Domluvit se na rozumné ceně za nevěstu je možné

STEJNĚ jako v biblických dobách i dnes v některých kulturách musí muž zaplatit cenu za nevěstu, aby se mohl oženit. „Jsem ochoten ti sloužit sedm let za Ráchel, tvou mladší dceru,“ řekl Jákob svému budoucímu tchánovi Labanovi. (1. Mojžíšova 29:18) Jákob Ráchel velmi miloval, a proto za ni nabídl vysokou cenu — rovnala se mzdě za sedm let. Laban tuto nabídku přijal, ale úskokem Jákoba přiměl, aby se nejprve oženil s jeho starší dcerou Leou. I při dalších jednáních s Jákobem Laban vždy nepostupoval zcela čestně. (1. Mojžíšova 31:41) Kladl tak velký důraz na hmotný zisk, že kvůli tomu ztratil úctu svých dcer. Ptaly se: „Nepovažuje nás opravdu za cizinky, protože nás prodal, takže stále jí dokonce za peníze dané za nás?“ (1. Mojžíšova 31:15)

Je smutné, že v dnešním hmotařském světě se mnozí rodiče podobají Labanovi. A někteří jsou dokonce ještě horší. Podle jednoho afrického listu jsou některá manželství dohodnuta „prostě jen kvůli tomu, aby chamtiví otcové nahromadili hodně peněz“. Dalším činitelem je hospodářský tlak, který některé rodiče dohání k tomu, že na své dcery pohlížejí jako na prostředek ke zmírnění finanční tísně.a

Někteří rodiče stále oddalují manželství svých dcer, protože čekají na nejvyšší nabídku. To může mít za následek vážné problémy. Jeden novinář, který působil ve východní Africe, napsal: „Mladí muži raději utíkají z domova, aby nemuseli zaplatit nadměrně vysokou cenu za nevěstu, požadovanou neústupnými příbuznými nevěsty.“ Jedním z problémů způsobených požadováním vysoké ceny za nevěstu je sexuální nemravnost. Kromě toho se některým mladým mužům sice podaří koupit si manželku, ale zůstanou těžce zadluženi. Jeden jihoafrický sociální pracovník zdůrazňoval: „Rodiče by měli být rozumní. Neměli by požadovat vysoké částky. Novomanželé se potřebují uživit. . . Proč tedy mladého muže přivádět na mizinu?“

Jak mohou křesťanští rodiče dávat příklad v rozumnosti, když si sjednávají zaplacení nebo přijetí ceny za nevěstu? To je vážná věc, neboť Bible přikazuje: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ (Filipanům 4:5)

Rozumné biblické zásady

Záleží na křesťanských rodičích, zda se rozhodnou sjednat si nějakou cenu za nevěstu, nebo ne. Pokud se pro to rozhodnou, taková jednání by měla probíhat podle biblických zásad. Boží slovo říká: „Ať je váš způsob života oproštěn od lásky k penězům.“ (Hebrejcům 13:5) Pokud by tato zásada nebyla při sjednávání sňatku jasně patrná, mohlo by to znamenat, že někdo z křesťanských rodičů není dobrým příkladem. Muži, kteří mají odpovědné postavení v křesťanském sboru, by měli být ‚rozumní‘, neměli by být ‚milovníky peněz‘ ani „lační nečestného zisku“. (1. Timoteovi 3:3, 8) Křesťanovi, který chamtivě a zatvrzele vymáhá vysokou cenu za nevěstu, může být dokonce odňata pospolitost se sborem. (1. Korinťanům 5:11, 13; 6:9, 10)

Kvůli problémům způsobeným chamtivostí vydaly některé vlády zákony, jimiž byla stanovena horní hranice ceny za nevěstu. Například zákon vydaný v západoafrické zemi Togo uvádí, že cenu za nevěstu „je možné zaplatit v naturáliích, v hotovosti nebo oběma způsoby“. Tento zákon dodává: „V žádném případě by částka neměla přesáhnout 10 000 F CFA (20 dolarů).“ Bible opakovaně křesťanům přikazuje, aby byli občany, kteří dodržují zákony. (Titovi 3:1) I kdyby vláda takový zákon neuplatňovala, pravý křesťan ho stejně bude chtít dodržovat. Tak si zachová dobré svědomí před Bohem a nestane se jiným lidem příčinou ke klopýtání. (Římanům 13:1, 5; 1. Korinťanům 10:32, 33)

Kdo je odpovědný za vyjednávání?

V některých kulturách může být způsob sjednávání ceny za nevěstu v rozporu s jinou zásadou. Podle Bible je za chod své domácnosti odpovědný otec. (1. Korinťanům 11:3; Kolosanům 3:18, 20) Ve sboru by tedy odpovědné postavení měli mít jen takoví muži, kteří „předsedají znamenitým způsobem dětem a své vlastní domácnosti“. (1. Timoteovi 3:12)

V určité společnosti může být zvykem, že se důležitá jednání v souvislosti se sňatkem ponechávají na příbuzných hlavy rodiny. A tito příbuzní požadují určitý podíl z ceny za nevěstu. To bývá pro křesťanské domácnosti zkouškou. Ve jménu tohoto zvyku někteří otcové rodin dovolují nevěřícím příbuzným, aby vyžadovali vysokou cenu za nevěstu. Někdy to vede k tomu, že křesťanská dívka je provdána za nevěřícího člověka. To je v rozporu s upozorněním, že by se křesťanky měly vdát „pouze v Pánu“. (1. Korinťanům 7:39) Otec rodiny, který dovolí, aby nevěřící příbuzní činili rozhodnutí, jež prokazatelně ohrožují dobrý duchovní stav jeho dětí, nemůže být považován za muže, „který předsedá znamenitým způsobem své vlastní domácnosti“. (1. Timoteovi 3:4)

Co když se však křesťanský otec přímo nepodílí na vyjednávání podmínek sňatku některého ze svých dětí, jako to bylo v případě bohabojného patriarchy Abrahama? (1. Mojžíšova 24:2–4) Jestliže je k vyjednávání podmínek sňatku určen někdo jiný, křesťanský otec by se měl ujistit, že se tento člověk řídí pokyny, které jsou v souladu s rozumnými biblickými zásadami. Kromě toho ještě před tím, než se podniknou jakékoli kroky ke sjednání ceny za nevěstu, by si křesťanští rodiče měli všechno důkladně promyslet a neměli by se nechat unést nerozumnými zvyky nebo požadavky. (Přísloví 22:3)

Vyvarujme se nekřesťanského chování

Bible odsuzuje pýchu a „okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“. (1. Jana 2:16; Přísloví 21:4) Přesto určití lidé, kteří jsou spojeni s křesťanským sborem, při vyjednávání podmínek sňatku tyto rysy projevují. Někdo napodobuje svět tím, že okázale platí nebo přijímá značně velkou cenu za nevěstu. Naproti tomu jedna z kanceláří odboček Watch Tower Society v Africe píše: „Některý manžel projevuje pohrdání, když příbuzní manželky kladou rozumné požadavky; na manželku pak pohlíží tak, jako by ji koupil za cenu ‚kozy‘.“

Některé křesťany postihla chamtivost po vysoké ceně za nevěstu a to vedlo k tragickým následkům. Podívejme se například na zprávu z jiné kanceláře odbočky Watch Tower Society: „Zpravidla je těžké, mají-li se svobodní bratři oženit nebo si svobodné sestry najít manželského partnera. To má za následek rostoucí počet případů odnětí pospolitosti kvůli sexuální nemravnosti. Někteří bratři odcházejí do dolů hledat zlato nebo diamanty, které pak prodají, aby měli dost prostředků a mohli se oženit. To může trvat rok, dva roky nebo i více, a oni obvykle duchovně zeslábnou, protože se vzdálí od společenství s bratry a se sborem.“

Křesťanští rodiče by se měli řídit příkladem duchovně vyspělých lidí ve sboru, aby zabránili takovým smutným následkům. Apoštol Pavel sice nebyl otcem, ale ve svém jednání se spoluvěřícími byl rozumný. Dával dobrý pozor, aby nikoho nezatížil nákladným břemenem. (Skutky 20:33) Křesťanští rodiče by rozhodně měli vzít v úvahu Pavlův příklad nesobeckosti, když začínají jednat o ceně za nevěstu. Pavel byl ve skutečnosti inspirován Bohem, aby napsal: „Bratři, staňte se jednotně mými napodobiteli a upírejte oči na ty, kdo chodí způsobem, jenž se shoduje s příkladem, který máte v nás.“ (Filipanům 3:17)

Příklady rozumného jednání

Mnozí křesťanští rodiče dávají při vyjednávání podmínek sňatku znamenitý příklad v rozumném jednání. Podívejme se, jak jednal Josef a jeho manželka Mae, kteří slouží jako celodobí evangelisté.b Žijí na jednom ze Šalomounových ostrovů, kde jednání o ceně za nevěstu bývá někdy problém. Josef a Mae se chtěli vyhnout potížím, a proto zařídili, aby se jejich dcera Helena provdala na sousedním ostrově. Stejně postupovali v případě jejich druhé dcery Ester. Josef také souhlasil s tím, že mu jeho zeť Petr zaplatí za nevěstu cenu mnohem nižší, než bylo obvyklé přijmout. Když Josef dostal otázku, proč to tak udělal, vysvětlil: „Nechtěl jsem svého zetě, který je průkopníkem, zatížit nějakým břemenem.“

Znamenitý příklad v rozumném jednání dávají také mnozí svědkové Jehovovi v Africe. V některých oblastech členové rozšířené rodiny obvykle předpokládají, že jim ještě před jednáním o skutečné ceně za nevěstu bude zaplacena velká částka. A od ženicha je možné očekávat, že kvůli tomu, aby si zajistil nevěstu, slíbí, že v budoucnosti uhradí cenu za nevěstu mladšímu bratrovi své snoubenky.

Naproti tomu uvažujme o příkladu Kossiho a jeho manželky Mary. Jejich dcera Beboko se nedávno provdala za cestujícího dozorce svědků Jehovových. Před svatbou příbuzní vyvíjeli na dívčiny rodiče velký nátlak, aby jim dali podíl z velké ceny za nevěstu. Rodiče však zaujali pevný postoj a s těmito požadavky nesouhlasili. Naopak jednali sami se svým budoucím zetěm, žádali za svou dceru minimální částku a pak polovinu vrátili mladé dvojici, aby si za to mohla připravit svou svatbu.

Dalším příkladem ze stejné země je mladá Itongo, která patří ke svědkům Jehovovým. Její rodina zpočátku žádala rozumnou cenu za nevěstu. Příbuzní však vyžadovali, aby částka byla zvýšena. Atmosféra byla napjatá a zdálo se, že by příbuzní mohli dosáhnout svého. Itongo je sice svým založením plachá, ale přesto vstala a uctivě řekla, že je rozhodnuta vdát se za horlivého křesťana Sanze, jak to bylo dohodnuto. Potom odvážně řekla: „Mbi ke“ (což znamená „Věc je vyřešena“), a posadila se. Její matka, křesťanka Sambeko, ji podpořila. Už nebylo o čem debatovat, a dvojice vstoupila do manželství, za těch podmínek, které byly původně dohodnuty.

Milující křesťanští rodiče mají mnohem větší zájem o jiné věci než o osobní prospěch z ceny za nevěstu. Jeden manžel v Kamerunu vypráví: „Moje tchyně mi při každé příležitosti říká, že všechno, co bych jí chtěl dát jako cenu za nevěstu, bych měl věnovat na uspokojení potřeb její dcery.“ Milující rodiče se zajímají o to, co jejich dětem prospěje v duchovním ohledu. Podívejme se například na Farai a jeho manželku Rudo, kteří žijí v Zimbabwe a hodně času stráví tím, že se věnují kázání dobré zprávy o Božím Království. I když nejsou výdělečně činní, přesto své dvě dcery provdaly za zlomek ceny, která je obvykle požadována. Z jakého důvodu? Chtěli, aby se jejich dcery šťastně provdaly za muže, kteří opravdu milují Jehovu. Vyprávěli: „Za mnohem důležitější než cokoli jiného jsme považovali duchovní smýšlení našich dcer i našich zeťů.“ To je opravdu osvěžující! Blízcí příbuzní, kteří projevují láskyplný zájem o to, aby se jejich dětem v manželství dobře dařilo v duchovním i hmotném ohledu, si zasluhují velkou chválu.

Výhody rozumnosti

Josef a Mae ze Šalomounových ostrovů měli velké požehnání proto, že byli štědří a jednali prozíravě, když zařizovali svatby svých dcer. Jejich zeťové se tedy nemuseli zadlužit. Obě manželské dvojice se místo toho mohou již mnoho let celodobě věnovat šíření poselství o Království. Když se Josef ohlíží nazpět, říká: „Rozhodnutí, která jsme já a moje rodina udělali, přinesla bohaté požehnání. Je pravda, že někdy na nás lidé, kteří to nechápali, vyvíjeli velký tlak, ale mám dobré svědomí a jsem spokojen, když vidím své děti pilné a silné v Jehovově službě. I mladí jsou spokojeni, a má manželka a já jsme nesmírně šťastní.“

Další užitek vyplývá z dobrých vztahů mezi příbuznými obou manželských partnerů. Například Zondai a Sibusiso společně se svými manželkami, které jsou rodné sestry, slouží jako dobrovolní pracovníci v zimbabwské odbočce Watch Tower Society. Jejich tchán Dakarai je celodobým evangelistou a není výdělečně činný. Při sjednávání ceny za nevěstu řekl, že přijme cokoli, co si mohou dovolit. „Máme svého tchána velice rádi,“ říkají Zondai a Sibusiso, „a kdyby se dostal do nouze, udělali bychom všechno, co je v našich silách, abychom mu pomohli.“

Ano, jsou-li lidé při sjednávání ceny za nevěstu rozumní, přispívá to ke štěstí v rodině. Například novomanželé se nezadluží a snadněji se přizpůsobí manželskému životu. To mnoha manželským dvojicím poskytuje možnost usilovat o duchovně prospěšné věci, například se mohou celodobě věnovat naléhavé činnosti kázání a činění učedníků. To zase přináší slávu milujícímu Původci manželství, Jehovovi Bohu. (Matouš 24:14; 28:19, 20)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 27]

Vrátili cenu za nevěstu

Je-li cena za nevěstu nízká, lidé v některých společnostech nevěstou a jejími rodiči pohrdají. Motivem ke sjednávání vysoké ceny tedy někdy bývá pýcha a touha chlubit se společenským postavením rodiny. Zcela jiný, osvěžující přístup projevila jedna rodina v Lagosu v Nigérii. Jejich zeť Dele vypráví:

„Rodina mé manželky mě zprostila mnoha výdajů, s nimiž je spojen tradiční obřad předávání ceny za nevěstu, například nákupu drahých šatů na převlečení. Když jim moje rodina předávala cenu za nevěstu, jejich mluvčí dokonce řekl: ‚Chcete si tuto dívku vzít jako manželku, nebo jako dceru?‘ Moje rodina společně odpověděla: ‚Chceme si ji vzít jako dceru.‘ Na to nám byla cena za nevěstu vrácena v té samé obálce.

Dodnes si vážím toho, jak příbuzní mé manželky zařizovali naši svatbu. To způsobilo, že k nim mám velkou úctu. Na základě jejich vynikajícího duchovního přístupu na ně pohlížím jako na velmi blízké příbuzné. Jejich přístup měl také obrovský vliv na to, jak se dívám na svou manželku. Moje vděčnost k ní se stále prohlubuje právě kvůli tomu, jak se mnou jednala její rodina. Když máme nějakou neshodu, nepřipustím, aby se z toho stal problém. Jakmile si vzpomenu, z jaké rodiny pochází, neshoda začne být bezvýznamná.

Moje i její rodina se spojily pevnými pouty přátelství. Ještě dnes, dva roky po naší svatbě, můj otec stále posílá rodině mé manželky dary a potraviny.“