Co od nás Bůh vyžaduje?
„Vždyť to znamená lásku k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou obtížná.“ (1. JANA 5:3)
1, 2. Proč by nás nemělo překvapit, že Bůh má požadavky na ty, kdo ho chtějí uctívat přijatelným způsobem?
„MOJE náboženství mě uspokojuje!“ Neslyšíme snad často něco podobného? Ale lidé by si spíše měli položit otázku: „Líbí se moje náboženství Bohu?“ Ano, Bůh má své požadavky na lidi, kteří ho chtějí uctívat přijatelným způsobem. Mělo by nás to překvapovat? Vlastně nemělo. Pro znázornění: Představte si, že máte krásný dům, který jste nedávno s velkými náklady renovovali. Nechali byste v něm bydlet kohokoli? Samozřejmě, že ne! Každý, kdo by přicházel v úvahu jako nájemník, by musel odpovídat vašim požadavkům.
2 Podobně bychom mohli říci, že Jehova dal zemi za příbytek lidské rodině. V blízké budoucnosti, pod vládou Božího Království, bude země „renovována“ — přeměněna v nádherný ráj. Jehova to uskuteční, ale s velkými náklady. Kvůli tomu dal svého jediného zplozeného Syna. Je jisté, že na ty, kdo tam budou žít, Bůh musí mít své požadavky. (Žalm 115:16; Matouš 6:9, 10; Jan 3:16)
3. Jak Šalomoun shrnul to, co od nás Bůh očekává?
3 Jak můžeme zjistit, jaké požadavky to jsou? Jehova inspiroval moudrého krále Šalomouna, aby souhrnně vyjádřil, co od nás Bůh očekává. Když Šalomoun vzpomínal na všechno, čemu se věnoval — patřilo k tomu shromažďování bohatství, stavební projekty, hudba i romantická láska —, dospěl k tomuto závěru: „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)
‚Jeho přikázání nejsou obtížná‘
4–6. (a) Jaký je doslovný význam řeckého slova překládaného jako „obtížný“? (b) Proč můžeme říci, že Boží přikázání nejsou obtížná?
4„Dodržuj jeho přikázání.“ To je v podstatě vše, co od nás Bůh očekává. Žádá snad příliš mnoho? Vůbec ne. Apoštol Jan nám o Božích přikázáních či požadavcích říká něco velmi uklidňujícího: „To znamená lásku k Bohu, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou obtížná.“ (1. Jana 5:3)
5 Řecké slovo, které je zde přeloženo jako „obtížný“, doslova znamená „těžký“. Vztahuje se na něco, podle čeho je těžké se v životě řídit nebo co je obtížné plnit. V Matoušovi 23:4 je použito stejné slovo ve významu „těžký náklad“ — lidmi vytvořená pravidla a tradice —, který znalci Zákona a farizeové vkládali na lidi. Chápeš smysl toho, k čemu zde letitý apoštol Jan dochází? Boží požadavky nejsou těžkým břemenem. A pro nás není ani příliš obtížné je zachovávat. (Srovnej 5. Mojžíšovu 30:11.) Naopak, jestliže milujeme Boha, obšťastňuje nás, když odpovídáme jeho požadavkům. Poskytuje nám to vzácnou příležitost dát Jehovovi najevo svou lásku!
6 Abychom mohli zachovávat Boží přikázání, potřebujeme přesně vědět, co od nás Bůh očekává. Uvažujme nyní o pěti Božích požadavcích. Až budeme tyto požadavky rozebírat, mějme na paměti Janova slova: ‚Boží přikázání nejsou obtížná.‘
Přijímejme poznání o Bohu
7. Na čem závisí naše záchrana?
7 První požadavek je přijímat poznání o Bohu. Uvažujme o Ježíšových slovech v 17. kapitole Janova evangelia. Je poslední noc Ježíšova pozemského života. Ježíš věnoval většinu večera přípravě apoštolů na svůj odchod. Zajímal se o jejich budoucnost — o jejich věčnou budoucnost. Zvedl oči k nebi a modlil se za ně. Ve třetím verši čteme: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ Ano, záchrana apoštolů závisela na tom, zda „přijímají poznání“ o Bohu a o Kristu. To platí i pro nás. Máme-li být zachráněni, musíme toto poznání přijímat.
8. Co to znamená ‚přijímat poznání o Bohu‘?
8 Co to znamená ‚přijímat poznání‘ o Bohu? Řecké slovo, které je zde přeloženo jako „přijímat poznání“, znamená „postupně poznávat, uznat“ nebo „úplně pochopit“. Povšimni si také, že překlad „přijímat poznání“ vyjadřuje postupný proces. Přijímat poznání o Bohu tedy znamená postupně ho poznávat — ne povrchně, ale důvěrně — a tak si s ním vytvářet přátelství plné porozumění. S postupně se rozvíjejícím vztahem k Bohu neustále vzrůstá i poznání o něm. Tento proces může pokračovat navždy, protože o Jehovovi nebudeme nikdy vědět všechno. (Římanům 11:33)
9. Co se můžeme o Jehovovi dozvědět z knihy stvoření?
9 Jak přijímáme poznání o Bohu? Mohou nám v tom pomáhat dvě knihy. První z nich je kniha stvoření. Všechno, co Jehova stvořil — živé tvorstvo i neživé věci —, nám do určité míry umožňuje pochopit jeho osobnost. (Římanům 1:20) Podívejme se na několik příkladů. Burácení majestátního vodopádu, hukot příboje za bouře nebo pohled na hvězdnatou oblohu za jasné noci — neučí nás snad tyto věci, že Jehova je Bůh, který je „silný v moci“? (Izajáš 40:26) Cožpak smějící se dítě, které pozoruje štěně, jak se honí za svým ocáskem, nebo kotě, jak si hraje s klubkem vlny, nesvědčí o tom, že Jehova, ‚šťastný Bůh‘, má smysl pro humor? (1. Timoteovi 1:11) Cožpak z takových věcí, jako je lahodná chuť jídla, příjemná vůně lučních květin, jasné barvy něžných motýlů, zvuk ptačího zpěvu na jaře nebo vřelé objetí milovaného člověka, nedokážeme poznat, že náš Stvořitel je Bohem lásky, Bohem, který chce, abychom se radovali ze života? (1. Jana 4:8)
10, 11. (a) Jaké věci o Jehovovi a jeho záměru se z knihy stvoření dozvědět nemůžeme? (b) Na které otázky je možné najít odpovědi pouze v Bibli?
10 To, co se o Jehovovi můžeme z knihy stvoření dozvědět, však má své meze. Zjistíme z ní například, jaké je Boží jméno? Proč stvořil zemi a umístil na ni člověka? Proč Bůh připouští ničemnost? Co nás čeká v budoucnosti? Odpovědi na tyto otázky musíme vyhledat v jiné knize, která poznání o Bohu předává — v Bibli. Jehova v ní o sobě prozrazuje mnoho věcí — oznamuje své jméno, dává najevo svou osobnost a svůj záměr — a tyto informace se nemůžeme dozvědět z žádného jiného zdroje. (2. Mojžíšova 34:6, 7; Žalm 83:18; Amos 3:7)
11 V Písmu nám Jehova předává životně důležité poznání také o dalších osobách, které potřebujeme znát. Například: Kdo je Ježíš Kristus a jaká je jeho úloha v uskutečňování Jehovova záměru? (Skutky 4:12) Kdo je Satan Ďábel? Jakými způsoby zavádí lidi na scestí? Jak se můžeme vyhnout tomu, aby nezavedl na scestí i nás? (1. Petra 5:8) Odpovědi na tyto otázky, tedy odpovědi, které slouží k záchraně života, najdeme pouze v Bibli.
12. Jak bys vysvětlil, že přijímat poznání o Bohu a jeho záměru není obtížné?
12 Je přijímání takového poznání o Bohu a o jeho záměrech břemenem? Rozhodně ne! Vzpomenete si, jaký jste měli pocit, když jste poprvé slyšeli, že Bůh má jméno Jehova, že Boží Království obnoví na zemi ráj, že Bůh dal svého milovaného Syna jako výkupné za naše hříchy a ještě jiné cenné pravdy? Nepřipadalo vám, že z vás spadl závoj nevědomosti a že poprvé vidíte věci jasně? To, že přijímáme poznání o Bohu, není břemeno, ale potěšení! (Žalm 1:1–3; 119:97)
Přizpůsobujme se Božím měřítkům
13, 14. (a) Jaké změny ve svém životě musíme udělat, když přijímáme poznání o Bohu? (b) Jakému nečistému jednání bychom se podle Božích požadavků měli vyhýbat?
13 Když přijímáme poznání o Bohu, brzy si uvědomíme, že svůj život musíme v mnoha ohledech změnit. To nás přivádí k druhému požadavku. Musíme se přizpůsobovat Božím měřítkům pro správné chování a přijímat Boží pravdu. Co je pravda? Skutečně Bohu záleží na tom, co děláme a čemu věříme? Mnozí lidé si to dnes zcela evidentně nemyslí. Ve zprávě uveřejněné v roce 1995 anglikánskou církví bylo doporučeno, aby se případy, kdy spolu dva lidé žijí bez uzavření manželství, nepovažovaly za hřích. Jeden biskup této církve řekl: „Výraz ‚život v hříchu‘ je potupný a není prospěšný.“
14 „Život v hříchu“ už tedy není hřích? Jehova nám naprosto jasnými slovy sděluje, jaký názor má na takové chování. Jeho Slovo, Bible, říká: „Manželství ať je pro všechny počestné a manželské lože ať je neposkvrněné, neboť Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.“ (Hebrejcům 13:4) Liberální duchovní a návštěvníci kostelů možná pohlavní styk před manželstvím za hřích nepovažují, ale v Božích očích to závažný hřích je! A stejně tak cizoložství, krvesmilstvo a homosexualita. (3. Mojžíšova 18:6; 1. Korinťanům 6:9, 10) Bůh vyžaduje, abychom se vyhýbali všemu jednání, které on považuje za nečisté.
15. Jak se Boží požadavky týkají také způsobu, jakým jednáme s druhými lidmi, a toho, čemu věříme?
15 Avšak nestačí pouze se vyhýbat jednání, které Bůh považuje za hříšné. Boží požadavky se vztahují také na to, jak jednáme s druhými lidmi. Pokud jde o rodinu, Jehova očekává, že manžel a manželka budou mít k sobě navzájem lásku a úctu. Od rodičů vyžaduje, aby uspokojovali hmotné, duchovní i citové potřeby svých dětí. Dětem říká, že mají poslouchat své rodiče. (Přísloví 22:6; Kolosanům 3:18–21) A co naše víra? Bůh chce, abychom se vyhýbali takovým názorům a zvykům, které pocházejí z falešného uctívání nebo které jsou v rozporu s jasnými biblickými pravdami. (5. Mojžíšova 18:9–13; 2. Korinťanům 6:14–17)
16. Vysvětli, proč není obtížné přizpůsobovat se Božím měřítkům pro správné chování a přijímat Boží pravdu.
16 Je snad pro nás nějakým břemenem to, že se přizpůsobujeme Božím měřítkům pro správné chování a přijímáme Boží pravdu? Není, jestliže bereme v úvahu, jak je to prospěšné — manželství, ve kterém k sobě manžel a manželka mají navzájem lásku a důvěru, namísto manželství, které je narušeno nevěrou; domov, kde děti cítí, že je rodiče milují a že jsou pro ně žádoucí, místo rodiny, kde se děti cítí nemilované, zanedbávané a nežádoucí; čisté svědomí a dobré zdraví místo pocitů viny a těla zničeného nemocí AIDS nebo nějakou jinou pohlavně přenášenou chorobou. Jehovovy požadavky nás rozhodně nepřipravují o nic, co potřebujeme k tomu, abychom se mohli ze života radovat! (5. Mojžíšova 10:12, 13)
Projevujme úctu k životu a ke krvi
17. Jak se Jehova dívá na život a na krev?
17 Když uvádíš svůj život do souladu s Božími měřítky, postupně si uvědomuješ, jak je život opravdu cenný. Rozeberme si nyní třetí Boží požadavek. Musíme projevovat úctu k životu a ke krvi. Život je pro Jehovu posvátný. Nemůže to být jinak, neboť Jehova je Zdrojem života. (Žalm 36:9) Tedy i život nenarozeného dítěte v mateřském lůně je pro Jehovu velmi cenný! (2. Mojžíšova 21:22, 23) Krev znamená život. Proto i krev je v Božích očích posvátná. (3. Mojžíšova 17:14) Nemělo by nás tedy překvapovat, že Bůh očekává, že na život a na krev budeme pohlížet stejně jako on.
18. Jak se Jehovův pohled na život a krev dotýká nás?
18 Co to znamená pro nás? Jako křesťané zbytečně neriskujeme život jen kvůli vzrušení. Svědomitě dbáme na bezpečnost, a tak se staráme, aby naše auto i domácnost nebyly pro jiné lidi nebezpečné. (5. Mojžíšova 22:8) Nekouříme, nežvýkáme betelový ořech ani nebereme pro potěšení drogy. (2. Korinťanům 7:1) A protože věnujeme pozornost tomu, že Bůh říká ‚zdržujte se krve‘, nepřijímáme do svého těla krev ani transfúzemi. (Skutky 15:28, 29) Přestože život milujeme, nepokusíme se zachránit si současný život porušením Božího zákona, protože tak bychom ohrozili svou naději na věčný život. (Matouš 16:25)
19. Vysvětli, jaký máme prospěch z toho, že projevujeme úctu k životu a ke krvi.
19 Je snad pro nás břemenem, že máme život a krev považovat za posvátné? Vůbec ne! Přemýšlej o tom. Je snad břemenem nekouřit, a nedostat rakovinu plic? Je snad břemenem, že unikneme před fyzickým a psychickým návykem na škodlivé drogy? Je snad břemenem nenakazit se při transfúzi nemocí AIDS, hepatitidou nebo jinými nemocemi? Je přece jasné, že vyhýbat se takovým zhoubným návykům a způsobům jednání je v našem nejlepším zájmu. (Izajáš 48:17)
20. Jaký prospěch měla jedna rodina z toho, že se na život dívala Jehovovým způsobem?
20 Poslechněme si jeden příběh. Stalo se to už před lety; jedna naše sestra, která byla asi ve čtvrtém měsíci těhotenství, začala jednou večer krvácet, a proto byla rychle převezena do nemocnice. Když ji lékař vyšetřil, zaslechla, jak jedné z ošetřovatelek říká, že budou muset těhotenství přerušit. Věděla, jak se Jehova dívá na život nenarozeného dítěte, a tak potrat pevně odmítla a lékaři řekla: „Jestliže je živé, necháme ho tam!“ Nadále občas trochu krvácela, ale po několika měsících předčasně porodila zdravého chlapečka, kterému je nyní sedmnáct let. Sestra řekla: „Všechno jsme to vyprávěli našemu synovi a on řekl, že je rád, že ho tenkrát nehodili do popelnice. Ví, že dnes je naživu jedině proto, že sloužíme Jehovovi.“ Pro tuto rodinu jistě není břemenem, že má Boží názor na život!
Služme s Jehovovými organizovanými ctiteli
21, 22. (a) Společně s kým bychom měli Jehovovi sloužit? (b) Jak můžeme poznat Boží organizované ctitele?
21 Nejsme sami, kdo nějak musí změnit svůj život a uvést ho do souladu s Božími měřítky. Jehova má na celé zemi své ctitele a očekává, že mu budeme sloužit společně s nimi. Tím se dostáváme ke čtvrtému požadavku: Musíme Jehovovi sloužit s jeho organizací řízenou Božím duchem.
22 Jak je ale možné rozeznat Boží organizované ctitele? Podle měřítek, která jsou uvedena v Bibli, mají mezi sebou opravdovou lásku, mají hlubokou úctu k Bibli, vzdávají čest Božímu jménu, káží o Božím Království a nejsou částí tohoto ničemného světa. (Matouš 6:9; 24:14; Jan 13:34, 35; 17:16, 17) Na této zemi je jen jediná náboženská organizace, která má všechny tyto znaky pravých křesťanů — jsou to svědkové Jehovovi!
23, 24. Jak se dá znázornit, že sloužit s Jehovovými organizovanými ctiteli není obtížné?
23 Je snad břemenem sloužit Jehovovi společně s jeho organizovanými ctiteli? Naopak, mít lásku a podporu celosvětové rodiny křesťanských bratrů a sester je vzácná výsada! (1. Petra 2:17) Pro znázornění: Představ si, že přežiješ ztroskotání lodi, jsi ve vodě a s velkým úsilím se držíš nad hladinou. Když ti připadá, že už to déle nevydržíš, natáhne se k tobě ruka ze záchranného člunu. Ano, zůstali naživu ještě další lidé! V záchranném člunu se s ostatními střídáš ve veslování ke břehu a po cestě vytahujete z vody další z těch, kdo zůstali naživu.
24 Cožpak nejsme v podobné situaci? Byli jsme vytaženi z nebezpečných „vod“ tohoto ničemného světa do „záchranného člunu“ Jehovovy pozemské organizace. V této organizaci sloužíme bok po boku, když míříme ke „břehům“ spravedlivého nového světa. Jak jsme pravým křesťanským přátelům vděčni za pomoc a útěchu, když životní těžkosti způsobí, že se cestou unavíme! (Přísloví 17:17)
25. (a) Jakou odpovědnost máme k těm, kdo jsou dosud ve „vodě“ tohoto ničemného světa? (b) O jakém Božím požadavku se bude mluvit v následujícím článku?
25 Ale co bude s dalšími upřímnými lidmi, kteří jsou dosud ve „vodě“? Cožpak není naší povinností přivádět je do Jehovovy organizace? (1. Timoteovi 2:3, 4) Potřebují pomoc, aby poznali, co Bůh vyžaduje. Tím se dostáváme k pátému Božímu požadavku. Musíme být věrně oddanými hlasateli Božího Království. O tom, co tento požadavek znamená, se bude mluvit v následujícím článku.
Vzpomínáš si?
◻ Proč nejsou Boží přikázání obtížná?
◻ Jak přijímáme poznání o Bohu?
◻ Proč není obtížné přizpůsobovat se Božím měřítkům pro správné chování a přijímat Boží pravdu?
◻ Jak se Jehovův pohled na život a krev dotýká nás?
◻ Společně s kým bychom měli Jehovovi sloužit a jak tyto lidi můžeme poznat?
[Obrázky na straně 18]
O Jehovovi se dozvídáme z knihy stvoření a z Bible
[Podpisky]
Krokodýl: S laskavým svolením Australian International Public Relations; medvěd: Safari-Zoo Ramat-Gan, Tel Aviv