Kristovo výkupné — Boží způsob záchrany

„Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ (JAN 3:16)

1, 2. Popište, do jaké tíživé situace se dostal lidský rod.

PŘEDSTAVTE si, že trpíte nemocí, na kterou nepochybně zemřete, pokud nepodstoupíte operaci. Jak byste se cítili, kdybyste zjistili, že operace bude stát mnohem víc peněz, než za ni můžete dát? Kdybyste ji nemohli zaplatit ani v případě, že dáte dohromady prostředky celé své rodiny a svých přátel? Pokud byste se dostali do této těžké situace, v níž by se rozhodovalo o tom, zda budete žít, nebo zemřete, určitě byste se cítili bezmocní.

² Takto je možné znázornit stav, do něhož se dostal lidský rod. Naši prarodiče, Adam a Eva, byli stvořeni jako dokonalí lidé. (5. Mojžíšova 32:4) Měli vyhlídku, že budou žít věčně a že naplní Boží záměr: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji.“ (1. Mojžíšova 1:28) Adam a Eva se však proti svému Stvořiteli vzbouřili. (1. Mojžíšova 3:1–6) Svou neposlušností způsobili, že nejen na ně samotné, ale také na jejich nenarozené potomky přešel hřích. Věrný muž Job později řekl: „Kdo může zplodit někoho čistého z někoho nečistého? Ani jeden.“ (Job 14:4)

3. Jak se smrt rozšířila na všechny lidi?

³ Hřích je tedy možné přirovnat k nemoci, kterou jsme byli všichni infikováni. Bible totiž říká, že „všichni zhřešili“. Tento stav má za následek smrt. Ano, „mzda, kterou platí hřích, je . . . smrt“. (Římanům 3:23; 6:23) Nikdo z nás tomu nemůže uniknout. Všichni lidé hřeší, a proto také všichni lidé umírají. Do této tíživé situace jsme se jakožto Adamovi potomci narodili. (Žalm 51:5) Pavel napsal: „Skrze jednoho člověka vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ (Římanům 5:12) To však neznamená, že nemáme žádnou naději na záchranu.

Odstranění hříchu a smrti

4. Proč lidé nejsou schopni sami odstranit nemoci a smrt?

⁴ Co by bylo třeba zaplatit, aby byl odstraněn hřích a jeho následek, smrt? Zjevně víc, než může dát kterýkoli člověk. Žalmista naříkal: „Cena za lidský život je příliš vysoká. To, co by člověk mohl zaplatit, nikdy nemůže stačit na to, aby se vyhnul smrti a žil navždy.“ (Žalm 49:8, 9, Today’s English Version) Je pravda, že když žijeme zdravě a máme lékařskou péči, můžeme svůj život možná o několik let prodloužit, ale žádný člověk nám nemůže poskytnout lék na náš zděděný hříšný stav. Nikdo z nás nemůže zvrátit proces stárnutí, který nás ochromuje, a dát našemu tělu opět dokonalost, kterou mu původně dal Bůh. Pavel rozhodně nepřeháněl, když napsal, že kvůli Adamovu hříchu byli lidští tvorové ‚podrobeni nicotnosti‘ neboli, jak uvádí The Jerusalem Bible, jim ‚bylo znemožněno dosáhnout svého cíle‘. (Římanům 8:20) Jsme však šťastní, že nás Stvořitel neopustil. Učinil opatření, díky nimž budou hřích a smrt odstraněny jednou provždy. Jakým způsobem?

5. Jak je ze Zákona, který dostal Izrael, patrné, že Bůh připisuje spravedlnosti velkou hodnotu?

⁵ Jehova „miluje spravedlnost a právo“. (Žalm 33:5) Ze zákoníku, který dal Izraeli, je patrné, jak značnou hodnotu připisuje vyrovnanosti a nestrannosti. V tomto zákoníku například čteme, že ‚život by měl být dán za život‘. Jinými slovy, jestliže Izraelita někoho zabil, měl za život, který vzal, zaplatit svým vlastním životem. (2. Mojžíšova 21:23; 4. Mojžíšova 35:21) Tak měly být vyrovnány misky vah Boží spravedlnosti. (Srovnej 2. Mojžíšovu 21:30.)

6. (a) V jakém smyslu by mohl být Adam označen jako vrah? (b) Jaký život Adam ztratil, a jaká oběť proto byla potřebná k vyrovnání misek vah spravedlnosti?

⁶ Když Adam zhřešil, stal se vlastně vrahem. V jakém smyslu? V tom smyslu, že svůj hříšný stav, tedy i smrt, předal všem svým potomkům. Právě kvůli Adamově neposlušnosti naše tělo chátrá a postupně spěje ke smrti. (Žalm 90:10) Adamův hřích však měl ještě vážnější následky. Nesmíme zapomenout, že sebe a své potomky Adam připravil ne o běžný život, který trvá 70 či 80 let, ale o dokonalý život, ano, o věčný život. Měl-li tedy být zaplacen ‚život za život‘, jaký život se musel dát, aby bylo v tomto případě učiněno spravedlnosti zadost? Je logické, že by to měl být lidský život, který je dokonalý, život, ze kterého podobně jako v případě Adama mohli vzejít dokonalí lidští potomci. Obětováním takového dokonalého lidského života by se nejen vyrovnaly misky vah spravedlnosti, ale umožnilo by se tím úplné odstranění hříchu a jeho následku — smrti.

Jak musí být přikryta cena hříchu

7. Vysvětlete význam slova „výkupné“.

⁷ Cena potřebná k našemu vyplacení z hříchu je v Bibli označena jako „výkupné“. (Žalm 49:7) Tento výraz se v češtině může vztahovat na obnos, který požaduje únosce výměnou za člověka, jehož unesl. Výkupné, které opatřil Jehova, samozřejmě nemá nic společného s žádným únosem. Nicméně základní myšlenka — zaplacení nějaké ceny — je stejná. Slovesný tvar hebrejského slova překládaného jako „výkupné“ totiž znamená doslova „přikrýt“. Má-li výkupné dosáhnou usmíření za hřích, musí přesně odpovídat tomu, co má přikrýt, tedy Adamovu dokonalému lidskému životu.

8. (a) Popište, co je podstatou vykoupení. (b) Jak se zásada vykoupení týká nás, hříšníků?

⁸ To je v souladu se zásadou obsaženou v mojžíšském Zákoně — zásadou týkající se vykoupení. Jestliže Izraelita zchudl a prodal sám sebe do otroctví Neizraelitovi, mohl ho některý příbuzný vykoupit (neboli dát výkupné), když zaplatil částku, která se považovala za odpovídající cenu toho otroka. (3. Mojžíšova 25:47–49) Bible říká, že my jakožto nedokonalí lidé jsme „otroky hříchu“. (Římanům 6:6; 7:14, 25) Kolik by tedy bylo třeba zaplatit, abychom mohli být vykoupeni? Jak už bylo ukázáno, za ztrátu dokonalého lidského života je třeba zaplatit dokonalým lidským životem — o nic více, o nic méně.

9. Jaké opatření Jehova udělal k přikrytí hříchu?

⁹ My, lidé, se samozřejmě rodíme nedokonalí. Nikdo z nás proto není roven Adamovi a nikdo z nás nemůže zaplatit výkupní cenu, kterou by bylo spravedlnosti učiněno zadost. Jak už bylo řečeno v úvodu, je to stejné, jako kdybychom měli smrtelnou nemoc a neměli peníze na operaci potřebnou k vyléčení. Nebyli bychom snad v takové situaci vděčni, kdyby se někdo do věci vložil a náklady za nás uhradil? A přesně to udělal Jehova! Udělal opatření, aby nás z hříchu vyplatil, a to jednou provždy. Ano, je ochoten dát za nás to, co bychom sami nikdy nemohli zaplatit. V jakém smyslu? „Dar, který dává Bůh,“ napsal Pavel, „je věčný život skrze Krista Ježíše, našeho Pána.“ (Římanům 6:23) A Jan o Ježíšovi napsal, že je „Beránek, který snímá hřích světa“. (Jan 1:29) Prozkoumejme nyní, jak Jehova použil svého milovaného Syna, aby zaplatil výkupní cenu.

„Odpovídající výkupné“

10. Jak začala proroctví týkající se ‚semene‘ soustřeďovat pozornost na Josefa a Marii?

¹⁰ Ihned po vzpouře v Edenu Jehova oznámil svůj záměr, že vzbudí „semeno“ neboli potomka, který vykoupí lidstvo z hříchu. (1. Mojžíšova 3:15) Prostřednictvím řady zjevení Jehova ukázal, ve které rodové linii se toto semeno narodí. Tato zjevení soustředila časem pozornost na Josefa a Marii, snoubence žijící v Palestině. Anděl Josefovi ve snu oznámil, že Marie otěhotněla působením svatého ducha. Také mu řekl: „Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů.“ (Matouš 1:20, 21)

11. (a) Jak Jehova zařídil, aby se jeho Syn mohl narodit jako dokonalý člověk? (b) Proč mohl Ježíš dát „odpovídající výkupné“?

¹¹ Mariino těhotenství rozhodně nebylo běžné těhotenství, protože než se Ježíš stal člověkem, žil v nebi. (Přísloví 8:22–31; Kolosanům 1:15) Jeho život byl do Mariina lůna přenesen Jehovovou zázračnou mocí, a díky tomu se tento milovaný Boží Syn mohl narodit jako člověk. (Jan 1:1–3, 14; Filipanům 2:6, 7) Jehova řídil záležitosti tak, aby Ježíš nebyl poskvrněn Adamovým hříchem. Proto se narodil dokonalý. Měl tedy to, co Adam ztratil — dokonalý lidský život. Konečně tu byl člověk, který mohl přikrýt cenu hříchu! A právě to 14. nisanu roku 33 n. l. Ježíš udělal. V tento historicky významný den se Ježíš nechal svými odpůrci usmrtit a tak poskytl „odpovídající výkupné“. (1. Timoteovi 2:6)

Hodnota dokonalého lidského života

12. (a) Popište, jaký zásadní rozdíl je mezi Ježíšovou smrtí a Adamovou smrtí. (b) V jakém smyslu se Ježíš stal ‚Věčným otcem‘ poslušného lidstva?

¹² Mezi Ježíšovou a Adamovou smrtí je rozdíl, který hodnotu výkupného zdůrazňuje. Adam si smrt zasloužil, protože záměrně neposlechl svého Stvořitele. (1. Mojžíšova 2:16, 17) Naproti tomu Ježíš si v žádném případě smrt nezasloužil, protože „nezhřešil“. (1. Petra 2:22) Když tedy umíral, vlastnil něco, co mělo nesmírnou hodnotu a co hříšný Adam při své smrti neměl — právo na dokonalý lidský život. Ježíšova smrt tedy měla hodnotu oběti. Když vystoupil jakožto duchovní osoba do nebe, předložil hodnotu své oběti Jehovovi. (Hebrejcům 9:24) Tím Ježíš vykoupil hříšné lidstvo a stal se místo Adama jeho novým Otcem. (1. Korinťanům 15:45) Oprávněně je tedy označen jako „Věčný otec“. (Izajáš 9:6) Uvažte, co to znamená! Adam, hříšný otec, rozšířil na všechny své potomky smrt. Ježíš, dokonalý Otec, používá hodnotu své oběti k tomu, aby poslušnému lidstvu poskytl věčný život.

13. (a) Znázorněte, jak Ježíš zrušil dluh, který způsobil Adam. (b) Proč Ježíšova oběť nepřikrývá hřích našich prarodičů?

¹³ Jak ale mohly být smrtí jediného člověka přikryty hříchy mnoha lidí? (Matouš 20:28) V jednom článku, který vyšel před několika lety, jsme výkupné znázornili takto: „Představme si velkou továrnu, v níž jsou stovky zaměstnanců. Nepoctivý ředitel továrny přivede podnik k úpadku; továrna se zavírá. Stovky lidí jsou teď bez práce a nemohou zaplatit své účty. Jejich manželští druhové, děti, ano i věřitelé trpí kvůli zkaženosti toho jediného člověka. Náhle se potom objevuje bohatý dobrodinec, který zaplatí podnikový dluh a továrnu opět otevře. Zrušení tohoto dluhu pak přináší pomoc všem těm mnoha zaměstnancům, jejich rodinám a věřitelům. Bude se však původní ředitel podílet na novém úspěšném podnikání? Nebude, protože je ve vězení a nikdy již svou práci nedostane. Podobně zrušení Adamova dluhu přináší užitek miliónům jeho potomků, ale ne Adamovi.“

14, 15. Proč je možné říci, že Adam s Evou byli svévolnými hříšníky, a jak se naše situace liší od situace, v níž byli oni?

¹⁴ To je spravedlivé. Nezapomeňme, že Adam s Evou byli svévolní hříšníci. Sami se rozhodli, že Boha nebudou poslouchat. Na rozdíl od nich jsme se my v hříchu narodili. Nemáme jinou možnost. I kdybychom se snažili sebevíc, hříchu nemůžeme uniknout. (1. Jana 1:8) Někdy můžeme mít stejné pocity jako Pavel, který napsal: „Když si přeji činit, co je správné, je u mne, co je špatné. Podle člověka, jímž jsem ve svém nitru, mám skutečně potěšení v Božím zákoně, ale ve svých údech spatřuji jiný zákon, jenž válčí proti zákonu mé mysli a vede mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech. Já ubohý člověk!“ (Římanům 7:21–24)

¹⁵ Díky výkupnému však máme naději. Ježíš je semeno, jehož prostřednictvím, jak Bůh předpověděl, „si budou určitě žehnat všechny národy země“. (1. Mojžíšova 22:18; Římanům 8:20) Zásluhou Ježíšovy oběti se před těmi, kdo v Ježíše projevují víru, otevírají úžasné možnosti. Zamysleme se nad některými z nich.

Mějme užitek z Kristova výkupného

16. Jaký užitek můžeme z Ježíšova výkupného mít už nyní, i když jsme stále ještě hříšníky?

¹⁶ Biblický pisatel Jakub uznává, že „všichni . . . mnohokrát klopýtáme“. (Jakub 3:2) Díky Kristovu výkupnému nám však naše provinění mohou být odpuštěna. Jan píše: „Jestliže někdo přece zhřeší, máme u Otce pomocníka, Ježíše Krista, spravedlivého. A on je usmiřující obětí za naše hříchy.“ (1. Jana 2:1, 2) Je samozřejmé, že bychom hřích neměli brát na lehkou váhu. (Juda 4; srovnej 1. Korinťanům 9:27.) Jestliže však zhřešíme, můžeme Jehovovi vylít své srdce a spolehnout se na to, že je „přichystaný odpouštět“. (Žalm 86:5; 130:3, 4; Izajáš 1:18; 55:7; Skutky 3:19) Výkupné nám tedy pomáhá sloužit Bohu s čistým svědomím a umožňuje nám přistupovat k Bohu v modlitbě ve jménu Ježíše Krista. (Jan 14:13, 14; Hebrejcům 9:14)

17. Jaké požehnání je možné v budoucnu mít díky výkupnému?

¹⁷ Kristovo výkupné otevírá cestu k uskutečnění Božího záměru, totiž aby poslušné lidstvo žilo navždy v ráji na zemi. (Žalm 37:29) Pavel napsal: „Ať je totiž Božích slibů jakkoli mnoho, staly se Ano [Ježíšovým] prostřednictvím.“ (2. Korinťanům 1:20) Jistě, smrt ‚kraluje‘. (Římanům 5:17) Ale výkupné je základem pro to, aby Bůh mohl tohoto ‚posledního nepřítele‘ odstranit. (1. Korinťanům 15:26; Zjevení 21:4) Z Ježíšova výkupného mohou mít užitek dokonce i ti, kdo zemřeli. „Přichází hodina,“ řekl Ježíš, „kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [Ježíšův] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29; 1. Korinťanům 15:20–22)

18. Jakým tragickým způsobem ovlivnil hřích lidstvo a jak bude tento stav napraven v Božím novém světě?

¹⁸ Jen si představte, jak nádherné bude žít tak, jak to Bůh zamýšlel — bez úzkostí, které na nás dnes doléhají! Hřích narušil nejen náš soulad s Bohem, ale také soulad naší mysli, našeho srdce a našeho těla. Bible však slibuje, že v Božím novém světě „žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘ “ Ano, tělesné a duševní nemoci už nebudou lidstvo sužovat. Proč? Izajáš odpovídá: „Lidu, který bydlí v té zemi, bude prominuto jeho provinění.“ (Izajáš 33:24)

Výkupné je projevem lásky

19. Jak bychom každý jednotlivě měli reagovat na Kristovo výkupné?

¹⁹ Láska podnítila Jehovu, aby vyslal svého milovaného Syna. (Římanům 5:8; 1. Jana 4:9) Ježíše zase láska podnítila k tomu, aby „okusil smrt za každého člověka“. (Hebrejcům 2:9; Jan 15:13) Pavel tedy oprávněně napsal: „Pohání nás . . . láska, kterou má Kristus. . . Zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili pro sebe, ale pro toho, kdo za ně zemřel a byl vzbuzen.“ (2. Korinťanům 5:14, 15) Jestliže si vážíme toho, co pro nás Ježíš udělal, budeme podle toho jednat. Vždyť díky výkupnému můžeme být zachráněni ze smrti! Jistě bychom tedy svým jednáním nechtěli dávat najevo, že Ježíšovu oběť považujeme za obyčejnou. (Hebrejcům 10:29)

20. Jak například můžeme zachovávat Ježíšovo „slovo“?

²⁰ Jak ale můžeme projevit upřímné ocenění pro výkupné? Ježíš krátce před svým zatčením prohlásil: „Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo.“ (Jan 14:23) K Ježíšovu ‚slovu‘ patří i příkaz, abychom horlivě vykonávali pověření: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je.“ (Matouš 28:19) To, že Ježíše posloucháme, musíme dávat najevo také tím, že projevujeme lásku našim duchovním bratrům. (Jan 13:34, 35)

21. Proč bychom měli být 1. dubna přítomni na Památné slavnosti?

²¹ Jedním z nejznamenitějších způsobů, jimiž můžeme prokázat své ocenění pro výkupné, je účast na Slavnosti na památku Kristovy smrti, která se letos bude konat 1. dubna.a I to patří k Ježíšovu ‚slovu‘, protože když Ježíš tuto slavnost zavedl, přikázal svým učedníkům: „Stále to čiňte na mou památku.“ (Lukáš 22:19) Tím, že se zúčastníme této nejdůležitější události, a tím, že budeme věnovat bedlivou pozornost všemu, co nám Kristus přikázal, dáme najevo své pevné přesvědčení, že Ježíšovo výkupné je Božím způsobem záchrany. Skutečně, „v žádném jiném není záchrana“. (Skutky 4:12)

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Proč lidé nemohou sami dosáhnout usmíření za svůj hříšný stav?

◻ V jakém ohledu je Ježíš „odpovídající výkupné“?

◻ Jak Ježíš využil v náš prospěch svého práva na dokonalý lidský život?

◻ Jaké požehnání přináší lidstvu Kristovo výkupné?

[Obrázek na straně 15]

Pouze dokonalý člověk, který byl rovnocenným protějškem Adama, mohl vyrovnat misky vah spravedlnosti

[Obrázek na straně 16]

Ježíš měl právo na dokonalý lidský život, a proto jeho smrt měla hodnotu oběti