Jehova ujistil, že ho podpoří, prosil: „Pošli, prosím, prostřednictvím ruky toho, jehož se chystáš poslat.“ Mojžíš jinými slovy prosil o to, aby Jehova místo něj poslal někoho jiného. (2. Mojžíšova 4:10, 13) Jehova nicméně použil mírného Mojžíše a dal mu moudrost a sílu, které potřeboval k tomu, aby mohl své pověření splnit. (4. Mojžíšova 12:3)

Dnešní služebníci Boha a Ježíše Krista se řídí příkazem ‚činit učedníky z lidí všech národů‘. (Matouš 28:19, 20) Máme-li ke splňování tohoto pověření přispět svým dílem, pak musíme co nejlépe využívat svého poznání Písma a všech schopností, které snad máme. (1. Timoteovi 4:13–16) Neměli bychom se zaměřovat na své nedostatky, ale naopak bychom měli s vírou přijímat jakékoli pověření, které nám Bůh dal. On nás může vyškolit a posílit, abychom plnili jeho vůli. (2. Korinťanům 3:5, 6; Filipanům 4:13)

Mojžíš stál proti lidem i démonům, a tak jistě potřeboval nadlidskou pomoc. Proto ho Jehova ujistil: „Podívej se, udělal jsem tě pro faraóna Bohem.“ (2. Mojžíšova 7:1) Ano, Mojžíš měl od Boha propůjčenou podporu a autoritu. Na Mojžíšovi spočíval Jehovův duch, a on tak neměl vůbec žádný důvod bát se faraóna nebo jeho povýšenecké družiny.

Také my musíme spoléhat na Jehovova svatého ducha neboli na jeho činnou sílu, abychom dokončili svou službu. (Jan 14:26; 15:26, 27) S Boží podporou můžeme opakovat slova Davidovy písně: „V Boha jsem vložil svou důvěru. Nebudu se bát. Co mi může udělat pozemský člověk?“ (Žalm 56:11)

Jehova je soucitný, a proto Mojžíše v jeho pověření neopustil. Bůh místo toho řekl: „Tvůj vlastní bratr Áron se stane tvým prorokem. Ty — ty budeš mluvit všechno, co ti přikážu, a tvůj bratr Áron bude mluvit k faraónovi.“ (2. Mojžíšova 7:1, 2) Jak to bylo od Jehovy laskavé, že od Mojžíše nežádal víc, než mohl rozumně zvládnout!

Bůh nám opatřuje společenství spolukřesťanů, kteří na sebe vzali náročný úkol být svědky pro nejvyšší bytost, pro Jehovu. (1. Petra 5:9) Kéž jsme navzdory těžkostem, s nimiž se můžeme setkat, odvážnými hlasateli Božího slova podobně jako Mojžíš a Áron.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 25]

Mojžíš a Áron odvážně zastupovali Jehovu před faraónem